|
Faktory vnějšího prostředí v patogenezi diabetes mellitus 1. typu
Horáková, Lucie ; Novák, Jan (vedoucí práce)
Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění, které vzniká působením faktorů vnějšího prostředí na geneticky vnímavý terén. Stoupající incidence diabetu 1. typu v ekonomicky vyspělých státech při stejném genofondu populace předpokládá existenci faktoru vnějšího prostředí, který je za tento nárust odpovědný. Jeho identifikace je bezpochyby důležitá pro vývoj preventivních opatření. Tato práce identifikovala analýzou literárních dat některé z podezřívaných faktorů vnějšího prostředí jako jsou infekce (intrauterinní rubeola, coxsackie viry), časná expozice kojenců kravskému mléku, některé toxiny a další. Existují však i opačné teorie, které předpokládají, že vznik diabetu je důsledkem úbytku protektivního faktoru vnějšího prostředí - jedná se především o hygienickou hypotézu. U žádného z faktorů ale dosud nebyla prokázána kauzální souvislost s rozvojem onemocnění a nebylo dosud možné vyvinout preventivní schéma, kterým by se dalo účinně předcházet rozvoji diabetu 1. typu.
|
|
Česká veřejnost k problematice geneticky upravených potravin – červen 2016
Buchtík, Martin ; Pilecká, Jarmila
V červnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. postoje české veřejnosti ke geneticky upraveným potravinám. Konkrétně bylo zjišťováno, zda se respondenti již s pojmem modifikovaných neboli geneticky upravených potravin setkali, následně vyjadřovali, do jaké míry je toto téma zajímá a zda mají dostatek informací o problematice geneticky modifikovaných potravin. Následně zodpovídali, jak často při nákupu potravin sledují údaje o genetické úpravě potravin či složek výrobku na etiketách výrobků. Poslední částí bloku byla sada výroků týkající se bezpečnosti konzumace takových potravin, stavu vědeckého poznání jejich dopadů na zdraví člověka a nakupování geneticky modifikovaných potravin. Zpráva nabízí i srovnání některých výsledků s výzkumem Pew Research Centre z USA.
|
|
Synura echinulata (Synurales) - tvarová variabilita křemičitých šupin přírodních populací závislá na faktorech prostředí; doprovodné druhy křemičitých chrysomonád
Kreidlová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Zkoumání tvarové variability křemičitých šupin druhu Synura echinulata bylo prováděno doposud pouze v laboratorních podmínkách. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaká je celková variabilita šupin v přírodě a jaké environmentální parametry ovlivňují tvar těchto šupin v přírodních populacích. Tvarová variabilita šupin byla zkoumána na základě landmarkových metod geometrické morfometriky. Závislost změny tvaru šupin na přírodních podmínkách byla analyzována pomocí dvoublokové metody PLS (Partial least squares analysis) a metody adonis (R). Tvar šupin nejvíce ovlivňovala příslušnost populace k dané lokalitě, pH a nadmořská výška. V jednotlivých lokalitách zřejmě existují tvarově odlišené populace S. echinulata. Čím jsou si lokality vzdálenější, tím méně podobné jsou si šupiny S. echinulata svým tvarem. Jedná se pravděpodobně o geneticky podmíněnou variabilitu, protože všechny dosud sekvenované populace přísluší k témuž druhu. Na lokalitě v Brdech byla zaznamenána vysoká morfologická disparita pravděpodobně způsobená antropogenním znečištěním. Při hledání přírodních populací S. echinulata bylo v České republice objeveno několik lokalit, které byly velice pestré na druhové složení chrysomonád. Součástí této studie se proto stal i výzkum biodiverzity na území ČR. Několik odběrů bylo provedeno i na...
|
|
Evropská právní politika v oblasti geneticky modifikovaných organismů
Stejskalová, Radka ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Neděla, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktuální právní politikou Evropské unie v oblasti geneticky modifikovaných organismů v rámci ochrany spotřebitele. Evropská unie vytvořila komplexní soubor přísných pravidel pro nakládání s GMO. První část této práce přibližuje problematiku moderních biotechnologií, druhá popisuje vývoj, současnou právní politiku EU a analýzu soudních rozsudků Soudním dvorem Evropské unie v souvislosti s GMO. Cílem závěrečné části je představení postoje České republiky ke genetickým modifikacím.
|
|
Vliv dědičnosti a motorický vývoj předškolních dětí
Ctiborová, Petra ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Švagrová, Klára (oponent)
Název: Vliv dědičnosti a motorický vývoj předškolních dětí Cíle: Cílem této práce je posoudit na základě literárního rozboru vliv dědičnosti na motorický vývoj předškolních dětí. Metody: Práce je rešeršního charakteru. Informace jsou čerpány z dostupných odborných publikací a z internetových zdrojů. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, kde v první z nich jsou objasněny základní pojmy ohledně dědičnosti, motorického vývoje a genetické determinace. V druhé části je pozornost věnovaná jednotlivým obdobím dětí do 6 let a jejich motorickému vývoji v jednotlivých etapách jejich života. Výsledky: Aktuální motorika předškolního dítěte je významně geneticky determinována. Písemnictví se shoduje na cca 50ti % předurčenosti. Klíčová slova: dědičnost, vývoj, motorika
|
| |
|
Ztracený sex: multilokusová DNA evoluce sekavcovitých ryb hybridního komplexu Cobitis taenia (Teleostei)
Choleva, Lukáš ; Janko, Karel (vedoucí práce) ; Mikulíček, Peter (oponent) ; Hulva, Pavel (oponent)
3 Tématický souhrn "Je pošetilé vnucovat domněnku partenogeneze, dokonce v modifikované podobě, do literatury o obratlovcích. Fenomén je tak rozporný s tím co je známo o vývoji obratlovců a čemu se věří, až jsem si jist, že žádný morfolog nemůže na okamžik připustit, že by přirozený vývoj obratlovčího jedince z vajíčka do dospělosti bez zahrnutí samčího elementu pocházel z říše reality", reagoval sarkasticky morfolog Howell (1933. Science 77: 389-390) na popis prvního asexuálního obratlovce, živorodou rybu Poecilia formosa (Hubbs et Hubbs 1932. Science 30: 628-630). "Samostatné případy partenogenetického vývoje byly doloženy u všech skupin obratlovců" (Lampert 2008. Sexual Development 2: 290-301). Sex je královnou záhad v evoluční biologii a generace vědců zkoumají jeden z posledních evolučních paradoxů: proč sexuální rozmnožování vůbec existuje. Současně byly rozpoznány formy organizmů, které postrádají klasickou "sexuální" meiózu, nicméně jedinci přesto zůstavají plodní a životaschopní: asexuální živočichové. Asexualita (unisexualita) zde odkazuje na jakýkoli reprodukční proces, který nezahrnuje pohlavní rozmnožování (zde kromě samooplození) a jedinec produkuje potomka geneticky identického svému rodiči ve všech lokusech genomu, kromě těch míst, v nichž proběhly somatické mutace. Komplexy organizmů s...
|
|
Česká inspekce životního prostředí
Vilímková, Pavlína ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je speciálním orgánem státní správy, jehož hlavním úkolem je vykonávat dozor nad dodržováním právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů na úseku ochrany životního prostředí. ČIŽP byla založena v roce 1991 zákonem č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. Ostatní složky působnosti Inspekce se k ní připojily následně během let 1991-1992. ČIŽP je podřízena ministerstvu životního prostředí, ředitel Inspekce je jmenován a odvoláván ministrem životního prostředí. Činnost inspekce je rozdělena do pěti základních oblastí: ochrana ovzduší, ochrana vody, odpadové hospodářství, ochrana lesa a ochrana přírody a krajiny. Postupně se do okruhu její působnosti začlenila i ochrana ozónové vrstvy Země, dodržování právních předpisů souvisejících s nakládáním s chemickými látkami, problematika obalů, geneticky modifikovaných organismů, integrovaná prevence a kontrola znečišťování a obchodování ohrožených druhů rostlin a živočichů. Hlavním úkolem Inspekce je provádět kontroly, prověrky, šetření a revize, ukládat pokuty za porušení povinností na úseku ochrany životního prostředí a nápravná opatření. Kompetence Inspekce upravuje výše zmíněný zákon č. 282/1991 Sb., a další zvláštní zákony týkající se ochrany životního prostředí,...
|
|
Vývoj a optimalizace metodiky pro detekci GMO brambor
ČERMÁKOVÁ, Jitka
Geneticky modifikované (GM) nebo transgenní plodiny, dnes často označované jako {\clqq}Biotech plodiny`` jsou komerčně pěstovány od roku 1996. Zároveň od tohoto roku jsou komerčně pěstovány i GM brambory v USA, Mexiku, Kanadě a později v Jižní Africe, Číně a Indii. V roce 2006 byla celková plocha schválených Biotech plodin 102 milionů hektarů a Biotech plodiny byly pěstovány ve dvaadvaceti státech, jedenáct z nich bylo průmyslových a jedenáct rozvojových. Česká republika je jednou ze šesti států Evropské unie, kde jsou v současné době pěstovány Biotech plodiny. Jedním z nejpřesvědčivějších důvodů pro pěstování Biotech plodin je jejich schopnost zvyšovat produktivitu a stabilitu produkce, uchovávat biodiversitu a jejich schopnost produkce obnovitelných zdrojů založených na bio-palivech, čímž se z Biotech plodin stává technologie, která chrání prostředí. Tato diplomová práce byla zaměřena na vyvinutí rychlé, přesné a levné metody, založené na PCR, pro detekci transgenu v bramborách {--} hlízách a listech, umožňující sledovat přítomnost GMO v obchodovaných bramborách a výrobcích i případnou kontaminaci prostředí.
|
|
Stanovení druhé viskozity kapaliny z měřených tlakových pulsací.
Černý, Ondřej ; Pochylý, František (oponent) ; Habán, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problémem stanovení druhé viskozity kapaliny a rychlosti zvuku při různém průtoku kapaliny v trubici z naměřených tlakových pulsací vyvolaných membránovým pulsátorem. Při řešení je použit model přenosových matic, při vyhodnocení pak genetický algoritmus v programu „Facharp.exe“. K určení tvarů kmitů a vlastní frekvence trubice je provedena modální analýza problematického měřeného úseku. Výsledná data jsou kvůli názornosti zpracována v programu „MS Excel“ a vynesena do grafů, jejichž závěrem je závislost druhé viskozity kapaliny a rychlosti zvuku na průtoku.
|
host ::
