|
| |
|
|
Výzkum papoušků Nestor kea pomocí schopností učení a shod chování
Černošková, Jarmila ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Řezníček, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá výzkumem papouška Nestor kea. Tato práce je rozdělena na dvě části. Na část teoretickou a experimentální. Teoretické části věnujeme dvě kapitoly. V první kapitole se věnujeme prostředí Nového Zélandu a jeho obyvatelům. V druhé kapitole se věnujeme podrobným informacím o Nestorech. Jsou zde shrnuty dostupné informace o nestorech jak od českých autorů tak od autorů zahraničních. Experimentální část měla za úkol zjistit možnosti testování kognitivních schopností nestorů v podmínkách zoologické zahrady. Zároveň jsme provedly testování kognitivních schopností. Na základě tohoto testování jsme se pokusily definovat faktory, které ovlivňují a nebo mohou ovlivnit výsledky testu. Zároveň jsme navrhli a odzkoušeli nový systém s experimentálním zařízením které se může použít i v námi navrženém budoucím výzkumu. Klíčová slova :nestor kea,výzkum, kognitivní schopnosti,zoologická zahrada
|
|
|
Vyhodnocení welfare expozice v zoo Hluboká
MEJDA, Tomáš
Welfare neboli také pohoda zvířat je v současné době aktuálně diskutované téma. Má určité podmínky, tzv. "pravidlo pěti svobod" podle Webstera (1999), které se již několik desítek let upravují k dokonalosti. Chce-li chovatel u svých zvířat dosáhnout dobré pohody, měl by těchto pár pravidel splnit. Bohužel ne vždy je tato pohoda zvířat v chovech dodržovaná a nevěnuje se jí dostatečná pozornost. Z důvodu těchto skutečností byla zpracovaná tato bakalářská práce, jejímž cílem bylo vyhodnotit předem stanovené požadavky welfare u vybrané expozice bahňáků v zoo Hluboká. Dále zhodnotit kterému ze sledovaných druhů expozice nejvíce vyhovuje a navrhnout její zlepšení. Hodnocenou expozici celkem obývá dvacet druhů ptáků, ze kterých bylo, po pečlivém výběru, pro hodnocení vybráno jedenáct druhů. Ze získaných a zpracovaných výsledků vyplývá, že expozice bahňáků je, i přes drobné nedostatky, z hlediska welfare vyhovující a nejlépe zde prospívá ibis hnědý (Plegadis falcinellus).
|
|
|
Analýza chovu vyšších primátů v českých ZOO z hlediska využití pro výuku na základních a středních školách
Novotná, Markéta ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Přívratský, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou chovu vyšších primátů v zoologických zahradách Čech a jejím využití ve výuce na základních a středních školách. Teoretická část práce se zabývá historií jednotlivých zoologických zahrad, charakteristikou a vlastnostmi vyšších primátů chovaných v Čechách a seznamuje s kampaní EAZA na ochranu lidoopů. Výzkumná část se skládá z vlastního pozorování zoologických zahrad v Čechách, analýzy internetových zdrojů a skórování zoo. Jako nejvhodnější zoologické zahrady pro výuku vyšších primátů byly shledány zoologická zahrada Plzeň a zoologická zahrada Ústí nad Labem. Klíčová slova: zoologická zahrada, vyšší primáti, výukový program, kampaň EAZA na ochranu lidoopů
|
|
| |
|
|
Ekonomické a kulturní aspekty provozu zoologických zahrad v ČR
Čulíková, Alžběta ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickými a kulturními aspekty zoologických zahrad. V teoretické části popisuje historický vývoj zařízení zabývajících se chovem zvířat. Dále se věnuje zoologickým zahradám ČR a jejich specifikům. Rozebírá jejich poslání v dnešní době. Přibližuje provoz zoologických zahrad z pohledu legislativy. Srovnává zájem o ně s ostatními atraktory cestovního ruchu. Rozebírá fungování českých zoologických zahrad v rámci dalších mezinárodních institucí, které též podrobněji představuje. Přibližuje zásady výběru lokace zakládaných zoologických zahrad a možnosti jejich financování. V praktické části podrobněji porovnává tři významné české zoologické zahrady. Analyzuje jejich fungování na základě vybraných dílčích kritérií.
|
|
|
Studie pavilonu Amazonie
Trčková, Veronika ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Kdybychom navrhovali budovu určenou lidem, mohli bychom se odrazit od mnohých předpisů a norem, které jsou předem určené, a nám by zbývalo si jen podrobně nastudovat literaturu a tvořit. Stejně tak by to zjednodušeně řečeno probíhalo i u staveb pro běţné chovy hospodářských zvířat. Pavilon ekosystému je ale velmi specifický prostor. Je to kombinace zvířat, rostlin, lidí a různých technických, provozních, dispozičních a scénografických řešení.
Navrhování tropického pavilonu je tedy velmi komplikovanou tvorbou vyţadující souhru různorodých oborů, které si k sobě musí najít cestu a kooperovat spolu. Proto musí architekt úzce spolupracovat se zoology, botaniky, chovateli aj. a snaţit se proniknout do problematiky chovu zvířat a osvojit si znalosti o trendech chovatelské a expoziční praxe.
Cílem diplomové práce je shrnutí poznatků načerpaných z odborné literatury a vytvoření ucelené rešerše, která se skládá z historického vývoje zvěřinců přes současnou moderní zoologickou zahradu aţ po fenomén pavilonu ekosystému. Po této sloţité problematice jsou zhodnoceny podkladové údaje vypovídající o vymezení a charakteristice území, o které je opřena studie pavilonu a zamyšlení se nad principy navrhování pavilonu ekosystému.
Vlastním projektem je studie vnitřního prostoru pavilonu, který představuje výseč ekosystému Amazonie. Zjednodušeně lze říct, ţe se zde soustřeďují ţivé botanické a zoologické sbírky tohoto biotopu, které jsou doplněné napodobeninami přírodních prvků a výsledkem je téměř dokonalý vjem prostředí. V souladu s těmito základními principy je zde rozvinuta filozofie konceptu Zoo expozic. Člověk a chované druhy zvířat jsou stavěni na stejnou úroveň. Pravděpodobnost zahlédnout zvíře v expozici návštěvníkem je stejná, jako šance zvířete se před nevítaným hostem ukrýt. O to víc se tak návštěva pavilonu ekosystému přibliţuje reálné výpravě do přírody.
|
|
|
Zhodnocení chovatelských a reprodukčních ukazatelů u chovu plameňáků růžových (Phoenicopterus roseus) v UCSZOO
Černá, Lucie ; Jebavý, Lukáš (vedoucí práce) ; Tománek, Pavel (oponent)
Plameňáci růžoví (Phoenicopterus roseus) patří v zoologických zahradách k nejčastěji chovaným ptačím druhům. V rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad jsou třetím nejchovanějším druhem. V současnosti plameňáky růžové chová 11 českých a 3 slovenské zoologické zahrady. Přestože je chov plameňáků evidován od poloviny 19. století, jejich odchov je stále problematický. Úspěšnost jejich odchovu závisí na podrobných znalostech jejich biologie a etologie. Základní informace o biologii a etologii plameňáků růžových jsou uvedeny v první části bakalářské práce, zároveň jsou zde uvedeny podmínky chovu z různých doporučení zahraničních odborníků. Druhá část bakalářské práce se zaměřuje na popis chovu a reprodukčních ukazatelů v jednotlivých zoologických zahradách v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad a jejich následné vyhodnocení. Tyto údaje byly zjištěny především při osobních návštěvách uvedených institucí. Pro úspěšný odchov je důležité, aby byli plameňáci chováni v početném hejnu, s vyrovnaným poměrem pohlaví. Dále je třeba přiměřeně velká expozice s vhodnou vodní nádrží, která poskytuje pocit bezpečí. K zásadám úspěšného odchovu patří i optimálně nastavená krmná dávka s dostatečným obsahem karotenu, či vzletnost samců. Samci s kupírovanými křídly mají menší úspěšnost kopulace a s tím spojené nižší procento oplozenosti vajec. Nejvhodnější podmínky pro reprodukci, v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad lze považovat u zoo Ohrady. Doporučené podmínky chovu nejméně splňuje zoopark Chomutov, se zoo Plzeň, kde jsou plameňáci růžoví chováni pouze pro expoziční účel.
|
|
|
Nutriční požadavky pro chov sobů (Rangifer spp.)
Toporová, Kateřina ; Svobodová, Ivona (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Bakalářská práce shrnuje formou literární rešerše všeobecné informace o potravních preferencích sobů (Rangifer spp.) ve volné přírodě porovnané s doporučením pro chov těchto zvířat v lidské péči, včetně informací o možných zdravotních problémech souvisejících s jejich nesprávným krmením. Navazujícím tématem je seznámení s rodem Rangifer (respektive druhem Rangifer tarandus) z hlediska taxonomického zařazení, fyziologie trávení, potravních typů dle Hofmanna (1989), výživy, stavu populace vyskytující se ve volné přírodě a stupně ohrožení sobů v jejich přirozených podmínkách.
|
|
|
Analýza některých parametrů reprodukce gepardů (Acinonyx jubatus) chovaných ve světových zoologických zahradách.
Makulová, Laura ; Kracíková, Olga (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku rozmnožování gepardů Acinonyx jubatus chovaných v lidské péči. První část práce je rozdělena do dvou hlavních oddílů a je zpracována s pomocí dostupné vědecké literatury.
První oddíl popisuje historii i aktuální stav taxonomického zařazení jednotlivých druhů a podruhů rodu Acinonyx.
Druhý oddíl se zabývá obecnou biologií druhu - charakteristické znaky, biotop, potrava ve volné přírodě, způsob ohrožení, rozšíření, morfologie rozmnožovací soustavy. Samostatné kapitoly jsou věnovány problematice odchovu zvířat v chovatelských zařízeních - výživa gepardů, prostory pro chov, zvláštní část popisuje problematiku reprodukce v lidské péči.
V praktické části byla provedena analýza dat z Mezinárodní plemenné knihy Acinonyx jubatus 2013, se zaměřením na reprodukční úspěšnost samců a samic v závistosti na jejich původu a věku. Data byla převedena do programu MS Excel a hlavní sledované charakteristiky zpracovány ve formě grafů. Výsledná data byla následně statisticky vyhodnocena.
|
host ::
RSS.