Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Transport jako faktor ovlivňující welfare u zvířat
Vandrovcová, Michaela ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Kracíková, Olga (oponent)
Práce se zabývá transportem jako vlivem, který značně ovlivňuje a omezuje welfare zvířat. V práci jsou uvedeny obecné podmínky a pravidla k zajištění dobrého welfare zvířat a také vysvětlení co to vlastně pohoda zvířat znamená. Část práce se zabývá právě ukazateli, kteří tyto podmínky narušují a jsou součástí transportu či obecně manipulace se zvířaty. V práci jsou uvedeny též faktory nasvědčující špatnému welfare či příčiny jeho narušení. Jako dodatek k této části práce jsou zde uvedena specifika základních druhů hospodářských zvířat a to prasat, skotu, drůbeže a koní. Jako následek zhoršeného welfare jsou v práci uvedeny možné vady masa po porážce a princip vzniku těchto vad při zvýšeném stresu. Nedílnou součástí jsou také požadavky na nakládací zařízení a samotné podmínky pro přepravu živých zvířat.
Některé rozdíly v biologii a v chování druhů gorila východní (Gorilla beringei) a gorila západní (Gorilla gorilla)
Kotýnková, Nicola ; Kracíková, Olga (vedoucí práce) ; Tománek, Pavel (oponent)
Rod Gorilla se dělí na 2 druhy, pod které celkem spadají 4 poddruhy a 1 neuznaný poddruh. Gorily jsou největší recentní primáti a jako linie se oddělily od čeledi Hominidae před osmi miliony lety. Tyto populace se vyskytují v devíti afrických zemích a jsou od sebe odděleny lesem Kongo. Jako nejvíce vyvinutý smysl mají zrak. Tělo mají přizpůsobeno ke kotníkochodectví a jejich končetiny jsou přizpůsobeny k úchopu, díky pohyblivým ramenům a dlouhým pažím. Mají mohutné tělo s robustní lebkou a zuby s hrbolky, které zpracovávají tuhou potravu. Gorily vynikají výrazným pohlavním dimorfismem, který se vyznačuje různou velikostí těla. Díky rozmnožování vzniká rozsáhlá rozmanitost uvnitř druhů v jednotlivých strategiích, které napomáhají zvyšovat fitness. Dominantní samci se páří s pohlavně dospělými plodnými samicemi, zatímco samci s nižším postavením se převážně páří s mladšími samicemi, které ještě nejsou plodné. Oproti tomu, je v rodinných skupinách vždy jen jeden stříbrohřbetý samec, se kterým se samice páří. Gorily vykazují podstatné rozdíly ve stravovacích zvyklostech. Potravní rozdíly mezi druhy a poddruhy goril, jsou hlavně kvůli dostupnosti potravin. Gorily jsou považovány za herbivorní i frugivorní živočichy. Gorilí skupiny jsou polygenní. S jedním dominantním stříbrohřbetým samcem, několika samicemi a jejich potomky, tvoří kohezivní skupinu. Každou noc vytváří hnízdo na spaní, které se liší lokalitou a stupněm výstavby. Komunikují mezi sebou prostřednictvím sluchových, vizuálních a chemických signálů. Využívají ke komunikaci přibližně 102 typů gest a 17 typů zvukových signálů. U divokých goril je použití nástroje vzácností, proto převážně používají k získání potravy z obtížných zdrojů nejčastěji své tělo. Zatímco gorily v zajetí používají nástroje úspěšně. Kvůli ochraně před predátorem se samice se sdružují se samci, kteří je ochrání.
Vývoj ochrany hospodářských zvířat v v České republice
Pilařová, Anna ; Kracíková, Olga (vedoucí práce) ; Hofmanová, Barbora (oponent)
Welfare zvířat je v posledních letech čím dál tím více diskutovaným tématem. Lidstvu přestává být lhostejný osud zvířat a svět se pomalu navrací k přirozenějším způsobům života. S tím souvisí i vzestup názorů globálně podporujících trend ekologických či bio chovů. Problém je nepochybně ve financích. Většinu spotřebitelů ovlivňuje cena výrobku a jsou nuceni koupit si levnější produkt i s vědomím, že onen produkt není výsledkem welfare chovů. Cílem do budoucna by tedy měla být vyšší státní podpora regionálních zemědělců, eko a biochovů a snížení produkce velkochovů. První část této bakalářské práce se zabývá historií chovu hospodářských zvířat na území České republiky od nulového zájmu o šetrný chov, přes první zmínky o welfare zvířat až po zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, který doposud nejkomplexněji zohledňuje dosavadní poznatky a etologické zkušenosti na tomto poli. V druhé části jsou uvedeny tabulky z Ministerstva spravedlnosti ČR, které ukazují vývoj trestné činnosti v oboru týrání zvířat na našem území od roku 1992 do roku 2015. Z tabulek je prokazatelné, že počet odsouzených pachatelů za trestný čin spáchaný na zvířeti postupem let stoupá. Následuje popis konkrétních soudních rozsudků získaných od příslušných soudů. Trestný čin je vždy stručně popsán a na závěr je uvedena trestní sazba za spáchaný čin. Z výsledků vyplývá, že Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání je sice velmi dobře a důsledně propracován, ale jeho užití v praxi je nedostatečné. Většina soudních případů končí pouze podmínkou, ať už se jedná o jakýkoliv motiv či způsob zabití zvířete. Nemalý problém je i v rozdílnosti obsahu pojmu zvíře v různých zákonech. Česká republika udělala pro ochranu hospodářských zvířat na svém území mnohé, nepochybně je ale zapotřebí mimo jiného zpřesnit dosavadní definiční formulaci zákona na ochranu zvířat proti týrání zvíře je obratlovec vyjma člověka a embryí, neboť jde o definici jednak nedostatečnou, a jednak nekorelující s dosud nejpokročilejší definicí pojmu, provedenou novým občanským zákoníkem. Poslední část této bakalářské práce je věnována některým nevládním organizacím zabývajícím se ochranou hospodářských zvířat jak na území České republiky, tak i ve světě.
Srovnání plodnosti a užitkovosti suffolkských ovcí v České republice s některými zahraničními chovy
Černá, Michaela ; Kracíková, Olga (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Plemeno suffolk je bezrohé anglické plemeno, které řadíme do plemen s masnou užitkovostí. Typickým znakem plemene jsou vynikající mateřské vlastnosti, dobrá mléčnost bahnic a plodnost, kratší plodné období (bahnění převážně zimní a jarní) a dobrá adaptabilita na rozdílné klimatické a chovatelské podmínky. Plemeno je charakteristické černou krycí srstí na obličejové části hlavy a spodní části končetin, vlna je krátká, bílá, polojemná. Plemeno suffolk se vyznačuje vysokou plodností po celém produkčním období bahnic. Mezi faktory ovlivňujícími plodnost řadíme sezónu, stáří, interval mezi bahněními, tělesnou hmotnost a tělesnou kondici, výživu, genetiku, chov a tepelný stres. Ve srovnání plodnosti ovcí plemene suffolk České republiky se Slovenskem vykazujeme vyšší počet bahnic, lepší plodnost a oplodnění. Naopak Slovensko dosáhlo lepších výsledků v plodnosti na obahněnou bahnici, které bylo dosaženo i v Kanadě při porovnání s naší republikou. U masné užitkovosti je hlavním předpokladem produkce těžkých výborně osvalených jatečných jehňat s velmi dobrou kvalitou masa. Masná užitkovost je ovlivněna hormony, výživou, pohlavím, vlivem roku bahnění, měsícem a věkem bahnic, četností vrhu na závisle proměnné. Při hodnocení masné užitkovosti u plemene suffolk v České republice a na Slovensku se hodnoty příliš neliší, přesto je v České republice dosahováno lepších výsledků u hmotnosti jehňat ve 100 dnech i u průměrného denního přírůstku. Pokud budeme hodnotit rozdíl masné užitkovosti mezi Kanadou a Českou republikou ve vybraných parametrech, jako je hmotnost jehňat při narození, hmotnost jehňat ve 100 dnech věku a průměrný denní přírůstek, jednoznačně Kanada vykazuje mnohem lepších výsledků. Hlavní příčinou je rozdílný plemenný typ. Zvýšení plodnosti a masné užitkovosti je možno dosáhnout především zlepšením reprodukčních a produkčních ukazatelů.
Rozdíly mezi poddruhy tygra Panthera tigris se zaměřením na jejich ochranu
Karbanová, Šárka ; Kracíková, Olga (vedoucí práce) ; Masopustová, Renata (oponent)
Práce se zabývá souhrnem informací o rozdílech mezi jednotlivými poddruhy tygra Panthera tigris se zaměřením na stupeň ohrožení a jejich případnou ochranu. Úvodem nastíní stručnou fylogenezi šelem, vývoj vlastních kočkovitých šelem a aktuální taxonomické zařazení tygra a jeho poddruhů. První část práce zahrnuje obecné informace o tygrech, jako je základní zbarvení, jejich velikost a hmotnost, údaje o původním výskytu i přirozeném biotopu. Poskytuje informace o početním stavu tygrů ve volné přírodě. Také se zabývá biologickými charakteristikami, jako jsou reprodukční schopnosti, preferovaná kořist a způsob lovu. Jsou zde uvedeny i důvody ohroženosti tygrů a údaje k jejich ochraně. Druhá část práce se zabývá konkrétními informacemi k jednotlivým poddruhům o zbarvení, velikosti, hmotnosti, výskytu a biotopu, populaci, reprodukci, kořisti, důvodech ohrožení i situaci v jejich ochraně.
Transport jako faktor ovlivňující welfare u zvířat
Vandrovcová, Michaela ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Kracíková, Olga (oponent)
Práce se zabývá transportem jako vlivem, který značně ovlivňuje a omezuje welfare zvířat. V práci jsou uvedeny obecné podmínky a pravidla k zajištění dobrého welfare zvířat a také vysvětlení co to vlastně pohoda zvířat znamená. Část práce se zabývá právě ukazateli, kteří tyto podmínky narušují a jsou součástí transportu či obecně manipulace se zvířaty. V práci jsou uvedeny též faktory nasvědčující špatnému welfare či příčiny jeho narušení. Jako dodatek k této části práce jsou zde uvedena specifika základních druhů hospodářských zvířat a to prasat, skotu, drůbeže a koní. Jako následek zhoršeného welfare jsou v práci uvedeny možné vady masa po porážce a princip vzniku těchto vad při zvýšeném stresu. Nedílnou součástí jsou také požadavky na nakládací zařízení a samotné podmínky pro přepravu živých zvířat.
Změny zbarvení u zvířat v průběhu domestikace
Ariskina, Sofya ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Kracíková, Olga (oponent)
V této práci jsou popsány změny různých druhů zvířat v průběhu domestikace. Vycházela jsem zvprací a článků, které popisovaly výsledky různých pokusů a experimentů. Předpokládá se, že tento proces začal přibližně před 15 tisíci lety. Je zde popsáno několik scénářů, které znázorňují příčiny a způsoby začátku domestikace. Rovněž je tu ukázáno a popsáno několik ohnisek, kde tento proces původně začal. Důležitější však je, že v průběhu procesu zdomácnění proběhlo velké množství morfologických, anatomických a fyziologických změn, a divoká zvířata se postupně přeměnila na domácí. Tyto změny ( mnohonásobné zmenšení nebo zvětšení původní velikosti, zmenšení mozku a změny nervové soustavy, vznik klapouchosti a velkého množství různých barevných variant) svědčí o tom, že zvířata ztratila potřebu samostatně přežívat a začala úplně nebo částečně záviset na člověku. Hlavním cílem této práce je ale popsání a vysvětlení vzniku nových, u divokých forem neexistujich zbarvení, která jsou úzce spjata s procesem domestikace, a později i selekce člověkem. Společným výsledkem pro všechna domestikovaná zvířata (ať jsou vybírána a selektována záměrně nebo náhodně podle jakýkoli znaků) je vznik strakatosti a nestejnoměrného zbarvení, postupně přecházejícího do zbarvení jiných, úplně atypických pro divoká zvířata. Pro divoká zvířata by toto zabarvení bylo nežádoucí, protože ve volné přírodě by zvířata zbytečně poutala pozornost predátorů nebo kořistí. Je zde taky popsána genetická stránka tohoto procesu, zahrnující podrobné vysvětlění příčin vzniku různých barev v důsledku různých poměrů eumelaninu a feomelaninu, a taky mutací některých genů (např. MC1R, ASIP aj.).
Analýza některých parametrů reprodukce gepardů (Acinonyx jubatus) chovaných ve světových zoologických zahradách.
Makulová, Laura ; Kracíková, Olga (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku rozmnožování gepardů Acinonyx jubatus chovaných v lidské péči. První část práce je rozdělena do dvou hlavních oddílů a je zpracována s pomocí dostupné vědecké literatury. První oddíl popisuje historii i aktuální stav taxonomického zařazení jednotlivých druhů a podruhů rodu Acinonyx. Druhý oddíl se zabývá obecnou biologií druhu - charakteristické znaky, biotop, potrava ve volné přírodě, způsob ohrožení, rozšíření, morfologie rozmnožovací soustavy. Samostatné kapitoly jsou věnovány problematice odchovu zvířat v chovatelských zařízeních - výživa gepardů, prostory pro chov, zvláštní část popisuje problematiku reprodukce v lidské péči. V praktické části byla provedena analýza dat z Mezinárodní plemenné knihy Acinonyx jubatus 2013, se zaměřením na reprodukční úspěšnost samců a samic v závistosti na jejich původu a věku. Data byla převedena do programu MS Excel a hlavní sledované charakteristiky zpracovány ve formě grafů. Výsledná data byla následně statisticky vyhodnocena.
Gravidita u gorily západní nížinné Gorilla gorilla gorilla v lidské péči
Kubů, Pavlína ; Masopustová, Renata (vedoucí práce) ; Kracíková, Olga (oponent)
Tato práce je zaměřena na graviditu gorily západní nížinné Gorilla gorilla gorilla v lidské péči a je rozdělena na sedm hlavních částí. Taxonomické řazení rodu Gorilla, není stále ustálené. Podle nejnovější taxonomie savců z roku 2005 se dělí na dva druhy - gorila východní Gorilla beringei se dvěma poddruhy a gorila západní Gorilla gorila, také se dvěma uznanými poddruhy. Nejčastěji je v lidské péči chován poddruh gorily západní, gorila západní nížinná Gorilla gorilla gorila, která také patří od roku 2007 mezi kriticky ohroženou. Volně žijící populace gorily západní nížinné se vyskytují v některých státech střední Afriky. K 23. březnu roku 2016 je chováno v lidské péči 797 jedinců poddruhu G. gorilla gorilla. Z tohoto počtu je více než polovina chována na evropském kontinentu. Evropa je zároveň i nejúspěšnější v rozmnožování goril nížinných západních. Ve volné přírodě přijímají gorily západní nížinné potravu s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem kalorií. Avšak v některých chovech je tomu naopak a tyto dietetické chyby mohou mít přímý vliv i na jejich reprodukci. Reprodukční orgány gorilích samců i samic se tvarem a umístěním podobají lidským. U gorilí samice dochází během říje ke změnám chování, snaží se být pro samce atraktivní a dosáhnout tak páření a následné březosti. Gorily při páření používají dvě hlavní polohy s mnoha variacemi. Pokud není samice schopna v lidské péči zabřeznout, je možné přistoupit i k asistované reprodukci. Díky metodě IVF se podařilo odchovat první mládě již v roce 1995. Samice je březí cca 250 až 260 dní. Příznaky březosti u goril nížinných, jako je rostoucí břicho nebo zvětšení mléčných žláz, se objevují většinou 2 až 3 měsíce před porodem. Porod nastává u gorilích samic většinou v noci, začíná prvními kontrakcemi a končí odchodem placenty. Sociální vztahy uvnitř skupiny se neustále mění v závislosti na různých situacích. Po narození mláděte dochází ke sblížení celé skupiny, matka vyhledává společnost dominantního samce, který dokáže její mládě ochránit proti útokům ostatních jedinců, či samcům z jiných skupin. Samice, která má mládě je nadřazená samici bez mláděte.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.