|
|
Role veřejného žalobce v řízení před soudem
Řehák, Pavel ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Role veřejného žalobce v řízení před soudem Abstrakt Cílem této práce je komplexní analýza problematiky veřejného žalobce a jeho role, kterou zastává zejména v soudním řízení. Důvodem mého výzkumu je osobní zájem o trestní právo a problematiku státních zástupců obecně, jakož i z mého pohledu velká důležitost tohoto tématu, zejména v souvislosti s dlouhodobou odbornou diskusí nad uvažovanými koncepčními změnami relevantních českých předpisů - trestního řádu a zákona o státním zastupitelství. Práce se skládá ze čtyř ústředních kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty úlohy veřejných žalobců. První kapitola vymezuje základní terminologii a pojmy, dále historický vývoj a transformaci orgánů veřejné žaloby ve dvou různých právních systémech - common law a kontinentálním evropském právu. Druhá kapitola obsahuje přehled českých, francouzských, anglických a velšských, amerických a mezinárodních orgánů veřejné žaloby, jejich zakotvení v systému národních právních řádů, organizaci a rozsah činností. Rovněž se věnuje návrhům na nový zákon o státním zastupitelství. Třetí kapitola zkoumá příslušné české právní předpisy týkající se státního zástupce a jeho úlohy v soudním řízení, zejména v nejdůležitější části trestního řízení - hlavním líčení. Nicméně zmíněny jsou rovněž další soudní zasedání v rámci trestního...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus
Hanák, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus Abstrakt Tato práce pojednává o zvláštních způsobech dokazování v trestním řízení, kterými jsou konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce a prověrka na místě, a které jsou upraveny v oddílu třetím hlavy páté trestního řádu. V úvodu práce je stručně popsán historický vývoj zvláštních způsobů dokazování a nalezneme zde i zamyšlení nad rozdíly kriminalistických metod a procesních úkonů. Úvodní část také popisuje zákonnou úpravu zvláštních způsobů dokazování v platném trestním řádu, a co této úpravě předcházelo. Práce se v jednotlivých částech věnuje všem zvláštním způsobům dokazování, pro bližší zkoumání si autor zvolil konfrontaci, rekognici a vyšetřovací pokus. Každá část obsahuje definici dané problematiky, zvláštnosti úkonu, jeho praktické použití a problémy s nimiž se praxe nejčastěji potýká. Části rekognice a vyšetřovací pokus byly navíc doplněny o kazuistiku z těchto oblastí. Část konfrontace mimo jiné uvádí zásady provádění konfrontace, pojednává o praktickém průběhu konfrontace, konfrontovaných subjektech a osobách přítomných konfrontaci, věnuje se také předchozímu výslechu konfrontovaných osob, dokumentaci konfrontace, aplikaci ustanovení trestního řádu o výpovědi obviněného a o svědcích,...
|
|
|
Meze procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení
Zaoralová, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Říha, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení. Limitace použitelnosti důkazů v trestním procesu nejenže představuje klíčovou záruku justiční spravedlnosti, ale jedná se zejména živoucí téma, které neustále přináší aktuální problémy. Význam této problematiky v posledních letech rapidně vzrůstá zejména ohledem na stále přísnější požadavky na ochranu lidských práv a svobod, které jsou zdůrazňovány na mezinárodní úrovni a které právě jsou při použití nezákonných metod při vyhledání, zajištění a provádění důkazů v trestním řízení ohroženy. Jádrem práce je detailní analýza a zhodnocení současného právního stavu, a dále zejména poznatků plynoucích ze současné nauky a praxe věnující se otázce mezí použitelnosti důkazů v trestním řízení. V rámci této analýzy jsou v první části práce rozebrány všechny důležité a doktrinálně sporné otázky použitelnosti důkazů z pohledu nauky a judikatury. Tyto poznatky jsou obohaceny o reálné dopady do aplikační praxe. Pozornost je věnována také možnostem, která platná právní úprava nabízí za účelem reálného vyloučení nepoužitelného důkazu ze skutkového hodnocení věci. Opomenuty nejsou ani otázky související s problematikou použitelnosti důkazů odvozených od nezákonných důkazů a možnostem uplatnění tzv. doktríny "plodů z otráveného...
|
|
|
Odklony v trestním řízení
Tibitanzlová, Alena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Bruna, Eduard (oponent)
Tato disertační práce poskytuje ucelený výklad o odklonech v trestním řízení, důležité součásti moderního trestního procesu. Úvodem práce je v obecné rovině pojednáno o samotných důvodech zavádění alternativních způsobů řešení trestních věcí do českého trestního práva a jejich současné systematice. Po tomto následuje obsáhlý výklad k vývoji pojmu odklonu v trestním řízení a jeho současnému chápání v české právní nauce, v němž panuje zřetelná pluralita; v návaznosti na vzpomínané uvádí autorka práce vlastní znaky odklonu v trestním řízení a v souvislosti s těmito pak polemizuje nad zařazením některých institutů trestního práva procesního pod odklon v trestním řízení jakožto zastřešující pojem. Po detailním osvětlení uváděného následuje teoretický výklad o mezinárodních iniciativách v oblasti odklonů v trestním řízení, po němž jsou již vzpomenuty nejvýznamnější milníky geneze jednotlivých forem odklonu v českém trestním řízení, a to za současně neodmyslitelného přihlédnutí k ústavněprávním a mezinárodněprávním limitům těchto institutů. V práci je dále podrobně pojednáno též o samotné podstatě a účelu odklonů v trestním řízení. Druhá část textu práce je věnována zevrubné teoretické analýze jednotlivých forem odklonu v trestním řízení, tj. podmíněného zastavení trestního stíhání, narovnání, odklonů ve...
|
|
|
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Maříková, Marie ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá dopady na použitelnost důkazů, které vyplývají z porušení předpisů upravujících proces dokazování v trestním řízení. Význam dokazování je zásadní, neboť jeho prostřednictvím dochází k rekonstrukci události významné z hlediska trestního práva. Podmínkou naplnění účelu trestního řízení je úplné a správné zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a to v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí. Přitom je nutné, aby při opatřování, zajišťování, provádění i hodnocení důkazů byla dodržována stanovená pravidla, jež představují záruku spravedlivého procesu, jakožto jednoho z podstatných atributů demokratického právního státu. Práce je rozdělena na čtyři hlavní části doplněné o úvod a závěr. První část se věnuje vymezení pojmu dokazování v trestním řízení, jeho významu a účelu. Dále se zabývá právní úpravou dokazování včetně ústavních a mezinárodněprávních východisek. Rovněž obsahuje výčet základních pojmů a zásad ovládajících proces dokazování a rozdělení důkazů z různých hledisek. Ve druhé části práce je teoreticky zpracována problematika přípustnosti důkazů, jejichž získávání či provádění bylo stiženo určitou vadou. Současně je zmíněno také téma tzv. opomenutých důkazů a více prostoru je věnováno účinnosti důkazů získaných na základě neúčinných důkazů s...
|
|
|
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem
Šimánová, Hana ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem Abstrakt Práce reflektuje soudobou judikaturu evropských i tuzemských soudů, která připouští možnost paralelního vedení daňového i trestního řízení o tomtéž skutku téže osoby. Autorka si klade za cíl porovnání obou řízení, analýzu předmětné judikatury a vyhodnocení z ní vyplývajících dopadů na český právní řád z hlediska zásady ne bis in idem. V úvodu je pojednáno o trestním i daňovém řízení a jejich základních rysech a principech, jimiž jsou tato ovládána. Poukázáno je na to, co mají obě řízení společného (důraz je kladen na způsobilost obou řízení podstatnou měrou zasáhnout do základních lidských práv a svobod) i na nejdůležitější odlišnosti mezi nimi (zejména v oblasti dokazování). Následuje kapitola věnovaná daňovým deliktům, a to jak těm, jež jsou upraveny v rovině práva daňového (tzv. delikty proti platební disciplíně a správní pořádkové delikty), tak trestným činům daňovým. Stručně referováno je též o trestním právu daňovém. V dalších částech práce je podán výklad o smyslu, účelu a ukládání trestních sankcí a rovněž charakteristice daňového penále, jehož trestněprávní povaha dovozená judikaturou je pro zkoumanou problematiku stěžejní. Na to navazuje pojednání o samotné maximě ne bis in idem - jejím právním ukotvení, účincích a významu....
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Kaňa, Jakub ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
ODVOLÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ ABSTRAKT Překládaná práce se snaží přiblížit právní úpravu odvolání v trestním řízení na území České republiky. Cílem práce je podat informace o historickém vývoji opravných prostředků v trestním procesu, o základních zásadách trestního řízení, o recentní právní úpravě odvolání v trestím řízení, dále stručné srovnání právní úpravy s Rakouskem a konečně poukázat na některé její nedostatky a navrhnout řešení. V úvodu práce jsou popsány základní informace o samotné práci, její cíle a důvody, které vedly autora k jejímu výběru. První kapitola práce je věnována stručnému popisu právní úpravy opravných prostředků z hlediska historie. Dále jsou rozebrány základní zásady trestního řízení a jejich projevy v opravném řízení. Ve třetí kapitole je pojednáno o základním členění opravných prostředků v České republice. Následuje nejobsáhlejší kapitola práce, a sice samotný rozbor právní úpravy odvolání. Zde je největší část věnována popisu fungování odvolacího řízení a v rámci této kapitoly je zahrnuta i kritika některých institutů. Postupně jsou rozebrány lhůty, oprávněné osoby, náležitosti obsahu odvolání, řízení před soudem prvního stupně, řízení před odvolacím soudem a konečně řízení před soudem prvního stupně po vrácení věci. Kapitoly obsahují též klíčovou judikaturu vztahující se k dané...
|
|
|
Obhajoba právnické osoby v trestním řízení
Juránková, Sandra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
V porovnání s osobami fyzickými je obhajoba právnické osoby v trestním řízení podstatně ztížena. Primární důvod těchto obtíží je dán samotnou povahou právnické osoby jakožto právní fikce. Cílem této práce je podat na tuto problematiku ucelený náhled. Rigorózní práce je systematicky rozdělena do šesti kapitol. První kapitola a druhá kapitola slouží jako teoretický základ. První kapitola je věnována vymezení pojmu právnická osoba a současné úpravě právnické osoby v právních předpisech soukromého práva. Tato rigorózní práce je zaměřena především na procesní normy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "ZTOPO"), který vstoupil v České republice v účinnost dne 1. ledna 2012. V rámci této problematiky současně není možné se nedotknout hmotněprávních aspektů trestní odpovědnosti právnických osob. Druhá kapitola se proto zabývá zákonnou úpravou trestní odpovědnosti podle ZTOPO. Zaobírá se zejména tím, kdo je subjektem trestní odpovědnosti právnických osob, jak je možné trestní odpovědnost podle ZTOPO charakterizovat, jaká je její konstrukce a rozsah. V kapitole třetí jsou představeny osoby, které jsou oprávněny za právnickou osobu v trestním řízení jednat. Kapitola čtvrtá pojednává o právu právnické osoby na obhajobu. Kapitola pátá a poslední kapitola...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení
Svobodová, Pavla ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá právem na obhajobu v rámci trestního řízení v České republice. Práce je členěna do několika kapitol, které vymezují právní úpravu práva na obhajobu na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Práce se v první kapitole zaobírá historickým vývojem práva na obhajobu s vymezením určitých odlišností dřívějších právních úprav až do současnosti. V další části práce je rozebrán institut práva na obhajobu z hlediska mezinárodní a vnitrostátní právní úpravy, včetně úpravy na úrovni Evropské unie. Třetí kapitola se zabývá postavením obviněného, jaké označení nese v jednotlivých stádiích trestního řízení a jaká jsou jeho jednotlivá práva na obhajobu včetně obhajoby materiální a formální. Na třetí kapitolu navazuje kapitola rozebírající postavení obhájce v trestním řízení. Zaměřuje se na jeho historický vývoj, substituci advokáta, práva a povinnosti obhájce a jednotlivé způsoby volby obhájce včetně institutu nutné obhajoby. Pátá kapitola se věnuje samostatné skupině osob, kterým náleží zákonem stanovená obhajovací práva. Závěrem je zhodnocena právní úprava práva na obhajobu včetně návrhů de lege ferenda. Práce rovněž zahrnuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky.
|
|
|
Znalecké dokazování v trestním řízení
Borčevský, Pavel ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Tato práce je věnována problematice znaleckého zkoumání v trestním řízení. Autor si stanovil cíl provést analýzu právní úpravy tohoto specifického důkazního prostředku v trestním řádu, identifikovat její nedostatky a navrhnout možná legislativní řešení. Je si přitom plně vědom, že postavení znalce je spoluurčeno i zákonem o znalcích a tlumočnících, této organizační normě se však věnuje pouze okrajově, neboť hlavní ambicí bylo analyzovat možnosti využití znaleckého posudku v rámci trestního procesu. V předkládané práci autor popisuje historický vývoj tohoto důkazního prostředku, právně teoretické koncepce postavení znalce a především předkládá své úvahy z hlediska platné právní úpravy, kdy rozebírá znalecký důkaz od jeho počátečního stadia ve formě přibrání znalce, přes přípravu a podání posudku až po jeho hodnocení. Všímá si též některých aktuálních otázek, jako je konfrontace znalců či využití počítačových programů ve znalecké činnosti. Vzhledem k tomu, že je aktuálně připravovaná rekodifikace trestního práva procesního, považuje disertant toto téma za aktuální pro praxi. Vedlejší ambicí autora bylo vytvořit příručku, která by byla využitelná pro všechny, kdo se zajímají o "znalecké právo". Disertační práce vychází z právního stavu ke dni 1. 4. 2017.
|
host ::
RSS.