|
|
Obraz novináře v hollywoodském filmu
Štáfová, Monika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce Obraz novináře v hollywoodském filmu si klade za cíl prostřednictvím kvalitativní a komparativní analýzy interpretovat zachycení postav novinářů v hollywoodských filmech mezi lety 1997 a 2007. Analýza je provedena na základě třinácti filmových snímků z daného období, ve kterých se v hlavní roli objevuje postava novináře. Komparace jednotlivých postav je realizována v rámci tří skupin, klasifikovaných podle typu novináře - investigativní žurnalisté, novináři věnující se životnímu stylu a celebritám, televizní hlasatelé a reportéři. Postavy jsou v rámci jednotlivých skupin vzájemně porovnávány z hlediska vzhledových rysů, charakterových vlastností, rodinných a sociálních vztahů, postojů k autoritám, nejznámějších stereotypů a vnímání ostatními postavami. Vyhodnocením výsledků analýzy v závěru práce je potvrzeno, že novinářské stereotypy se ve zkoumaném období příliš neobjevují, protagonisté převážně vykazují prvky pozitivních hrdinů a odlišnosti jednotlivých postav převažují nad podobnostmi.
|
|
|
Každodennost novináře v letech 1970-1990
Čepková, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá každodenností novináře v letech 1970 - 1990. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část čerpá především ze sociologických knih, Statistického úřadu a z publikací a časopisů vydavatelství Novinář. V první části jsou definice klíčových pojmů, statistické údaje o médiích, kultuře a životním stylu. Uvádí také českou společnost v období normalizace, profesionální a sociální strukturu obyvatelstva, vzdělanost a postavení novináře této doby. Praktická část je zaměřena na rozhovory s jednotlivými novináři a analyzuje jednotlivé aspekty každodenního života. K této analýze byla použita kvalitativní metoda výzkumu orální historie a porovnává jednotlivé odpovědi novinářů s údaji z teoretické části.
|
|
|
Úroveň ochrany lidských práv v Ruské federaci
Recinová, Pavla ; Sádovský, Stanislav (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Předkládaná bakalářská práce s názvem Úroveň ochrany lidských práv v Ruské federaci si klade za cíl deskripci a analýzu recentní situace v oblasti ochrany lidských práv a svobod v Ruské federaci. Zároveň se snaží najít odpověď na otázku, jaká je úroveň ochrany lidských práv v této zemi. Po výkladu pojmu lidských práv v obecnější rovině a přehledu vývoje lidských práv v Ruské federaci se další část práce dotýká hmotněprávní a procesněprávní úpravy trestního práva Ruské federace v oblasti lidských práv. Následuje výčet státních, nevládních a mezinárodních organizací, center a spolků, jež se zabývají ochranou lidských práv. V poslední kapitole je poukázáno v obecnější rovině na flagrantní porušování lidských práv, které je pro ilustraci doloženo v přílohách konkrétními příklady. Klíčová slova Lidská práva, svobody, Svaz sovětských socialistických republik, Ruská federace, Deklarace lidských práv a svobod, Evropský soud pro lidská práva, lidsko-právní organizace, politický vězeň, vězeň svědomí, novinář
|
|
|
Redakční postupy při práci s multikulturními tématy
Lávičková, Adéla ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá redakčním zpracováním multikulturních témat v tištěných médiích. Jejím cílem je zjistit, jakým způsobem postupují novináři z různých typů médií, když vytvářejí mediální produkt týkající se multikulturního tématu. Teoretická část práce v první fázi objasňuje multikulturalismus a jeho vývoj, pojmy užívané v souvislosti s multikulturní oblastí a situaci v České republice. Druhá část pojednává o výskytu a zpracování multikulturních témat v médiích a dále se věnuje redakčním postupům novináře, jak obecně, tak ve spojení s multikulturními tématy. Praktická část se zaměřuje na hloubkové rozhovory s novináři, kteří danou tématiku zpracovávají. Rozhovory jsou dále analyzovány pomocí otevřeného kódování, které je součástí zakotvené teorie.
|
|
|
Analýza novinářské práce se zdroji v závislosti na pohlaví novináře/novinářky
Kudláčková, Lucie ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Analýza novinářské práce se zdroji v závislosti na pohlaví novináře/novinářky Lucie Kudláčková Abstrakt Diplomová práce se zabývá vztahem mezi pohlavím novináře a pohlavím zpravodajských zdrojů, které si volí. Vychází z dosavadních českých i světových výzkumů a teorií na toto téma. Hlavním cílem práce je zjistit, zda si ženy novinářky volí více ženských zdrojů než jejich mužští kolegové a zda je rozdíl v tom, jaký status novináři a novinářky mužům a ženám ve svých zprávách přisuzují. Práce se také pokouší o bližší zmapování genderového rozložení zpravodajských zdrojů v českých médiích se zvláštním důrazem na zastoupení žen ve zpravodajství a jejich postavení v něm. Přináší i informace o podílu novinářek v médiích a jejich postavení v redakcích. Práce přináší kvantitativní výzkum mediálních obsahů českého tisku a televize. Z něj vyplynulo, že muži výrazně převažují jako autoři zpravodajských obsahů i jako zdroje. Pohlaví zdroje se ukázalo jako významný faktor pro jeho výběr do zprávy i jeho postavení v něm. Ukázalo se také, že novinářky mají ve svých textech více žen, než jejich mužští kolegové. Práce obsahuje také doplňující kvalitativní výzkum tvořený rozhovory s novináři a novinářkami. Rozhovory doplňují kvantitativní část výzkumu a naznačují možné interpretační cesty. Práce přináší i srovnání získaných...
|
|
|
Poválečná historie a současnost Klubu sportovních novinářů České republiky
Vokáč, Martin ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Klub sportovních novinářů České republiky (KSN ČR) bezesporu patří mezi významné a renomované tuzemské novinářské organizace. Vznikl již v roce 1923, což ho činí ještě o tři roky starším než Syndikát československých novinářů, spolek, jenž je přímým předchůdcem Syndikátu novinářů ČR - dnešní nejvýznamnější domácí stavovské organizace. V této bakalářské práci se úvodem zabývám okolnostmi vzniku Klubu sportovních novinářů na pozadí formování všeobecné novinářské organizace v českých zemích. Stěžejní část práce se však soustředí zejména na charakterstiku činnosti Klubu po roce 1945, jež byla těsně spjata s podobnou novinářskou organizací na Slovensku. Třetí část práce pak zachytí proměnu Klubu sportovních novinářů po roce 1989 a popíše jeho současné aktivity a strukturu. Text práce je založen zejména na analýze archivních materiálů ze sbírky Klubu sportovních novinářů a na výpovědích pamětníků, kteří jsou v jedné osobě zároveň i přímí účastníci proměny této novinářské organizace. Cílem bakalářské práce je pak představit organizaci jak zájemcům o historii novinářského spolčování, tak i samotným členům Klubu sportovních novinářů, kteří mají často o jeho historii jen mlhavé povědomí.
|
|
|
Jiří Pichl - novinář a politik (1872-1952)
Kabátová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je první ucelenou biografií o novináři a politikovi Jiřím Pichlovi, který se narodil r. 1872 v České Třebové. Publikovat začal po středoškolském studiu v regionálním tisku, a to v době pokrokového hnutí, které požadovalo změnu postavení českých zemí v rámci monarchie Rakousko-Uherska a rozšíření volebního práva. Na počátku 20. století se stal odpovědným redaktorem pražského stranického tisku České strany národně sociální a některých listů vydavatelství Melantrich. Jeho žurnalistická kariéra vyvrcholila postem předsedy Syndikátu československých novinářů, kde se zasloužil o zavedení penzijního pojištění pro žurnalisty. V době první republiky se Jiří Pichl vydal i na politickou dráhu, stal se prvním popřevratovým starostou Královských Vinohrad a posléze i senátorem Národního shromáždění. I tam hájil zájmy žurnalistů, například voláním po novém tiskovém zákonu. Byl zároveň dlouholetým předsedou Ústřední školy dělnické. Během druhé světové války o všechny své funkce přišel; s nacistickým režimem nikdy nekolaboroval. Dobový tisk Jiřího Pichla oslavoval, prezentoval ho jako přátelského, morálního a pracovitého člověka. Diplomová práce ho představuje v kontextu národního sebeuvědomění, nově vznikajícího státu a postupné profesionalizace povolání novináře.
|
|
|
Svobodný novinář Franta Kocourek
Jiřička, Jan ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Svobodný novinář Franta Kocourek" se věnuje osobnosti významného československého novináře 20. století Franty Kocourka. Zaměřuje se především na jeho působení v tištěných médiích - prestižních prvorepublikových titulech týdeníku Přítomnost a deníku Lidové noviny, dále na jím vedeném, nepříliš úspěšném, týdeníku Groš a deníku Slovenský hlas. Kocourek se soustředil především na reportáže, byl však žánrově i tematicky velmi univerzální. Vedle pronikavých reportáží o stoupajícím vlivu nacismu v Německu psal například i sondy o deklasovaných vrstvách společnosti či odborné filmové studie nebo eseje. Tato práce popisuje Kocourka jako všestrannou osobnost, která se kromě práce v médiích zabývala i literaturou, filmem či veřejným vystupováním. Prostor je věnován i Kocourkově působení v rozhlase, kde se na přelomu 30. a 40. let vypracoval mezi nejuznávanější československé reportéry a provázel občany Československa během posledního období první republiky, během krátké etapy druhé republiky i za německé okupace. Diplomová práce přibližuje Kocourka nejen jako špičkového a mimořádně vzdělaného a zcestovalého novináře, ale i jako statečného člověka, který československou veřejnost povzbuzoval prostřednictvím rozhlasu, článků a přednášek a který kvůli svým odvážným postojům zemřel v nacistickém...
|
|
|
Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje
Kalouš, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje." pojednává o odlišnostech práce a postavení regionálních novinářů, jejichž činnost považuje za specifický druh žurnalistiky. Zaměřuje se především na oblast získávání a práci s informacemi, problémy a obtíže regionální žurnalistiky, roli novinářů, vztah k místnímu prostředí a etickou rovinu a v neposlední řadě přináší sociologický profil regionálních novinářů v Ústeckém kraji. Na základě výzkumu, který se skládal z nezúčastněného pozorování a dotazníkového šetření v sedmi redakcích deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, vykresluje obraz novinářů na periferii, kteří v obecné rovině dlouhodobě bojují se špatnou pověstí. Součástí diplomové práce je historický exkurz do vývoje regionálního tisku v České republice, na území Ústeckého kraje i bouřlivých majetkových změn v 90. letech 20. století.
|
|
|
Nečitelní cizinci
VERNEROVÁ, Eva
Diplomová práce Nečitelní cizinci se zabývá pohledem Českobudě-jovických listů (od října roku 2006 přejmenovány na Českobudějovický deník) na menšiny vyskytující se na území ČR, přičemž minoritou, o které se tento jihočeský deník nejčastěji zmiňuje a na níž je diplomová práce zaměřena, je menšina romská. Diplomová práce je rozdělena na dvě časti. V první části jsou obsaženy důležité teoretické pojmy, které se vztahují k současnému zobrazování menšin v jihočeském deníku. Hlavním ukazatelem vztahu mezi médii, minoritami a většinovou společností se stávají stereotypy, které mohou být pozitivní nebo negativní. Práce jmenuje hlavní stereotypní přívlastky menšinám v médiích připisované a zabývá se též mírou objektivity v článcích týkajících se minorit. Druhá část diplomové práce ukazuje na konkrétních článcích, které vycházely od 1. ledna 2004 do 31. července 2006 v Českobudějovických listech a týkaly se menšin, zdali jsou minority zobrazovány pozitivně či negativně, a jsou-li články (novináři) objektivní.
|
host ::
RSS.