|
|
Vliv ročního období a četnosti pastvy na produkci mléka a mléčných výrobků od krav holštýnského skotu ve vybraném podniku
Kulišťáková, Michaela
V této práci byl sledován vliv ročního období a četnosti pastvy na kvalitu mléka a mléčných výrobků holštýnského skotu. Pro získání výsledků byla použita data z kontroly užitkovosti za rok 2015 z farmy Z. P. Z. ve Valašské Bystřici. Dojnice byly rozděleny podle pořadí laktace do tří početně vyrovnaných skupin a to dojnice na 1., 2. a 3. až 6. laktaci. Byly sledovány odchylky v dojivosti v průběhu roku a v závislosti na pastvě. Dále také změna zastoupení dalších mléčných složek, především tuku a bílkovin, jak u jednotlivých skupin, tak celého sledovaného stáda. Z výsledků analýz vyplývá, že nejvyrovnanější dojivosti vykazovaly námi sledované dojnice v zimních měsících. Při příchodu a odchodu z pastvy jsme zaznamenali významné poklesy tuku a nádoje. V průběhu pastvy jsou výsledky značně rozkolísané, nejnižší dojivosti (24,65 kg) a obsahu tuku (3,67 %) bylo zaznamenáno v srpnu, což přisuzujeme vysokým průměrným denním teplotám. U bílkovin byla nejnižší průměrná hodnota celého stáda naměřena v měsíci únoru a srpnu (3,13 % a 3,14 %). Naopak nejvyšších hodnot bylo u nádoje zaznamenáno v měsíci lednu (32,25 kg), u tuku a bílkovin v prosinci (4,47 % a 3,37 %). Vliv ročního období na mléčné výrobky byl posuzován podle poptávky na trhu. Byla zaznamenána vyšší poptávka po sýrech a tvarohu v jarních měsících.
|
|
|
Variabilita složení kravského mléka z ekologické farmy v závislosti na ročním období
Skřivánek, Miroslav
Diplomová práce se zabývá variabilitou složení kravského mléka z ekologické farmy v závislosti na ročním období. Rozebírá problematiku variability složení kravského mléka se zaměřením na vlivy sezónnosti a výživy a rozdíly ve složení mléka pocházejícího z konvenčního a ekologického zemědělství. Po provedení odběrů vzorků mléka v ekologickém chovu zvířat a jejich analýzách byly výsledky statisticky vyhodnoceny a vyhodnocená data srovnána s daty analýz mléka konvenčního chovu. V diskuzi byly vyhodnocené analýzy porovnávány s jinými autorskými pracemi.
|
|
| |
|
|
Pohybová aktivita koní v aktivní stáji v závislosti na věku a ročním období
ORSÁKOVÁ, Kamila
Cílem diplomové práce bylo sledování denní aktivity vybraného souboru koní v aktivní stáji v průběhu roku. Na základě pozorování vyhodnotit vliv věku a ročního období na denní aktivitu koní v aktivní stáji. Pro měření pohybové aktivity byly využity GPS truckery, které se pozorovaným koním upevňovaly na ohlávku (nátylník). Celkem bylo provedeno 170 pozorování u koní převážně plemene český teplokrevník ve 3 různých věkových skupinách (mladí - do 5 let, střední - 6-15 let, staří - 16 a více let). Bylo sledováno 14 koní: 5 koní ve skupině mladí, 5 koní ve skupině střední a 4 koně ve skupině starý v aktivní stáji Mažice. Sledování probíhalo v průběhu léta, podzimu a zimy při volném pohybu koně po všech částech aktivního ustájení, bez využívání koní ke sportu nebo k jezdeckým účelům. Data byla následně zpracována a vyhodnocena programem Statistica.12. V aktivní stáji se projevil vliv věku a ročního období na denní aktivitu koní. V létě byla zaznamenána nejvyšší aktivita u všech skupin průměrně 11,6 km/den. Největší byla u mladých koní, kteří ušli v průměru 13,53 km/ den v létě. Naopak nejmenší rozdíly v denní aktivitě byly v období zimy, kdy mladí ušli průměrně 10,1 km/den, střední a starý 8,6 km/den. Ukázalo se, že v průběhu roku skupina mladí vykazovala nejvyšší aktivitu a má na ně největší vliv roční období. Naopak skupina staří a střední nevykazovala takový rozdíl v aktivitě při změnách ročního období. Například na podzim a v zimě jsou u skupiny starý a střední hodnoty skoro na stejné úrovni. Aktivní ustájení má velkou výhodu volného pohybu, ale musí být správně navrženo. Je to technika chovu, která umožní koni ujít tolik kilometrů za den, kolik je jeho potřeba a tím podporuje u mladých koní správný vývoj pohybového aparátu a krevní oběh u starých koní. Výsledky mohou být využity jako přehled pro chovatele, kterého zajímá kolik kůň může během dne a ročního období ujít a podle toho navrhnout časové možnosti výběhu.
|
|
|
Sledování obsahu vitamínu D ve stravě vysokoškolských studentů
KALETOVÁ, Nikol
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň saturace vitamínem D u vybrané skupiny vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku. Výzkumný soubor zahrnoval šest mužů a šest žen ve věku 19-26 let. Výzkum probíhal od 10. února do 14. června 2020. Respondenti zaznamenávali celotýdenní stravu každý druhý týden v měsících únor, duben a červen. Byly tak podchyceny eventuální sezónní výkyvy ve stravě. Respondenti evidovali množství a druh konzumovaných poživatin a pokrmů. U sledované skupiny respondentů se hodnoty vitamínu D pohybovaly v průměru kolem 4,86 ?g na osobu a den. Zjištěné hodnoty neodpovídají doporučenému dennímu příjmu vitamínu D, který má být dle DACH (2018) pro muže i ženy této věkové kategorie 20 g na osobu a den. U skupiny žen byl průměrný příjem vitamínu D 3,88 g/ den a u mužů byl příjem vyšší, a to 5,85 g/den. Zjištěné hodnoty se shodují s výsledky jiných autorů. Alimentární příjem vitamínu D se většinou pohybuje v rozmezí 2-4 g/den, což výsledky diplomové práce potvrzují. Nejnižší průměrný denní příjem byl zjištěn u ženy 2,81 g/den a maximální hodnota u muže, a to v průměru 11,26 g/ den. Tato hodnota se pohybuje na úrovni 50 % doporučeného denního příjmu. Hlavním statistickým zjištěním bylo prokázání rozdílu v příjmu vitamínu D mezi pohlavím. Muži přijímali více vitamínu D než ženy. Dále také byla prokázána pozitivní závislost mezi příjmem bílkovin a vitamínu D. V neposlední řadě byl statisticky významně prokázán vliv pohlaví na příjem bílkovin. Muži přijímali více bílkovin než ženy. Otázka, která nás zajímala ohledně vlivu ročního období na příjem vitamínu D ze stravy, nebyla nijak významně statisticky prokázána. Ve druhé části byl zjišťován i příjem energie a hlavních živin, který dle konečného vyhodnocení byl velice nevyrovnaný.
|
|
|
Meziroční dynamika výskytu šelem a kopytníků v české krajině
Schnebergerová, Adriana ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro ekologický management populací divoké zvěře v Čechách je důležité, znát druhové složení v jednotlivých habitatech a umět předpovídat reakce zvěře na změny, které díky lidské činnosti v těchto habitatech dříve či později nastanou. Mocným nástrojem 21. století, kterým jsme schopni sledovat volně žijící živočichy bez větších zásahů do jejich života, jsou fotopasti. Při správném nastavení designu pokusů nám fotopasti umožňují zjistit o životě divoké zvěře takové detaily jako distribuce a habitatové preference druhů, populační struktura, nebo jejich chování. V této práci jsem použila fotopasti ke zjištění druhového složení kopytníků a šelem v různých habitatech, k odhalení jejich habitatových preferencí a ke zjištění, nakolik se prostorové zákonitosti výskytu kopytníků a šelem ve sledovaných habitatech v jednotlivých letech opakují či liší. Dále jsem se zaměřila na vztahy mezi zaznamenanými kopytníky a šelmami. Sběr dat probíhal od června 2015 do května 2017 na území Středočeského kraje severovýchodně od Prahy. Navzdory tomu, že je oblast hustě osídlena a hospodářsky využívána, jsem byla schopna v tomto dvouletém období zachytit celkem na 73 fotopastech čtyři druhy kopytníků a devět druhů šelem. Ze zaznamenaných druhů srnec obecný, lasice hranostaj, tchoř tmavý a vydra říční preferovali lužní lesy a...
|
|
|
Vliv ročního období na tržní produkci sýrárny zpracovávající kravské mléko
Doleželová, Petra
V diplomové práci jsem sledovala vliv ročního období na tržní produkci sýrárny. Celkový cíl práce jsem rozdělila na následující podcíle: vliv ročního období na příjem mléka do mlékárny, obsah bílkovin v mléce, dále výtěžnost sýrů a kysací aktivitu. Mlékárna, kterou jsem popisovala zpracovává kravské mléko hlavně na sýr Nivu, dále na tvaroh a smetanu. Mlékárna odebírá mléko z 8 okolních farem, které chovají pouze český strakatý skot. Sledování probíhalo po dobu jednoho roku a to od listopadu 2014 do října 2015. Zjistila jsem, že nejvíce mléka mlékárna odkoupila od dodavatelů v letních měsících a nejméně naopak v měsících zimních. Obsah bílkoviny byl největší v zimním období a nejmenší v letním. Zatímco množství nakoupeného mléka bylo konstantní, cena za litr mléka má tendenci klesající (od 9,05 do 7,48 Kč) a tím pádem jsou i náklady na nákup mléka nižší, přičemž tržby jsou také konstantní. Výtěžnost sýrů se pohybovala od 7,43 l mléka/kg sýru (v říjnu) do 8,42 l/ kg sýru (v únoru).
|
|
|
Variabilita složení a kvality ovčího mléka v průběhu laktace
Nováková, Vendula
Diplomová práce se zabývá variabilitou složení a kvality ovčího mléka. V literární části poskytuje informace o složení ovčího mléka, vlastnostech a faktorech ovlivňujících jeho množství a kvalitu. Výzkum diplomové práce se zaměřil na sledování a vyhodnocení změn ve složení a vlastnostech ovčího mléka s vlivem sezónnosti. Dále byly hodnoceny rozdíly v obsahových složkách a vlastnostech mléka pocházejícího z konvenčního a ekologického chovu. Parametry byly sledované v průběhu let 2014 a 2015 u stád plemen ovcí východofríských, lacaune a cigája. V rámci sledování bylo hodnoceno: celkový počet mikroorganismů, aktivní kyselost, titrační kyselost, syřitelnost, jakost sýřeniny, obsah tuku, bílkovin, laktózy, tukuprosté sušiny, močoviny, počet somatických buněk a bod mrznutí. Výsledné analýzy vzorků byly statisticky a graficky vyhodnoceny a porovnány s jinými autorskými pracemi.
|
|
|
Vliv ročního období na etologické projevy krav českého strakatého skotu na pastvě ve vybraném chovu
Neudertová, Miroslava
ABSTRAKT Cílem práce bylo vyhodnocení vlivu ročního období na chování krav. K tomuto účelu byl proveden pokus na farmě soukromého chovatele, kde jsou chovány krávy plemene český strakatý skot. Pokus proběhl v období jednoho kalendářního roku (leden 2016 až prosince 2016). Sledování bylo vždy jednou za měsíc. Stádo bylo pozorováno pouze na pastvině. Začátek sledování byl vždy v 11:00 hodin (tedy hodinu po příchodu první krávy na pastvinu) a v 15 minutových intervalech pokračoval až do doby, kdy stádo pastvinu opustilo. Pozorování probíhalo metodou skupinových snímků do etogramu. Celkem bylo vyhodnoceno 2424 individuálních pozorování. Sledované chování zahrnovalo základní životní projevy zvířat a to stání a ležení. Stání zahrnovalo rovněž ostatní životní projevy (pasení, chůzi, příjem vody, kojení, močení, kálení a komfortní chování). Ležení pak zahrnovalo preferenci pravé a levé strany (lateralitu). Současně byly sledovány klimatické podmínky a to teplota vzduchu (°C) a relativní vlhkost vzduchu. Bylo zjištěno, že v zimním období v se krávy nejméně věnovaly příjmu krmiva (p < 0,05), pití (p < 0,01), pohybu (p < 0,01) a komfortnímu chování (p < 0,01). Naopak se těmto aktivitám věnovaly krávy v období letním a jarním. Dále bylo zjištěno, že v jarním a zimním období krávy při ležení preferovaly spíše levý bok (p < 0,01), oproti tomu v letním a podzimním období spíše dávaly přednost při ležení boku pravému (p < 0,05).
|
|
|
Vliv intenzity odchovu jalovic na jejich užitkovost na první laktaci
Karbanová, Zdeňka
S cílem zhodnotit vliv intenzity odchovu jalovic a ročního období při narození jalovic na jejich užitkovost na první laktaci a vybrané reprodukční ukazatele byl od dubna 2012 do srpna 2016 sledován soubor 78 ks jalovic holštýnského a českého strakatého plemene skotu. Intenzita odchovu byla hodnocena pomocí přírůstku živé hmotnosti jalovic v hmotnosti 117 kg, 186 kg, 309 kg a 483 kg, při celkové průměrné živé hmotnosti 301 kg. Nebyl zjištěn negativní vliv poměrně vysokých denních přírůstků živé hmotnosti dosahujících až 1 kg ani na mléčnou užitkovost ani na vybrané ukazatele reprodukce. Naopak ve sledovaném souboru prvotelek bylo dosaženo výborné užitkovosti, která činila na jeden kus za laktaci 6023 kg mléka, přičemž užitkovost za prvních 100 dni laktace byla 2282 kg, při průměrné délce laktace 278 dní. Excelentních hodnot dosáhly parametry reprodukce, kdy délka inseminačního intervalu byla 56 dní, servis periody 73 dní a mezidobí 357 dní. Byl zaznamenán pozitivní vliv vyšší intenzity růstu na sledované produkční i reprodukční parametry zejména v raném věku jaloviček tj. hmotnosti 117 kg a 186 kg. Roční období při narození mělo průkazný vliv pouze na živou hmotnost při narození, která byla nejvyšší (38 kg) na podzim a nejnižší na jaře (33 kg). Zbývající sledované parametry mléčné užitkovosti a reprodukce nebyly ročním obdobím, ve kterém se jalovice narodily, ovlivněny.
|
host ::
RSS.