|
|
Dynamické vyšetření kognitivních schopností dětí a dospívajících
Rybářová, Karolína ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Práce představuje dynamický přístup k diagnostice v oblasti školní psychologie a současnou praxi její aplikace s důrazem na kontext českého prostředí. Věnuje se definování charakteristik dynamické diagnostiky, jejím východiskům a srovnáním s tradiční diagnostikou. Nejrozsáhlejší část práce je věnována využití dynamické diagnostiky v praxi. Jsou popisovány jednotlivé metody dynamického vyšetření a možnosti jeho využití a aplikace. Práce se také zabývá rolí učitele v procesu dynamické diagnostiky, jejím významem v rámci inkluzivního vzdělávání a mapuje situaci v českém prostředí. Návrh výzkumného projektu se soustředí na téma porovnání výstupů tradičního a dynamického vyšetření a jejich efekt na práci učitele s žákem. Klíčová slova dynamický přístup, pedagogická psychologie, diagnostika dětí a dospívajících, diagnostické metody, učitel, inkluze, porovnání tradiční a dynamické diagnostiky
|
|
| |
|
|
Nuda u středoškoláků
Nikorjaková, Petra ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce je teoreticko-empirického charakteru. Teoretická část práce je tvořena charakteristikou pojmu nuda, včetně její etymologie, historie, typologie. Dále se zabývá teoretickými konceptualizacemi nudy relevantními pro pedagogickou psychologii, typy reakcí na nudu, copingovými strategiemi a popisem metody pro hodnocení nudy. V neposlední řadě se zabývá motivací, rozebírá charakteristiky adolescentního věku a žákovské postoje k předmětům. V empirické části práce je provedeno výzkumné šetření, jehož cílem je zjistit rozdíl v prožívání nudy dle pohlaví, rozdíl v prožívání nudy dle ročníku, rozdíl v prožívání nudy v maturitních a nematuritních předmětech a význam maturitních a nematuritních předmětů. Data byla shromažďována prostřednictvím dotazníku BPS, který byl doplněn o postoje žáků k vybraným předmětům. Vzhledem k pandemické situaci probíhal sběr dat online formou.
|
|
|
Mentální reprezentace rodiče u dětí umístěných v ústavní výchově
Myšková, Lucie
MENTÁLNÍ REPREZENTACE RODIČE U DĚTÍ UMÍSTĚNÝCHV ÚSTAVNÍ VÝCHOVĚ Abstrakt disertační práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie Školitelka: PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Autorka: Mgr. Lucie Myšková Většina dětí v ústavní výchově má své rodiny, se kterými je v kontaktu, ale z různých důvodů tyto děti v rodinném prostředí vyrůstat nemohou. Z odborných prací víme, že se jedná zpravidla o rodiny, kde je atmosféra chladu, nezájem o děti, násilí. Praxe ale ukazuje, že děti v dětských domovech se o svých rodičích vyjadřují většinou s pozitivní konotací a i v literatuře nacházíme poznatky o tom, že děti, které s rodiči nežijí, si je idealizují. Do studie byly proto záměrně vybrány děti ve vývojovém období staršího školního věku, což je charakterizováno mimo jiné kritickým pohledem na dospělé. Práce vychází z výše uvedených ambivalencí a je zaměřena na mentální reprezentaci rodičů u dětí staršího školního věku umístěných v ústavní výchově.Téma je sledováno použitím několika metod (dotazník, kresba, rozhovor, určování polarit) a kvantitativně- kvalitativním zpracováním získaných dat, která jsou porovnávána s daty od skupiny dětí vyrůstajících v rodinném prostředí. Bylo shledáno, že představy rodiče u dětí staršího školního věku žijících v ústavní výchově se liší od představ stejně...
|
|
|
Časová perspektiva a obavy z budoucnosti u žáků
Jelínková, Kristýna ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Škaloudová, Alena (oponent)
Práce se zabývá vztahem mezi časovou perspektivou a obavami u žáků druhého stupně základní školy. V teoretické části stručně představíme časovou perspektivu a různé teoretické pohledy na ni. Dále se seznámíme s teorií Zimbarda a Boyda z jejichž teorie časové perspektivy vycházíme především a využíváme i jejich diagnostický nástroj ke zkoumání časové perspektivy. Poté představíme strach, různá jeho pojetí a vymezíme ho vůči úzkosti a obavám. Následně se zaměříme na teorii J. A. Graye, kterou jsme si vybrali pro zkoumání strachu. V empirické části práce představíme náš výzkumný vzorek, jímž jsou žáci 8. a 9. třídy ZŠ. Naším cílem je u těchto žáků prozkoumat vztah mezi budoucností a strachem, a také chceme zmapovat konkrétní obavy, které se u nich ve vztahu k budoucnosti objevují. Ke zkoumání našeho cíle jsme využili kvantitativní i kvalitativní metody. Mezi kvantitativní patří švédská verze Zimbardova inventáře časové perspektivy (S-ZTPI) a dotazník BIS/BAS. Ke kvalitativním metodám patří otevřené otázky, jimiž chceme zmapovat konkrétní obavy u žáků, a poslouží nám k dokreslení výsledků z kvantitativních metod. Naše výsledky nastiňují, že mezi časovou perspektivou a aktivním či pasivním strachem nějaká spojitost je. Ovšem ne u všech dimenzí časové perspektivy existuje spojitost. Významný se nám...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.