|
|
Studium sorpce farmak a látek z produktů osobní péče na mikroplasty v terénních podmínkách
Titov, Ivan ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
S rozvojem civilizace a chemického průmyslu dochází k zavádění celé řady nových antropogenních látek do životního prostředí. Některé z těchto látek jsou vyráběny primárně - cíleně, za konkrétním účelem (např. pesticidy a léčiva) a jiné vznikají jako vedlejší produkty chemické syntézy či degradací látek primárních. Ať už se jedná o nízkomolekulární látky či makromolekuly, mohou tyto látky kromě svého pozitivního efektu pro lidstvo i zpětně ohrožovat životní prostředí včetně člověka. Předkládaná práce se zabývá interakcemi mezi dvěma skupinami xenobiotik, které se jeví jako obrovský celosvětový problém. V rámci této práce byla studována sorpce široké skupiny látek patřících mezi farmaka a látky z produktů osobní péče (PPCPs) na uměle vyrobené mikroplasty ze tří druhů polymerů (PVC, HDPE a PET) v reálné odpadní vodě. Pro tento experiment byly vybrány dvě různé lokality - odtoky z čistíren odpadních vod. Na těchto lokalitách bylo instalováno několik vzorkovacích zařízení obsahujících různé typy mikroplastů, včetně uměle stárnutých alternativ, které lépe reflektují chování mikroplastů vyskytujících se v reálných podmínkách. Z výsledků tohoto experimentů byla patrna schopnost mikroplastových částic sorbovat na svém povrchu látky ze skupiny PPCPs. Zatímco na povrchu pískových částic o stejné velikosti...
|
|
|
Problematika farmak v podzemních vodách
Šrot, Martin ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování koncentrací vybraných druhů léčiv v životním prostředí v okolí obce Horní Beřkovice. Jako prostředek k dosažení tohoto cíle slouží monitoring obsahů některých léčiv v povrchových a podzemních vodách lokality Horní Beřkovice. Monitorovací síť je schopna detekovat průchod znečištění od zdroje znečištění, přes čistírnu odpadních vod, nesaturovanou zónu, kolektor až po možného uživatele znečištěné podzemní vody. Práce vychází z terénních dat projektu TAČR. Ve své diplomové práci jsem analyzoval data z šesti odběrů na lokalitě Horní Beřkovice z hlediska obsahu sledovaných léčiv, případně jejich reziduí v povrchových a podzemních vodách. Výsledky byly porovnány z ČOV v povodí Želivky. Klíčová slova: podzemní vody, povrchové vody, čistírna odpadních vod, léčiva, kontaminace
|
|
|
Coordination chemistry of pharmaceuticals
Malová, Zuzana ; Lukeš, Ivan (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Současné možnosti diagnostiky neurodegenerativních chorob jsou poměrně omezeny a v klinické praxi chybí. Tato práce je zaměřena na užití pozitronové emisní tomografie s použitím izotopu 64 Cu(II). Pro tento účel byly navrženy dvě kontrastní látky obsahující ligand ke koordinaci Cu(II) a derivát thioflavínu T jako fluorescenční značku a současně též cílenou část molekuly. Struktura derivátu thioflavínu T byla charakterizována röntgenostrukturní analýzou. Derivát thioflavínu T má vysokou afinitu ke vznikajícím amyloidům a po navázání do jejich struktury vykazuje zesílené fluorescenční vlastnosti. Navržené ligandy jsou tetraazacykly. V prvním případě se jedná o diamid, přičemž derivát thioflavínu T je součástí makrocyklického kruhu. Druhý zvolený ligand je spojen s derivátem thioflavínu T přes linker. Klíčová slova: komplexy; farmaka; přechodné kovy
|
|
|
Coordination chemistry of pharmaceuticals
Malová, Zuzana ; Lukeš, Ivan (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Současné možnosti diagnostiky neurodegenerativních chorob jsou poměrně omezeny a v klinické praxi chybí. Tato práce je zaměřena na užití pozitronové emisní tomografie s použitím izotopu 64 Cu(II). Pro tento účel byly navrženy dvě kontrastní látky obsahující ligand ke koordinaci Cu(II) a derivát thioflavínu T jako fluorescenční značku a současně též cílenou část molekuly. Struktura derivátu thioflavínu T byla charakterizována röntgenostrukturní analýzou. Derivát thioflavínu T má vysokou afinitu ke vznikajícím amyloidům a po navázání do jejich struktury vykazuje zesílené fluorescenční vlastnosti. Navržené ligandy jsou tetraazacykly. V prvním případě se jedná o diamid, přičemž derivát thioflavínu T je součástí makrocyklického kruhu. Druhý zvolený ligand je spojen s derivátem thioflavínu T přes linker. Klíčová slova: komplexy; farmaka; přechodné kovy
|
|
|
Využití přečištěných odpadních vod pro kapkovou závlahu
Šalanda, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
V České republice nabývá na významu fenomén sucha a s ním i hledání potenciálních zdrojů vody pro závlahu zemědělských ploch. Jedním z takových zdrojů by mohla být přečištěná odpadní voda. Její vliv na půdu je intenzivně zkoumán především v aridních oblastech naší planety, kde v mnohých případech vede k degradaci půdních fyzikálně- chemických vlastností. Cílem této diplomové práce proto bylo ověření, zda kapková závlaha odpadní vodou (přečištěnou v kořenové ČOV) představuje pro vybrané typy půd v České republice srovnatelné riziko jako pro půdy v aridních oblastech. V rámci ročního experimentu byla ve skleníku prováděna kapková závlaha přečištěnou odpadní vodou, podzemní vodou, přečištěnou odpadní + dešťovou vodou a podzemní + dešťovou vodou. Množství dešťové vody odpovídalo srážkovým úhrnům konkrétních lokalit (Kostelec nad Ohří - Ústecký kraj a Hostětín - Zlínský kraj), z nichž byla odebrána půda pro tento experiment. V průběhu roku bylo sledováno několik parametrů obou půd - pH a elektrická konduktivita půdního výluhu, celková koncentrace Na, K, Ca, Mg a P, objemová hmotnost, měrná hmotnost a pórovitost - ve dvou vzdálenostech od zdroje závlahy (5 cm a 10 cm). pH půdního výluhu v průběhu experimentu kolísalo obdobně ve všech variantách závlahy u obou půd. Jeden rok je zřejmě příliš krátká doba...
|
|
|
Mikrobiální komunita v sedimentech potoka kontaminovaném farmaky
Brťková, Hana ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Farmaceutické látky představují mikropolutanty, které se do životního prostředí dostávají zejména přes čistírny odpadních vod (ČOV). V této práci byla studována mikrobiální komunita v sedimentech potoka, který se nachází v blízkosti ČOV a dochází k jeho kontaminaci těmito látkami. Předmětem této práce bylo stanovit výskyt farmaceutických látek a mikrobiální komunity ve studované lokalitě a poukázat na možné vzájemné vztahy mezi nimi. Ve studovaném potoku bylo identifikováno 12 farmaceutických látek v koncentracích ng/g. Tyto látky vytváří gradient, který klesá s rostoucí vzdáleností od ČOV. Pro analýzu mikrobiální biomasy byla provedena analýza fosfolipidových mastných kyselin a sekvenace DNA pro identifikaci mikrobiální komunity. Analýza fosfolipidových mastných kyselin poukázala na klesající množství mikrobiální biomasy s rostoucí vzdáleností od ČOV. Sekvenace DNA poukázala na velkou mikrobiální diverzitu ve studovaném sedimentu. Pro vyhodnocení vztahů mezi přítomnou mikrobiální komunitou byla využita analýza hlavních komponent (PCA). Výsledek PCA ukázal, že v sedimentu potoka, v hloubce 10-30 cm, Betaproteobacteria negativně korelují s triclosanem a Clostridia negativně korelují s tramadolem. Klíčová slova: mikrobiální komunita, farmaka, mikropolutanty, biodegradace
|
|
|
Výskyt farmak v životním prostředí I.
Tkáčová, Gabriela ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Gabriela Tkáčová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D Název diplomové práce: Výskyt farmak v životním prostředí I. Léčiva jsou biologicky aktivní látky užívané k prevenci a léčbě nemocí u lidí a zvířat. Po vyloučení z organismu si některá léčiva nebo jejich metabolity zachovávají svou aktivitu. Skrze různé cesty se pak tyto biologicky aktivní látky dostávají do životního prostředí. Je možné je pak detekovat v odpadních vodách, povrchových vodách, mořích, podzemních vodách, pitné vodě, sedimentech a půdě. Chronická přítomnosti nízkých koncentrací těchto kontaminant může negativně působit na necílové organismy. Tato práce se zabývá výskytem SSRI, statinů a hypoglykemických léčiv v životním prostředí. Zástupci těchto farmakoterapeutických skupin byly detekováni v životním prostředí v koncentračním rozmezí několika ng/l až μg/l. Vybraná farmaka skupiny SSRI byla fluoxetin, citalopram, fluvoxamin, sertralin, paroxetin a escitalopram. Ve vzorcích vody byly detekovány obvykle v koncentracích v řádu desítek až stovek ng/l, dále byly nalezeny také v půdě a sedimentu. Byl prokázán jejich negativní vliv na vodní organismy, kdy například fluoxetin u ryb způsobuje změny v sekundárních pohlavních znacích...
|
|
|
Výskyt farmak v životním prostředí II.
Olivová, Tereza ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Sklenářová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Tereza Olivová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D Název diplomové práce: Výskyt farmak v životním prostředí II. Léčiva jsou biologicky aktivní látky užívané k léčbě a prevenci nemocí u lidí a zvířat. Některé z těchto látek si zachovávají aktivitu i po vyloučení z organismu a mohou se pak dostat do životního prostředí. Rezidua léčiv se nevyskytují jen v řekách, ale i v mořích, podzemních vodách a půdě, na kterou se aplikuje kontaminovaná voda či mrva. Koncentrace farmak ve vodě a půdě se liší podle místa (vyšší je např. v blízkosti ČOV) i ročního období (záleží na množství srážek i slunečním záření). Díky citlivým analytickým metodám není v dnešní době problém stanovit tato xenobiotika i v malém množství, v jakém se vyskytují v přírodě (obvykle v řádech jednotek či desítek ng/l či ng/g). Nicméně i v těchto nízkých koncentracích mohou mít negativní dopad na život necílových organismů (např. poruchy reprodukce). Byly proto vytvořeny výpočty hodnotící rizikovost dané látky, jejichž výsledky jsou nyní povinně zahrnuty do registračních řízení nových léčiv. Klíčová slova: farmaka, životní prostředí, necílové organismy
|
|
|
Problematika farmak v podzemních vodách
Šrot, Martin ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování koncentrací vybraných druhů léčiv v životním prostředí v okolí obce Horní Beřkovice. Jako prostředek k dosažení tohoto cíle slouží monitoring obsahů některých léčiv v povrchových a podzemních vodách lokality Horní Beřkovice. Monitorovací síť je schopna detekovat průchod znečištění od zdroje znečištění, přes čistírnu odpadních vod, nesaturovanou zónu, kolektor až po možného uživatele znečištěné podzemní vody. Práce vychází z terénních dat projektu TAČR. Ve své diplomové práci jsem analyzoval data z šesti odběrů na lokalitě Horní Beřkovice z hlediska obsahu sledovaných léčiv, případně jejich reziduí v povrchových a podzemních vodách. Výsledky byly porovnány z ČOV v povodí Želivky. Klíčová slova: podzemní vody, povrchové vody, čistírna odpadních vod, léčiva, kontaminace
|
|
|
Preparation and phytoextraction of 125-I labelled pharmaceuticals
Luptáková, Dominika ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Léčiva patří převážně do skupiny organických substancí a představují látky s významnou celosvětovou spotřebou v humánním i veterinárním lékařství. V organismu mohou, ale nemusí, být metabolizovány a jsou zpravidla vylučovány cestou renální exkrece ve formě původních látek nebo jejich metabolitů. Velké množství těchto látek potom dále kontaminuje komunální odpadní vody. Čistírny odpadních vod nejsou schopny odstranit tyto substance beze zbytku a tak tyto látky dále přecházejí do povrchových a podzemních vod a do půdy. Vzhledem k biologické aktivitě těchto látek hrozí při jejich dlouhodobém působení možnost vzniku bakteriální rezistence, endokrinního vlivu, poškození DNA či ledvin v necílových organismech. V práci byla experimentálně studována možnost fytoextrakce a translokace v rostlině u radioaktivně značeného léčiva diklofenaku s 125 I v in vitro podmínkách s využitím kultivarů kukuřice seté (Zea mays) a slunečnice roční (Helianthus annuus). Účinnost fytoextrakce byla vyhodnocována pomocí úbytku radioaktivity studované substance [125 I]diklofenaku z kultivačního média podle Murashiga a Skooga. Během 8 - 10- denní kultivace byla prokázána extrakční účinnost ≈ 85 % u kukuřice seté a ≈ 79 % u slunečnice roční. Lepší akumulační schopnost vykazovala slunečnice roční a to 80 mg diklofenaku na kilogram...
|
host ::
RSS.