|
|
"Jen barvy, které výskají a hoří": synestesie v díle Jiřího Karáska ze Lvovic z přelomu století
Grollová, Jana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce by měla osvětlit, co se skrývá za fenoménem nazývaným synestesie (především z literárněvědného hlediska). V rámci výkladu vybraných uměleckých proudů druhé poloviny 19. století se snaží o zasazení daného fenoménu do literárněhistorického kontextu. S využitím různých typologií synestesie se pokouší o analýzu konkrétních případů vybraných z vybraných děl Jiřího Karáska ze Lvovic (básnická sbírka Zazděná okna, próza Román o Manfredu Macmillenovi a drama Sen o říši krásy). Analýza prokázala, že synestesie není jen fenoménem světové, ale i české literatury daného období. Zajímavým se také ukázalo srovnání výsledků s výzkumem synestetiků z roku 2001. Práce se také věnuje zkoumání barev a vidění barev ve snech. Práce Svetozra Nevoleho, která se jevila jako možný nástroj interpretace, volba Nevoleho studie se nakonec ukázala adekvátní.
|
|
|
Kontrast života a smrti v díle J. K. Šlejhara
Krčálová, Tereza ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dílo J. K. Šlejhara ze dvou hledisek. Nejprve představuje Šlejharovo dílo v dobovém literárním kontextu jako výsledek syntézy nových literárních stylů, ve druhé části se věnuje textové analýze a rekonstrukci "uměleckého světa". V první části práce jsou představeny dobové diskuse, které měly přehodnotit a znovu teoreticky ozřejmit funkci umění s ohledem na nově se vyvíjející společnost a nové potřeby člověka. Uvádíme také reflexi v té době velmi aktivního přejímání nových vlivů z cizích literatur a kritické ohlasy realismu a naturalismu. Pro srovnání uvádíme dobové a současné studie pojednávající o díle J. K. Šlejhara, čímž chceme poukázat na měnící se požadavky literatury a umění a na proměnu vnímání literárního díla v časovém odstupu. Druhá část práce se věnuje textové analýze vybraných děl J. K. Šlejhara s použitím metodiky sémiologické literární vědy a rekonstrukce tzv. uměleckého světa autora. Takový přístup nám umožňuje vést paralely s ruskou literaturou 19. století, především s tvorbou N. V. Gogola a F. M. Dostojevského a odhalit styčné body jak v tvoření specifického uměleckého světa, tak v chápání duchovnosti. Klíčová slova: naturalismus, symbolismus, realismus, umělecký svět, duchovnost, tvar, ornament, estetično, smrt
|
|
|
Jan Toorop a české umění
Pražanová, Kristýna ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována nizozemskému malíři javánského původu Janu Tooropovi (1858-1928) a také snaze nalézt stopy jeho vlivu v českém uměleckém prostředí. V prvé části jsou shrnuty životní osudy tohoto významného nizozemského malíře, který přišel do Nizozemska ve svých 13 letech. Na počátku 80. let 19. století odešel studovat do Bruselu, kde se stal součástí tamního kulturního dění. Během svého života několikrát pobýval delší čas v Anglii, odkud pocházela jeho manželka Annie Hallová. V Nizozemsku jsou s jeho jménem spojena především města Amsterdam, Katwijk aan Zee, Domburg, Nijmegen a Haag, kde také zemřel. Druhá část práce je zaměřena na Tooropovo výtvarné dílo, ve kterém je možné najít obrazy realistické, impresionistické, stejně jako pointilistické. Snad nejvýznamnější a nejznámější jeho díla však pocházejí z období symbolismu. Po roce 1900 začal tvořit ve stylu mystického katolicismu. Poslední část této práce se věnuje Tooropově tvorbě v kontextu českého uměleckého prostředí a pokouší se nalézt možné paralely mezi jeho dílem a tvorbou českých umělců.
|
|
| |
|
|
Jan Opolský a jeho prozaické dílo v dobovém literárním kontextu
Horčíková, Lucie ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Diplomová práce se snaží charakterizovat prozaické texty Jana Opolského, soustředí se přitom zejména na vystižení jejich výtvarným uměním inspirované stránky. Opolského prózy nepřesahují rozsah povídky, dějová složka v nich téměř chybí. Převažuje reflexe či popis, a to především rozsáhlé pasáže popisující světlo a barevné odstíny a jejich proměny či působení na zobrazovaný umělecký předmět. V těchto pasážích bývá soustředěna dynamika celého textu. Autor ve svých prózách rovněž uplatňuje znalosti mnoha uměleckých oborů a řemesel. Už samotným zaměřením na svět umění se řadí mezi autory dekadentní, mnohé jeho prózy a motivy v nich užité mají navíc symbolickou platnost.
|
|
|
Básníci Charles Cros, Tristan Corbière a Jules Laforgue v pojetí Vladimíra Holana
Valentová, Lenka ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Práce se zabývá francouzskými umělci z generace prokletých básníků Charlesem Crosem, Tristanem Corbièrem a Julesem Laforguem v pojetí českého básníka, překladatele a frankofila Vladimíra Holana. První část je věnována dlouholeté tradici česko-francouzských literárních vztahů, ve druhé části se práce zabývá literárně-teoretickým pozadím francouzské a české poezie a také pohledem literární kritiky na studované symbolistně-dekadentní básníky spolu s Holanem. Třetí část rozebírá básnická univerza a konkrétní originální znění básní, jejichž překlad Vladimírem Holanem dále analyzuje. Současně také hodnotí styčné prvky tvorby vybraných francouzských básníků s tvorbou překladatelovou a posuzuje Holanovo překladatelské počínání při transponování francouzských básní do českého jazykového prostředí.
|
|
|
Drama české dekadence.
HOVHANNISYAN, Lenka
Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat dekadentní dramatické dílo. Nejprve jsem se ve své práci zaměřila na popis dekadence a ostatních směrů modernismu, které s ní souvisejí, například impresionismus a symbolismus. Poté jsem se věnovala popisu dekadentního směru v Čechách, ale také v jiných zemích, a to především ve Francii a Anglii. Samozřejmě jsem neopominula ani nejvýznamnější dekadentní autory v těchto zemích. Dále jsem popsala rysy dekadentního dramatu, zmínila důležité autory i jejich díla a nakonec jsem literárně rozebrala dramatická díla Jiřího Karáska ze Lvovic, Cesare Borgia a Apollonius z Tyany. Zaměřila jsem se především na dekadentní, secesní a symbolistní znaky v těchto dílech. Zahrnula jsem do tohoto rozboru popisy kulis a jejich dekadentní ladění, popisy jednotlivých postav a také jsem rozebrala jednotlivá dějství, ve kterých jsem hledala motivy dekadence.
|
|
|
Postava Salomé v díle Gustava Moreaua
SVOBODOVÁ, Tereza
Ve své bakalářské práci se zabývám motivem Salomé v díle symbolistického malíře Gustava Moreaua. Rozbor umělcovy tvorby zkoumá vlivy orientálních kultur na zpracování biblické scény smrti svatého Jana Křtitele a zasazuje Moreauovo dílo do kontextu umělecké tvorby zabývající se archetypem femme fatale v 19. století. Pro komparaci slouží rozbor dvou literárních děl se stejnou tématikou, a to povídka Gustava Flauberta Herodias a hra Salomé dramatika Oscara Wilda.
|
|
|
Teologická mystika a symbolismus v díle "Méditations sur le Mystére de la Sainte Trinité" Oliviera Messiaena
Salvová, Pavla ; POPELKA, Josef (vedoucí práce) ; TŮMA, Jaroslav (oponent)
Pro skladby Oliviera Messiaena je charakteristický nejen osobitý hudební jazyk, který si pohrává s časem, rytmem, barvami, inspiruje se ptačím zpěvem, gregoriánským chorálem a hudbou exotických krajů, ale hlavně existence mimohudebního poselství, které je v hudbě ukryto. První část práce má informativní charakter, popisuje život skladatele, hlavní specifika jeho hudebního jazyka, kompoziční cíle a výčet nejdůležitějších skladeb. Druhá část se soustřeďuje na varhanní cyklus Méditations sur le Mystère de la Sainte Trinité (Meditace o tajemství Nejsvětější Trojice), vysvětluje původ skladby, nastiňuje zdroje inspirací a analyzuje stavbu a tematický rozvoj v jednotlivých větách i v celém cyklu. Těžištěm práce je snaha proniknout do skladatelovy hudební a tematické práce a pochopit sdělení, které skladatel při kompozici zamýšlel.
|
|
|
Tvorba Josefa Váchala v souvislosti s českým literárním a kulturním kontextem 1. poloviny 20. století.
KŮS, Václav
Bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje Váchalovy reflexe dobových společenských a kulturních souvislostí od počátku dvacátého století, zejména dvacátých a třicátých let. Na základě rozboru Váchalových deníkových záznamů a příslušných odborných pramenů se snaží rekonstruovat Váchalovo vnímání dobových uměleckých proudů a historických souvislostí. Soustřeďuje se na sledování odkazů na uměleckou avantgardu v průběhu dvacátých a třicátých let v Čechách. Bakalářská práce se snaží také nalézat příznaky, interpretace a resonance, odkazující v popisu Váchalova díla k případným společným rysům a podobnostem s českou avantgardou.
|
host ::
RSS.