|
|
Kritické hodnocení potenciálu bílkovin sklizňových produktů vybraných plodin z hlediska jejich uplatnění v potravinářských a biotechnologických aplikacích
BUCKOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá rostlinnými bílkovinami. Literární přehled pojednává o vlastnostech majoritních bílkovin u vybraných zemědělských plodin (pšenice, ječmen, oves, kukuřice, hrách, sója, řepka, brambor, topinambur) a jejich využití v potravinářství, dietách, biotechnologiích a dalších odvětvích. Součástí diplomové práce bylo také hodnocení potenciálu produkce bílkovin u jmenovaných plodin na základě literárně a statisticky dostupných dat. Data jsou utříděna do tabulek a grafů.
|
|
|
Evaluation of Chemical and Technological Properties of Grain and Milling Franctions of Hulless Barley for Bakery Use
Vaculová, Kateřina ; Jirsa, Ondřej ; Balounová, Marta ; Sedláčková, Irena
Wider use of barley with great food potential due to its high nutritional value of grain is constrained by lack of knowledge about the functionality of barley grain components in terms of processing and food products development. Selected genotypes of hulless spring barley (cv. AF Lucius, lines KM 2084, KM 2283, KM 1057 and genetic resource Nudimelanocrithon) were examined for chemical composition (crude protein, starch, β-glucans, macro-minerals) and breadmaking properties of grain and grain milling fractions (flour, semolina, bran). Differences in chemical composition of genotypes reflected in both the yield and rheological properties of individual milling fractions, measured with farinograph and extensograph. The addition of barley flour (15-30%) or barley semolina and bran (10 and 20%) to standard wheat flour reflected in different rheological properties depending on a barley genotype. The farinograph parameters largely varied in individual materials, however, the percentage of barley fractions in the mixture did not affect the values considerably. In comparison with standard wheat flour, values of extensograph parameters were low (especially for energy and extensibility) in all barley samples studied. However, they were affected by both the proportion of barley fraction and its interaction with a rest period. When the rest period was longer (90 min), even higher additions of semolina or bran (especially in cv. AF Lucius) were technologically acceptable.
Plný text:  PDF
|
|
|
Biodiverzita epigeických brouků na vybraných polních kulturách - vliv managementu na strukturu společenstev
SVOBODA, Richard
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech agroekosystémech s různými pěstovanými plodinami. Všechny čtyři agroekosystémy se nacházely v blízkém okolí Českých Budějovice (Jižní čechy). Na prvním agroekosystému se konvenčním způsobem pěstovala kukuřice. Na druhém agroekosystému se opět konvenčním způsobem pěstovala pšenice. Na třetím agroekosystému to byl ječmen a na čtvrtém trvalý travní porost. Jednotlivé lokality se lišily nejen v pěstované plodině, ale i v množství prováděných agrotechnických operaci v období odchytu. Pro odchyt materiálu byla na všech agroekosystémech použita metoda zemních pastí. Následně byly určeny druhy a byla studována míra lidského dopadu četností druhů různých ekologických skupin nalezených v daných lokalitách. Aktivita brouků byla nejvyšší na agroekosystému s kukuřicí, kde byla nalezena téměř polovina ze všech odchycených jedinců. Aktivita byla na všech agroekosystémech ovlivněna jak managementem agtrotechnických operací tak v daném roce specifickým počasím. Na všech lokalitách naprosto převládaly expanzivní druhy (E ? druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Alkoholová výtěžnost z hydrolyzátů ovsa, ječmene a pšenice
PIKL, Miroslav
Většina produkce etanolu pro průmyslové využití je v ČR vyráběna z obilovin. Byl zkoumán vliv kyselé, alkalické a enzymatické hydrolýzy na výtěžnost po termotlakové přípravě surovin. Jako metoda s největším potenciálem se jeví enzymatická hydrolýza. Největší část pokusů tedy zaujímalo zkoumání účinnosti jednotlivých enzymů k různým druhům obilovin. Jako surovina byly použity oves, ječmen a pšenice z místních farem. Ty byly zpracovány termotlakovou přípravou při různých variantách tlaku. Po provedení hydrolýzy byl stanoven obsah GE a po ukončení fermentace byl zjišťován výtěžek alkoholu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.