|
|
Vybrané sociální determinanty zdraví imigrantů ve zvolených lokalitách České republiky
BRABCOVÁ, Iva
Hlavním záměrem výzkumu bylo zmapování vlivu vybraných sociálních determinant na zdraví cílové skupiny imigrantů. Metoda výzkumu vycházela z konceptu deseti sociálních determinant zdraví dle Wilkinsona a Marmota (2003). Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Výzkumné šetření probíhalo v období leden 2010 až prosinec 2012. Samotný sběr dat probíhal ve dvou fázích. V první etapě výzkumného šetření byl zkoumán vliv dvou sociálních determinant zdraví (výživy a závislosti) na zdravotní stav respondentů. Druhá fáze výzkumu byla soustředěna na pracovní prostředí a využití zdravotní péče respondenty. V první části šetření bylo osloveno 246 imigrantů v regionu: Jihočeský kraj, hlavní město Praha a Kraj Vysočina. V druhé etapě výzkumu bylo kontaktováno 236 imigrantů ve dvou regionech (Jihočeský kraj a hlavní město Praha). Byli osloveni legálně usazení imigranti, ve věkové kategorii 18 65 let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Z výsledků šetření je zřejmé, že cílová skupina imigrantů je vystavena více nepříznivým pracovním podmínkám než majoritní populace. Ve srovnání s českou populací byly u cílové skupiny imigrantů prokázány statisticky významné rozdíly především v oblasti nadměrného pracovního zatížení a diskriminace na pracovišti. S vyšším výskytem nepříznivých pracovních podmínek statisticky významně rostl počet nemocí způsobených výkonem povolání. Čerpání zdravotní péče imigranty bylo ovlivněno typem zdravotního pojištění, délkou pobytu, pohlavím a znalostí českého jazyka. Imigranti, kteří mohli vstoupit do systému veřejného zdravotního pojištění, čerpali zdravotní péči častěji než imigranti s komerčním zdravotním pojištěním. Muži imigranti kouří a konzumují alkohol významně více než ženy-imigrantky. Mladá generace imigrantů (18 až 29 let) kouří statisticky významně více než střední a starší generace imigrantů. Vyšší týdenní konzumace vína a destilátů byla potvrzena u střední generace (30 až 50 let) imigrantů. Subjektivně "hůře" hodnotili své zdraví respondenti, kteří zároveň udávali přítomnost fyzické bolesti a psychickou zátěž v zaměstnání. Mezi opatření, vedoucí k odstranění sociálních nerovností a zlepšení situace imigrantů v ČR patří: zajištění rovnocenných pracovních podmínek mezi imigranty a českými zaměstnanci, zvyšování jazykových znalostí imigrantů, zkrácení doby k získání trvalého pobytu imigrantem, zjednodušení podmínek k získání občanství a umožnění všem legálně usazeným imigrantům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění.
|
|
|
Velká Británie jako multikulturní země? Britská imigrační politika v 60. letech 20. století
Hložánková, Lucie ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Obsahem mé diplomové práce je analýza společnosti ve Velké Británii v 60. letech 20. století. Velká Británie je dnes považována za multikulturní zemi s otevřeným a kladným vztahem vůči přistěhovalcům z celého světa. Po druhé světové válce do země přicházejí imigranti z bývalých kolonií a dominií Britského impéria s vidinou lepšího života. Období padesátých let je ve znamení prvních početnějších příchodů přistěhovalců z Pákistánu, Indie, Karibiku a dalších zemí. V 60. letech se však atmosféra v zemi mění a Británie přijímá první zákony, které značně omezují příchod neevropských obyvatel do země, přestože počet imigrantů není příliš vysoký. Moje výchozí hypotéza zní: Velká Británie se v poválečném období bránila volnému příchodu imigrantů do země. Jak se země stavěla k imigrantům v 60. letech? Jaký byl podíl imigrantů na celkovém počtu obyvatel? Důraz chci položit na analýzu kroků vlády, odpovědných ministerstev a proměn nálad ve společnosti. Jedna kapitola bude také věnována analýze situaci v Londýně, který, podle mého názoru, představoval výjimečnou oblast s vyšším počtem přistěhovalců. Situaci ve Velké Británii také budu částečně komparovat s vybranými zeměmi západní Evropy, abych ukázala odlišnost britského přístupu ve sledovaném období. Cílem této práce je hledat příčiny toho, proč Velká Británie v 60. letech 20. století volí odlišný přístup oproti západní Evropě a odvrací se od myšlenky volného vstupu imigrantů, a dále poukázat na hlavní aspekty změny postoje k imigrantům.
|
|
|
Socioekonomické aspekty integrace cizinců v Německu
Němejc, Pavel ; Filipová, Alena (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent)
Integrace imigrantů do německé společnosti se v posledním desetiletí stala předním tématem německé politické i společenské diskuse. Cílem této práce je zanalyzovat stav hlavních socioekonomických oblastí integrace v Německu a zhodnotit úspěšnost vládní integrační politiky. První kapitola této práce je věnována vysvětlení důležitosti integrace a jejích obecných principů na pozadí vybraných kulturních a ekonomických teorií a studií. Druhá kapitola se zaměřuje na historická východiska integrace, která vytvořila charakteristické podmínky pro integrační procesy v SRN, přičemž důraz je zde kladen hlavně na období po druhé světové válce. V třetí kapitole je analyzován stav integrace a vládní integrační politiky v oblastech související legislativy, vzdělání a pracovního života migrantů za využití případových studií a poznatků z osobních rozhovorů s experty na integraci.
|
|
| |
|
|
Proměny modelů integrace imigrantů ve Francii
Vaníčková, Anna ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na integraci imigrantů ve Francii. Francie patří mezi země, kde problematika imigrace a integrace představuje dlouhodobě jedno ze zásadních témat veřejných diskuzí. Práce nejprve popisuje historický kontext migrace v západní Evropě a vliv národních identit na přístup k přistěhovalcům. Posléze se zabývá jednotlivými integračními modely a jejich uplatněním v západní Evropě. Práce se poté zaměřuje na vývoj přistěhovalectví ve Francii a jeho dopady na imigrační a integrační politiku země. V závěru práce poukazuje na omezení nosit šátky a zákaz závojů přes celý obličej.
|
|
|
Postavení imigrantů na českém trhu práce a jejich vliv na strukturální nezaměstnanost
Bártová, Hana ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Poláková, Olga (oponent)
Tématem diplomové práce je problematika uplatnění cizinců na českém trhu práce. Česká republika láká imigranty svou vyspělostí i speciálně zaměřenými pracovními programy, usnadňujícími vstup na český trh práce. Mezinárodní migrace nám totiž nepřináší jen mladé, ekonomicky aktivní obyvatelstvo, ale také zlepšuje demografickou situaci v zemi. Tato práce zkoumá konkrétní faktory a překážky, se kterými se cizinci na trhu práce potýkají a také důsledky, které z imigrace plynou pro hostitelský stát. Zaměřuje se tedy na analýzu legislativního i institucionálního prostředí, dále pak na faktory determinující rozhodnutí migrovat a na dopady pracovní migrace na ekonomiku a demografickou situaci v cílové zemi. Pro zhodnocení vlivu imigrantů na trh práce je dále provedena charakteristika regionální, profesní, věkové a vzdělanostní struktury zahraniční pracovní síly. Zda mohou mít cizinci pozitivní vliv na strukturální nezaměstnanost je jedna z hlavních otázek kvantitativního výzkumu.
|
|
|
Italian immigration policy since 2001
Gáborová, Miroslava ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
První kapitola přibližuje krátkou historii italské imigrační politiky do roku 2001. Druhá kapitola se věnuje politickému vývoji devadesátých let a napomáhá tak pochopit politický kontext zrodu nových politických subjektů a nové formě politické komunikace. Ve třetí kapitole jsou popsané hlavní cíle a nástroje zpřísněné imigrační politiky převážně středopravých vlád po roce 2001. Čtvrtá kapitola objasňuje praktickou aplikaci imigrační politiky a vplyv nejdůležitějších aktérů a systémových složek na postavení imigrantů v italské společnosti a jejich zařazení na trh práce. Pátá kapitola je speciálně věnovaná imigraci a regionální imigrační politice Kampánie, zaměřená na specifické aspekty tohoto regionu a funkci třetího sektoru.
|
|
| |
|
|
Srovnání postavení imigranta na trhu prace v České republice a v Německu
Kotrbová, Jiřina ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vybíralová, Ivana (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analýza postavení imigranta na trhu práce v ČR a v SRN. Za tímto účelem práce zkoumá konkrétní faktory a překážky, se kterými se imigranti na trhu práce potýkají a definuje jejich přímé důsledky. Dále se práce zabývá integrační politikou obou zemí. Na základě provedených analýz v oblasti imigrace a integrace pak autorka práce přistupuje ke komparaci přístupů k imigrantům obou zemí s cílem vymezit opatření vhodná pro zlepšení postavení imigranta na českém trhu práce. Práce se dělí na teoretickou a analytickou část. Teoretická část se věnuje teoretickým východiskům v oblasti migrace, migrační politiky, integrace a diskriminace. V analytické části je provedena vlastní analýza vyjádřená stanovenými cíly.
|
|
|
Národnostní skupiny na území ČR
Záhorská, Veronika ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Trhlínová Khendriche, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení integračních procesů vybraných národnostních skupin žijících na území České republiky Cílem této práce je zjistit, jak se imigranti v ČR integrují do české majoritní společnosti a jestli jsou v ČR vytvořeny vhodné podmínky pro integraci. Část práce se věnuje imigrační a integrační politice ČR, která je základem pro realizaci integračního procesu imigrantů v ČR. Na tyto kapitoly navazuje nejrozsáhlejší část této diplomové práce popisující vybrané národnostní skupiny, které jsou charakterizovány z pohledu jejich vývoje, historie, kulturních hodnot, tradic, způsobu života v České republice. Tato analýza je využita ke zhodnocení postoje české veřejnosti k národnostním skupinám a jejich vzájemných vztahů.
|
host ::
RSS.