|
|
Hostitelská péče
Šmídová, Klára ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Tato práce nejprve uvádí do kontextu teoretické poznatky o hostitelské péči se sociálně - právní ochrannou dětí a s teorií o identitě dítěte. Přední kapitoly se nejprve zabývají principy sociálně- právní ochrany dětí, dále pak charakterizují formy náhradní rodinné péče. Třetí kapitola se věnuje hostitelské péči samotné- vymezuje ji a její účel, podrobně charakterizuje skupiny tzv. těžko umístitelných, pro které je hostitelská péče zvláště vhodná, zmiňuje se o nestátních neziskových organizacích, které se hostitelské péči věnují a popisuje proces jejího zprostředkování. Výzkumným šetřením jsou zpracovány zkušenosti a názory lidí, kteří vyrůstali v Dětských domovech. Z analýzy diskuze a rozhovoru vzešli některé neočekávané poznatky. Sledujeme například názor na možné nadužívání hostitelské péče, dostáváme svědectví o životě dětí v dětských domovech.
|
|
|
Systém péče o ohrožené děti a novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí v reflexi klíčových aktérů
Rudolfová, Aneta ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce "Systém péče o ohrožené děti a novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí v reflexi klíčových aktérů" se zabývá postoji aktérů působících na poli péče o ohrožené děti vůči dosavadnímu stavu systému péče o ohrožené děti, kladům a záporům jeho dílčích aspektů, jak je vnímají aktéři ze svého hlediska. Pozornost je zároveň soustředěna na proces změny, který v současné době na poli péče o ohrožené děti probíhá v souvislosti s přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2013. Na základě poznatků získaných prostřednictvím expertních rozhovorů jsou v práci ilustrována stanoviska aktérů jak vůči komplexnímu pojetí novely zákona, tak ve vztahu k jednotlivým opatřením. Cílem této práce je přinést ucelený výklad perspektiv, které aktéři různé odbornosti zaujímají s ohledem na dosavadní koncepci politiky a způsobu, jakým je modifikována skrze novou legislativní úpravu a zjistit tak, jaké jsou oblasti konfliktu a konsensu mezi jejich náhledy a na základě toho odhalit, do jaké míry je podoba novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí založena na sdílených představách zainteresovaných aktérů ohledně fungování a trendu vývoje systému péče o ohrožené děti.
|
|
|
Životní situace dětí umístěných v Klokánku
SEMOTÁNOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce je zaměřena na životní situace dětí umístěných v Klokánku. Klokánek je projekt Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se nemohou vrátit zpět ke svým rodičům, nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče. Bakalářskou práci jsem v teoretické části rozdělila na 5 kapitol. V první kapitole popisuji pojmy dítě a rodina. Ve druhé kapitole se zabývám pojmem rodina, její význam a funkce. Dále vysvětluji sanaci rodiny její podmínky a právní rámec. Náhradní rodinná péče je popsána v kapitole čtvrté. Jako poslední kapitolu jsem zvolila fond ohrožených dětí. V bakalářské práci jsem použila kvalitativní typ, metodu dotazování. Jako techniku sběru dat jsem použila rozhovor s pomocí návodu, který jsem prováděla se sociálními pracovnicemi. Hlavním cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou nejčastější důvody umístění dětí do zařízení Klokánek a možnosti jejich návratu po skončení pobytu v tomto zařízení. V další kapitole jsou prezentovány výsledky výzkumu, které jsem zpracovala popisnou statistikou pomocí tabulek. V této části uvádím konkrétní výpovědi sociálních pracovnic. Výsledky ukazují, že nejčastějším důvodem přijetí dětí do Klokánku je zanedbaná péče. Zanedbaná péče v rodině znamená ignorování základních životních potřeb dítěte, jako je potřeba bezpečí, lásky a přijetí. Dále z výzkumu vyplývá, že více než polovina dětí nadále v Klokánku zůstává. Následující částí bakalářské práce je kapitola Diskuze, kde jsou jednotlivé výsledky interpretovány a porovnány s odbornou literaturou spolu s obdobným výzkumem.
|
|
|
Práce se sociálně ohroženou rodinou v ČR
Greplová, Kristýna ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Tomášková, Vladimíra (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Bakalářská práce: Práce se sociálně ohroženou rodinou v České republice Autor práce: Kristýna Greplová Vedoucí práce: Mgr. Miriam Kotrusová Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá tématem práce se sociálně ohroženou rodinou v České republice. Experti se shodují, že systém péče o ohroženou rodinu v ČR nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Systém je roztříštěn mezi několik rezortů, neexistuje jednotný a vymahatelný standard kvality práce s ohroženou rodinou, chybí zde nezávislý řídící orgán, který by dohlížel na dodržování Úmluvy o právech dítěte. Garantem pomoci ohroženým rodinám je stát, ale pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí, kteří by s rodinou intenzivně pracovali, je nedostatek, důsledkem je vysoký počet dětí v institucionální péči. Odborníci připravují reformní kroky na zefektivnění systému péče o ohroženou rodinu v ČR - preventivními programy a prací s rodinou se mají snížit počty dětí v ústavní péči. V práci s ohroženou rodinou by měl státní sektor spolupracovat s nestátními organizacemi a společně usilovat o sanaci rodiny, čímž se snaží zachovat případně obnovit správnou funkčnost rodiny. Reforma na zefektivnění systému bude trvat několik let, ale již dnes v některých regionech ČR sektory...
|
|
|
Specifika edukačního procesu u dětí ve školských zařízení pro výkon ústavní výchovy
Fořtová, Markéta ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
FOŘTOVÁ, Markéta. Specifika edukačního procesu u dětí ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, katedra pedagogiky, 2012, 123 stran. Diplomová práce. Tématem diplomové práce je problematika specifik edukačního procesu u dětí ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Předložená práce si klade za cíl zjistit rozdíly edukačního procesu na běžné základní škole a na základní škole při dětském domově. Autorka v rámci edukačního procesu pozoruje a srovnává oba typy základních škol. Teoretická část diplomové práce charakterizuje edukační proces a specifika vzdělávání dětí s poruchami chování. K naplnění cíle diplomové práce byl využit kvalitativní výzkum, kdy autorka použila metody pozorování a rozhovoru. Získané poznatky a výsledky průzkumného šetření mohou být využity ke zlepšení edukačního procesu v praxi.
|
|
|
Činnost střediska výchovné péče z pohledu kurátora pro děti a mládež
Kučerová, Anděla ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na činnost střediska výchovné péče jako instituce, která poskytuje služby dětem s negativními projevy v chování a s rizikem vzniku či rozvoje poruch chování a jejich rodinám. Středisko nabízí pomoc také klientům kurátora pro děti a mládež, jehož úloha při výkonu sociálně-právní ochrany je zmíněna v první kapitole. Věnována je zde pozornost rovněž základním principům multidisciplinární spolupráce a sanace rodiny. Další část práce přibližuje činnost SVP, organizaci preventivně výchovné péče o klienty a nabídku konkrétních služeb střediska. V praktické části je činnost SVP reflektována kurátory pro děti a mládež. Cílem práce je zhodnotit přínos služeb střediska výchovné péče z pohledu pracovníka OSPOD a posoudit, jaké možnosti nabízí středisko při předcházení ústavní výchově a v rámci sanace rodiny s dítětem s výchovnými problémy.
|
|
|
Sanace rodiny drogově závislých rodičů
Dubová, Tereza ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
DUBOVÁ, T. Sanace rodiny drogově závislých rodičů. Praha 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce J. Koťa. Klíčová slova: Abstinenční syndrom, abstinenčně - orientovaná léčba, dysfunkční rodina, resocializace, sanace rodiny, syndrom závislosti Diplomová práce se zabývá otázkou drogové závislosti a rodičovství. Zaměřuje se na pohled společnosti na drogově závislé rodiče a stručně vymezuje pojem závislost. Jádrem práce je sanace těchto rodin a její různé formy. Je zde popsána role odborných institucí, které se zabývají ochranou zájmů dítěte i prací s drogově závislými rodiči a podílí se tak na sanaci rodiny. Práce obsahuje také specifické aspekty drogové závislosti žen a následky užívání návykových látek v těhotenství na dítě. Na konci teoretické části je věnována kapitola odborným institucím a jejich programům na práci s rodinou. Praktická část této práce obsahuje tři kasuistiky, které popisují rodiny drogově závislých rodičů a cestu jejich snahy o obnovení či udržení rodiny.
|
|
|
Využívání případových konferencí při práci s rodinou
DOKULILOVÁ, Petra
Bakalářská práce "Využívání případové konference při práci s rodinou" se věnuje případovým konferencím, které patří do metod sociální práce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část popisuje případové konference jako pracovní nástroj sociální práce. Tato kapitola je rozdělena na cíle, principy, přínosy a také rizika případových konferencí. Dále je v teoretické části příprava a průběh případových konferencích. V empirické části je použita kvalitativní metoda sběru dat. Osloveno bylo pět respondentů. Jedná se o sociální pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí z Kraje Vysočina. Cílem práce je zodpovědět otázku, jak hodnotí sociální pracovníci z vybraných zařízení v Kraji Vysočina případové konference.
|
|
|
Nepojistné sociální dávky jako forma podpory pěstounských rodin
MAROUSKOVÁ, Martina
Pěstounská péče je osobní péčí o dítě třetí osobou a je jedním z možných typů náhradní rodinné péče, které stát podporuje, řídí, zprostředkovává a kontroluje. Jejím účelem je poskytovat dítěti přirozené rodinné prostředí s citovými vazbami. Pěstounská péče poskytuje hmotné zabezpečení dítěti i odměnu těm, kteří se ho ujali. Od 1. 1. 2013 přinesla reforma změny v oblasti pěstounské péče, vycházející ze zákonů, které přijala vláda. Změny se týkaly organizace pěstounské péče i dávek, které jsou pěstounům poskytovány. Teoretická část práce obsahuje charakteristiku pěstounské péče dle souvisejících legislativních norem. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit názory pěstounů na finanční pomoc státu prostřednictvím nepojistných sociálních dávek. Vytyčený dílčí cíl měl pomoci objasnit názory pěstounů na změny, které v oblasti pěstounských dávek proběhly. K realizaci práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie. Pro naplnění cílů výzkumu byla jako výzkumný nástroj zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Ve výzkumné části práce jsou získaná data analyzována s využitím otevřeného kódování. Výzkumný soubor komunikačních partnerů byl vybrán účelovým výběrem ze základního souboru žadatelů o dávky pěstounské péče spadajících do působnosti Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Českých Budějovicích - kontaktních pracovišť v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Výsledky výzkumu ukázaly, že oblasti rodinného rozpočtu, na které mělo pěstounství výrazný vliv, jsou většinově shodné jako oblasti, za které jsou nepojistné sociální dávky vydávány. Jedná se zde zejména o výdaje na běžné potřeby přijatých dětí, ale i na bydlení rodiny a zvýšené výdaje za dopravu, které též souvisí s výkonem pěstounské péče. Spokojenost s výší dávek pěstounské péče mezi dotazovanými převažovala, sporné se však zdá být rozdílné ohodnocení pěstounů dlouhodobých a přechodných. Dle zjištěných výsledků by si pozornost zasloužilo i legislativní ošetření pobírání rodičovského příspěvku u pěstounů na přechodnou dobu a u osob, které dítě z takové péče převezmou. Změny týkající se pěstounských dávek se jeví pro většinu dotazovaných dobré. Jedinou výjimku tvoří rozdíl výše odměny pěstouna osoby pečující a osoby v evidenci, kde jsou argumenty jak na straně těch, co s rozdílem částek souhlasí, tak i na straně nesouhlasících. Vhodné by bylo též přesnější vymezení postavení odměny pěstouna jako příjmu ze závislé činnosti. Nyní je nepřehledné, pro jaké účely se jako příjem ze závislé činnosti uznává a pro jaké ne. Zjištěné výsledky by mohly být podnětem ke zvážení, zda by některé praktické otázky, které ze změn zavedených v pěstounské péči druhotně vyplynuly, neměly být upřesněny a ošetřeny v mezích zákona.
|
|
|
Spolupráce základních škol s orgány sociálně právní ochrany dětí
KUBIŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprácí základních škol s orgány sociálně právní ochrany dětí. Sociálně právní ochrana dětí se poskytuje dětem, jejichž rodiče neplní povinnosti vymezené v rodičovské zodpovědnosti, nebo nevykonávají či zneužívají práva daná rodičovskou zodpovědností. Sociálně právní ochrana se poskytuje také dětem vedoucí nemravný či zahálčivý způsob života či opakovaně utíkají od rodičů. Obecná oznamovací povinnost ukládá školským zařízením povinnost oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které naznačují, že se jedná o dítě, na které se sociálně právní ochrana zaměřuje. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem spolupracuje základní škola s oddělením sociálně právní ochrany dětí v souvislosti se sociálně patologickými jevy u dětí základních škol. Pro naplnění cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy základních škol a sociálními pracovnicemi z oddělení sociálně právní ochrany dětí jsem se snažila zjistit, jakým způsobem probíhá spolupráce základních škol a oddělení sociálně právní ochrany dětí a jestli tuto spolupráci považují pedagogové základních škol a sociální pracovnice za efektivní. Získaná data byla analyzována pomocí metody otevřené kódování dat. Spolupráce probíhá prostřednictvím vzájemného předávání informací o problémových žácích, zpráv a písemného hodnocení prospěchu a chování žáka. Sociální pracovnice a pedagogové základních škol se setkávají na konzultacích a poradách a také při konání výchovné komise či případové konference. Pedagogové základních škol a sociální pracovnice vnímají spolupráci jako efektivní. Při jejich spolupráci však nastávají určité problémy. Za účelem zefektivnění spolupráce navrhují dva pedagogové základních škol častější aktualizaci zákonů a souvisejících předpisů s ohledem na aktuální potřeby dětí a změnu legislativy. Sociální pracovnice navrhují multidisciplinární tým, zvýšení počtu sociálních pracovnic a právníka na oddělení sociálně právní ochrany dětí, vzdělávání pedagogů v oblasti sociálně právní ochrany a internetové fórum. Výsledky práce mohou být využity pro zefektivnění spolupráce a prevenci rizikového chování u žáků základních škol.
|
host ::
RSS.