|
|
Problematika institucionální péče o seniory s Alzheimerovou chorobou
Jírová, Monika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem "Problematika institucionální péče o seniory s Alzheimerovou chorobou" zahrnuje informace týkající se jednotlivých typů demencí, mapuje současnou situaci v České republice a ve světě, charakterizuje základní otázky v oblasti sociální politiky a představuje vybrané metody nefarmakologické léčby. Výzkumná část analyzuje podmínky života seniorů trpících Alzheimerovou chorobou, kteří žijí v různých typech ústavních zařízení. Zaměřuje se také na rodinné příslušníky. K ucelenému pohledu na dané téma přispívají názory odborníků z daných institucí. Cílem práce je stručně charakterizovat a porovnat systém péče v jednotlivých ústavních zařízeních a pomocí statistických informací poukázat na aktuálnost tématu.
|
|
| |
|
|
Využití reminiscenční terapie u seniorů a osob s demencí
Pichová, Markéta ; Leontovyčová, Jana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na seniory, osoby s demencí a význam reminiscenční terapie při práci s těmito cílovými skupinami. V práci je popsána demence, druhy demence, průběh demence, prevence demence, potřeby seniorů a osob s demencí, teoretický popis reminiscenční terapie a její využití. Praktický popis reminiscence vychází z vlastního výzkumu, který je realizovaný za pomoci rozhovorů, osobních dokumentací, kazuistik a pozorování seniorů a osob s demencí.
|
|
|
Implementace zahradní terapie v Domově se zvláštním režimem
Kubištová, Nina ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu zahradní terapie. Představuje zahradní terapii jako jednu z možných aktivizačních činností. Úvodní část práce obsahuje vymezení vztahu člověka a přírody a představení zahrady jakožto prostoru a prostředku pro realizaci zahradní terapie. Následuje představení základních pojmů, týkajících se samotného oboru zahradní terapie - její defnice, historie, role zahradního terapeuta, formy, účinky, proces, individuální přístup k účastníkům zahradní terapie, význam zjišťování potřeb klientů domova se zvláštním režimem a kritéria pro vyloučení z účasti na zahradní terapii. Čtenář je obeznámen s diagnózou demence a s obecnými zásadami v přístupu ke klientům trpících demencí. Součástí práce je také vytvoření konkrétního návrhu pro možnou realizaci terapeutického pracoviště v Domově se zvláštním režimem Slaný (dále Domov Slaný), a to u klientů trpících demencí. V kapitole, která nese název "Aplikace zahradní terapie v Domově Slaný" je úvodem představeno samotné pracoviště Domov Slaný, jeho aktuální nabídka aktivizačních činností a aktuální podoba terapeutické smyslové zahrady a zahradní terapie. Závěr práce je věnován konkrétním návrhům pro plánovanou přestavbu terapeutické smyslové zahrady a mnou navrženým programům pro zahradní terapii. Klíčová slova Zahradní terapie,...
|
|
|
Účinky multipotentních sloučenin ovlivňujících neurotransmisi ve farmakologických animálních modelech kognitivního deficitu
Chvojková, Markéta ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Kuchař, Martin (oponent) ; Rudá, Jana (oponent)
V rámci preklinického výzkumu farmakoterapie Alzheimerovy nemoci je v současnosti věnována pozornost multipotentním sloučeninám, umožňujícím intenzifikaci účinku zasažením více patofyziologických mechanismů. Práce se proto zabývala posouzením účinnosti multipotentních sloučenin a kombinované aplikace v modelech kognitivního deficitu u potkana. Společným mechanismem účinku testovaných látek byla modulace neurotransmiterových systémů. Cílem první části práce bylo porovnání účinku experimentální monoterapie a kombinované terapie antagonistou N-methyl-D-aspartátových (NMDA) receptorů a pozitivním modulátorem receptorů pro kyselinu γ-aminomáselnou typu A (GABAA) v modelu vyvolaném trimethylcínem. Superiorita kombinované terapie byla prokázána histologickou analýzou hipokampální neurodegenerace, ale v kognitivním testu nedosáhla statistické signifikance. Předmětem zbývající části práce byly multipotentní deriváty takrinu. Prokázali jsme pozitivní efekt dimeru 6-chlorotakrinu a 6-nitrobenzothiazolu a dále dimeru 6- chlorotakrinu a L-tryptofanu, působících také jako inhibitory acetylcholinesterázy, v modelu kognitivního deficitu vyvolaném skopolaminem. V případě jiných takrinových derivátů působících také jako antagonisté NMDA receptorů jsme prokázali nízké riziko závažných nežádoucích účinků, což...
|
|
|
Potřeby lidí s demencí a podpora jejich nezávislého života ve vlastním prostředí
Bártová, Alžběta ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent) ; Jurašková, Božena (oponent)
Předkládaná disertační práce, jejímž tématem jsou potřeby lidí s demencí a podpora jejich nezávislého života v domácím prostředí, vznikla v rámci postgraduálního studijního programu Studia dlouhověkosti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, projektu GAČR jehož je autorka spoluřešitelkou a dále projektu AZV, na jehož řešení se v rámci doktorského studia podílela. Výzkum prezentovaný v této práci se zaměřuje na potřeby lidí s demencí žijících ve vlastním prostředí, potřeby jejich neformálních pečujících, potřeby a zkušenosti s péči o lidi s demencí při akutní hospitalizaci. Text práce je členěn do čtyř částí, které vycházejí z textů recenzovaných a publikovaných nebo k publikaci připravených. První tři části prezentují vlastní výzkumy zaměřené na zjišťování potřeb lidí s demencí a zkušenosti s péčí o ně v domácím prostředí i v prostředí nemocnice při akutní hospitalizaci. Závěrečná část představuje možnosti a služby pro podporu jejich nezávislého života ve vlastním prostředí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dopad péče o člověka s demencí na vnímání stáří a stárnutí
Trešlová, Debora ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Tato práce se zaměřuje na témata stáří, stárnutí a demence. Snaží se zjistit, jak lidé, kteří pečují o blízkého s demencí, konstruují své představy o této nemoci a jak se jejich zkušenost s péčí promítá do jejich představ o stáří a stárnutí. Tato témata jsou rozebírána na pozadí třetího věku, aktivního stárnutí a sociální imaginace čtvrtého věku v pojetí Gillearda a Higgse. Práce ukazuje, jak respondentky tvoří své představy ohledně vlastního stáří v kontextu kultury třetího věku, jaké aspekty stáří považují za nejdůležitější, a naopak co pro ně představuje obraz špatného stáří. Zároveň je v této práci zachycena zkušenost respondentek s péčí o svého rodiče a to, jak na jejím základě konstruují představy o této nemoci. Specifické aspekty nemoci demence jsou rozebírány vkontextu klíčových elementů sociální imaginace čtvrtého věku a jejích nejdiskutovanějších konceptů mezi které patří například koncept osobnosti. Ve zkušenosti s péčí o blízkého s demencí se v rámci jejich dopadů na vztah s rodičem, charakter a potřebu péče odráží problematické aspekty této nemoci, které se i reflektují v strachu z tohoto onemocnění.
|
|
| |
host ::
RSS.