Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4,854 záznamů.  začátekpředchozí4845 - 4854  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.19 vteřin. 

Anglo-francouzské vztahy v období náboženských válek ve Francii v druhé polovině 16. století
Dundrová, Milena ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Halada, Jan (oponent)
"Během takřka čtyř desetiletí, mezi lety 1560 a 1598, prožili Francouzi tu nejstrašnější občanskou válku. válku bratrovražednou, doprovázenou anglickými a španělskými zásahy. válku. která však nepochybně neučinila z Francie onu bezkrevnou mrtvolu. jejíž obra;~ se snažilo vytvořit obratnou manipulací veřejného mínění okolí dobrého krále Jindřicha, aby tak dosáhlo většího kontrastu s hospodářskou obnovou země v prvních letech míru. mezi lety 1598 a 1610: válku přesto nesmiřitelnou. kde fanatické násilí načas zvítězilo nad umírněností ducha. nad touhou po míru [ ... ]: hořkou zkušenost s touto náboženskou vášní [ ... ], která silně podlomila královskou autoritu, na níž země po staletí stavěla svou jednotu, budovala svúj vnitřní mír a své hranice; tato krize autority ovlivnila částečně i 17. století a budoucnost monarchie."856 Takto výstižně charakterizovali bezesporu nejrozsáhlejší vnitropolitický konflikt v dějinách francouzského státu přední novodobí domácí historici, Georges Duby a Robert Mandrou. Francouzské náboženské války však představovaly pouze regionální aspekt konfliktu, sužujícího Evropu 16. století.857 Boj katolické Koruny a později katolické Svaté ligy s hugenoty tedy představoval jen jedno z bojišť, na němž se v znesvářené Evropě střetl katolicismus, který se mohl opřít o papežství a církev...

Anglo-francouzské vztahy v období náboženských válek ve Francii v druhé polovině 16. století
Dundrová, Milena ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce)
"Během takřka čtyř desetiletí, mezi lety 1560 a 1598, prožili Francouzi tu nejstrašnější občanskou válku. válku bratrovražednou, doprovázenou anglickými a španělskými zásahy. válku. která však nepochybně neučinila z Francie onu bezkrevnou mrtvolu. jejíž obra;~ se snažilo vytvořit obratnou manipulací veřejného mínění okolí dobrého krále Jindřicha, aby tak dosáhlo většího kontrastu s hospodářskou obnovou země v prvních letech míru. mezi lety 1598 a 1610: válku přesto nesmiřitelnou. kde fanatické násilí načas zvítězilo nad umírněností ducha. nad touhou po míru [ ... ]: hořkou zkušenost s touto náboženskou vášní [ ... ], která silně podlomila královskou autoritu, na níž země po staletí stavěla svou jednotu, budovala svúj vnitřní mír a své hranice; tato krize autority ovlivnila částečně i 17. století a budoucnost monarchie."856 Takto výstižně charakterizovali bezesporu nejrozsáhlejší vnitropolitický konflikt v dějinách francouzského státu přední novodobí domácí historici, Georges Duby a Robert Mandrou. Francouzské náboženské války však představovaly pouze regionální aspekt konfliktu, sužujícího Evropu 16. století.857 Boj katolické Koruny a později katolické Svaté ligy s hugenoty tedy představoval jen jedno z bojišť, na němž se v znesvářené Evropě střetl katolicismus, který se mohl opřít o papežství a církev...

Problémy evropské integrace na přelomu 60. a 70. let
Vojkůvková, Kateřina ; Kovář, Martin (oponent) ; Horčička, Václav (vedoucí práce)
Téma mé diplomové práce se obrací k problematice evropské integrace na přelomu 60. a 70. let, úžeji k otázce spolupráce v oblasti zahraniční politiky a jejího začlenění a křížení s ostatními procesy probíhajícími v rámci Evropských společenství. Časově jsem svou práci vymezila zvolením nového francouzského prezidenta George Pompidoua do úřadu, na druhé straně schválením Davignonovy zprávy Radou ministrů v říjnu 1970 jako základu nově se ustavující Evropské politické spolupráce - EPS. Původně se měla má práce věnovat období let 1969-1973, ale v průběhu zpracování se téma natolik rozšířilo, že po dohodě s vedoucím diplomové práce jsem zpracovala jen problematiku let 1969-1970 se zaměřením na haagský kongres a Evropskou politickou spolupráci. Evropská integrace v 60. letech prošla strmým vývojem. Na počátku tohoto období hospodářský úspěch Evropského hospodářského společenství vyvolával euforii evropských politiků, kteří se povzbuzeni dobrými výsledky v ekonomickém sektoru, snažili rozšířit spolupráci i do jiných oblastí. Politická kooperace navrhovaná de Gaullem však ztroskotala na rozdílnosti národních představ o budoucnosti evropské integrace. Malé země jako Belgie, Nizozemsko, Lucembursko společně s Německem a Itálií směřovaly k federalistickému uspořádání, naopak Francie pod de Gaullovým vedením chtěla...

Povinnosti společníků společnosti s ručením omezeným
Balýová, Lucie ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent)
Shrnutí Společnost s ručením omezeným je velmi populární formou obchodní společnosti. Mohu říci, že tento typ společnosti je nejpopulárnější formou obchodní organizace. Mít znalosti o tomto uspořádání společnosti může být vzhledem k její popularitě velmi užitečné, což je i důvodem, proč jsem si toto téma vybrala pro svou diplomovou práci. Regulace povinností společníka společnosti s ručením omezeným tak, jak je uvedena v obchodním zákoníku, je pouze malou částí z obsahu úpravy společnosti s ručením omezeným. Úprava povinností společníků společnosti s ručením omezeným je v přímé souvislosti s jejich právy a často tyto dva instituty musí být nahlíženy společně. Na druhou stranu někdy ustanovení obchodního zákoníku neříká nic o konkrétním postavení společníka a musí proto pro výklad být použita i odborná literatura. Nejdůležitější věc na mé diplomové práci je zaměření se na hlavní povinnosti společníka společnosti s ručením omezeným a jejich postavení. Každou jednotlivou povinnost společníka jsem popsala v samostatné kapitole. Pokusila jsem se vysvětlit každou povinnost společníka v kontextu s ostatními povinnostmi ve společních vztazích. Právní úprava společnosti s ručením omezeným může často být považována za příliš formální a komplikovanou. Nakonec mé diplomové práce jsem zařadila zvláštní oddíl věnovaný...

Komparace neoklasické a keynesiánské ekonomie v oblasti nezaměstnanosti
Vinterová, Michaela ; Janíčko, Martin (vedoucí práce)
Abstrakt Cílem mé práce je podrobně popsat a uvést zásadní rozdíly v chápání příčin vzniku nezaměstnanosti v neoklasickém a keynesiánském pojetí. V části první popisuji základní poznatky neoklasického pojetí a provádím podrobný rozbor jejich pohledů na příčiny nezaměstnanosti vycházející z tzv. Cambridgeské větve neoklasické ekonomie. Zde se též zaměřuji na předpoklady této teorie a na posouzení z toho plynoucích konsekvencí pro trh práce.V druhé části bych chtěla podrobně prezentovat teorii vzniku nezaměstnanosti, jak ji chápe John Maynard Keynes vycházejíce zejména z Obecné teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. V této souvislosti bych chtěl zejména uvést na základě jakých fundamentů svou teorii formuluje, jaké další okolnosti bere v úvahu a současně také uvést, jaké důsledky v této oblasti jeho teorie přináší.V třetí části bych oba pohledy chtěla srovnat za pomoci nalézání styčných ploch a rozdíl obou těchto teorií.

Lucemburkové a české země ve francouzských kronikách 14. století
Lošťáková, Kateřina ; Hrdina, Jan (oponent) ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce)
Čtrnácté století je pro české dějiny dobou, kdy výrazně nabývají na intenzitě a významu styky se západoevropskými zeměmi, zvláště pak s francouzským královstvím. Toto směřování můžeme v menší míře pozorovat již v předchozím období, kdy se za vlády posledních Přemyslovců viditelně pozvedla prestiž českého krále a jeho království. Bezprostředním podnětem takto výrazného sbližování obou odlišných oblastí se však stal až nástup lucemburské dynastie na český trůn. Díky Janu Lucemburskému tak tradičně těsné styky lucemburských hrabat s francouzskými králi přenesly i do českých zeIIÚ. Jan Lucemburský byl také jediným z lucemburských králů, jehož k francouzským suverénům přes drobné výhrady pojil opravdu blízký vztah, který se v případě Filipa VI. snad dá označit i za blízké přátelství. K tomuto postoji Jana předurčovala jak profrancouzská orientace jeho rodiny, tak i dlouhá výchova na pařížském dvoře. On sám později přispěl k posílení vzájemných vazeb svou dynastickou sňatkovou politikou a především trvalým spojenectvím s francouzským králem. Toto spojenectví se stalo jakýmsi pevným bodem jeho velkorysé evropské politiky a také v důsledku jeho tragického vyústění v bitvě u Kresčaku získal král Jan trvalé místo v povědomí široké veřejnosti nejen v Čechách a ve Francii. Vztah Janova syna Karla k francouzskému králi...

Jindřich Korutanský jako český král ve světle dobových svědectví
Razim, Jakub ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
České děj iny od roku 13 06 do roku 1310 se staly v minulosti tématem mnoha historických zpracování. Vynikají mezi nimi zejména práce Josefa Šusty (viz. kap. o literatuře), vzbuzující respekt jak svou heuristickou důkladností, tak bohatstvím nashromážděných údajů. Následující odstavce podávající nástin vlády Jindřicha Korutanského v Čechách nemají za cíl jeho názory nějakým zásadním způsobem revidovat, nýbrž dát je do souvislosti s dobovými vyprávěcími prameny, které vždy byly, jsou a pravděpodobně také zůstanou alfou i omegou historické reflexe zmíněného období. Srovnání s dikcí dobových zpráv, zařazených do poznámkového aparátu, se zdá být o to důležitějšÍ, o co složitější je rekonstruovat politické události let 1306 - 1310 na základě torzovitých a nezřídka protikladných pramenných dokladů. Ačkoliv v sobě následující přehled zahrnuje výsledky historické interpretace a měl by být tudíž logicky zařazen až na závěr, pro lepší orientaci v textu si dovolíme toto pořadí obrátit.

Výzdoba renesanční knihy po nástupu knihtisku v Čechách
Vlášková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Výzdoba renesanční knihy po nástupu knihtisku v Čechách Barbora Vlášková Ve své bakalářské práci se zabývám knižní kulturou v době renesance v Čechách. Sleduji zde proměny a kvalitativní vývoj knižní ilustrace po nástupu knihtisku a vše dokládám na nejvýznamnějších tiscích vydaných od konce 15. do konce 16. století. V bakalářské práci se nejprve zaměřuji na osobnost vynálezce knihtisku Johannese Gensfleische zvaného Gutenberg a na techniku knihtisku. Dále pojednávám o grafických technikách, které se používaly v počátcích tisku. Největší pozornost zde ale věnuji pražskému tisku před rokem 1500, kde zmiňuji největší tiskařské osobnosti, které se nejvíce zasloužily o rozvoj knižní kultury. Sleduji jednotlivé tiskárny a jejich nejzajímavější produkce s bohatou grafickou výzdobou. Samostatné kapitoly jsou zde věnovány tiskům Jonatana z Vysokého Mýta, Severínově-Kampově tiskárně či tiskaři Benedovi. Poté rozebírám tiskárny, které se rozvíjely po roce 1500 a tisky, které svou dřevořezovou ilustrací dosáhly vyšších kvalitativnějších hodnot. V té době vznikala neobyčejná a graficky rozmanitá díla v tiskárnách Mikuláše Konáče z Hodiškova, Pavla Severína z Kapí Hory či v tiskárně Bartoloměje Netolického. Obzvláště pak poukazuji na tisky Jiřího Melantricha z Aventýna a jeho zetě Daniela Adama z Veleslavína, jejichž...

Mobilita obyvatelstva v Austrálii
Kroftová, Barbora ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Novák, Radek (oponent)
Svou diplomovou práci věnuji mobilitě obyvatelstva, zejména migraci v Austrálii. Chtěla bych zde dokázat, že v rámci této země existuje určitá stálost v mobilitě za poslední tři desetiletí, objasnit systematické přesuny, také z hlediska věkové struktury přemístujících se osob. Záměrem je ověřit, zda se populace stala za posledních 25 let více či méně mobilní, dále vysvětlit příčiny preference mobility na kratší či delší vzdálenosti. Díky kvantitativnímu měření bych ráda objasnila aspekty dočasné mobility a identifikovala významné rozdíly těchto procesů a procesů trvalé migrace. Zkoumám zde mobilitu versus věkovou stukturu, vzdálenostní aspekt a prostorovou preferenci. Chtěla bych se také věnovat důvodům mobility a přesunujících se obyvatel v rámci specifických podskupin - věkové skupiny, podle pohlaví, ekonomického statusu, sociálního statusu a příjmových skupin. Zaměřím se také na vzdálenosti mobility, jak dočasné, tak trvalé a na vnitřní migraci.

Specifika ošetřování vyznavačů hinduismu na ošetřovací jednotce
HAPATYKOVÁ, Jitka
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřování vyznavačů hinduismu na ošetřovatelské jednotce. Ke splnění tohoto cíle byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. Bakalářská práce byla rozdělena na teoretickou a empirickou část. V první polovině teoretické části práce byly popsány základní prvky hinduismu, jeho historie, směry i rozšíření v Čechách, ale také zvyky, rituály a životní styl jeho přívrženců. Druhá polovina teoretické části byla zaměřena na multikulturní a transkulturní přístupy, které jsou v ošetřovatelské péči o pacienty/klienty různého vyznání velmi důležité. V empirické části bakalářské práce pak bylo provedeno vlastní šetření pomocí kvalitativní výzkumné metody. Ta probíhala formou polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 40 otázek, které byly během rozhovorů dále rozváděny doplňujícími otázkami tak, abychom dostali co nejpodrobnější informace. V poslední fázi empirické části práce jsme výsledky shrnuli v diskuzi. Naším výzkumným šetřením byly zodpovězeny všechny výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že respondenti nejsou spokojeni s českým zdravotnictvím, hlavně s dostupností zdravotnické péče. Respondenti odpovídali, že jim vadí dlouhé objednací doby na lékařské zákroky a na vyšetření. Vadili jim také plné čekárny u lékařů. Z výsledků vztahujících se ke druhé otázce bylo zjištěno, že přes některé negativní zkušenosti jsou reakce respondentů na hospitalizaci v Čechách spíše pozitivní. Respondentům se nelíbilo hlavně nemocniční prostředí. Odpověď na třetí výzkumnou otázku nám dala další skupina otázek zaměřených na ošetřovatelskou péči. Zkušenosti s ošetřovatelskou péčí byly pozitivní i negativní. Přestože respondenti od sester často očekávali jiné chování, než se kterým se setkali, z výsledků našeho šetření vyplynulo, že jsou respondenti s ošetřovatelskou péčí spokojeni. Žádný z těchto výsledků nesouvisí s jejich náboženským vyznáním. Poslední skupina otázek nám dala odpovědi na čtvrtou výzkumnou otázku. Zkoumali jsme specifika v ošetřování vyznavačů hinduismu v oblasti stravování, hygieny, vyznání a modliteb během hospitalizace, trávení volného času během hospitalizace a umírání a smrti. V oblasti stravování jsme specifika zaznamenali. Hinduisté jsou vegetariáni a laktovegetariáni, kteří svou stravu upravují podle přísných duchovních předpisů. Nemocniční strava neodpovídá jejich předpisům, proto si nechávají stravu donášet od známých. Další specifika vyplynula z otázek týkajících se vyznání a modliteb. Vyznavači hinduismu provádí své modlitby každý den i během hospitalizace. Modlitby lze v hinduismu provádět i pološeptem nebo v duchu, vleže na lůžku, proto pro modlitby nevyžadují žádnou speciální místnost. Jejich modlitby jsou tiché a nikoho neruší. S tím úzce souvisí i odpovědi na otázky týkající se specifik v trávení volného času během hospitalizace, který vyznavači hinduismu tráví většinou činnostmi spojenými s vírou. Ve volném čase většinou poslouchají duchovní hudbu, čtou posvátné texty a provádí modlitby. V oblasti umírání a smrti jsme specifika nezaznamenali. Pouze v chápání smrti. Pro vyznavače hinduismu je smrt chápána jako nový začátek, proto se na ni těší a celý život se na ni připravují. Hinduisté věří, že se po smrti narodí v novém těle. Naším výzkumným šetřením se nám podařilo odpovědět na všechny výzkumné otázky a tím i splnit cíl bakalářské práce, kterým bylo zjistit, jaká jsou specifika v ošetřování vyznavačů hinduismu na ošetřovatelské jednotce. Na základě výsledků výzkumného šetření byl vypracován informační materiál pro sestry, kde jsou popsána specifika v ošetřování vyznavačů hinduismu.