|
|
Modul pro záznam zvuku
Strašil, Ivo ; Kouřil, Jiří (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Cílem práce bylo navrhnout a zkonstruovat autonomní hardwarový modul pro záznam a reprodukci zvuku. Zařízení je řešeno jako kompaktní prvek pro vestavbu do základní desky cílové aplikace. Vstupní analogová zvuková data jsou při záznamu převáděna A/D převodníkem s rozlišením 16 bitů a vzorkovací frekvencí 24 kHz do digitální formy, kterou zpracovává mikrokontrolér – upravuje formát (rozlišení, vzorkovací frekvenci), komprimuje, převádí do formátu souboru WAV a ukládá v souborovém systému FAT/FAT32 na přímo připojenou paměťovou kartu SD. Při přehrávání jsou data z paměťové karty vyčítána, dekódována ze souboru WAV, dekomprimována a přiváděna po případné změně rozlišení a vzorkovací frekvence do D/A převodníku a rekonstrukčního filtru. Na výstupu zařízení tak je opět analogový zvukový signál v linkové úrovni. Softwarová výbava modulu umožňuje řízení modulu logickými vstupy nebo sériovou sběrnicí, práci se soubory WAV bez komprese nebo s kompresí A-law či IMA ADPCM, nepřetržitý záznam s uvolňováním kapacity karty automatickým odmazáváním nejstarších záznamu a při přehrávání zařazení filtru pro zdůraznění řeči nebo obvodu komprese dynamiky signálu.
|
|
|
Vývojový kit s ARM7
Březík, Petr ; Macho, Tomáš (oponent) ; Burian, František (vedoucí práce)
Práce pojednává o 32-bitovém mikrokontroléru AT91SAM7X256 s jádrem ARM7. Celkovým cílem této práce je použití tohoto mikrokontroléru jako dataloggeru v robotickém systému Orpheus. Hlavní část práce popisuje vyrobenou desku, softwarové vybavení a vývojové prostředí. Součástí práce je srovnání dostupných variant mikrokontrolérů s tímto jádrem.
|
|
|
Návrh zařízení s rozhraním USB
Klír, Tomáš ; Strašil, Ivo (oponent) ; Hudec, Antonín (vedoucí práce)
V teoretické části této diplomové práce je rozebráno rozhraní USB 2.0, včetně USB OTG. Jsou zde uvedeny především vlastnosti, které je vhodné znát pro návrh zařízení využívající USB. Stručně je zde uvedena i struktura souborového systému FAT. Praktická část obsahuje návrh OTG zařízení a jeho realizaci včetně implementace knihoven pro komunikaci přes USB a práci se souborovým systémem FAT.
|
|
| |
|
|
Nenasycené mastné kyseliny ve stravě hospitalizovaných pacientů
KONHEFROVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Nenasycené mastné kyseliny ve stravě hospitalizovaných pacientů" je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na rozdělení lipidů a jejich doporučené denní dávky. Dále je zde popsána chemická struktura mastných kyselin a základní rozdíly mezi nasycenými (SFA) a nenasycenými (trans a cis) mastnými kyselinami. Největší podíl teoretické části tvoří nenasycené mastné kyseliny, jejich charakteristika, potravinové zdroje a účinky na lidské zdraví. V poslední části je popsán dietní systém a jeho vývoj do budoucnosti. Výzkumná analýza k bakalářské práci probíhala v Centru prevence civilizačních chorob v Českých Budějovicích. Bylo analyzováno devět čtrnáctidenních jídelníčků diet, které patří k nejčastěji používaným v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.. Výzkumnými dietami jsou 0 (tekutá), 1 (kašovitá), 2 (šetřící), 3 (racionální), 4 (s omezením tuků), 9 (diabetická), 9/2 (diabetická šetřící), 11 (výživná) a 13 (pro větší děti). Předkládaná práce si klade za cíl propočítat množství mononenasycených (MUFA) a polynenasycených mastných kyselin (PUFA) v nejčastěji podávaných dietách hospitalizovaných pacientů v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. pomocí nutričního softwaru Nutriservis Profesional/NutriDan a porovnat navzájem množství MUFA a PUFA v jednotlivých dietách. Z analýzy dat vyplývá, že ani jedna dieta nesplňuje doporučený SFA:MUFA:PUFA poměr (<1:1,4:>0,6). Ve většině zanalyzovaných trojpoměrů se množství SFA:MUFA pohybuje kolem hodnoty 2:1,4, což znamená, že diety obsahují relativně vysoký nadbytek SFA. Přesto ale poměry MUFA:PUFA kromě diety 0 (oba dva týdny) a 2 (druhý týden) jsou nad minimální doporučenou hranicí, čímž lze říci, že diety nemají tak špatné složení týkající se zastoupení MUFA a PUFA. Pouze by bylo vhodné snížit SFA v dietách, čímž by se trojpoměr vyvážil dle doporučení. Toto konstatování odpovídá na výzkumnou otázku 1 o faktickém rozložení nenasycených mastných kyselin v jednotlivých zkoumaných dietách. Na výzkumnou otázku 2 o celkovém příjmu tuků v rámci jednotlivých zkoumaných diet, lze odpovědět, že diety se liší v zastoupení celkového tuku v gramech na jednotlivé dny dle standardu Nemocnice Jindřichův Hradec a.s.. Diety 1, 2, 4 mají kolísavé hodnoty celkového tuku a spíše se pohybují pod hranicí reference, dieta 0 nesplňuje ani jeden den doporučenou referenci nemocnice, ostatní diety 3, 9, 9/2, 11 a 13 mají nadbytek tuku. Nadbytek tuku je dán již zmíněnou nadmírou SFA v dietách a nezanedbatelnou roli bude pravděpodobně hrát i NutriDanem blíže nespecifikovaná složka tuků (rozdíl celkového tuku a SFA + MUFA + PUFA). Lze předpokládat, že jde o trans-nenasycené mastné kyseliny. Výsledky této bakalářské práce poslouží nutričním terapeutkám z Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. jako zpětná vazba, aby následně mohly zlepšit obsah nenasycených mastných kyselin ve svých dietách podle doporučení odborných výživových společností.
|
|
|
Kvalita lipidů našich hospodářsky významných druhů ryb
KREJSA, Jakub
Konzumace rybího masa v České republice je na velice nízké úrovni. Jeden z možných faktorů, který tuto skutečnost ovlivňuje je nízká informovanost zákazníka neboli konzumenta. Diplomová práce "Kvalita lipidů našich hospodářsky významných druhů ryb" pracuje se seznamem devatenácti hospodářsky nejvýznamnějších druhů ryb, do kterých byly zařazeny i ryby nejen z rybničního obhospodařování a intenzivních chovů, ale i takové druhy, které jsou zajímavé pro konzumaci z pohledu sportovních rybářů. Odebrané vzorky jednotlivých ryb byly primárně použity pro analýzy obsahu tuku a kompozice mastných kyselin. Tím došlo k vytvoření velice zajímavých výsledků v této oblasti a vytvoření podkladů pro další analýzy jako je stanovení aterogenního a trombogenního indexu či sestavení tabulky nutričních hodnot zmíněných jako "Big 7" (obsah tuku a z něj podíl nasycených mastných kyselin, obsah sacharidů a z nich podíl cukrů, obsah bílkovin, obsah soli a energetická hodnota) u jednotlivých druhů ryb dle nařízení ES 1169/2011. Výsledky této práce potvrdily, že obsah tuku a jeho kompozice je vysoce ovlivněn druhem přijímané potravy. Ryby chované polointenzivním způsobem s největším obsa-hem tuku jsou kapr obecný (7,62 ? 2,9 %) a tolstolobik bílý (6,87 ? 1,37 %). Naproti tomu ryby dravé vykazovaly zastoupení tuku zpravidla do 1 %. Ryby z extenzivních chovů nebo druhy sportovně ulovené jsou v obsahu tuku vyrovnanější. Nejtučnější rybou z této skupiny je cejnek malý (5,52 ? 0,44 %) a nejnižší obsah vykazoval karas stříbřitý (1,14 ? 0,38 %). Byly rovněž porovnávány druhy chované v akvakultuře a zároveň vyskytující se ve volných vodách (kapr obecný, pstruh duhový, síh peleď, lín obecný, sumec velký). Kompozice mastných kyselin je významně závislá na obsahu tuku. Ryby dravé obsahují 195 - 219 mg×100 g-1, signifikantně nejvíce (p0,05) pak bylo zjištěno u síha peledě z extenzivního chovu (1048 mg×100 g-1 EPA + DHA). Podíl SFA byl u většiny ryb pod 30 %, obsah MUFA byl nejvyšší u kapra obecného (52,71 ? 7,75 %), nejméně obsahoval okoun říční (18,83 ? 1,12 %). Štika obecná, candát obecný a okoun říční obsahují relativně nejvíce PUFA, a to přes 50 %. Všechny druhy ryb (s výjimkou tlamouna nilského) v této studii vykazují hodnoty aterogenního indexu pod 0,5 a trombogenního indexu pod 0,4. Z výsledků nutričních hodnot uváděných do seznamu "Big 7" byla vypočtena celková energetická hodnota. Vyšší energetická hodnota je přímo úměrná zvyšujícímu se obsahu tuku. Rybí druhy zahrnuté do této diplomové práce vykazují celkovou energetickou hodnotu v rozmezí 500 - 900 kJ×100 g-1.Výsledky studie přinášejí ucelené, laboratorně potvrzené informace o nutričním složení našich ryb. Tato data mohou sloužit nejen ke zvýšení informovanosti zákazníků, ale zejména je předpoklad jejich využití chovateli a zpracovateli ryb coby nástroje pro naplnění povinnosti uvádět nutriční údaje na svých výrobcích dle ES 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
|
|
|
Optimalizace procesu sušení trvanlivých masných výrobků
BORKOVCOVÁ, Alena
Moje diplomová práce se zabývá optimalizací procesu trvanlivých masných výrobků. Výzkumem bylo zjištěno, že sušením trvanlivého masného výrobku docházelo k postupnému úbytku vody a snížení hodnoty aw pod 0,85. Tuk a sůl měly stoupající tendenci. Z naměřených hodnot vyplývá, že jako optimální se ukazuje trvanlivé masné výrobky sušit po dobu 42 dnů, a to pozvolně. Měření prokázala, že výsledky jsou silně ovlivněny náhodnými odchylkami. Pouze rozdíl v průměrném podílu tuku mezi 7. a 14. dnem nebyl na 5% hladině významnosti prokázán.
|
|
|
Zjištění množství podkožního tuku u hráčů florbalu.
HANŠPACH, Luboš
V současné době je u hráčů kolektivních sportů (florbal, fotbal, hokej, volejbal) kladen velký důraz na dynamiku, rychlost a obratnost. Podkožní tuk je jeden z faktorů, který ovlivňuje výkonnost hráčů ve sportu. Budou porovnávány 2 odlišné florbalové kluby, u jejichž hráčů bude měřeno množství podkožního tuku. Jedná se o různé věkové kategorie týmu Českých Budějovic a Liberce. Provedeme měření mužů, juniorů, dorostu, starších žáků, mladších žáků a nakonec změříme i kategorii žen. Následně bude možné porovnat množství podkožního tuku u hráčů florbalu z jednotlivých týmů. Tak bude možné posoudit, zdali se odlišná zátěž na trénincích projevuje v množství podkožního tuku. Cílem naší práce je analyzovat a posoudit množství podkožního tuku u hráčů florbalu s rozdílnou fyzickou zátěží, v různých věkových kategoriích a demografických podmínkách.
|
|
|
Chovatelské a ekonomické vyhodnocení vybraného chovu koz
CHVOSTOVÁ, Martina
Byla hodnocena ekologická kozí farma, která je zaměřena na chov bílé krátkosrsté kozy a to během let 2004 {--} 2006. Mléčná užitkovost byla v roce 2004 390 kg, v roce 2005 byla na úrovni 381 kg. V roce 2006 se užitkovost zvýšila na 678 kg mléka za laktaci. V letech 2004 a 2005 byla užitkovost hluboko pod průměrem ČR, naopak v roce 2006 se farma průměru 707 kg za celou ČR celkem přiblížila. Průměrný denní nádoj byl v tomto roce 2,5 kg na kus.V chovu je dlouhodobě nízká plodnost. Farma splňuje podmínky finančního zdraví. V roce 2006 byly příjmy na kus 24 818 Kč, variabilní výdaje 17 310 Kč.
|
|
|
Sledování plnění spotřebního koše ve vybraných mateřských školách
ZIMMELOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce v teoretické části bylo nejprve nastínění problematiky stravování v mateřských školách, vysvětlit pojem spotřební koš a následně analyzovat jednotlivé složky spotřebního koše z hlediska přínosu pro dětský organizmus. V praktické části je nejdříve vysvětlen princip výpočtu spotřebního koše. Hlavním cílem praktické části je analyzovat spotřební koš v oslovených mateřských školách a pak na základě sestaveného kritéria hodnocení provést zhodnocení plnění spotřebního koše v jednotlivých mateřinkách.
|
host ::
RSS.