|
|
Malíř Jakob Seisenegger a jeho portrétní tvorba v Čechách a na Moravě. S přihlédnutím k vývoji portrétní figurální malby v Záalpí
Adamová, Klára ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá portrétní tvorbou rakouského malíře Jakoba Seiseneggera (1505-1567) v Čechách a na Moravě v rozmezí let 1529-1562. Jakob Seisenegger se ve své tvorbě věnoval zejména celofigurální portrétní malbě. Úvodní část se věnuje životopisu umělce a ukázkám vybraných portrétů vzniklých během Seiseneggerova působení jako dvorního malíře na dvoře císaře Ferdinanda I. Habsburského. Dále je tato část rozšířena o nastínění vývoje samostatného renesančního portrétu v Čechách. Hlavní část práce je věnována jednotlivým Seiseneggerovým podobiznám členů českých a moravských šlechtických rodů. Jednotlivé dílčí kapitoly nejprve představí portrétovanou osobu a poté se jejich pozornost věnuje popisu, ikonografii a stylovému zařazení díla v rámci umělcovy či ostatní blízké tvorby. Závěrečná část pojednává o vlivu Jakoba Seiseneggera na portrétní tvorbu v Čechách.
|
|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
|
| |
|
|
Kavalíři na cestě Evropou i časem. Cestovatelské reflexe tří šlechticů z českých zemí od počátku 17. do počátku 18. století
Kubíčková, Irena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Vlastním tématem této bakalářské práce nazvané Kavalíři na cestě Evropou i časem. Cestovatelské reflexe tří šlechticů z českých zemí od počátku 17. do počátku 18. století je nahléd do života a způsobu myšlení tří raně novověkých šlechticů-cestovatelů z českých zemí (Bedřich z Donína, Lev Vilém z Kounic a Kryštof Václav z Nostic) prostřednictvím jejich písemných svědectví, které nám o svých cestách zanechali. Stěžejním pramenem pro tuto práci se staly tři dobové cestopisy, resp. cestovní deníky zpřístupněné širší badatelské veřejnosti formou edice. Hlavním předmětem mého zkoumání je zobrazení a analýza myšlenkového světa šlechticů- cestovatelů na základě některých specifických kategorií a aspektů charakteristických pro jejich literární díla (společenské postavení, víra, věk, charakter a trasa cesty, reprezentativní doprovod, hlavní oblasti jejich zájmu a pozornosti, ustálená forma jazyka a stylistika, kompozice, atd.) Předkladaná práce si rovněž klade za cíl předvést mnohostranné využití cestovních deníků a poukázat na tento specifický druh dokumentů jako na svébytný historický pramen. Klíčová slova: raný novověk, cestování, cestopisy a cestovní deníky, české země, šlechta
|
|
| |
|
|
Život aristokrata na šlechtickém sídle v 19. století na příkladě Fürstenbergů
Kaucká, Kristýna ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce pojednává na příkladě křivoklátsko-lánské linie Fürstenbergů o životě příslušníků aristokracie Rakouského císařství v 19. století. Práce se zaměřuje na důležité momenty a mezníky v životě šlechtického rodu (výběr vhodného životního partnera na sňatkovém "trhu" rakouské aristokracie, strategii zachování rodu atd.). V době hlubokých společenských změn, kdy došlo ke ztrátě tradičních pozic šlechty, se jeví otázka výběru podle základního klíče rovnorodosti jako jedna z možností, jak zajistit existenci této elitní skupiny do budoucnosti. Práce se věnuje i okolnostem přestavby hradu Křivoklát po požáru roku 1826, do jehož obnovy promlouvala i tehdy začínající památková péče. Snaží se sledovat kontext dobového myšlení a názorů na architekturu. Stranou nezůstává ani národnostní otázka, se kterou úzce souvisí postavení německého šlechtického rodu v národnostně vypjaté společnosti 19. století. Jedním z cílů bádání je i postihnout změny ve společnosti, které se odehrály po roce 1848. Likvidace vrchnostenských poměrů, ke které došlo po zrušení poddanství, s sebou nesla i kumulaci kapitálu v rukou šlechty, která se tak mohla věnovat podnikatelským aktivitám. To se práce snaží rekonstruovat na příkladě stavby koněspřežky z Prahy do Lán. Zrušení poddanství ale neznamenalo, že by se...
|
|
|
Provenienční a obsahový průzkum zámecké knihovny Chuchelná
Nebeská, Barbora ; Mašek, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Tématem práce je provenien ní a obsahový pr zkum zámecké knihovny Chuchelná. V prvních kapitolách jsou popsány d jiny rodu Lichnowských, historie obce Chuchelná a historie zámeckých objekt . V kapitole Provenien ní charakteristika fondu je provedena identifikace majitel knih z rodu Lichnowských a p i azení konkrétních svazk jejich majiteli. V kapitole Obsahová charakteristika fondu je rozpracován hlavní tematický okruh a to expresionismus, vá ící se k hlavní rozmno itelce knihovny, Mechtild Lichnowské. V kapitole jsou také rozpracovány dal í obsahové kategorie. [Autorský abstrakt]
|
|
|
Provenienční a obsahová charakteristika fondu zámecké knihovny Biskupice
Bendová, Lenka ; Mašek, Petr (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
(česky) Předmětem bakalářské práce je zpracování fondu zámecké knihovny Biskupice. Cíl práce spočívá v provenienční a obsahové charakteristice fondu zámecké knihovny Biskupice. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Druhá kapitola pojednává o historii objektu. Třetí kapitola představuje, jak knihovna postupně vznikala a historii jednotlivých rodů, které knihovnu budovaly. V kapitole "Provenieční charakteristika fondu" je provedena identifikace majitelů knih z rodu Schaffgotsch, Pálffy, Thurn-Taxis, de Linge a jejich genealogické vztahy. Zároveň tato kapitola charakterizuje fond jednotlivých příslušníků a částečně pojímá obsahovou charakteristiku fondu, která je poté v další kapitole pojata obecně. Rozděluje fond na jednotlivé žánry a popisuje zajímavá díla a autory, jejichž díla jsou v knihovně k nalezení. V závěru je obsaženo shrnutí práce, dosažené výsledky a cílů.
|
|
|
Zdeněk Brtnický z Valdštejna a jeho deník z let 1597−1603
Podavka, Ondřej ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Bočková, Alena (oponent)
Ondřej Podavka Zdeněk Brtnický z Valdštejna a jeho deník z let 1597-1603 (Abstrakt) Tématem disertační práce je v mnoha ohledech pozoruhodná osobnost moravského aristokrata Zdeňka Brtnického z Valdštejna, jednoho z 30 direktorů za stavovského povstání. Disertace je zaměřena především na období jeho preuniverzitních a univerzitních studií, pro něž se dochovalo nejvíce pramenů, především jeho objemný deník. Zdeněk Brtnický z Valdštejna se narodil 12. května 1582. V raném dětství osiřel - jeho otec Jindřich Brtnický z Valdštejna a na Sádku zemřel již v roce 1589, následován svou manželkou a Zdeňkovou matkou Zuzanou Heltovou z Kementu o tři roky později. První místo, o němž se ví, že zde Valdštejn studoval, je luterské šlechtické gymnázium ve Velkém Meziříčí, které založila Valdštejnova babička Alena Heltová z Kementu, rozená Meziříčská z Lomnice. V letech 1592-1594 studoval v Jihlavě, poté další dva roky ve slezském Břehu a v létě roku 1596, vybaven dobrým latinským vzděláním, se přesunul do Štrasburku, kde zůstal po tři roky a navštěvoval zdejší akademii. V roce 1599 se vydal na kavalírskou cestu po zemích západní a jižní Evropy. Nejprve několik týdnů pobýval v Paříži, poté cestoval po Nizozemí, následně se vrátil do Paříže a od listopadu 1599 do března 1600 studoval na univerzitě v Orléansu. Na jaře roku...
|
|
|
Šlechtický památník Jana Jiřího ze Švamberka z let 1565 - 1615 (1812)
HOSPASKA, Jindřich
Tato diplomová práce kriticky zpracovává památník Jana Jiřího ze Švamberka, předního šlechtice Království českého, politika, současníka a dědice posledních Rožmberků. Částečně se věnuje také památníkům jako fenoménu raného novověku a životu Jana Jiřího ze Švamberka. Cílem práce je přiblížit švamberkův osobní život, zčásti také jeho itinerář a okruh "pánů a přátel" pomocí zápisů zaznamenaných v památníku. Je kladen důraz na jednotlivé zápisy a ilustrace, brán potaz na odlišnosti od jiných štambuchů téže doby, případně také na věci, které se v památnících nalézají zcela obvykle. Práce se zabývá také vznikem památníku, jeho osudem po smrti Jana Jiřího ze Švamberka a jeho dalšími majiteli.
|
host ::
RSS.