|
|
Souvislost mezi zánětlivým a nádorovým onemocněním
Schierl, Jaroslav ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Miarková, Eva (oponent)
Chronický zánět vyvolaný řadou podnětů může vést k rozvoji nádorového onemocnění. Mezi tyto podněty patří jak dlouhodobé infekce, tak další biologické, chemické či fyzikální faktory endogenního i exogenního původu, jako je například tabákový kouř, alkohol, radiace, obezita aj. Zánětlivý proces řídí buňky imunitního systému, které tak mohou přispět ke vzniku nádoru produkcí reaktivních částic kyslíku a dusíku, jež poškozují buněčné struktury, nebo uvolňováním cytokinů, důležitých mediátorů zánětu, které vedou ke zvýšené proliferaci buněk a angiogenezi. Ovšem kromě toho, že chronický zánět zvyšuje riziko tumorigeneze, se také buňky imunitního systému podílí na tvorbě tzv. zánětlivého mikroprostředí nádoru. Jedná se zejména o makrofágy asociované s nádorem, dendritické buňky a T-lymfocyty. Toto komplexní mikroprostředí nádoru je mimo jiné charakteristické přítomností řady mediátorů zánětu, které napomáhají proliferaci maligních buněk, progresi a metastazování nádoru a angiogenezi. Tato bakalářská práce popisuje klíčové pronádorové i protinádorové faktory, které se zároveň účastní zánětlivého procesu. Jedná se o prozánětlivé cytokiny, enzymy a transkripční faktory. Důležitou úlohu v imunitní odpovědi má zejména transkripční faktor NF-κB, který působí na velké množství genů, čímž spouští další...
|
|
|
Imunologické mechanizmy zánětlivé bolesti
Vašek, Daniel ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Bolest je jedním z pěti příznaků zánětu. Aktivaci a regulaci bolesti ovlivňuje nervový systém společně se systémem imunitním. Produkcí zánětlivých mediátorů je snížena prahová hodnota pro aktivaci iontových kanálů periferních nociceptorů, které potom mají za následek bolestivé vjemy i na jindy nebolestivé podněty. Takovými mediátory jsou cytokiny, bradykinin, prostaglandiny nebo různé neurotrofní faktory. Tato práce si klade za cíl vysvětlit funkci imunitních buněk při produkci těchto zánětlivých a bolestivých modulátorů. Studium aktivace a senzibilizace nociceptorů při zánětu je důležité pro pochopení celého mechanizmu zánětlivé bolesti, stejně tak jako pro komplexní pochopení neuroimunitního systému. Pochopení může vést k vývoji specifických léčiv proti zánětlivé bolesti. Klíčová slova: zánět, bolest, zánětlivá bolest, imunitní systém, neuroimunitní systém
|
|
|
Role imunitního systému ve vzniku autismu
Niederlová, Veronika ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Autismus je komplexní neurovývojové onemocnění, jehož etiologie nebyla dosud objasněna. Mnoho výzkumů ukazuje u pacientů s autismem změny ve funkci imunitního systému, které by mohly souviset se vznikem onemocnění. Práce shrnuje současné vědecké poznatky o roli imunitního systému ve vzniku autismu. V jednotlivých kapitolách je pojednáno o rodinné anamnéze autoimunitních onemocnění, specifických HLA alelách, nejdůležitějších autoprotilátkách a mateřských protilátkách, snížené aktivitě NK buněk a hladinách cytokinů u pacientů s autismem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Výskyt a úloha purinergního P2X7 receptoru v imunitním systému
Piskačová, Kateřina ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V současné době se ukazuje, že extracelulární ATP a jeho metabolit adenosin představují klíčové mediátory v imunitním systému. V závislosti na koncentraci může ATP působit jako aktivátor nebo inhibitor imunitní odpovědi, zatímco o adenosinu je všeobecně známo, že působí jako účinný imunosupresor. Signalizace extracelulárního ATP je detegována a přenášena purinergními P2- a adenosinová signalizace P1- receptory. V podstatě všechny buňky imunitního systému nesou na své plazmatické membráně P2X, P2Y a adenosinové P1 receptory, proto purinergní signalizace zasahuje do všech složek imunitních a zánětlivých reakcí, včetně neurodegenerativních onemocnění. Toto poznání vyvolalo vlnu zájmu o výzkum, vývoj a syntézu nových látek působících na P1- a P2-receptory, které by mohly pomoci při léčbě chronických zánětlivých a neurodegenerativních onemocnění. Tato bakalářská práce se pokusí shrnout nejnovější poznatky o úloze P2X7 receptoru v těchto procesech. Tento podtyp P2-receptoru je výjimečný tím, že je zapojen do uvolňování cytokinů z imunitních buněk a hraje roli v buněčném růstu a apoptóze.
|
|
|
Cellular senescence and tumour immuno-surveillance
Včelková, Terézia ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ivan (oponent)
Bunečná senescencia patrí medzi mechanizmus predstavujúci protinádorovú bariéru, ktorý bol do nedávna považovaný za ireverzibilný. Ukazuje sa však, že bunka je za určitých okolností schopná uniknúť zo senescentného stavu, čím výrazne zvyšuje riziko nádorovej transformácie. Senescentné bunky sekretujú radu látok vrátane cytokínov, ktoré modulujú ich okolité prostredie. Práve ony sú schopné vyvolať senescenciu v okolitých bunkách a paradoxne sú aj dôvodom efektov bunečnej senescencie podporujúcich nádorový rast. Podľa najnovších poznatkov sú senescentné bunky podrobené dohľadu bunkami imunitného systému, ktorý nazývame senescentný dozor. Ten umožňuje odstránenie týchto neproliferujúcich, poškodených buniek a chráni tak telo pred patológiami, ktoré sú spájané práve s fenoménom bunečnej senescencie. Cieľom tejto práce je zhrnúť najnovšie poznatky o interakciách senescentných buniek s imunitným systémom a poukázať na ich význam v boji proti rakovine. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úloha imunitního systému v rozvoji obezity a jejích metabolických komplikací
Jindrová, Simona ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Cinkajzlová, Anna (oponent)
Obezita je chronické onemocnění, vznikající v důsledku nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Důležitým zdrojem energie v těle je tuk, který se ve formě triacylglycerolů ukládá do buněk tukové tkáně. Tuková tkáň nemá pouze zásobní funkci, ale představuje mimo jiné také endokrinní orgán se schopností sekretovat cytokiny a adipokiny - molekuly, účastnící se řady metabolických procesů. Následkem zvýšeného příjmu tuků dochází ke zvětšování tukových buněk a v souvislosti s tím i ke změně v produkci adipokinů a cytokinů, z nichž řada disponuje prozánětlivou funkcí. V tukové tkáni je tak indukován zánět, v důsledku něhož jsou aktivovány složky imunitního systému, zejména makrofágy. Souhrou těchto a dalších aspektů, včetně vysoké koncentrace mastných kyselin, která taktéž souvisí s poruchou metabolizmu v důsledku obezity, může v těle docházet k rozvoji inzulínové rezistence, stavu necitlivosti tkání vůči inzulínu. Klíčová slova: obezita, adipokiny, cytokiny, imunitní systém, tuková tkáň, inzulínová rezistence
|
|
|
Vývoj imunitní odpovědi proti lidskému cytomegaloviru
Písková, Lucie ; Žůrková, Kamila (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Lidský cytomegalovirus (HCMV) je starobylý virus s dvouvláknovou DNA patřící do podčeledi β Herpesvirinae a je všudypřítomný v lidských populacích. Jako u jiných herpesvirů vede primární HCMV infekce k celoživotní latenci a periodicky dochází ke zpětné reaktivaci viru z latence. Přenos tohoto viru závisí na přímém kontaktu mezi lidmi. U imunokompetentních jedinců je primární HCMV infekce většinou asymptomatická, ale reaktivovaný virus je hlavním důvodem nemocí u jedinců se sníženou obranyschopností včetně pacientů s AIDS a příjemců alogenních transplantátů. Tato práce se zabývá HCMV a jeho koexistencí s imunitním systémem hostitele. Dále obsahuje informace o komplikacích způsobených HCMV u pacientů po orgánových transplantacích nebo po transplantacích hematopoetických kmenových buněk.
|
|
|
DNA viry a proteazomální systém buňky
Vinšová, Barbora ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Rozvoj virové infekce závisí na interakcích viru s hostitelskou buňkou. Po miliony let trvající koevoluce virů s jejich hostiteli vedla ke vzniku mnoha antivirových obranných mechanismů i virových únikových taktik. Viry se naučily zasahovat do různých buněčných dějů, pozměňovat je a využívat jednotlivé buněčné komponenty ve svůj prospěch. Jednou takovou hojně využívanou komponentou je i ubikvitinačně-proteazomální systém. Proteazomy jsou vícepodjednotkové proteinové struktury, které za normálních okolností umožňují degradaci poškozených, špatně sbalených či přebytečných buněčných proteinů. Svou funkcí se podílejí na regulaci různých buněčných procesů a na udržování proteinové rovnováhy. Viry tyto struktury využívají k degradaci proteinů za účelem úniku imunitnímu systému a deregulace buněčného cyklu, k rozbalování a vstupu virionů do buněk či ke zvýhodnění vlastní replikace. Tato práce je koncipována jako stručný přehled interakcí buněčného ubikvitinačně-proteazomálního systému s DNA viry.
|
|
|
Psychoneuroimunologie jako princip kontextu vzniku nemoci
BRONCOVÁ, Aneta
Psychoneuroimunologie jako princip kontextu vzniku nemoci je tématem bakalářské práce. V teoretické části je objasněn tento obor v souvislosti se vznikem nemoci. V následujících kapitolách se zabývám vzájemným vztahem nervového, endokrinního a imunitního systému. Dále historií, stresem, náročnými životními situacemi, které mají dopad na naše zdraví, psychosomatikou a její léčbou. Zahrnula jsem zde i Novou Germánskou medicínu Dr. Hamera. V závěru své práce jsem porovnávala názory autorů daného tématu.
|
|
|
Psychoneuroimmunology of alexithymia
Uher, Tomáš ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Boleloucký, Zdeněk (oponent) ; Smolík, Petr (oponent)
Souhrn Alexithymie představuje poruchu identifikace a vyjadřování emocí a je navíc spojena s nedostatkem fantazie a externě orientovaným kognitivním stylem. V současnosti je mnoho studií, které popisují významný vztah alexithymie a různých psychických a somatických onemocnění. Některé nálezy poukazují na fakt, že tento vztah může být zprostředkován narušením neuroendokrinních a imunitních funkcí u alexithymických subjektů. Tyto poznatky navíc poukazují na to, že stresové podněty u alexithymických subjektů mohou vést k narušení neuroendokrinních a imunitních funkcí, co může představovat významný rizikový faktor v patogenezi různých psychosomatických onemocnění. V této souvislosti je známo, že pro- zánětlivé cytokiny mohou hrát významnou roli při vzniku neuropatické bolesti, a že alexithymie je dávána do souvislosti se symptomy bolesti u některých poruch. Vzhledem k těmto nálezům, tato studie přináší některé nové poznatky o alexithymii v případě specifické skupiny neurologických pacientů. Hlavní nález této studie ukazuje, že alexithymie a symptomy úzkosti v jejich specifickém vztahu souvisejí se zvýšenou hladinou interleukinu-8 (IL-8) v mozkomíšním moku (CSF) a to u skupiny pacientů s "nezánětlivými" neurologickými poruchami (NIND). Tyto nálezy také naznačují, že IL-8 může hrát výjimečnou roli...
|
host ::
RSS.