|
|
Rizikové chování středoškolské mládeže
ŠABRŠULA, Jiří
Práce se zaměřuje na problematiku rizikového chování středoškolské mládeže. Součástí práce je zjištění výskytu rizikového chování a možných způsobů eliminace tohoto nežádoucího jevu. Práce bude kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Za pomoci metodiků prevence na daných středních školách zjistíme připravenost škol na tento nežádoucí jev a dále pomocí dotazníkového šetření zjistíme výskyt určitých složek rizikového chování, které je totožné pro střední školu.
|
|
|
Rizikové chování z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
ŠESTÁKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním z pohledu pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, s jakými podobami rizikového chování se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí nejčastěji setkávají a zda pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímají poruchy příjmu potravy jako rizikové chování. V souvislosti s těmito cíli jsem stanovila hypotézy takto: Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí se setkávají se všemi devíti typy rizikového chování a poruchy příjmu potravy jsou pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímány jako rizikové chování. Pro zpracování empirické části jsem zvolila kvantitativní výzkum, který probíhal pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo čtrnáct sociálních pracovníků, konkrétně kurátorů pro děti a mládež působících na orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Jihočeském kraji. Zjištěné výsledky ukazují, že se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí u svých klientů nejčastěji setkávají se záškoláctvím, poté se šikanou, kyberšikanou, sexuálním rizikovým chováním a látkovými závislostmi. Z odpovědí je zřejmé, že rizikové chování se více vyskytuje v mimoškolním prostředí. Většina respondentů se přiklání k tomu, že primární prevence rizikového chování ve školství není dostačující. V souvislosti s druhým cílem, jež je zaměřený na poruchy příjmu potravy, uvedla většina dotázaných, že souhlasí se zařazením poruch příjmu potravy do rizikového chování. Za nejčastější stravovací poruchu, se kterou se setkávají, označili mentální anorexii. Dle jejich názoru není, v rámci prevence ve školách, na problematiku poruch příjmu potravy a rizika s nimi spojená brán dostatečný zřetel. U svých klientů, trpících onemocněním poruchou příjmu potravy, se nejčastěji snaží o spolupráci s jejich rodinami či je odkáží na příslušnou odbornou pomoc. Na základě těchto výsledků je třeba podotknout, že první hypotéza se s výsledky rozchází, kdežto druhá hypotéza je s nimi ve shodě. Výsledky výzkumu by mohly posloužit jako informační materiál pro pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dále jako podklad pro pedagogy pracující s rizikovou skupinou žáků. Také by mohly být přínosné pro zlepšení spolupráce mezi školou a pracovníky OSPOD či mezi pedagogy při tvorbě minimálního preventivního programu.
|
|
|
Negativní jevy na ZŠ a současná legislativa
HOMMER, Roman
Práce se zabývá tématem negativních jevů (forem rizikového chování) u žáků základních škol v Českém Krumlově a zmiňuje platnou legislativou v oblasti primární prevence rizikového chování u školou povinných dětí a mládeže. V teoretické části popisuje vybrané sociálně patologické jevy, systém primární prevence a legislativu MŠMT i jiných ministerstev v oblasti prevence rizikového chování, jako i preventivní činnost institucí a organizací na území města Český Krumlov podle platných zákonů. Součástí diplomové práce v praktické části je empirický výzkum provedený na vybraných základních školách v Českém Krumlově mezi pedagogy, který mapuje jejich zkušenosti s nejčastějšími formami rizikového chování žáků a dále jejich znalost a využívání platné legislativy v oblasti prevence, jak ve školních, tak i v mimoškolních aktivitách.
|
|
|
Záškoláctví a jeho prevence
SAITZ, Michal
Práce je zaměřena na různé projevy záškoláctví a je rozdělena do čtyř kapitol: druhy záškoláctví, příčiny záškoláctví, prevence záškoláctví, DDM - místa pro aktivní trávení volného času. V první kapitole se práce zaměřuje na druhy záškoláctví, ve druhé popisuje jeho příčiny, ve třetí se zamýšlí nad jeho prevencí. Ve čtvrté kapitole popisuje domy dětí a mládeže jako místo pro aktivní trávení volného času. Cílem této bakalářské práce je popis problematiky nejčastějších důvodů záškoláctví a nabídnutí zajímavého řešení prevence tohoto patologického jevu, a tím je širší využití nízkoprahových zařízení, kterými salesiánská střediska pro děti a mládež bezesporu jsou. Tato střediska jsou určena pro širokou veřejnost, ale díky tomu, že jsou nízkoprahová, jsou přístupna i dětem ze sociálně slabších poměrů.
|
|
| |
|
|
Záškoláctví a odmítání školní docházky u žáků na SŠ
Janečková, Viola ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Záškoláctví a odmítání školní docházky na SŠ ABSTRAKT: Rizikové chování mládeže, je závažným celospolečenským jevem. V této souvislosti byl ve školním roce 2007/2008 proveden první výzkum středních zdravotnických škol v Karlovarském kraji, který se obecně zaměřoval na všechny druhy rizikového chování. Už z tohoto výzkumu mimo jiné vyplynula informace, že 30,80 % žáků se dopustilo záškoláctví. Na základě stoupající tendence záškoláctví je tato práce zaměřená na problematiku záškoláctví a odmítání školní docházky. Teoretická část práce byla směřována na vymezení záškoláctví, jeho příčiny, diagnostiku, důsledky, intervenci a legislativní ošetření této problematiky. Cílem výzkumné části byla analýza četnosti výskytu záškoláctví a odmítání školní docházky u žáků 1. a 4. ročníků Střední zdravotnické školy v Karlových Varech, vyhodnocení faktorů souvisejících a ovlivňujících záškoláctví, odmítání školní docházky a porovnání zjištěných výsledků. V praktické části byla použita data z vlastních anonymních dotazníků, které vyplnilo celkem 180 respondentů. Analýza dat potvrdila vysoký a stále stoupající počet záškoláků mezi žáky Střední zdravotnické školy v Karlových Varech. Výsledky přinášejí množství informací, ze kterých je možné vyvodit konkrétní preventivní opatření. KLÍČOVÁ SLOVA: záškoláctví, odmítání...
|
|
|
Primární prevence vybraného rizikového chování na ZŠ v okrese Strakonice
Míčková, Aneta ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje primární prevenci rizikového chování žáků na vybraných základních školách v okrese Strakonice. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda jsou žáci dostatečně informováni o rizikovém chování a jeho prevenci, a zhodnotit preventivní aktivity, které školy v rámci rizikového chování realizují. Pro zjištění hlavních a dílčích cílů jsou zvoleny dvě výzkumné metody, dotazníkové šetření určené pro žáky a rozhovor se školním metodikem prevence. Teoretická část diplomové práce se věnuje charakteristice rizikového chování a podrobnému popisu vybraných forem rizikového chování. Dále se zabývá primární prevencí, její charakteristikou a popisuje preventivní programy, které mohou školy využívat. Tato část taktéž poukazuje na preventivní zázemí škol, tedy instituce spolupracující se školou a dokumenty, které školy podporují v prevenci rizikového chování. V praktické části jsou zanalyzovány a vyhodnoceny zjištěné informace z výzkumného šetření, které slouží k ověření stanovených cílů práce. Na základě provedeného šetření jsou navrhnuta doporučení pro zlepšení školní prevence. V závěru diplomové práce lze konstatovat, že jsou žáci 2. stupně základních škol v oblasti rizikového chováni sice dostatečně informováni a preventivní opatření škol jsou na přijatelné úrovni, ale i přesto některé...
|
|
|
Analýza záškoláctví v regionu Ústí nad Labem z hlediska sociálně pedagogického
Mitscherlingová, Věra ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Vincejová, Eva (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice záškoláctví u žáků základních škol v regionu Ústí nad Labem z hlediska sociálně pedagogického. Teoretickou část práce tvoří osm kapitol. V úvodu jsou uvedeny definice sociální pedagogiky, školy, povinné školní docházky a záškoláctví. Poté je popsáno dělení, příčiny a faktory ovlivňující záškoláctví. Práce se dále zabývá školním prostředím, rodinným prostředím, vrstevnickými skupinami, oblastí prevence a způsoby řešení záškoláctví. V praktické části práce jsou uvedeny kazuistiky deseti rodin s dětmi, u kterých bylo záškoláctví řešeno. Analýza kazuistik byla zaměřena na zjištění faktorů v rodině na záškoláctví, obvyklý způsob řešení záškoláctví v Ústí nad Labem, úspěšnost intervencí a současný stav. Následně bylo vypracováno doporučení pro praxi.
|
|
|
Sociálně patologické jevy na střední odborné škole a možnosti jejich řešení
Vlková, Kateřina ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Chrdlová, Michaela (oponent)
Diplomová práce s názvem Sociálně patologické jevy na střední odborné škole a možnosti jejich řešení se v teoretické části kromě základní terminologie spojené s danou problematikou zabývá rizikovými projevy chování mezi současnou mládeží a stručně představuje sociálně patologické jevy, které se na zkoumané škole za poslední dva roky nejčastěji vyskytovaly. Popsány jsou i další sociálně patologické jevy mezi současnou mládeží. S danou tematikou nesporně souvisí období adolescence, které je z mnoha důvodů nazýváno krizovým a ve kterém se nachází většina studentů středních škol. Tato kapitola je vzhledem ke své důležitosti podrobně propracována. V teoretické části práce jsou rovněž představeny rozdíly ve výskytu sociálně patologických jevů mezi pohlavími. V diplomové práci je dále objasněn systém primární prevence v České republice, důležitost rodinného a školního prostředí a vliv vrstevnické skupiny na zdravý rozvoj osobnosti. Závěrem teoretická část přibližuje alespoň některé z aktuálních trendů v prevenci a řešení sociálně patologických jevů na školách. V empirické části je představena škola - Střední odborná škola managementu a služeb, s.r.o. (Schulhoffova 844, Praha 4), na které byla provedena výzkumná sonda, pomocí které je mapován výskyt vybraných sociálně patologických jevů u studentů. Výzkumná...
|
|
|
Postoje rodičů a žáků k záškoláctví
VESECKÁ, Nela
Záškoláctví charakterizujeme jako poruchu chování, kdy žák ze své vlastní vůle zameškává školní vyučování, bez řádného omluvení. Absenci žáka omlouvá pedagog, nikoliv rodič, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce či plnoletého žáka, vždy v souladu s pravidly školy. Záškoláctví je vážný přestupek, kterým žák úmyslně neplní povinnou školní docházku, a tím porušuje školní řád a zároveň školský zákon. Zmíněný sociálně patologický jev není v současné době ojedinělým problémem školní praxe, stal se nedílnou součástí základního, i středního vzdělávání. Vzhledem k jeho závažnému charakteru, aktuálnosti a možným negativním důsledkům si zasluhuje hlubší prozkoumání. Předkládaná bakalářská práce Postoje rodičů a žáků k záškoláctví se snaží odhalit pohled současných žáků 9. tříd základní školy na problematiku záškoláctví na základě analýzy jednotlivých složek postojů. Jejím cílem je tedy mapování názorů, emocionálních reakcí a sklonů k chování žáků k danému předmětu postoje. Zároveň nastiňuje, jaká stanoviska ke zmiňované problematice vnímají žáci u svých rodičů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část shrnuje poznatky o problematice záškoláctví. První z kapitol se zabývá záškoláctvím v obecné rovině, tedy především vymezením pojmů a definicí záškoláctví. V následujících kapitolách je věnována pozornost typologii záškoláctví, podrobné analýze různorodých příčin záškoláctví, řešení a v neposlední řadě velmi důležité prevenci zmiňovaného sociálně patologického jevu. Empirická část je postavena na kvalitativním výzkumu, a pro naplnění cíle práce byla zvolena technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Respondenty se stali žáci ZŠ Vltava v Českých Budějovicích, s nimiž byl po uzavření klasifikace realizován rozhovor, týkající se předem připravených oblastí otázek, vycházející z vymezeného cíle práce. Z uskutečněného výzkumu vyplynulo, že současní žáci 9. třídy se staví k problematice záškoláctví negativně. Ukázalo se, že respondenti odmítají skutečnost, že by se záměrně dopouštěli zmíněného sociálně patologického jevu, i když většina z nich přiznává, že mnohdy simulují zdravotní potíže, aby mohli zůstat doma a zameškat školní vyučování. Tento paradox vzniká proto, že žáci nemají žádné informace o typologii záškoláctví, stejně tak jako si neuvědomují možné důsledky tohoto fenoménu, a nevědí tak, že i takové zmiňované předstírání zdravotních komplikací se řadí mezi záškoláctví. Výzkum dále potvrdil, že i rodiče mají záporné postoje k dané problematice, i když mnohdy tento sociálně patologický jev podporují svým počínáním, a to tím, že mnohdy nechávají své ratolesti bez závažného důvodu doma, v době, kdy by měli být přítomni ve škole. Tato situace vzniká také právě z důvodu, že si neuvědomují důsledky svého konání. Nutno dodat, že výsledky průzkumu mohou být značně zkreslené, jelikož postoje k záškoláctví ovlivňuje spousta faktorů. Předkládaná bakalářská práce by měla přinést ucelený pohled na problematiku záškoláctví. Výsledky výzkumu by mohly být využity jako podklad pro pedagogické pracovníky, kteří jsou ve své praxi v kontaktu se zmiňovaným sociálně patologickým jevem, dále zejména pro rodiče a širokou veřejnost, která se o danou problematiku zajímá.
|
host ::
RSS.