|
|
Fotoiniciovaná degradace vybraných léčiv (dexametazonu, prednisolonu, fluoxetinu) a testování toxicity léčiv a produktů jejich fotodegradace na vodní organismy (\kur{Daphnia magna})
DOKOUPILOVÁ, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá kinetikou fotoiniciované degradace vybraných léčiv (dexametazonu, prednisolonu, fluoxetinu) za podmínek relevantních pro povrchové vody a poskytuje výsledky testů toxicity mateřských sloučenin a jejich směsí produktů fotodegradace pro zástupce vodních organismů, korýše hrotnatku velkou (Daphnia magna). Teoretická část popisuje základní charakteristiku, mechanismus účinku a terapeutické použití vybraných léčiv. Rovněž jsou stručně nastíněny toxikologické studie související s nepříznivými účinky těchto látek na vodní organismy. V experimentální části jsou uvedeny výsledky kinetiky fotochemické degradace vybraných léčiv a výsledky testů chronické toxicity mateřských sloučenin a jejich směsí fotoproduktů na hrotnatce velké (Daphnia magna), konkrétně na počtu juvenilů, počtu snůšek a velikosti těla.
|
|
|
Vliv menstruačního cyklu na stravovací návyky a potřebu sportovních aktivit
Jelínková, Karolína ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem vlivu menstruačně-ovulačního cyklu na stravování a fyzickou kondici žen. Nesčetně mnoho studií se zabývá v oblasti tréninku pouze mužskou populací, proto je cykličnost žen složité a stále dostatečně neprozkoumané téma. Kvůli tomu, že změny v hladinách hormonů dále způsobují různé změny a reakce v tkáních a orgánech, je nutno brát na cykličnost žen ohled jak ve sportovním tréninku, stravování tak i jiných oblastech. Výkyvy v hormonálních hladinách způsobují také psychické a emocionální změny. V této práci je z vhodných studií zhotovena rešerše dohromady s obecně známými fakty na toto téma. První část zahrnuje samotný popis menstruačního cyklu a druhá část rozbor obecně známých výživových doporučení. Nelze tedy předpokládat, že činnost žen je celý menstruačně-ovulační cyklus neměnná. V rámci výzkumu jsme zhotovily tabulku, která monitoruje spánek, stravování, pitný režim, fyzickou aktivitu, bolestivost a emoce žen během dne, a to po dobu celého menstruačně/ovulačního cyklu. Tyto prvky jsou důležité pro další zkoumání v oblasti ženské proměnlivost. Jedním z cílů bylo dojít k zjištění, zda se zmíněné prvky skutečně mění. Pro ženy je poté důležité porozumět změnám, které u nich nastávají, jelikož mají dopad na celkové fungování organismu. Bylo zjištěno, že během cyklu...
|
|
|
Hormonální kontrola pohlavního dimorfismu ve velikosti těla obratlovců
Tureček, Adam ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Samci a samice jednoho druhu spolu sdílejí naprostou většinu genomu, často i společnou niku, ale jejich fenotyp se zpravidla výrazně liší. Největší rozdíl mezi pohlavími bývá dosažení rozdílné velikosti, které může být řízeno dimorfní sekrecí hormonů. Přestože se provedlo mnoho výzkumu na toto téma, stále postrádáme znalost, zda aspoň u obratlovců existuje v tomto směru jednotný, obecný proximátní mechanismus, či zda se jednotlivé druhy či linie značně liší v hormonální kontrole dimorfismu ve velikosti těla. Růst je ovlivněn celou řadou hormonů, které mohou vzájemně interagovat - například růstový hormon, somatomediny, hormony štítné žlázy a steroidní hormony. Nicméně experimentální studie naznačily, že ovlivněním hladin pohlavních steroidních hormonů můžeme vyvolat změnu pohlavního dimorfismu ve velikosti. Má práce se zaměřuje na shrnutí znalostí o hormonálním ovlivnění dimorfního růstu u obratlovců a rozebrat používané metodiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv kouření matky na homeostázu fetoplacentární jednotky
Adamcová, Karolína ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent) ; Procházka, Martin (oponent)
Kouření ženy v těhotenství představuje závažné zdravotní riziko pro matku a zejména pro její dítě. Kouření cigaret vyvolává u žen komplexní změny steroidogeneze v průběhu celého života. Ke sledování vlivu kouření na fetoplacentární jednotku se zaměřením na steroidní hormony bylo nutné nejprve zmapovat změny vybraných steroidů kolem porodu. První část práce je zaměřená na sledování vybraných steroidních hormonů v peripartálním období (37. týden těhotenství, I. doba porodní u matek a smíšená pupečníková krev jejich novorozenců) a hledání vztahů k věku matky, nárůstu tělesné hmotnosti během těhotenství, typu porodu a pohlaví plodu. Zajímavé bylo porovnání steroidů ve vztahu k typu porodu: vaginální porod versus plánovaný císařský řez. U žen nekuřaček, které čekaly hocha a rodily spontánně byly nalezeny signifikantně vyšší hladiny 17-OH-pregnenolonu, progesteronu, kortizolu, kortikosteronu a signifikantně nižší hladiny estradiolu oproti nekuřačkám, které čekaly hocha a rodily plánovaným císařským řezem. V mateřské krvi ve 37. týdnu těhotenství byly podle pohlaví plodu zjištěny rozdíly mezi steroidy, což se neprokázalo u novorozenců. Věk matky, nárůst tělesné hmotnosti a porodní hmotnost novorozence neměly vztah k žádnému ze sledovaných steroidů. Byla vytvořena referenční rozmezí pro sledované steroidy...
|
|
|
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka.
Máčová, Ludmila
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka Není tomu dlouho, co byly méně běžné metabolity steroidů považovány za pouhé degradační produkty steroidního metabolismu. Až v posledních desetiletích se ukazuje, že se tyto látky, vyskytující se v lidském organismu v nanomolárních koncentracích, zapojují do regulace fyziologických pochodů v organismu, jako je např. regulace imunitní odpovědi, termoregulace, rozvoj onkologických onemocnění nebo účinky proti majoritním steroidům. Práce v úvodu podává přehled o dosud publikovaných poznatcích zabývající se méně běžnými metabolity steroidů. Vlastní experimentální část se opírá o dílčí studie, jejichž cíle byly voleny takovým způsobem, aby pomohly objasnit aspoň některé z chybějících mezičlánků ve složitém mechanismu účinků steroidních hormonů na lidský organismus. Vzhledem k nanomolárním koncentracím sledovaných steroidů bylo nutné použít velice citlivých a specifických metod jaké představují raioimunoanalýza (RIA), plynová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). V případě metabolitů 16α-hydroxy- dehydroepiandrosteronu a 7-oxo-dehydroepiandrosteronu se podařilo vyvinout a statisticky zhodnotit dvě nové RIA metody, které pro svou rychlost, relativní...
|
|
|
Využití LC-MS/MS v diagnostice kongenitální adrenální hyperplasie
Grúlová, Kristýna ; Kozlík, Petr (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Kongenitální adrenální hyperplasie (CAH) je autozomálně recesivní onemocnění, které způsobuje poruchu steroidogeneze v kůře nadledvinek. Tato choroba je součástí panelu nemocí vyhledávaných v rámci preklinického celorepublikového novorozeneckého screeningu. Metodika je založená na měření koncentrace 17-hydroxyprogesteronu (17-OHP) v suché krevní kapce pomocí fluorescenční imunoanalýzy (FIA). Toto stanovení není však zcela specifické a generuje vysoké množství falešně pozitivních výsledků (až 4,3 %). V rámci této diplomové práce byla vyvinuta LC-MS/MS metoda, kterou byly změřeny vybrané steroidní hormony, které jsou aktivní v metabolismu kortisolu s ohledem na diagnostiku onemocnění CAH. Metoda byla validována a aplikována na klinické vzorky, kde rozpoznala pacienty od negativních kontrol a zásadně zredukovala falešnou pozitivitu výsledků novorozeneckého screeningu. Oproti výsledkům FIA snížila LC-MS/MS metoda falešnou pozitivitu až o 50 % v hodnocení koncentrace 17-OHP. Rozšířením diagnostického algoritmu o další naměřené markery pak došlo k redukci až o 98 %. Vyvinutá metoda je aplikovatelná též pro měření vzorků krevního séra, respektive plazmy a stala se součástí konfirmace suspektních nálezů screeningu CAH. Klíčová slova: Steroidní hormony, kongenitální adrenální hyperplasie, suchá krevní...
|
|
| |
|
|
Hormony v čistírenských kalech
Jagošová, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
V současnosti je věnována značná pozornost výskytu farmaceuticky aktivních látek ve složkách životního prostředí. Tyto látky jsou vylučovány z těla ve volné nebo metabolizované formě a prostřednictvím odpadních vod se dostávají na čistírny odpadních vod. Konvenční čistírenské procesy nejsou plně účinné při eliminaci mikropolutantů, a tak se část těchto biologicky aktivních látek dostává do recipientů. Jednou skupinou takovýchto látek jsou steroidní hormony. Tyto látky se řadí do skupiny endokrinních disruptorů a představují tak významné riziko pro životní prostředí. Vzhledem k hydrofobnímu charakteru steroidních hormonů dochází v průběhu čištění odpadních vod k jejich sorpci na čistírenský kal. Čistírenský kal je vedlejší produkt čištění odpadních vod a jsou v něm zkoncentrovány těžké kovy, organické polutanty a patogenní bakterie. V ČR je část vyprodukovaných kalů využita jako hnojivo. Tato problematika zpracování kalů je řízena vyhláškou 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V rámci odpadové politiky EU se budou v ČR v brzké době měnit podmínky nakládání s kaly, a proto je nutné zmapovat složení čistírenských kalů a věnovat se vývoji technologií na jeho zpracování. Ze skupiny steroidních hormonů bylo ke stanovení v kalech vybráno pět ženských pohlavních hormonů a čtyři syntetické hormony využívané jako součást hormonální antikoncepce a hormonální substituční terapie. Stanovení steroidních hormonů v čistírenských kalech bylo provedeno ve čtyřech krocích. Pro izolaci steroidních hormonů z kalu byla zvolena extrakce podpořená ultrazvukem. Přečištění bylo realizováno pomocí extrakce tuhou fází. Finální separace a detekce byla prováděna po derivatizaci na plynovém chromatografu s hmotnostně spektrometrickou detekcí s trojitým kvadrupólem v režimu MS/MS.
|
|
|
Vliv steroidních hormonů na pohlavně dimorfní růst kostí gekonů
Tureček, Adam ; Kubička, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Pohlavní dimorfismus ve velikosti těla (SSD) je u živočichů velice rozšířen, dosud ale nejsou dostatečně známy proximátní mechanismy zodpovědné za jeho ontogenezi ani u tak významné skupiny obratlovců, jako jsou plazi. Předchozí práce u gekonů ukazují, že je růst obou pohlaví v pozdějším věku výrazně zpomalen. SSD se u nich podstatněji rozvíjí až dlouho po dosažení pohlavní zralosti, souvisí s dřívějším ukončováním růstu menšího pohlaví a je regulován spíše ovariálními než testikulárními steroidními hormony. Cílem práce bylo rozvinout předchozí poznatky tím, že prostuduji ontogenezi pohlavně dimorfního růstu kostí u gekona Paroedura picta, jehož samci jsou větší než samice, a který má v rámci skupiny nejlépe prozkoumané proximátní mechanismy SSD. Konkrétně mě zajímalo, jak souvisí ontogeneze aktivity růstových plotének a epifyzální osifikace femuru obou pohlaví s jejich věkem, délkou těla, aktivitou gonád či s přirozenými hladinami významných pohlavně specifických steroidů (estradiolu a testosteronu). Z výsledků jednoznačně vyplývá, že P. picta má ukončený růst a osifikace epifýzy nemá na SSD vliv. Oběma pohlavím se obě femorální růstové ploténky uzavírají ve stejném věku, avšak samice mají v této době menší délku těla než samci. V kontextu výsledků předchozích studií mohou za zpomalení růstu samic vůči...
|
|
|
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka.
Máčová, Ludmila
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka Není tomu dlouho, co byly méně běžné metabolity steroidů považovány za pouhé degradační produkty steroidního metabolismu. Až v posledních desetiletích se ukazuje, že se tyto látky, vyskytující se v lidském organismu v nanomolárních koncentracích, zapojují do regulace fyziologických pochodů v organismu, jako je např. regulace imunitní odpovědi, termoregulace, rozvoj onkologických onemocnění nebo účinky proti majoritním steroidům. Práce v úvodu podává přehled o dosud publikovaných poznatcích zabývající se méně běžnými metabolity steroidů. Vlastní experimentální část se opírá o dílčí studie, jejichž cíle byly voleny takovým způsobem, aby pomohly objasnit aspoň některé z chybějících mezičlánků ve složitém mechanismu účinků steroidních hormonů na lidský organismus. Vzhledem k nanomolárním koncentracím sledovaných steroidů bylo nutné použít velice citlivých a specifických metod jaké představují raioimunoanalýza (RIA), plynová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). V případě metabolitů 16α-hydroxy- dehydroepiandrosteronu a 7-oxo-dehydroepiandrosteronu se podařilo vyvinout a statisticky zhodnotit dvě nové RIA metody, které pro svou rychlost, relativní...
|
host ::
RSS.