|
|
Stigmatizace psychických poruch v historii a v současných kulturách
BALOUNOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá stigmatizací psychických poruch v průběhu historie a v dnešních kulturách. Jedná se o teoretickou práci, jež má v první části shrnout, jak se v historii pohlíželo na psychické poruchy a jak s lidmi s těmito poruchami bylo zacházeno. V části druhé se práce věnuje dnešnímu pohledu na psychické poruchy v jednotlivých kulturách a s nimi spojenou stigmatizaci. Práce by měla osvětlit vývoj pohledu na psychické poruchy a poukázat na současné nedostatky v povědomí společnosti.
|
|
|
Sociální izolace v průběhu pandemie Covid -19 z pohledu osaměle žijících seniorů
Picková, Šárka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sociální izolace osaměle žijících seniorů. Autenticky zachycuje jedinečnou zkušenost seniorů z období pandemie Covid-19. Cílem diplomové práce je porozumět, zda si senioři myslí, že se proměnily jejich potřeby v období pandemie Covid-19 ve srovnání s obdobím před pandemií a dílčím cílem je dle výsledků výzkumu formulovat doporučení pro terénní poskytovatele sociálních a zdravotních služeb, praktické lékaře a samosprávy obcí s rozšířenou působností. Diplomová práce je zpracovaná metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Teoretická část představuje pohled na sociální izolaci seniorů, rizikové faktory jejího vzniku a možnosti prevence na různých společenských úrovních. Zaměřuje se nejen na období pandemie Covid-19, kdy riziko vzniku sociální izolace výrazně ovlivnila přijímaná mimořádná opatření proti šíření nemoci, ale i na období před jejím vypuknutím. Empirická část prezentuje problematiku sociální izolace seniorů v období pandemie Covid-19 z pohledu seniorů samotných. Výzkumné šetření je navíc doplněno o zkušenost odborníků pracujících s cílovou skupinou seniorů. Z reálné zkušenosti účastníků výzkumného šetření vyplynulo, že se sociální izolace v oblasti potřeb seniorů interpretovaných prostřednictvím Maslowovy pyramidy v průběhu pandemie Covid-19...
|
|
|
Negativní dopady sociální izolace jako nezamýšlený důsledek protiepidemických opatření (COVID - 19) u pacientů LDN
Broftová, Romana ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
V diplomové práci je dle dostupných pramenů popsána problematika negativních dopadů sociální izolace na pacienty LDN jako nezamýšlený důsledek protiepidemických opatření. V práci je popsána cílová skupina osob ve vyšším věku, včetně jejích potřeb a možných pobytových zařízení, které může člověk staršího věku využít. Dále jsou zde popsány faktory, které ohrožují zdraví seniorů a jejich prevence, včetně sociální izolace a podrobný popis onemocnění COVID -19, se statistickými údaji a opatřeními, které byly nařizovány k ochraně více zranitelných osob. V závěru teoretické části je popsán sociologický koncept nezamýšlených důsledků. Empirická část je zaměřena na seniory a lidi ve vyšším věku pobývající v pobytovém zařízení, kteří jsou ohroženi sociální izolací, z důvodu uzavření zařízení, kvůli epidemii onemocnění COVID - 19. S důrazem na jejich vlastní prožívání dané situace včetně popsaných dopadů na jejich zdraví a vnímání celé situace.
|
|
| |
|
|
Vliv stárnutí a stresu na autofagocytózu
Čechová, Kateřina ; Vrajová, Monika (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Autofagocytóza je nespecifický katabolický mechanismus udržující buněčnou homeostázu. V případě zvýšeného stresu dokáže zvýšit svou aktivitu, a tím udržet buňku při životě. Je známo, že v průběhu přirozeného stárnutí dochází ke zpomalování její aktivity, a naopak experimentální indukce vede k prodloužení života modelových organismů. Zpomalování může být facilitováno dalšími faktory, jedním z nich může být chronický stres. Vzhledem k tomu, že věk a chronický stres jsou dva faktory podílející se na vzniku mnoha neléčitelných neurodegenerativních onemocnění, v souvislosti se kterými je nyní mechanismus autofagocytózy aktivně zkoumán, zajímalo nás, zda dochází při jejich kombinaci ke změnám v aktivitě autofagocytózy. V naší práci jsme studovali vliv dlouhodobého stresu navozeného sociální izolací u potkanů kmene Wistar ve věku 6 měsíců (N=16) a 12 měsíců (N=16). Zvířata v experimentální skupině byla umístěna do separátních klecí a sociálně izolována po dobu 4 týdnů. Zvířata v kontrolní skupině byla chována ve skupině po dvou. Expresi markerů autofagocytózy (Beclin-1, LC3-II, mTOR) jsme měřili v mozku sociálně izolovaných a kontrolních zvířat v oblasti hipokampu a striata. Dále jsme měřili expresi podjednotek NMDA receptoru (NR1, NR2A, NR2B) v oblasti hipokampu. Výsledky ukázaly, že starší zvířata v kontrolní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv stárnutí a stresu na autofagocytózu
Čechová, Kateřina ; Vrajová, Monika (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Autofagocytóza je nespecifický katabolický mechanismus udržující buněčnou homeostázu. V případě zvýšeného stresu dokáže zvýšit svou aktivitu, a tím udržet buňku při životě. Je známo, že v průběhu přirozeného stárnutí dochází ke zpomalování její aktivity, a naopak experimentální indukce vede k prodloužení života modelových organismů. Zpomalování může být facilitováno dalšími faktory, jedním z nich může být chronický stres. Vzhledem k tomu, že věk a chronický stres jsou dva faktory podílející se na vzniku mnoha neléčitelných neurodegenerativních onemocnění, v souvislosti se kterými je nyní mechanismus autofagocytózy aktivně zkoumán, zajímalo nás, zda dochází při jejich kombinaci ke změnám v aktivitě autofagocytózy. V naší práci jsme studovali vliv dlouhodobého stresu navozeného sociální izolací u potkanů kmene Wistar ve věku 6 měsíců (N=16) a 12 měsíců (N=16). Zvířata v experimentální skupině byla umístěna do separátních klecí a sociálně izolována po dobu 4 týdnů. Zvířata v kontrolní skupině byla chována ve skupině po dvou. Expresi markerů autofagocytózy (Beclin-1, LC3-II, mTOR) jsme měřili v mozku sociálně izolovaných a kontrolních zvířat v oblasti hipokampu a striata. Dále jsme měřili expresi podjednotek NMDA receptoru (NR1, NR2A, NR2B) v oblasti hipokampu. Výsledky ukázaly, že starší zvířata v kontrolní...
|
|
|
Odchod do starobního důchodu jako mezník v životě člověka
PELEJOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá tématikou odchodu do starobního důchodu a změnami, které tento mezník v životě člověka provázejí. Téma je aktuální s ohledem na demografické stárnutí populace nejen v České republice. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na otázky demografického vývoje a jeho dopadu na společnost. V dalších kapitolách jsou popsány jednotlivé změny provázející stáří, změny tělesné, psychické, kognitivní a sociální. Obsahem následujících kapitol je zamyšlení se nad faktory, které ovlivňují život seniorů zdraví, pohyb, ekonomický příjem, smysl života a spiritualita. Jedna z kapitol je věnována také problematice sociální exkluze a potřeb seniorů. Cílem práce je zjistit, jaké dopady má odchod do starobního důchodu na život člověka a uspokojování jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. Dílčím cílem je zjištění, zda změna sociálního statusu vede k sociální izolaci seniorů. Zvolena byla kvalitativní výzkumná strategie. Použita metoda dotazování a technika polostandardizovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byli senioři ve věkové kategorii šedesát pět let a více, kteří byli vybráni na základě postupného výběru prostřednictvím metody Snowball sampling. Analýza získaných dat byla provedena otevřeným kódováním, které umožňuje rozložit text na menší útvary. Ke grafickému zobrazení získaných informací byly použity myšlenkové mapy. Bylo zjištěno, že čtyřicet čtyři procent seniorů se myšlenkami na stáří a důchodový věk nezabývalo v době, kdy byli pracovně aktivní. Senioři starší sedmdesáti let očekávali odchod do důchodu s přesvědčením, že budou ve stáří finančně zajištěni důchodem vypláceným státem. O finančním zajištění v podobě spoření nebo pojištění nepřemýšleli. Zajímavé bylo zjištění, že všichni senioři vnímali určité změny, ke kterým u nich došlo v souvislosti s odchodem do důchodu. Dvě třetiny z nich se nadále věnovaly svým koníčkům a nepociťovaly žádná omezení v podobě nedostatku příležitostí či nedostatku finančních prostředků k realizaci těchto koníčků. Výsledky ukázaly, že s přibývajícím věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem se výrazně mění hodnotový žebříček. V mládí tito lidé upřednostňovali zájmy rodiny a její finanční zabezpečení. Ve vyšším věku kladou na první místo zdraví své i svých nejbližších. Zajímavé rovněž je, že čeští senioři sice považují vyplácené důchody za nízké, v zásadě jsou však spokojeni a se svými financemi vycházejí. Ti, kterým to zdravotní stav dovoluje, i nadále pracují a jsou schopni peníze ušetřit. Odpovědi na otázky týkající se zdravotního stavu seniorů byly rovněž zajímavé. Počáteční vyčerpání a řada zdravotních problémů při nástupu do starobního nebo předčasného důchodu postupně odeznívala a senioři se v současné době cítí relativně dobře, pouze s malými zdravotními obtížemi. U některých dokonce došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Přínosem výzkumu je, že není důvod se obávat výrazné životní změny v podobě odchodu do starobního důchodu. Senioři mají v dnešní době dostatek příležitostí k seberealizaci, a pokud sami nechtějí, není zde důvodná obava ze vzniku sociálního vyloučení a izolace. Rovněž se prokázala generační soudržnost mezi členy rodin. Senioři se mohou o své potomky v těžkých chvílích opřít.
|
|
|
Každodenní život a problematika sociální izolace seniorů v městském a venkovském prostředí
Petrišče, Ondřej ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
KAŽDODENNÍ ŽIVOT A PROBLEMATIKA SOCIÁLNÍ IZOLACE SENORŮ V MĚSTSKÉM A VENKOVSKÉM PROSTŘEDÍ ABSTRAKT Předkládaná práce je tematicky ukotvena dvěma koncepty. Prvním použitým konceptem je kvalita života a rezidenčního prostředí, druhým je sociální izolace. Oběma koncepty je možné nahlížet z různých pohledů na kvalitu života seniorské generace, neboť nejen četnost a intenzita společenských kontaktů, ale i vlastnosti širšího rezidenčního prostředí významnou měrou ovlivňují každodenní život stárnoucích osob. Pro výzkum byly zvoleny dva odlišné typy prostředí, a to městský obvod Plzeň 4 - Doubravka a venkovská obec s periferní polohou - obec Pasečnice. Práce zkoumá, jaká jsou pozitiva a negativa daného prostředí pro sledovanou skupinu osob. Výzkum prováděný formou polostrukturovaných rozhovorů analyzuje míru sociální izolace a subjektivně vnímanou kvalitu rezidenčního prostředí. Zaměřuje se na takové faktory každodenního života seniorů, jako jsou společenské vztahy, bydlení, základní vybavenost a služby, dopravní dostupnost, volnočasové aktivity, bezpečnost. Klíčová slova: sociální izolace, kvalita rezidenčního prostředí, senioři, město, venkov, občanská vybavenost
|
host ::
RSS.