|
|
Hybridizace mezi jelenem evropským a jelenem sikou v oblasti Doupovských hor
Kahajová, Barbora
Jelen sika se do České republiky poprvé dostal na konci 19. století, po 2. světové válce se dostal i do volnosti. Početnost volně žijících populací jelena siky pořád roste a druh působí závažné ekologické problémy. Jelen sika je rovněž velkou hrozbou pro původního jelena evropského, se kterým se kříží. Tato práce se zabývá právě hybridizací mezi jelenem evropským a jelenem sikou. Hlavním cílem bylo zjistit podíl hybridních jedinců mezi těmito dvěma druhy v oblasti Doupovských hor, kde dochází k jejich kontaktu. V průběhu myslivecké sezóny 2020/21 bylo v oblasti odebráno 101 vzorků těchto dvou druhů. Tyto jsem genotypovala s využitím 22 mikrosatelitových lokusů. Zároveň byly při vyhodnocování využity starší genotypované vzorky z této oblasti ze sezón 2008/09 až 2016/17 a také srovnávací vzorky jelena siky a jelena evropského z okolních oblastí a vzorky poddruhu jelen sika Dybowského z oborních chovů. Pomocí mitochondriální DNA byly vzorky rozřazeny do jednotlivých druhů případně poddruhů u jelena siky. Celkem bylo pak metodou Bayesiánské klastrovací analýzy v programu STRUCTURE hodnoceno 560 vzorků, z nichž 270 pocházelo z Doupovských hor. Pomocí této analýzy bylo ve vzorcích identifikováno 29 hybridů, 20 v oborních chovech, 2 ve srovnávacích vzorcích jelena siky a 7 v oblasti Doupovských hor. Pět z nich v sezóně 2008/09, v mnou analyzované sezóně 2020/21 to byl jen jeden jedinec. Výsledky neukazují, že by podíl hybridů v Doupovských horách výrazně vzrostl, ale potvrzují, že ke křížení obou druhů zde sporadicky dochází.
|
|
|
Hybridizace kaprovitých ryb v České republice: genetická a morfometrická analýza podčeledi jelcovitých (Leuciscinae
Kaufman, Vít ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Křížení neboli hybridizace je proces, kdy pářením dvou druhově nepříbuzných jedinců vznikne životaschopný potomek. Následkem zpětného křížení bývá často zanášení nepůvodních částí genomu do genomu druhého druhu. Takovému jevu se říká introgrese. S postupným výzkumem se zjišťuje, že hybridizace je poměrně běžný jev. Mezi obratlovci se s ním můžeme ve velké míře setkat u ryb. Skupinou ryb, u které se s hybridizací setkáváme velice často jsou ryby z čeledě jelcovitých (Leuciscidae). Jedná se o jeden z nejpočetněji se vyskytujících čeledí sladkovodních ryb v Evropě. Zvýšená míra hybridizace je u nich dána zvláště častým sympatrickým výskytem, kompeticí o třecí substrát a dalšími ekofyziologickými faktory. Křížení v této čeledi bylo známo již od druhé poloviny 20. století. Výzkumy provedené v této tématice však byly prozatím omezené na analýzy morfologických znaků, které byly v nejlepším případě podložené analýzami alozymů. Náš projekt si dal za cíl zjistit stav křížení v několika údolních nádržích České republiky. Hlavní důraz byl kladen na detekci hlavních hybridních kombinací, stanovení míry křížení (tedy otestovat, zda křížení pokračuje i do dalších generací) a zhodnocení některých morfometrických a morfologických projevů u hybridů. Za tímto účelem bylo ovzorkováno více než 400 jedinců, ze kterých...
|
|
|
Evoluční mechanismy středoevropských zástupců rodu Dactylorhiza
Bílá, Klára ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Figura, Tomáš (oponent)
Rod Dactylorhiza (prstnatec), který zahrnuje zelené terestrické orchideje, patří mezi taxonomicky nejkomplikovanější skupiny evropské flóry. Základní druhy mezi sebou často hybridizují a existuje celá řada obtížně identifikovatelných kříženců a hybridogenních linií. Zásadními rodičovskými druhy většiny hybridů a hybridogenních taxonů jsou D. incarnata, D. maculata a D. fuchsii, které současně reprezentují odvozenější linie rodu. Sesterským rodem prstnatců je rod Gymnadenia, který sdílí s prstnatci některé společné znaky. Dactylorhiza viridis, dříve řazená do rodu Coeloglossum, představuje první oddělující se druh. Centrum diverzity se pravděpodobně nachází ve Středomoří, odkud se prstnatce po skončení doby ledové rozšířily zpět do střední Evropy. Hlavním evolučním mechanismem je polyploidizace, která spolu s hybridizací vede ke vzniku alopolyploidních linií. Unikátní znak orchidejí (včetně rodu Dactylorhiza) představuje částečná endoreduplikace, při níž dochází k somatické endopolyploidizaci pouze určité části genomu. Pro mikroevoluci prstnatců má také značný význam způsob opylování. Šálivé květy rodu Dactylorhiza opylují hlavně nezkušení čmeláci, ale lze se u nich setkat také s opylováním brouky nebo mravenci. V posledních dekádách jsou zástupci tohoto rodu ohroženi zejména úbytkem lokalit. Avšak dosud...
|
|
|
Evolutionary role of triploids in diploid-tetraploid populations of Arabidopsis arenosa and Cardamine amara
Voltrová, Alena ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá evolučním potenciálem interploidního toku genů zprostředkovaného triploidními jedinci dvou smíšeně ploidních druhů, Arabidopsis arenosa a Cardamine amara, oba z čeledi Brassicaceae. V přírodních sekundárních kontaktních zónách tvořených diploidními a autotetraploidními cytotypy se triploidní jedinci obou druhů vyskytují vzácně, jsou zastoupeni pouze 0,2 % a 2,5 % jedinců v A. arenosa a C. amara. Přesto jejich role v toku genů mezi rodičovskými diploidně-tetraploidními populacemi zůstává nejasná, ačkoli genetická data potvrdila významné stopy interploidní introgrese. Křížením experimentů obou druhů triploidů s jejich rodičovskými ploidiemi jsem zjišťovala potenciál triploidů jako mediátorů toku genů. Konkrétně plodnost triploidů a jejich schopnost zpětného křížení se svými diploidními a tetraploidními rodiči. Úspěšná křížení zahrnující triploidy jako matky i otce prokázaly schopnost triploidů tvořit životaschopné samčí a samičí gamety. Významná část semen vyprodukovaných z těchto křížení byla schopna vyklíčit a přežít. Potomstvo bylo z velké části aneuploidní, ale byly pozorovány obě základní rodičovské ploidie, což ukazuje způsob, jakým se mohou triploidní jedinci zpětně křížit k diploidním a tetraploidním ploidiím. U C. amara terénní sběry semen z přirozených smíšených...
|
|
|
triggers of asexual reproduction: on the crosslink between hybridization, asexuality, polyploidy and speciation on example of Cobitidae loaches
Marta, Anatolie ; Janko, Karel (vedoucí práce) ; Arai, Katsutoshi (oponent) ; Trachtulec, Zdeněk (oponent)
Sexuální reprodukce je u eukaryotických organismů považována za téměř univerzální způsob rozmnožování a má se za to, že jde o evolučně původní stav. Sexuální reprodukce je reprezentována meiotickým dělením, rekombinací, produkcí haploidních gamet a fertilizací. Ačkoliv jsou základní molekulární a cytologické mechanismy meiotického dělení vysoce konzervativní, mohou být narušeny mnoha způsoby, které vedou k výskytu takzvaných asexuálních linií. Původ asexuality se může u jednotlivých taxonů lišit. U obratlovců se spouštěcím mechanismem jeví mezidruhová hybridizace. Současné "klasické" teorie předpokládají, že by asexualita v dlouhodobém evolučním horizontu neměla přetrvat. I přes to jsou mnohé hybridní linie schopny překonat post-zygotické bariéry, způsobující problémy jako kompletní hybridní sterilitu, pozměněnou meiózu vedoucí k asexuálnímu rozmnožování, nebo také zvýšení ploidní úrovně. Přestože jedním z nejčastějších důsledků mezidruhového křížení je sterilita hybridů, mnohé taxony našly způsob, jak produkovat funkční klonální gamety. Znalosti přesných mechanismů formování neredukovaných gamet u asexuálních linií jsou však značně limitovány metodologickými a technologickými obtížemi. Sekavci rodu Cobitis jsou jedním z nejvhodnějších modelů ke studiu otázek týkajících se hybridizace, původu...
|
|
|
Invazivnost a hybridizace v evoluci příbuzných druhů
Gruntová, Martina ; Hojka, Jakub (vedoucí práce) ; Urfus, Tomáš (oponent)
Invazivnost rostlin neboli jejich rozsáhlé šíření na nové a nepůvodní území, je v botanice významný a hojně diskutovaný proces, který je ovlivňován mnohými vnitřními a vnějšími faktory, jež určují, jakým způsobem se bude rostlina šířit a jak bude úspěšná. Jedním z významných faktorů ovlivňujícím míru invazivnosti je schopnost hybridizace a také polyploidizace, při kterých rostliny získávají genetickou variabilitu, která může být zdrojem výhodných predispozic pro šíření. Rostliny a jejich šíření ovlivňují také vnější ekologické faktory, tedy prostředí, ve kterém rostou, ostatní druhy sdílející stejná stanoviště, a např. klimatické změny nebo lidská činnost, které mění charaktery a tím i areály rozšíření. Cílem této práce je najít souvislosti mezi hybridizací a úspěšností šíření rostlin, potažmo invazivností (tedy šířením rostliny v nepůvodním areálu), a to vše na příkladu rodu Rorippa. Středoevropská linie nížinných druhů rodu Rorippa představuje vhodnou skupinu na studium zmíněných procesů díky četnosti hybridizace, variabilitě ploidních úrovní a dříve již detekované invazivnosti jednoho z druhů (R. austriaca).
|
|
|
Variabilita a mezidruhová hybridizace mezi druhy Elymus repens a E. hispidus
Bartošová, Romana ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Čeleď Poaceae představuje jednu z nejodvozenějších skupin jednoděložných rostlin, ve které dochází ve zvýšené míře k polyploidizaci a hybridizaci. Tribus Triticeae, a samotný rod Elymus, je modelovým příkladem enormní úrovně retikulátní evoluce. Předložená diplomová práce stanovila frekvenci a směr hybridizace mezi druhy Elymus hispidus a E. repens na území střední Evropy a zhodnotila evoluční význam hybridního roje na lokalitě NPR Čertoryje (Bílé Karpaty), kde dochází ve výrazně větší míře k hybridizaci a polyploidizaci. Potenciál pro hybridizaci mělo 14,4 % populací, protože se v nich buď přímo vyskytoval hybrid (7,9 %), nebo oba rodičovské druhy (8,4 %). Aneuploidní rostliny a cytotypy s vyšší ploidií byly potvrzeny jen z čertoryjské populace (s výjimkou jediného DNA nonaploida). Pomocí genomové hybridizace in situ byly potvrzeny a zpřesněny počty chromozomů u jednotlivých ploidních úrovní druhů a jejich subgenomová složení. Nově byla popsána genomová konstituce mezidruhových hybridů a vyšších alopolyploidů a byl odhalen jejich heterogenní původ. Průtoková cytometrie odhalila kontinuum absolutních genomových velikostí, které ukazuje na plynulý přechod hybrida mezi rodičovskými druhy (asymetricky - především směrem k E. hispidus). V modelové populaci čertoryjského hybridního roje vznikají hybridy...
|
|
|
Application of bioacoustic approaches in investigation of bird species interactions and community species richness
Vokurková, Jana ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Szymański, Paweł (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejvíce fascinujících nástrojů komunikace v živočišné říši, ať už je používán k přilákání partnerů nebo k obraně teritorií. Ve své disertační práci dokládám, že můžeme úspěšně studovat roli ptačího zpěvu v teritoriálním chování, jeho sezónní variabilitu, a nakonec i jeho roli v evolučních procesech díky moderním bioakustickým a ekoakustickým přístupům. Kombinací bioakustického přístupu s molekulárními analýzami demonstruji, že v modelovém systému dvou blízce příbuzných druhů pěvců je heterospecifická konvergence zpěvů v jejich sekundární kontaktní zóně založena na kulturním přenosu, a nikoli na mezidruhové hybridizaci a/nebo genové introgresi. Moje disertační práce dále zasahuje do tropického pásma, které se ve srovnání s pásmem mírným obecně vyznačuje méně výraznou sezónností prostředí. Studium potenciální sezonality ve zpěvní aktivitě a podílu vokalizujících druhů ptáků v tropech proto vyžaduje celoroční monitorování, což je možné i díky recentnímu vývoji automatických nahrávacích zařízení (ARU). Nejdříve se nám podařilo potvrdit, že použití nahrávek z ARU poskytuje ve specifických podmínkách prostředí tropického lesa velmi podobné odhady skladby společenstva, druhové bohatosti a početnosti jako tradiční terénní metody bodového sčítání. To mi umožnilo na Kamerunské hoře...
|
|
|
Hybridizace konceptu TV stanic na příkladu CNN Prima News
Soldátová, Jana ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vznikem a adaptací konceptu televize CNN Prima NEWS na českém trhu a jeho možné hybridizace. Expanze globálních mediálních korporací je fenoménem 20. století, jehož vliv přetrval do současnosti. Televizní společnosti zřizují centrály, pobočky či prostřednictvím prodeje licencí oslovují publikum pomocí lokalizovaných stanic. Tato práce přibližuje teorii globalizace se zaměřením na koncepty globální kultury, glokalizace a hybridizace. Standardizací úspěšných vzorců si společnosti posilují postavení na globálním trhu, rozšiřují svůj vliv a v neposlední řadě jde o výnosnou prosperující činnost nevyžadující nepoměrně vysoké náklady. V práci je zachycen příchod licenčního konceptu globální televizní stanice na český mediální trh. Práce rozvíjí spojení globální zpravodajské značky CNN s českou komerční televizí. Tato spojení a odchylky jsou rozpracovány a porovnávány na základě třech konfrontovatelných oblastech. Zároveň je vyhodnoceno, čím se tento koncept vyznačuje a jaké jsou jeho možné formy hybridizace.
|
|
|
Novinář jakožto digitální nomád
Andresková, Marie ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá digitálním nomádstvím (moderním způsobem práce na dálku, umožněným zejména existencí internetu a sociálních sítí) a implikacemi tohoto fenoménu pro žurnalistické prostředí a fungování médií. V českém prostředí je tato problematika probádána dosud jen málo, navíc se digitální nomádství s ohledem na rychlý technologický rozvoj mediálního prostředí na internetu nadále rychle mění. Autorka chtěla předloženou diplomovou prací tuto mezeru doplnit, a to jak teoreticky, tak primárním výzkumem. Prostřednictvím rozhovorů s konkrétními digitálními nomády (zejména Čechy a Češkami) se snaží zodpovědět základní otázky, týkající se toho, jak se vlastně dotyční digitálními nomády stali, jejich motivace, specifik jejich práce a v neposlední řadě toho, zda je možné se jako digitální nomád - žurnalista vlastně vůbec uživit. Koncept digitálního nomádství práce nejprve podchycuje teoreticky, a to jak obecně, v kontextu technologického rozvoje mediálního prostředí (nová média a formáty) a změn napracovním trhu v žurnalistickém prostředí, tak specificky z hlediska teorie médií. Konkrétně analyzuje digitální nomádství v kontextu technologické konvergence a hybridizace médií. Zejména se na základě dostupné, hlavně zahraniční literatury pokouší pojem a koncept digitálního nomáda a nomádství vůbec...
|
host ::
RSS.