|
|
Zhodnocení mléčné užitkovosti ovcí v průběhu laktace
Kryštofová, Kateřina
Cílem mé diplomové práce pod názvem „Zhodnocení mléčné užitkovosti ovcí v průběhu laktace“ bylo provést rozbor hlavních ukazatelů mléka jako je sušina, tuk, bílkovina, laktóza, počet somatických buněk, aktivní a titrační kyselost, syřitelnost a jakost sýřeni-ny a následně výsledky vyhodnotit matematicko-statistickými metodami. Cílem této práce bylo zjistit vztahy mezi fází laktace a ukazateli ovčího mléka a dojivosti. Odběry mléka byly prováděny od konce dubna do půlky září roku 2018 na ovčí farmě u pana Michala Hrdličky v Brníčku u Zábřehu. Odběry byly prováděny od 8 ovcí a následně byly zchlazeny a odvezeny na rozbory do laboratoří. Výsledná data byla statisticky zpracována v programu STATISTICA verze 12. Průměrná dojivost byla 1,39 l. Ovčí mléko v průměru obsahovalo 18,41 % sušiny, 7,01 % tuku, 6,02 % bílkovin, 4,71 % laktózy, 103 000 somatických buněk v ml mléka. pH v ovčím mléce bylo v průměru 6,63, syřitelnosti 115,69 s, titrační kyselosti 9,51 °SH a jakosti sýřeniny 1,34. Fáze laktace měla průkazný vliv na obsah sušiny, tuku, bílkovin, laktózy a hodnoty pH, naproti tomu fáze laktace neměla průkazný vliv na tento faktor titrační kyselost, jakost sýřeniny a PSB.
|
|
|
Zhodnotenie pripúšťania a inseminácie u synchronizovaných oviec
Cedzová, Katarína
Cílem bakalářské práce "Zhodnocení připouštění a inseminace u synchronizovaných ovcí" je popsat možnosti reprodukce u ovcí používaných na našem území, seznámit s anatomii reprodukčních orgánů u ovcí, popsat jednotlivé metody připouštění a inseminace. Zaměřili jsme se na přirozenou a umělou metodu reprodukce, přípravu jedince a stáda na samotnou reprodukci. Sledovali jsme postup při přirozené plemenitbě pomocí etologických pozorování na dvou malých stádech ovcí plemene Zwartbles na rodinné farmě v Mohelne.
|
|
|
Mléčná užitkovost plemene lacaune ve vybraném chovu
CHODCOVÁ, Anna
Diplomová práce byla zaměřena na vliv věku bahnic plemene lacaune na mléčnou užitkovost, vliv pořadí laktace a vliv fáze laktace na mléčnou užitkovost z hlediska množství nadojeného mléka a obsahu jednotlivých složek mléka. Dále byl vyhodnocen vliv linie beranů na dojivost. Pro zpracování dat bylo využito údajů z chovu na Statku Horní Dvorce s.r.o. a údajů z evidence Svazu chovatelů ovcí a koz z.s. Byly porovnávány údaje z kontroly užitkovosti za roky 2014, 2015, 2016 a 2017, kdy ve stádě byla prováděna kontrola užitkovosti metodou AT. Vliv linie beranů na dojivost nebyl zcela prokázán. U porovnávaných čtyř linií byl statisticky průkazný rozdíl pouze mezi linií LINUX a LUPIN a to pouze v jednom roce kontroly užitkovosti ze tří porovnávaných let. Z pohledu vlivu věku se celkový nádoj, obsah tuku a bílkovin u plemene lacaune s přibývajícím věkem zvyšoval, naopak u obsahu laktózy byl prokázán snižující se trend. Průkazný byl i vliv pořadí laktace u sledovaných parametrů mléka. Se zvyšujícím se pořadím laktace se mírně zvyšoval obsah bílkovin, obsah tuku a laktózy naopak klesal. Bahnice na druhé laktaci vykazovaly nejlepších výsledků v dojivosti, od třetí laktace byl zaznamenán v dojivosti pokles. Prokazatelný byl i vliv fáze laktace na dojivost a obsah mléčných složek. S prodlužující se laktací se snižoval celkový nádoj a obsah laktózy. Obsah tuku a bílkovin prokazatelně narůstal se zvyšující se fází laktace.
|
|
|
Zhodnocení vybraných ukazatelů mléka u ovcí plemene lacaune při aplikaci pastevního odchovu
Sedláková, Markéta
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vybraných ukazatelů u bahnic plemene la-caune při pastevním odchovu. Na základě odběrů mléka v pravidelných intervalech a následných analýzách mléka bylo provedeno vyhodnocení jednotlivých ukazatelů. Ovčí mléko pocházelo od čistokrevných bahnic plemene lacaune (LC). Bahnice, od kterých bylo odebíráno mléko, byly na 2. laktaci a měly jedináčka. Ovce, plemene lacaune (LC) jsou chovány na farmě Horní Dvorce. Tato farma má v současné době největší počet kusů čistokrevných ovcí plemene lacaune v České Re-publice. Provádělo se celkem 5 odběrů od konce dubna do začátku září v intervalech 62. den, 90. den, 125. den, 153. den a 195. den laktace. Nejprve probíhalo hodnocení dojivosti a měření nádoje bylo prováděno pomocí me-chanického mlékoměru. Ihned po odběru bylo mléko zchlazeno a dopraveno na rozbory jednotlivých složek do specializovaných laboratoří. Ve sledované fázi laktace v roce 2015 byla průměrná dojivost 1,68 l. Mléko od těchto bahnic obsahovalo průměrně 18,00 % sušiny, 7,43 % tuku, 5,16 % bílkovin a 4,67 % laktózy. Dále bylo vyhodnoceno fyzikálně - chemické složení mléka, do kte-rého zahrnujeme titrační kyselost, pH. Průměrná hodnota byla u pH 6,59 a u titrační kyselosti 9,96 SH. A u technologických vlastností byla průměrná délka syřitelnosti 113,2 sekund a u jakosti sýřeniny byla 1,60, která značí dobrou sýřeninu, držící tvar.
|
|
| |
|
|
Stanovení genetických parametrů u vybraných ukazatelů plodnosti ovcí a přepracování stávajících způsobů hodnocení zvířat (předpověď plemenné hodnoty).
Schmidová, Jitka ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vybrání vhodného modelu pro odhad genetických parametrů, odhad genetických parametrů a předpověď plemenných hodnot pro četnost vrhu u nejvíce rozšířených plemen ovcí chovaných v České republice. Analyzováno bylo celkem 143896 údajů o bahnění z let 1990 až 2012. Metodou BLUP animal model byly odhadnuty komponenty rozptylu a genetické parametry, a to pro každé plemeno samostatně. Základní modelová rovnice zahrnovala efekt věku bahnice (fixní efekt) a dále náhodné efekty stádo-rok-období bahnění, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt zvířete (bahnice). Dále byly zkoumány modifikace základního modelu, kdy byly zahrnovány různé kombinace efektů spojených s pářením (efekt harému, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt berana).
Odhady fenotypové variance se zvyšovaly s rostoucím průměrem četnosti vrhu (od 0,236 u šumavské ovce do 0,779 u romanovské ovce). Podíl trvalého prostředí bahnice byl velmi nízký u všech plemen (od 0,0001 do 0,0262). Vliv sdruženého efektu stádo-rok-období (CG) na celkovou variabilitu četnosti vrhu (0,0223 - 0,1309) byl u většiny plemen větší než aditivní genetická variance (0,0146 - 0,0587). Nejnižší koeficienty dědivosti a opakovatelnosti byly odhadnuty u ovce šumavské (h2 = 0,0619; w2 = 0,0823) a plemene romney (h2 = 0,0626; w2 = 0,0811); zatímco nejvyšší byly odhadnuty u plemene merinolandschaf (h2 = 0,1091; w2= 0,1129).
Podíl efektu plemenného berana se pohyboval v rozmezí od 0,01 do 0,02 fenotypové variance u šumavské ovce, od 0,04 do 0,05 u plemene suffolk a od 0,05 do 0,1 u romanovské ovce. Zahrnutí efektů souvisejících s pářením (efekt plemenného berana, harém a/nebo trvalé prostředí berana) do modelové rovnice snížilo informační kritérium odchylek (DIC), což poukazuje na to, že tyto modely jsou vhodnější než model základní.
Z výsledků práce vyplývá, že i podíl aditivního genetického efektu bahnice na variabilitě četnosti vrhu je u jednotlivých plemen rozdílný, což je vhodné vzít do úvahy při genetickém hodnocení zvířat. Výsledky dále ukazují, že berani, jakožto otcové výsledných vrhů, mají sice malý, ale prokazatelný vliv na počet narozených jehňat. Odhady genetických parametrů ukazují, že selekce podle "paternálních" plemenných hodnot by mohla být dalším selekčním kritériem, jak zlepšit četnost vrhu u ovcí.
|
|
|
Analýza užitkovosti ovcí v ekologických a konvenčních chovech v ČR
Linhartová, Iveta ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu chovu ovcí plemene Suffolk z hlediska základních reprodukčních ukazatelů a z hlediska masných užitkových vlastností. Údaje potřebné k hodnocení těchto hledisek byly čerpány ze dvou farem, přičemž jedna prováděla chov ovcí konvenčním způsobem (ZVOZD Horácko, družstvo) a ta druhá způsobem ekologickým (Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. ).
Mezi sledované reprodukční ukazatele patří oplodnění, plodnost, intenzita a odchov, kde všechny hodnoty těchto ukazatelů jsou vyjádřeny v procentech. Ohledně hodnocení masných užitkových vlastností jsou v této práci porovnány vlivy roku bahnění, způsobu chovu, měsíce narození, pohlaví, četnosti vrhu a věku matek. Všechny tyto vlivy byly hodnoceny podle hmotnosti při narození (kg), hmotnosti ve sto dnech (kg), dále podle průměrného přírůstku od narození do sta dní věku (g), hloubky nejdelšího zádového svalu (mm) a podle vrstvy podkožního tuku (mm). Reprodukční i masná užitkovost byla sledována v období pěti let, konkrétně v letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015.
Z hlediska reprodukčních ukazatelů až na několik výjimek platilo, že nejlepších hodnot dosahovalo ZVOZD Horácko, družstvo, a to v naprosté většině případů lepších než je celorepublikový průměr. Například z hlediska hodnot intenzity v roce 2012 mělo ZVOZD Horácko, družstvo o 35,9% lepší výsledky než je celorepublikový průměr. V tomtéž roce tato farma dokonce dosáhla o 48,1% vyšších hodnot procenta odchovu opět v porovnání s celorepublikovým průměrem. Horší výsledky vykazovala Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o., ale stále dosahovala z větší části lepších výsledků než je celorepublikový průměr. V roce 2011 z hlediska procenta intenzity však měla Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. srovnatelné výsledky jako ZVOZD Horácko, družstvo.
Masné užitkové vlastnosti byly podloženy statistickými výpočty a byly všechny průkazné alespoň na hladině významnosti P < 0,05 ve všech případech kromě vlivu měsíce narození na porodní hmotnost. Nejlepší výsledky masné užitkovosti z hlediska vlivu roku bahnění měl rok 2012, kdy porodní hmotnost byla jedna z nejvyšších a ostatní ukazatele (hmotnost ve sto dnech, průměrný přírůstek od narození do sta dní věku, hloubka nejdelšího zádového svalu, vrstva podkožního tuku) byly jednoznačně nejvyšší ve srovnávaném období (2011-2015). Dále jsme zjistili, že ekologický způsob chovu (v našem případě Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o.) vykazuje lepší výsledky než konvenční způsob (ZVOZD Horácko,
družstvo). Vliv měsíce narození má významný vliv na ukazatele masné užitkovosti a nejlepší výsledky měla jehňata narozená v dubnu. Z hlediska pohlaví jsou na tom lépe beránci. Četnost vrhu má na masnou užitkovost velmi významný vliv, a to takový, že čím se zvyšuje počet mláďat na jednu matku, tím jsou v období do odstavení nižší porodní hmotnosti, hmotnosti ve 100 dnech a přírůstky, což je ovlivněno mléčností dané matky. Ostatně vliv věku matek je neméně důležitý. V našem zkoumání měly nejvyšší porodní hmotnost mláďata od jednoletých matek a všechny ostatní ukazatele měly nejvyšší až tříleté matky.
|
|
|
Analýza vybraných vlastností u valašských ovcí ve vybraném chovu.
Habětínová, Kateřina ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit základní reprodukční, mléčné a růstové vlastnosti ovcí plemene valaška ve vybraném podniku. Sledování reprodukčních ukazatelů bylo realizováno v letech 2012, 2013 a v roce 2014. Pro rok 2015 nebyly výsledky těchto ukazatelů k dispozici, proto zde nejsou uvedeny. Ukazatele reprodukčních ukazatelů valašek byly porovnány s průměrem České republiky. Hodnocení reprodukčních ukazatelů na vybrané farmě mělo dobré výsledky ve všech čtyřech hodnocených ukazatelích (oplodnění, plodnost, intenzita, odchov).
Hodnocení mléčné užitkovosti proběhlo v roce 2015. U mléčné užitkovosti byla u vybraných ovcí hodnocena produkce mléka a základní složky mléka (% tuk, % bílkoviny, % kasein, % laktóza, % TPS, % sušina) v závislosti na vlivu věku matek a vlivu četnosti vrhu.
Vliv věku matek na produkci mléka a základní složky měl průkazný vliv především na nádoj mléka a procento tukuprosté sušiny (TPS). Nejlepších výsledků bylo dosaženo u tříletých ovcí a nejhorších výsledků u pětiletých ovcí. U procenta bílkoviny a kaseinu byl také zjištěn průkazný vliv věku matky. Rozdíly byly naměřeny i u procenta tuku, laktózy a sušiny. U těchto složek nebyly statisticky průkazné výsledky.
Vliv četnosti vrhu na mléčnou užitkovost byl statisticky prokázán v nádoji mléka. Matky s dvojčaty nadojily v průměru o 93 g více mléka, tento rozdíl byl patrný na hladině průkaznosti P < 0,05.
Hodnocení masné užitkovosti proběhlo v roce 2015. U masné užitkovosti byla hodnocena porodní hmotnost jehňat a jejich růstové schopnosti ve 40, 70, 100 a 140 dnech věku v závislosti na četnosti vrhu, pohlaví jehňat a vlivu věku matek.
Četnost vrhu měla na masnou užitkovost u valašských ovcí statisticky průkazný výsledek jen u hmotnosti zaznamenané ve věku 70 dní. Dvojčata zde v průměru vykazovala menší hmotnost v průměru o 2,167 kg.
Vliv pohlaví na masnou užitkovost byl statisticky průkazný u hmotnosti zaznamenané ve věku 70 a 140 dní. V obou případech vykazovali beránci větší hmotnost. I ostatní záznamy prokázaly rozdíly mezi hmotností beránků a jehniček ve prospěch beránků.
Vliv věku matky na masnou užitkovost nebyl statisticky prokázán u žádného z ukazatelů, i když se zde vyskytovaly rozdílné hodnoty. Výsledky mohou posloužit pro zlepšení užitkovosti a případnou úpravu šlechtitelského programu těchto ovcí.
|
|
|
Mléčná užitkovost plemene lacaune ve vybraném chovu
CHODCOVÁ, Anna
Bakalářská práce byla zaměřena na vliv věku bahnic plemene lacaune na mléčnou užitkovost (množství nadojeného mléka, obsah jednotlivých složek mléka). Dále byla vyhodnocena délka laktace. Pro zpracování dat bylo využito údajů z chovu na Statku Horní Dvorce s.r.o.. Byly porovnávány údaje z kontroly užitkovosti za roky 2012, 2013 a 2014, kdy ve stádě byla prováděna kontrola užitkovosti metodou AT. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 byla normovaná laktace 240 dní a od roku 2013 došlo ke změně na 150 dní, nebyl rok 2012 zahrnut do porovnávání kvůli věrohodnosti výsledků. Vliv věku bahnice na celkový nádoj nelze ve sledovaném chovu s jistotou prokázat, avšak za sledované roky byla užitkovost vyšší než celorepublikový průměr bahnic zapojených do kontroly užitkovosti. V roce 2013 byl nádoj 323 kg mléka a v roce 2014 činil 307,4 kg mléka. Ze zjištěných průměrných hodnot jednotlivých složek mléka lze říci, že věk bahnice má vliv na jejich obsahy. S přibývajícím věkem se snižoval obsah tuku, u tříletých bahnic byl obsah tuku 7,36 % a ve věku čtyř let dosahoval hodnoty 7,3 % tuku. Obsah laktózy měl rovněž klesající tendenci, u tříletých bahnic (dosáhly 3 let v roce 2013) byl obsah laktózy 4,86 % a u čtyřletých, tedy v roce 2014, byl obsah 4,63 %. Obsah bílkovin se naopak zvyšoval. U tříletých bahnic (dosáhly 3 let v roce 2013) byl obsah bílkovin 5,61 %, ve čtyřech letech (v roce 2014) činil obsah bílkovin 5,89 %. Dále byla hodnocena délka laktace. Byl prokázán nárůst v průměrné délce laktace s přibývajícím věkem bahnice, ale vliv na délku laktace měl i datum zasušení stáda.
|
|
|
Vliv jódu na funkční parametry ovcí
DUŠOVÁ, Hana
Cílem disertační práce bylo posoudit vliv dlouhodobého nadbytečného příjmu jódu na aktivitu štítné žlázy a na vybrané imunitní, hematologické a biochemické parametry v krvi bahnic a jejich jehňat. Experiment se uskutečnil v období od srpna 2009 do února 2010 v experimentální stáji Zemědělské fakulty JU v Českých Budějovicích. Do pokusu byly zařazeny bahnice plemene šumavská ovce a jejich narozená jehňata. Skupina A (kontrolní) byla složena ze 6 bahnic a po obahnění byla rozšířena o 7 narozených jehňat, skupina B (pokusná) ze 6 bahnic a 6 jehňat. Jehňata byla zařazena do pokusu od 1. do 60. dne po narození a přijímala jód v mléce svých matek. Suplementace jódu do krmné dávky bahnic byla zahájena během 1.-2. měsíce březosti a ukončena 60. den po porodu. Během pokusu skupina bahnic A přijímala 3,1 mg a skupina B 5,1 mg jódu na kg sušiny krmné dávky ve formě jodičnanu vápenatého. Během pokusu se pravidelně odebírala krev bahnic (před porodem a 1., 10., 30. a 60. den po porodu) a jehňat (1., 3., 10., 30. a 60. den po narození) pro stanovení koncentrace tyreostimulujícího hormonu a imunoglobulinu G (metodou ELISA) v krevním séru, tyreoidálních hormonů (RIA), celkové bílkoviny, močoviny a aktivity alkalické fosfatázy v krevní plazmě (biochemický analyzátor), obsahu hemoglobinu, počtu leukocytů, erytrocytů a hodnoty hematokritu v krvi (hematologický analyzátor), procentuálního zastoupení albuminu, -1-globulinů, -2-globulinů, -globulinů a -globulinů v krevním séru (elektroforeticky) a obsahu jódu v krevní plazmě, moči a mléce bahnic (kolorimetrickou metodou Sandell-Kolthoffa). Během experimentu nebyly pozorovány u bahnic a jehňat klinické příznaky související s nadbytečným příjmem jódu. U pokusné skupiny bahnic s příjmem jódu 5,1 mg I-kg-1 sušiny krmné dávky byly nalezeny vyšší hodnoty tyreostimulujícího hormonu, nižší hodnoty volného trijódtyroninu, volného tyroxinu, IgG, leukocytů, -1-globulinů, -2-globulinů a -globulinů, významně nižší hodnoty -globulinů v období po porodu, významně vyšší hodnoty močoviny a aktivity alkalické fosfatázy. Obsah jódu v krevní plazmě, mléce a moči bahnic se zvyšoval v přímé závislosti na jeho koncentraci v krmné dávce. U jehňat matek s příjmem jódu 5,1 mg I-kg-1 sušiny krmné dávky byly významně vyšší hodnoty tyreostimulujícího hormonu od 10. dne po narození, signifikantně nižší hodnoty volného trijódtyroninu a volného tyroxinu 1. den po narození, imunoglobulinu G a -globulinů do 30. dne po narození, nižší (statisticky významně v polovině odběrů) hodnoty celkové bílkoviny a leukocytů a vyšší hodnoty močoviny a aktivity alkalické fosfatázy. Přírůstky hmotnosti u jehňat nebyly suplementací jódu významně ovlivněny. Uvedené výsledky u bahnic s příjmem jódu 5,1 mg-kg-1 sušiny krmné dávky a především u jejich jehňat upozorňují na riziko snížení aktivity štítné žlázy a negativní ovlivnění ukazatelů humorální imunity především IgG a -globulinů.
|
host ::
RSS.