|
|
Obsah mikroprvků v konzumních vejcích
DUŠOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo analyticky ověřit aktuální stav mikroprvků (jódu, mědi, zinku a manganu) v konzumních vejcích. Výsledky výzkumu přináší informace o obsahu sledovaných mikroprvků ve vaječném žloutku a významu vajec jako zdroje těchto mikroprvků pro výživu člověka. Vejce pocházela v roce 2007 i 2008 ze 13 malochovů a ze 7 velkochovů. Průměrný obsah jódu v čerstvém žloutku vajec z velkochovů byl v roce 2007 1285,2 {$\pm$} 861,6 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, zinku 63,71 {$\pm$} 31,08 mg{$\bullet$}kg-1, mědi 7,42 {$\pm$} 4,88 mg{$\bullet$}kg-1 a manganu 1,02 {$\pm$} 0,84 mg{$\bullet$}kg-1. Průměrný obsah jódu v čerstvém žloutku vajec z malochovů byl v roce 2007 387,1 {$\pm$} 214,3 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, mědi 10,90 {$\pm$} 5,28 mg{$\bullet$}kg-1, zinku 73,54 {$\pm$} 44,33 mg{$\bullet$}kg-1 a manganu 1,28 {$\pm$} 0,75 mg{$\bullet$}kg-1. V roce 2008 byla průměrná koncentrace jódu v čerstvé hmotě žloutku vajec z velkochovů 1071,9 {$\pm$} 543,9 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, Cu 20,63 {$\pm$} 8,85 mg{$\bullet$}kg-1, Zn 29,59 {$\pm$} 8,67 mg{$\bullet$}kg-1 a Mn 1,42 {$\pm$} 0,62 mg{$\bullet$}kg-1. V roce 2008 byla průměrná koncentrace jódu čerstvé hmotě žloutku vajec z malochovů 340,7 {$\pm$} 330,6 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, mědi 17,95 {$\pm$} 6,19 mg{$\bullet$}kg-1, zinku 33,10 {$\pm$} 7,97 mg{$\bullet$}kg-1 a manganu 1,22 {$\pm$} 0,54 mg{$\bullet$}kg-1. Vejce z velkochovů kryjí denní potřebu jódu dospělého člověka z 6,8 {--} 13,5%, mědi z 13 -17,3%, zinku z 2,5 {--} 3,1% a manganu z 0,4 {--} 1,1%. Ze získaných výsledků vyplývá, že pouze obsah jódu ve žloutku je zřetelně ovlivněn jeho příjmem krmnou dávkou, intenzitou snášky a stádiem snáškového cyklu. U ostatních prvků uvedené závislosti nebyly jednoznačné. Koncentrace jódu ve vaječném žloutku byla stanovena spektrofotometricky metodou podle Sandell-Kolthoffa, modifikovanou Bednářem et al., (1964). Obsahy zinku, manganu a mědi ve vaječném žloutku byly stanoveny metodou plamenné absorpční spektrofotometrie (AAS).
|
|
|
Vliv jódu na funkční parametry ovcí
DUŠOVÁ, Hana
Cílem disertační práce bylo posoudit vliv dlouhodobého nadbytečného příjmu jódu na aktivitu štítné žlázy a na vybrané imunitní, hematologické a biochemické parametry v krvi bahnic a jejich jehňat. Experiment se uskutečnil v období od srpna 2009 do února 2010 v experimentální stáji Zemědělské fakulty JU v Českých Budějovicích. Do pokusu byly zařazeny bahnice plemene šumavská ovce a jejich narozená jehňata. Skupina A (kontrolní) byla složena ze 6 bahnic a po obahnění byla rozšířena o 7 narozených jehňat, skupina B (pokusná) ze 6 bahnic a 6 jehňat. Jehňata byla zařazena do pokusu od 1. do 60. dne po narození a přijímala jód v mléce svých matek. Suplementace jódu do krmné dávky bahnic byla zahájena během 1.-2. měsíce březosti a ukončena 60. den po porodu. Během pokusu skupina bahnic A přijímala 3,1 mg a skupina B 5,1 mg jódu na kg sušiny krmné dávky ve formě jodičnanu vápenatého. Během pokusu se pravidelně odebírala krev bahnic (před porodem a 1., 10., 30. a 60. den po porodu) a jehňat (1., 3., 10., 30. a 60. den po narození) pro stanovení koncentrace tyreostimulujícího hormonu a imunoglobulinu G (metodou ELISA) v krevním séru, tyreoidálních hormonů (RIA), celkové bílkoviny, močoviny a aktivity alkalické fosfatázy v krevní plazmě (biochemický analyzátor), obsahu hemoglobinu, počtu leukocytů, erytrocytů a hodnoty hematokritu v krvi (hematologický analyzátor), procentuálního zastoupení albuminu, -1-globulinů, -2-globulinů, -globulinů a -globulinů v krevním séru (elektroforeticky) a obsahu jódu v krevní plazmě, moči a mléce bahnic (kolorimetrickou metodou Sandell-Kolthoffa). Během experimentu nebyly pozorovány u bahnic a jehňat klinické příznaky související s nadbytečným příjmem jódu. U pokusné skupiny bahnic s příjmem jódu 5,1 mg I-kg-1 sušiny krmné dávky byly nalezeny vyšší hodnoty tyreostimulujícího hormonu, nižší hodnoty volného trijódtyroninu, volného tyroxinu, IgG, leukocytů, -1-globulinů, -2-globulinů a -globulinů, významně nižší hodnoty -globulinů v období po porodu, významně vyšší hodnoty močoviny a aktivity alkalické fosfatázy. Obsah jódu v krevní plazmě, mléce a moči bahnic se zvyšoval v přímé závislosti na jeho koncentraci v krmné dávce. U jehňat matek s příjmem jódu 5,1 mg I-kg-1 sušiny krmné dávky byly významně vyšší hodnoty tyreostimulujícího hormonu od 10. dne po narození, signifikantně nižší hodnoty volného trijódtyroninu a volného tyroxinu 1. den po narození, imunoglobulinu G a -globulinů do 30. dne po narození, nižší (statisticky významně v polovině odběrů) hodnoty celkové bílkoviny a leukocytů a vyšší hodnoty močoviny a aktivity alkalické fosfatázy. Přírůstky hmotnosti u jehňat nebyly suplementací jódu významně ovlivněny. Uvedené výsledky u bahnic s příjmem jódu 5,1 mg-kg-1 sušiny krmné dávky a především u jejich jehňat upozorňují na riziko snížení aktivity štítné žlázy a negativní ovlivnění ukazatelů humorální imunity především IgG a -globulinů.
|
host ::
RSS.