|
|
Horská chata pod Poľanou
Babicová, Ivana ; Šteffek, Libor (oponent) ; Ostrý, Milan (vedoucí práce)
Cieľom mojej diplomovej práce je navrhnutie objektu horskej chaty, ktorá je určená pre rekreáciu, stravovanie a ubytovanie. Ubytovanie je určené pre 16 osôb formou turistického ubytovania. Pozemok, na ktorom sa navrhovaný objekt nachádza je v miernom svahu, v nezastavanom území v chránenej krajinnej oblasti Poľana. Prístup na pozemok je zabezpečený asfaltovou cestou zo severovýchodnej strany pozemku. Takisto je prístupný turistickou trasou z juhovýchodnej strany. Riešené územie sa nachádza približne 10km od najbližšej obce Hriňová. Lokalita bola v minulosti často využívaná na rekreáciu. Vo vzdialenosti 1 kilometer sa nachádza starý horský hotel Poľana, ktorý je však mimo prevádzky, poskytuje len provizórne ubytovanie. Nová horská chata má vrátiť cestovný ruch do tejto oblasti a zvýšiť záujem turistov. V podzemnom podlaží je umiestnená samostatná prevádzka na servis a požičiavanie športových potrieb. Objekt má jedno podzemné podlažie čiastočne zapustené v teréne, z južnej strany prístupné pre verejnosť. Dve nadzemné podlažia sú tvorené z CLT panelov, prvé slúži pre reštauráciu a privátnu bytovú jednotku, druhé pre ubytovanie. Podzemné podlažie je navrhnuté z debniacich tvaroviek vyplnených betónom. Strecha je sedlová, tvorená drevenou hambálkovou konštrukciou. Na južnej strane objektu sa nachádza rozsiahly vikier.
|
|
|
Energeticky efektivní horská chata
Váňa, Václav ; Bečkovská, Tereza (oponent) ; Bečkovský, David (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší projekt energeticky efektivní horské chaty ve svažitém terénu. Stavba leží v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky v blízkosti přírodní rezervace Pod Jelení studánkou. Objekt je umístěn na pozemku parcelního čísla 91 v katastrálním území Žďárský potok na místě původní vyhořelé horské chaty. Cílem návrhu chaty bylo zajištění její maximální energetické soběstačnosti. Zastavěná plocha objektu je 496,47m2. Stavba má jedno nadzemní podlaží, jedno podzemní podlaží a podkroví. Objekt slouží pro přechodné ubytování a restaurační služby. Obvodové a vnitřní nosné stěny v suterénu a v přízemí jsou navrženy z vápenopískových bloků, podkroví má dřevěné rámové stěny vytvořené z profilů KVH. Stropní desky jsou monolitické železobetonové. Chata má sedlovou střechu s vikýři, sklon hlavní části střechy je 40°. Vchodové dveře a okna jsou dřevěné od firmy Slavona. Součástí diplomové práce je také seminární práce na téma nosné konstrukční systémy dřevostaveb.
|
|
|
Nová vize pro tatranský region
Bartková, Darina ; Boleslavská, Yvona (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Tatry su sucastou identity slovenskeho a polskeho naroda. Maju vyznamne postavenie v ramci regionu, ktoreho rozvoj a prosperita zavisi na vzajomnej spolupraci obci, krajov a statov. Je to krajina vynimocna svojim prirodnym bohatstvom a vztahom cloveka k nej. Ten sa zacal prvotnym poznavanim a objavovanim kras uzemia, ktore nepatrilo nikomu. Jeho postupnym osvojovanim sa vytvorilo nedelitelne spojenie krajiny a ludi. Vznikli prve tatranske osady a s tym aj pociatky turistickej kolonizacie. Vztah cloveka k tatranskej krajine sa meni a vyvija. Meni sa aj krajina sama. To, co ostava platne, su jej hodnoty. Len ich udrzanim sa Tatry dokazu plnohodnotne identifikovat v sirsom kontexte. Tak velke uzemie potrebuje jednotnu koncepciu bez ohladu na hranice. Tatry - clovek - krajina Tatransku krajinu definuje prirodne prostredie zrastene s ludskymi sidlami. Oblast sidelnych struktur je scasti osvojena clovekom. Ma vybudovanu infrastrukturu a centra cestovneho ruchu. Je zonou pohodlia. Clovek, ktory ju nepotrebuje opustit, straca priamy kontakt s autentickou krajinou. Tatry ostavaju len kulisou. Za pomyselnymi hranicami zony pohodlia, mimo sidel, existuje samostatny “svet nikoho”, bez vacsich zasahov cloveka. Je zonou hor, pretkana sietou turistickych chodnikov. Clovek sa v nej ocita v priamom kontakte s krajinou a Tatry sa stavaju dejiskom. Tri svety Krajina a postavenie cloveka v nej ma v uzsich regionalnych suvislostiach rozny charakter. Na prvy pohlad v Tatrach existuju tri samostatne svety. Zapadne Tatry su oblastou tradicnej turistiky, horskych chat a utulni pod ich dlhym a narocnym hrebenom. Vychodne Tatry su charakteristicke koncentrovanou ludskou cinnostou, centrami cestovneho ruchu a sportov. Patri k nim siet tradicnych horskych chat. Zona hor tu oproti Zapadnym Tatram ustupuje pred clovekom ovela hlbsie do vnutra pohoria. V Polskych Tatrach sa miesa tradicna turistika s centrami cestovneho ruchu. Ich pozicia umoznuje priamy vstup do ostatnych casti Tatier. Skutocne spojenie troch svetov sa javi ako hlavna vyzva do buducnosti. Tatry ako jeden celok, jeden svet. Turisticka siet Podpora tradicnej turistiky a siet turitickych chodnikov su tym prvkom, ktory dokaze zjednotit cele uzemie. Funkcna siet je postavena na dolezitych spojniciach horskych chat a zaujmovych bodov. Doplnenim a naviazanim na historicke stopy byvalych objektov je mozne vytvorit funkcny okruh vo vnutri Tatier, v zone hor. Turista si v ramci okruhu sam urcuje pociatok a ciel cesty. Putuje krajinou a hlada utocisko. Turisticke objekty, ktore doplnia existujucu siet, svojim vhodnym umiestnenim podporuju prepojenia jej klucovych tras a sucasnych objektov v zone hor. Analyza tras pracuje s klucovymi prechodm, ich spojeniami a v priestorovom a casovom rozmere. Objekty na tychto trasach sa stavaju vyznamnymi uzlami a orientacnymi bodmi v krajine. V miestach nedostatocnych prepojeni tras su navrhnute nove uzly. Tvoria ich nove turisticke objekty, ktore reaguju na potreby turistov v konkretnej lokalite a prisposobuju tak svoju funkcnu napln. Bivak - Nocľaháreň - Horská chata - Horský hotel
|
|
|
Architektura extrému
Nohejl, Jakub ; Müller, Rudolf (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Nehostinné prostředí horských hřebenů bylo po dlouhou dobu lidské civilizace považováno za neobyvatelné. Nepříznivé počasí s extrémními výkyvy a složitá dostupnost odradila mnoho zájemců o rozvoj této lokality. I přesto zde na vznikly objekty, které se snaží nepřízni počasí vzdorovat. Jedním z příkladů je i nekrytá Chata na Rozcestí, nacházející se na hřebenu Krkonoš v nadmořské výšce 1 349 m n.m. Bezmála 90 let vytrvale bojuje se zdejším nehostinným prostředím, s cílem poskytnout kolemjdoucím turistům úkryt a občerstvení. Všechny dosavadní stavby však časem na nepřízeň počasí doplatily. Vzhledem k vysokým nárokům na provoz současného objektu je ze strany provozovatele velký zájem chatu přestavět. Návrh Chaty na Rozcestí přináší nový pohled na problematiku této lokality. V reakci na okolní krajinný kontext přírodního dědictví Krkonošského národního parku pracuje nejen s povětrnostními vlivy, ale také otázkou udržitelnosti a soběstačnosti.
|
|
|
Architektura extrému
Honzák, Jiří ; Wlazel, Adam (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh novostavby horského hostelu v nehostinných podmínkách českých hor, konkrétně na úbočí hory Jelenka nacházející se v CHKO Jeseníky, nedaleko hory Praděd. Budova je situována v lokalitě bývalé lovecké chaty Alfrédka, kde se kříží řada zimních i letních turistických tras a je tak častým místem odpočinku pro všechny výletníky, trampy, cyklisty i běžkaře. Na druhou stranu je lokalita odříznuta od civilizace a její návštěvnost je tak přímo podmíněna turistikou, na což reaguje navrhovaný program stavby. Budova tak může sloužit jako místo k občerstvení na cestách po Jesenických horách, jako noční útočiště pro celovíkendové túry, nebo jako zázemí pro školy v přírodě. Především však poskytuje místo k poznávání lidí s podobnými zájmy a sdílení zkušeností z cest. Návrh se zaměřuje zejména na využívání lokálního energetického potenciálu skrývajícím se v podnebných podmínkách horských oblastí v České republice. Dále také na vyhodnocení energetických ztrát a zisků za pomocí moderních výpočetních metod, optimalizaci formy pomocí genetických algoritmů a simulaci chování světla v prostoru Zvoleným architektonický řešením je polygonální stavba zasazená do svahu, která se otevírá vůči turistickým trasám a veřejnému dění a naopak uzavírá vůči rodinnému bydlení tak, aby nebylo narušeno jeho soukromí. Budova je vložena do konvexní části terénu a shora je na něj navázána, čímž se stává jeho součástí
|
|
|
Rodinný dům s provozovnou
Fianta, Martin ; Plachetský, Jiří (oponent) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem rodinného domu s provozovnou. Objekt je rozdělen na dvě části. Soukromá část slouží pro rodinné bydlení, společná část pro ubytování hostů v pěti dvoulůžkových pokojích se zázemím. Novostavba je třípodlažní, částečně zapuštěná do svahu, se sedlovou střechou. Z konstrukčního hlediska se jedná o zděnou stavbu s příčným stěnovým systémem.
|
|
|
Energetické zásobování horské chaty
Flöhsler, Tomáš ; Martinec, Jiří (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout systém energetického zásobování pro dodávku elektrické a tepelné energie rekreačnímu objektu. Návrh systémů zásobování spočívá v tom, že se přechází z elektrické sítě na alternativní zásobování pomocí obnovitelných zdrojů. Důvodem této obměny je, že elektrické vedení je zastaralé a zasahuje do krajinného rázu. Renovace tohoto vedení nebyla povolena. Zachování funkčnosti této rekreační chaty je proto možné jen za předpokladu, že chata bude napájena z obnovitelných zdrojů. Horská chata se nachází v oblasti Hrubého Jeseníku, asi 15 km od Šumperka. Součástí této práce je i popis stávajícího způsobu energetického zásobování odlehlých objektů včetně možnosti akumulace a stručného popisu energetické náročnosti jednotlivých spotřebičů. V samotném návrhu byla určena potřebná plocha kolektorů a bylo vyhodnoceno co nejefektivnější natočení. U větrného systému se muselo najít co nejlepší umístění stožáru. Dále zde uvádím technicko-ekonomické srovnání navržených variant.
|
|
|
Energeticky efektivní horská chata
Hartman, František ; Vlach, František (oponent) ; Bečkovský, David (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší projekt energeticky efektivní horské chaty. Stavba leží na hřebeni Krkonošského národního parku poblíž hory nejvyšší české hory Sněžky. Objekt je umístěn na pozemku parcelního čísla 899 v katastrálním území Pec pod Sněžkou, na místě původní Obří boudy. Cílem práce je návrh energeticky efektivní horské chaty v extrémních klimatických podmínkách, které se vyskytují v horském prostředí, v nadmořské výšce 1378 m n.m. Při návrhu je kladen důraz na dosažení maximální energetické soběstačnosti. Stavba je tvořena dvěma objekty SO 01 a SO 02 vzájemně propojenými střechou. Celková zastavěná plocha objektů je 191,39 m2. Ubytovací kapacita chaty je 20 osob.
|
|
|
Architektura extrému
Nohejl, Jakub ; Müller, Rudolf (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Nehostinné prostředí horských hřebenů bylo po dlouhou dobu lidské civilizace považováno za neobyvatelné. Nepříznivé počasí s extrémními výkyvy a složitá dostupnost odradila mnoho zájemců o rozvoj této lokality. I přesto zde na vznikly objekty, které se snaží nepřízni počasí vzdorovat. Jedním z příkladů je i nekrytá Chata na Rozcestí, nacházející se na hřebenu Krkonoš v nadmořské výšce 1 349 m n.m. Bezmála 90 let vytrvale bojuje se zdejším nehostinným prostředím, s cílem poskytnout kolemjdoucím turistům úkryt a občerstvení. Všechny dosavadní stavby však časem na nepřízeň počasí doplatily. Vzhledem k vysokým nárokům na provoz současného objektu je ze strany provozovatele velký zájem chatu přestavět. Návrh Chaty na Rozcestí přináší nový pohled na problematiku této lokality. V reakci na okolní krajinný kontext přírodního dědictví Krkonošského národního parku pracuje nejen s povětrnostními vlivy, ale také otázkou udržitelnosti a soběstačnosti.
|
|
|
Architektura extrému
Honzák, Jiří ; Wlazel, Adam (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh novostavby horského hostelu v nehostinných podmínkách českých hor, konkrétně na úbočí hory Jelenka nacházející se v CHKO Jeseníky, nedaleko hory Praděd. Budova je situována v lokalitě bývalé lovecké chaty Alfrédka, kde se kříží řada zimních i letních turistických tras a je tak častým místem odpočinku pro všechny výletníky, trampy, cyklisty i běžkaře. Na druhou stranu je lokalita odříznuta od civilizace a její návštěvnost je tak přímo podmíněna turistikou, na což reaguje navrhovaný program stavby. Budova tak může sloužit jako místo k občerstvení na cestách po Jesenických horách, jako noční útočiště pro celovíkendové túry, nebo jako zázemí pro školy v přírodě. Především však poskytuje místo k poznávání lidí s podobnými zájmy a sdílení zkušeností z cest. Návrh se zaměřuje zejména na využívání lokálního energetického potenciálu skrývajícím se v podnebných podmínkách horských oblastí v České republice. Dále také na vyhodnocení energetických ztrát a zisků za pomocí moderních výpočetních metod, optimalizaci formy pomocí genetických algoritmů a simulaci chování světla v prostoru Zvoleným architektonický řešením je polygonální stavba zasazená do svahu, která se otevírá vůči turistickým trasám a veřejnému dění a naopak uzavírá vůči rodinnému bydlení tak, aby nebylo narušeno jeho soukromí. Budova je vložena do konvexní části terénu a shora je na něj navázána, čímž se stává jeho součástí
|
host ::
RSS.