| |
|
Korelace genotypu a fenotypu u dětí s autozomálně dominantním polycystickým onemocněním ledvin"
Fencl, Filip ; Seeman, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Merta, Miroslav (oponent) ; Nečas, Emanuel (oponent)
SOUHRN Úvod: Autozomálně dominantní polycystické onemocnění ledvin (autosomal dominant polycystic kidney disease = ADPKD) je nejčastějším geneticky podmíněným onemocněním ledvin s incidencí 1:500 až 1:1000. ADPKD je charakterizováno progresivním cystickým postižením ledvin, které vede k postupnému zhoršování renálních funkcí a k chronickému selhání ledvin (CHSL) v dospělosti. Další běžné renální komplikace představují hypertenze, proteinurie, hematurie, infekce močových cest. Extrarenální komplikace zahrnují kardiovaskulární systém, gastrointestinální systém a postižení pojivové tkáně - nečastějšími jsou abnormality srdečních chlopní, aneuryzmata arteriálního řečiště CNS, cysty jater, pankreatu a sleziny, hernie břišní stěny. ADPKD je způsobeno mutací v jednom ze dvou známých genů - PKD1 (85% pacientů), PKD2 (14% pacientů). Předpokládaný třetí gen PKD3 (cca 1% pacientů) dosud nebyl lokalizován. Řada studií u dospělých pacientů prokázala, že pacienti s mutací v genu PKD2 mají lepší prognózu než pacienti s mutací v genu PKD1. Průměrný věk konečného stádia selhání ledvin (ESRD) nebo úmrtí byl 53 let u PKD1 a 69 let u PKD2, průměrný věk pouze ESRD byl 54 let u PKD1 a 74 let u PKD2. Pacienti s PKD1 měli 4x vyšší prevalenci arteriální hypertenze. Počet cyst a objem cyst je větší u pacientů s mutací PKD1. Další...
|
|
Faktory prostředí a astma bronchialetory prostředí a astma bronchiale
Horová, Zuzana ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
VÝCHOZÍ PODMÍNKY: Astma patří k nejčastějším chronickým onemocněním v dětství a jeho prevalence neustále narůstá. Bylo již popsáno mnoho rizikových a protektivních faktorů ovlivňujících vznik atopických onemocnění a astmatu. Přesto je nutno tyto faktory dále upřesnit a rozšířit. CÍL STUDIE: Porovnat dvě skupiny dětí (astmatici a kontrolní skupina nealergiků) s rozdílnými rizikovými a protektivními faktory pro rozvoj astmatu. Rozpoznání rizikových faktorů nám může pomoci navrhnout preventivní programy a zlepšit naši znalost patobiologie onemocnění. METODY: Bylo rozesláno 3848 anonymních a strukturovaných dotazníků do českých základních škol. Dotazník vyplňovali za děti rodiče a byl zaměřen na zjištění okolností těhotenství matky a postnatálních faktorů ovlivňujících život dítěte ve třech obdobích (první dva roky života, 6. -7. rok a 12. -13. rok). V této práci jsme se zaměřili na identifikaci postnatálních faktorů. Navráceno bylo 2050 vyplněných dotazníků a my jsme se zaměřili na skupinu 118 astmatických dětí a 765 nealergických dětí jako referenční skupinu. Děti byla narozeny převážně ve školním roce 1992/1993 a všechny pocházely z České republiky. Děti byly označeny za astmatiky, pokud udávaly astmatické symptomy a užívaly protiastmatickou farmakoterapii. Nealergické děti naopak uváděly...
|
|
Imunita u dětí s cystickou fibrózou
Skalická, Anna ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Průcha, Miroslav (oponent)
Cystická fibróza (CF) je závažné autozomálně recesivně dědičné onemocnění způsobené mutací genu CFTR (Cystic Fibrosis Transmembrane Conductance Regulator), který se nachází na dlouhém raménku 7. chromozomu (1). Uváděný výskyt CF je v bělošské populaci jeden případ na 2. 500 narozených dětí. Chorobu způsobují mutace CTFR genu, který ovlivňuje funkci odpovídajícího proteinu a následnou nefunkčnost membránových i iontových kanálů v postižených buňkách. V důsledku poruchy regulace iontového transportu na membránách epiteliálních buněk se mění složení a fyzikálně chemické vlastnosti na povrchu sliznic. Hlenový sekret na povrchu epitelu se zahušťuje a narušená funkce orgánů je příčinou většiny klinických příznaků CF. Onemocnění dýchacích cest a plic je nejzávažnějším projevem CF. Určuje průběh a prognózu a zodpovídá za 90% úmrtí na tuto chorobu. Pacienti s CF trpí chronickými, nejčastěji bakteriálními, respiračními infekcemi. Nejzávažnější jsou infekce způsobené Gram negativními tyčemi Pseudomonas aeruginosa a bakteriemi komplexu Burkholderia cepacia. Eradikace těchto patogenů při chronické infekci prakticky není možná a velká pozornost je věnována mechanismům, které zvyšují patogenicitu těchto mikroorganismů, nicméně uspokojivé vysvětlení chronické perzistence bakteriální infekce právě těmito specifickými...
|
|
Způsobilosti žáků primární školy řídit svůj čas
Tošnerová, Aneta ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je prokrastinace. Prokrastinací rozumíme "nelogické, ale zároveň záměrné odkládání plánované činnosti, jež je doprovázeno angažovaností v náhradních aktivitách." (Sliviaková 2010, s. 3). Od téměř neškodné situační, občasné prokrastinace je velmi blízko k prokrastinaci chorobné. Ta již poukazuje na nežádoucí stav, poruchu zdravého životního stylu a sebeřízení člověka. To je východiskem pro výzkumný problém práce, která šetří symptomy prokrastinace u žáků mladšího a středního školního věku. O prokrastinaci většinou uvažujeme ve vztahu k dospělým. My se ptáme, zda je relevantní uvažovat o prokrastinaci ve vztahu k dětem v primární škole. V teoretické části jsme tedy nejprve shromáždili a kompilovali dostupné poznatky o tématu z českých i zahraničních zdrojů, především abychom dobře vymezili předmět zkoumání (prokrastinaci) a porozuměli širšímu kontextu (time management, sebeřízení). Výzkumné šetření je založeno na polostrukturovaných rozhovorech s 6 rodiči a 30 žáky 1. - 5. ročníku. Nástrojem žákovského výzkumu byl autorský příběh, který jim umožňoval ztotožnit se vždy s určitým typem jednání. Výsledky přinesly hlubší vhled do problematiky, jaké povinnosti žáci vůbec mají, jaké používají strategie k řízení času, co odkládají a s jakými výmluvami. Na základě důkladné analýzy rozhovorů...
|
|
Vliv pedagogiky Marie Montessori na osobnostní rozvoj dítěte
Janochová, Michala ; Rýdl, Karel (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Marie Montessori nezaložila svoji práci na teoretických domněnkách. Její pedagogika se vyvinula z každodenní práce s dětmi, z jejich pozorování. Je to vzdělávací systém založený na zkušenosti! Montessori principy fungují dodnes, mnohé z nich jsou ověřeny výzkumy. Montessori pedagogika by se mohla stát mnohým učitelům cennou inspirací. V její práci najdeme mnoho prvků, které lze v našem školství úspěšně použít. Nemůžeme si ale myslet, že tento systém je všemocný. S výchovou dětí - s jejich správnou výchovou - je třeba začít od nejútlejšího věku. Pokud zde uplatníme správné zásady, sklidíme ovoce své snahy již záhy, v době školní docházky dětí. Osobnost dětí je třeba rozvíjet odmala a na tomto rozvoji je třeba pracovat až do doby, kdy jsou děti (nebo již spíše mladí lidé) schopny za svůj další rozvoj samy převzít zodpovědnost.
|
|
Sebepojetí a sebehodnocení dětí se specifickými poruchami učení
Šafránková, Karla ; Pokorná, Věra (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Cílem této práce je zmapovat problematiku sebepojetí a sebehodnocení jedince se specifickou poruchou učení se zaměřením na diference emočního prožívání a chování jedinců integrovaných do běžné základní školy a jedinců navštěvujících specializovanou třídu pro děti s dyslexií. Skupiny výzkumného šetření, stejně tak jako kontrolní vzorek, tvořilo deset jedinců navštěvuj ících pátý postupný ročník. Poměr dívek a hochů byl 1:1. V první fázi byl dětem předkládán test Kresby postavy, jako odrazový můstek pro vytvoření uvolněné atmosféry. Po něm následoval subtest "Nedokončené věty" z Michalovy testové baterie Projektivní interview (1974). Sebehodnocení dětí s dyslexií a dětí kontrolního vzorku bylo zjišťováno dotazníkem SPAS (Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti, Matějček, Vágnerová, 1987). Z výsledků výzkumu vyplývá, že mezi dětmi obou výzkumných skupin v porovnání s kontrolním vzorkem skutečně existují rozdíly. Děti navštěvující specializovanou třídu jsou více úzkostné, introvertované, jejich výtvory častěji nesou známky regrese a primitivismu než kresby dětí integrovaných. Jejich největším problémem zůstává čtení. Integrovaní žáci působí podle výsledků vyrovnaněji a méně úzkostně. Jejich kresebný projev je vyzrálejší. Je velmi zajímavé, že čtení pro ně nepředstavuje zásadní problém. Jak vyplývá z Dotazníku...
|
| |
|
Zdravotnická problematika práce v zahraničí
Adli Hanna, Dagmar ; Malinová, Jana (vedoucí práce)
Přenosné choroby jsou obecně dobře kontrolovány. Bylo dosaženo vysoké imunizace a její úroveň byla zachována. Přestože prevalence schistosomózy v posledních letech poklesla, zůstává významným problémem veřejného zdravotnictví, stejně jako virové hepatitidy a tuberkulóza. Mateřské a dětské zdraví stále představují problém. Vysoká je mateřská a novorozenecká úmrtnost. Nepřenosné nemoci jsou na vzestupu. Týká se to převážně kardiovaskulárních, metabolických, chronických plicních onemocnění a zhoubných tumorů. Nejčastější malignitou jsou nádory prsu, jater, močového měchýře a lymfomy. Přibývá nádorů tlustého střeva. Významnou roli v úmrtnosti hrají úrazy. Okolo 1,2% populace je slepá, zejména v důsledku katarakty a trachomu, který je stále obvyklý v některých oblastech. Vzrůstá význam chorob spojených s životním stylem. Kouření, nadměrná konzumace alkoholu, tučných a slaných jídel, nedostatek pohybu, nepoužívání bezpečnostních pásů ve vozidlech a nedodržování pravidel silničního provozu se podílejí na celkové úmrtnosti a nemocnosti. Shrnutím představují největší problém tyto skutečnosti:Populační růst, Endemické a infekční choroby, Mateřská, novorozenecká a dětská úmrtnost, Chronické choroby, renální selhání a nádory, Nehody a úrazy, Kouření, jiné závislosti a jejich komplikace, Vrozené vady, Chudoba, vzdělání,...
|
| |
host ::
