|
|
Podpora kojení v rámci systému zdravotní péče ČR
Pavlová, Veronika ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Kubečková, Olga (oponent)
Diplomová práce mapuje podoby a dimenze podpory kojení na jednotlivých úrovních péče o ženu a dítě v rámci systému zdravotní péče ČR z perspektivy ženy, matky, jako příjemkyně zdravotní péče a v kontextu právního rámce legislativy ČR i mezinárodních doporučení. Zjištění empirického výzkumu vycházejí z deseti realizovaných polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Jednotlivé ženy, účastnící se výzkumu, spojuje konkrétní zdravotnické zařízení s titulem Baby friendly hospital, ve kterém všechny zúčastněné ženy rodily v období posledních tří let. Perspektiva ženy, na základě tematické analýzy rozhovorů, ukazuje na mnoho vnímaných dimenzí poskytování zdravotní péče. Identifikovány byly nejvýraznější motivy popisované ženami: vnímání kojení ženami v těhotenství, význam kojení pro ženy, kontakt ženy a dítěte po porodu, přístup zdravotnického personálu a kvalita poskytované péče, aspekty pediatrické péče a podpora kojení mimo systém zdravotní péče. Tyto motivy jsou součástí širšího pojetí historie poskytování zdravotní péče v ČR a nastavení modelu vztahu mezi lékařem (zdravotnickým pracovníkem) a pacientem (klientem, resp. ženou). Zasazení perspektivy ženy do právního rámce je ilustrací komplexního obrazu podpory kojení v rámci systému zdravotní péče ČR- jakou podobu by podpora kojení měla mít, jakou ji...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Souvislost psychosociálních faktorů perinatální péče s pacientskou spokojeností, průběhem porodu a zahájením kojení
Takács, Lea ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dittrichová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je věnována psychosociálním aspektům porodní a poporodní péče. Je rozdělena do tří tematických celků: psychosociální aspekty péče o rodičku, psychosociální aspekty péče o novorozence a psychosomatické souvislosti v porodnictví. Každý tematický celek sestává z části shrnující dosavadní poznatky v dané oblasti a vlastní výzkumné části. První tematický celek se zaměřuje na přístup zdravotníků k rodící ženě a jejich psychosociální kompetence (komunikace, poskytování informací, zvládání náročných situací atd.); je zakončen výzkumnou studií, jejímž cílem je identifikovat hlavní psychosociální faktory, které ovlivňují spokojenost rodiček s péčí v českých porodnicích. Druhý tematický celek sleduje porodní situaci z perspektivy novorozence a obsahuje následující témata: psychosociální potřeby novorozence, raný kontakt matky a dítěte, péče o předčasně narozené a nemocné děti a zahájení kojení; je uzavřen vlastní výzkumnou studií o faktorech, které mohou podpořit či naopak zkomplikovat zahájení kojení. Třetí a poslední tematický celek se soustřeďuje na otázku vlivu psychologických proměnných na prožívání porodní bolesti a průběh porodu a v jeho empirické části je prezentován výzkum o dopadu psychosociálních faktorů perinatální péče na výskyt některých porodních komplikací a medicínských...
|
|
|
Problematika kojení na novorozeneckém JIP.
Skuhrová, Kateřina ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce zabývající se problematikou kojení na novorozeneckém JIPu má teoreticko-empirický charakter. Kojení a krmení dítěte mateřským mlékem patří k nejlepším a nejpřirozenějším způsobům výživy po narození. Je nenahraditelné, velmi výhodné pro dítě i matku. Práce je zaměřená na problém odloučení matky a dítěte po porodu, kdy je novorozenec hospitalizován na novorozeneckém JIPu. Novorozenec tak nemůže být v neustálém kontaktu se svou matkou a nemůže být tedy pravidelně přikládán k prsu. V první kapitole teoretické části popisuji anatomii mléčné žlázy, fyziologii laktace a složení mateřského mléka. Nemalá pozornost je věnována v další kapitole problematice novorozeneckého JIPu, kde jsou přijímané děti nejen předčasně narozené, ale i donošené děti se zhoršenou poporodní adaptací, s hypoxií, s infekcí, s různými vrozenými vadami, děti drogově závislých matek. Poslední kapitola pojednává o významu a výhodách kojení, o odstříkávání a uchovávání mateřského mléka, alternativních způsobech krmení na JIPu. Závěr této kapitoly je věnována Laktační lize, laktačním poradkyním a mléčné bance. Dílčími cíli empirické části bylo, jak byly matky edukovány v prenatální poradně o významu mateřského mléka a kojení, jestli byly dostatečně informovány po porodu ohledně odstříkávání mateřského...
|
|
| |
|
|
Úloha laktačního poradce v ošetřovatelském týmu při péči o nedonošeného novorozence.
TALAŠOVÁ, Dana
V úvodu diplomové práce popisujeme současný stav v péči o novorozence, potřeby matky a novorozence a individuální vývojovou péči. Věnujeme se skladbě týmu neonatologického oddělení a podmínkám jeho efektivního fungování. Zabýváme se významem mateřského mléka, kojením a celospolečenskými aktivitami na jeho podporu. V kapitole o laktačním poradenství se dotýkáme historie a současnosti tohoto oboru. Cílem práce je prozkoumat činnost laktačního poradce v multidisciplinárním týmu při péči o nedonošeného novorozence. Posoudit přínos přítomnosti tohoto člena týmu pro matku nedonošeného novorozence a pro sestry z neonatologických pracovišť a současně identifikovat problémy se kterými se při své práci laktační poradci potýkají. Pro kvalitativní výzkum jsme použili metodu polostrukturovaného rozhovoru, vedeného s matkami nedonošených novorozenců, neonatologickými sestrami a s laktačními poradkyněmi v ÚPMD v Praze a v Nemocnici České Budějovice. Začlenění laktačních poradců do týmu jsme zkoumali ve všech perinatologických centrech v ČR. Laktační poradce matkám pomáhá při stimulaci tvorby mléka a dlouhodobém udržování laktace. Podporuje matky při kojení a řeší komplikace, spojené s kojením nedonošeného novorozence. Poskytuje matkám psychickou podporu. Ve vztahu k sestrám laktační poradce přebírá část edukace matek v kojení, zajišťuje kolostrum a zprostředkovává kontakt matky a dítěte v době, kdy jsou odděleni. Tým obohacuje o speciální znalosti a dovednosti. Závažnými identifikovanými problémy jsou: nárazový nedostatek času na poradenství, jazyková bariéra a odlišné kulturní zvyklosti u menšin a negativní vliv diskusních fór v internetovém prostoru. V oblasti týmové spolupráce jsme narazili na problém zhoršené komunikace mezi členy týmu. Přítomnost laktačního poradce je přínosem pro matky i ostatní členy ošetřovatelského týmu.
|
|
|
Kojení a zvýšená fyzická aktivita po porodu
VYŽRALOVÁ, Tereza
Období šestinedělí je pro ženu po porodu velmi choulostivé období. Žena se může seznamovat s novou rolí matky. Během šestinedělí se dostává tělo ženy do stavu, ve kterém bylo před porodem. Žena po porodu se musí naučit spoustu věcí, zejména pokud se jedná o prvorodičku. Bakalářská práce je napsána na téma "Kojení a zvýšená fyzická aktivita po porodu". Tato práce je rozdělena na 2 části. První část bakalářské práce tvoří teoretická část a druhou část tvoří výzkumná část. Teoretická část je zaměřena na anatomii prsu, fyziologii laktace, zásady úspěšného kojení. Dále jsou uvedeny různé sportovní aktivity, které se po porodu doporučují a které jsou nevhodné, výhody zvýšené fyzické aktivity po porodu a změny, které nastávají u ženy v těhotenství. Ve výzkumné části bakalářské práce je zjišťováno, jak často a jakou tělesnou aktivitu ženy po porodu vykonávají. Také jsem sledovala, jestli žena cvičila v těhotenství a okolnosti kolem toho. Dále jsem zjišťovala, zda ženy kojily či kojí, zda měly nějaké potíže s kojením nebo s prsy a zaměřila jsem se, jak žena zvládala cvičit a kojit zároveň, či omezovala jednu věc na úkor té druhé. Pro bakalářskou práci jsem si stanovila jeden cíl, a to zjistit, jaký vliv měla zvýšená fyzická aktivita na kojení. Stanovené výzkumné otázky pro tento cíl byly: Jakou fyzickou aktivitu ženy po porodu vykonávají? Jak často se žena po porodu věnuje sportu? Jaký vliv měla fyzická aktivita na kojení? Jak dlouho žena po porodu kojila či ještě kojí? Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů, aby bylo možné ženě klást doplňující otázky, které jsou mimo stanovenou strukturu. Empirická část byla provedena od ledna do března roku 2017. Byl určen jeden výzkumný soubor, který tvořilo 10 respondentek. Rozhovory se ženami byly vedeny přes aplikaci Skype, kdy jednotlivá data byla zachycena písemně či pomocí audiozáznamu, dle souhlasu ženy. Zachycená data byla přepsána do formy spisovné češtiny. Při tlumočení dat bylo využito přímé citace respondentek. Z výzkumného řešení vyplynulo, že ženy, které se velmi aktivně věnují sportu, nemusí kvůli tomu omezovat kojení. Všechny respondentky kojení neomezovaly a kojily dle potřeb dítěte. Některé ženy měly potíže s prsy jako mastitidu a retence, ale tyto potíže nemusely být způsobené fyzickou aktivitou, jelikož proběhly i v období, kdy žena necvičila. Některé ženy měly potíže i při cvičení, ale nepřestaly přesto kojit. Problém vyřešily pomocí různých metod, jak přírodních, tak léčivých a kojily úspěšně dál. Žádná z žen neuvedla, že by měla potíže s tím, že by mateřské mléko striktně po kojení dítě odmítalo. Výzkumná práce poukazuje na to, že lze zvládnout zvýšenou fyzickou aktivitu po porodu i kojení dohromady. Ženy by o těchto faktech měly být informované od porodní asistentky. Důležité je, aby žena neomezovala kojení na úkor fyzické aktivity, což se ve výzkumné části nepotvrdilo. Je dobře, že se ženy po porodu staví ke kojení zodpovědně a neomezují ho z důvodu svých volnočasových aktivit, protože mateřské mléko je pro novorozence ta nejlepší strava. Bakalářská práce může být využita pro zlepšení informovanosti žen po porodu, které se věnují zvýšené fyzické aktivitě (fitness).
|
|
|
Historie a současnost v kojení z pohledu porodní asistentky
KAŠPAROVÁ, Dominika
Od nepaměti je známo, že kojení je nejlepší a nevyváženější stravou, kterou může matka svému dítěti poskytnout. Mateřské mléko je nenahraditelné hlavně díky svému složení, které přesně odpovídá potřebám dítěte v různých obdobích jeho života. Díky kojení navazuje matka se svým dítětem vztah, který se buduje již od prvních minut po jeho narození. Při kojení získává dítě pocit bezpečí a lásky, protože je své matce nablízku. Tento vztah nebyl v dřívějších dobách budován, protože kojení bylo úlohou kojných a jen málo žen kojilo samo své dítě. Proto často vznikal blízký vztah mezi kojnou a dítětem, které kojila. Postupem času se kojení dostávalo do popředí a kojilo stále více žen. Kojení bylo dokonce bráno jako nejcennější dar a schopnost každé matky, někdy dokonce i jako povinnost. Dnes je kojení podporováno jak společností, tak zdravotnickými pracovníky. Díky této propagaci a podpoře kojících žen stále přibývá, ale i tak je hodně žen, které kojit nechtějí, a proto je důležité tuto propagaci šířit do povědomí společnosti, a tím i bojovat proti výrobcům umělé výživy, kteří na marketingovém trhu jsou a budou. Bakalářská práce je zpracována jako teoreticko-historická. Analýzou dokumentů jsme zjišťovali vývoj kojení od historie až po současnost. V první kapitole bakalářské práce je teoreticky popsána anatomie prsu a mléčné žlázy, fyziologie laktace a složení mateřského mléka. V další kapitole jsme přiblížili profesi porodní asistentky a její postavení v oblasti kojení. Ve třetí kapitole je popsán vývoj kojení od doby kamenné až do 20. století. V poslední čtvrté kapitole jsme se zabývali kojením v současnosti.
|
host ::
RSS.