Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 54 záznamů.  začátekpředchozí45 - 54  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha ; Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Starý, Josef ; Straka, Jakub ; Sádlo, Jiří ; Rambousek, Petr ; Přikryl, Ivo ; Lepšová, Anna ; Godány, Josef ; Frouz, Jan ; Farkač, Jan ; Vrabec, Vladimír ; Cílek, Václav ; Gremlica, Tomáš
Přehled lokalit Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Ústeckého kraje zkoumaných v roce 2010 a výsledky jejich podrobného inventarizačního průzkumu. Základní charakteristika vybraných nepřírodních biotopů. Výskyt a diverzita skupin organismů vyskytujících se v nepřírodních biotopech: Vyšší houby (Macromycetes). Cévnaté rostliny (Tracheophyta). Metodika výzkumů hmyzu a bezobratlých živočichů. Měkkýši (Mollusca). Pancířníci (Oribatei). Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae). Motýli (Lepidoptera). Blanokřídlí žahadloví (Hymenoptera: Aculeata). Mravenci (Formicidae). Obojživelníci (Amphibia). Plazi (Reptilia). Ptáci (Aves). Savci (Mammalia). Soubor lokalit pro finální výběr nepřírodních biotopů. Analýza typů a rozsahu lokalit poškozených činností člověka. Vždy je diskutována možnost spontánní rekolonizace nebo oživení lokality po provedené rekultivaci. Pro každou lokalitu jsou uvedeny ortofotomapa, geologické a topografické schéma. Zpráva se zabývá problematikou výskytu chráněných druhů na územích, která nepožívají žádnou ochranu nebo se uvažuje o jejich rekultivaci, která nemusí zajistit vhodné podmínky pro tyto druhy. Jsou shrnuty výsledky inventarizačního výzkumu nepřírodních biotopů a vodních nádrží v nich se nacházejících.
Využití lučního biotopu k výuce základů ekologie - projekt
FLÉGLOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zaměřuje na využití biotopu louka při výuce ekologie. Autorka nejprve popisuje zvolenou louku, dále provádí rozbor vybraných učebnic a utváří program k procvičení, upevnění a lepšímu pochopení znalostí z ekologie. Součástí programu jsou ekologické hry, pracovní list a sešit pro učitele.
Vnímání přírodních složek krajiny aktéry cestovního ruchu na Třeboňsku
HEŠÍKOVÁ, Monika
Hlavním cílem této diplomové práce je přispět k poznání vztahu turistů k přírodnímu prostředí významné rekreační oblasti - Třeboňska Jako dílčí cíle byly vytýčeny: {$\bullet$}Zjištění a posouzení vnímání Třeboňska jako přírodně orientované destinace CR {$\bullet$}Zjištění a posouzení přírodních prvků (rostlinstvo a živočišstvo) ve znalostech návštěvníků Třeboňska {$\bullet$}Zjištění a posouzení míry participace návštěvníků Třeboňska na ekoturistických aktivitách {$\bullet$}Sestavení SWOT analýzy ve smyslu kvality nabídky a předpokladů budoucího vývoje cestovního ruchu na Třeboňsku
Okáč horský ( Erebia epiphron ) v Krkonoších - biotopové preference
BAĎUROVÁ, Gabriela
Okáč horský (Erebia epiphron) byl v Krkonoších vysazen německým přírodovědcem Josephem Soffnerem v letech 1932 a 1933. Do té doby u nás žil pouze na území Hrubého Jeseníku. Tento pokus byl úspěšný a dnes na východním hřebeni Krkonoš žije stejně velká populace jako je ta původní, v Jeseníkách. Mým cílem práce bylo zjistit nejčastější biotop, kde se okáč horský vyskytuje a porovnat stav jeho rozšíření v roce 2008 s předešlými výzkumy. Z mého průzkumu jsem zjistila, že nejčastějším biotopem, na kterém se okáč horský vyskytuje, jsou hřebenové horské hole nad hranicí lesa (ca od 1300 m.n.m.), tvořené nekosenými loukami, díky migračním koridorům může však sestupovat níže. V hojném počtu jsem objevila okáče na místech, kde byl kdysi uměle vysazen. Z výsledků vyplynulo, že populace okáče horského je početná a stabilní.
Výskyt a biotopové preference obojživelníků na bývalém tankovém cvičišti u Českých Budějovic
NĚMEC, Stanislav
Předkládaná práce se zabývá biotopovými preferencemi obojživelníků. Experimentální část práce proběhla na bývalém tankovém cvičišti u Českých Budějovic od března do června roku 2010. Biotopové preference byly zkoumány u těchto druhů: kuňka obecná, rosnička zelená, skokan štíhlý a ropucha obecná. Od roku 1990, kdy byla ukončena vojenská činnost, zde postupuje sukcese, která ovlivňuje jednotlivé druhy. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují jednotlivé druhy obojživelníků a výsledky srovnat s předchozími pracemi z let 1995 a 2008. Pozorování bylo prováděno ve dne, především ale hlavně v noci, kdy jsou žáby nejvíce aktivní. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny a bylo zjištěno, že rosničce zelené a ropuše obecné vyhovují velké plochy rybníků, naopak skokanu štíhlému a kuňce obecné postupující zarůstání vegetací nevadí, či vyhovuje. Data z roku 1995 uvádí výskyt rosničky zelené i na tůních. Mé výsledky potvrdily výskyt v roce 2010 však pouze na rybnících. Naopak skokan štíhlý se zde v předchozích letech vyskytoval jen ojediněle, v roce 2010 to byl však s kuňkou obecnou nejpočetnější druh. Ropucha obecná byl nejvzácnější obojživelník na sledované lokalitě. Bylo nalezeno jen několik jedinců. V roce 1995 byl výskyt ropuchy obecné zaznamenán na rybnících, v roce 2008 výskyt nebyl potvrzen vůbec.
Mapování výskytu netykavek (\kur{Impatiens glandulifera} a \kur{I. parviflora}) na vybraném úseku řeky Želivky
URBAN, Miroslav
Cílem této studie bylo vypracování literární rešerše na téma invaze s návazností na invazní netykavky Impatiens glandulifera a I. parviflora. Celá rešerše byla vypracována v kontextu invazí v říčních ekosystémech. Invazní druhy Impatiens glandulifera a I. parviflora (Balsaminaceae) jsou v současnosti jedny z nejnebezpečnějších invazních druhů vůbec. Vyskytují se velice hojně na většině území České Republiky a velmi hojně jsou zastoupeny i v ostatních zemích Evropy. Ve studii jsem se zaměřil na dva výše zmíněné druhy, přičemž k jejich studiu v přírodě jsem si vybral 7 km dlouhý úsek řeky Želivky na Českomoravské vrchovině. V první části práce jsem zmapoval výskyt těchto dvou invazních rostlin (spolu s dalšími druhy), a to v jejich nejpříhodnější době, tj. v době jejich květu (květen až srpen), kdy jsou v nejlepší kondici. Mapování bylo provedeno pomocí fytocenologických snímků 2x2m, vzdálených 20 m od sebe. Takto byly snímkovány oba břehy řeky od obce Želiv a dva volně vybrané přítoky prvního řádu. Celkem jsem udělal 792 snímků, které jsem pak vyhodnocoval v programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 2002). S touto částí projektu souvisí i důkladná dokumentace a zjištění stavu okolní krajiny v kontextu říčního biotopu. V této studii jsem si položil následující otázky: a) Liší se rostlinné společenstvo řeky a potoka? b) S kterými druhy jsou Impatiens glandulifera a I. parviflora korelovány a s kterými se nejčastěji vyskytují? c) Má různá hladina stínu vliv na složení rostlin? Tyto hypotézy jsem testoval užitím programu CANOCO (ter Braak and Šmilauer 2002) a Statistica 8 (Statsoft Inc. 2007). Závěr je takový, že říční a potoční rostlinné společenstvo se liší v druhovém složení, přičemž říční společenstvo má nižší diverzitu (Shannon-Wiener index = 0,7; Z = -2,82208, p = 0,004772). S druhem I. glandulifera jsou korelovány druhy jako Galium aparine, Urtica dioica, Rudbeckia laciniata či Phalaris arundinacea. Zatímco s druhem I. parviflora jsou korelovány druhy jako Oxalis acetosella či Aegopodium podagraria aj. Poslední věc je, že různá hladina stínu má svůj dopad na složení rostlin v kontextu potoka a řeky (Z stín 3 = 19,846; stín 2 = 3,167; stín 1 = 3,000; stín 0 = 4,159; p = 0,0002).
Výskyt a biotopové preference vybraných druhů obojživelníků na bývalém tankovém cvičišti v Českých Budějovicích
BOXANOVÁ, Silvie
Úkol této práce je zjistit jaký je výskyt a biotopové preference obojživelníků na bývalém tankovém cvičišti v Českých Budějovicích a jak se tyto stavy změnily za posledních třináct let.
Flóra a vegetace zvláště chráněných území v západočeské části jihozápadních Brd
REISEROVÁ, Alena
V západočeské části jihozápadních Brd se nachází pět zvláště chráněných území. Jedná se o dvě přírodní památky a tři přírodní rezervace {--} PP Hořehledy, PP Míšovské buky, PR Chynínské buky, PR Fajmanovy skály a Klenky a PR Kokšín. Inventarizační průzkumy se v těchto rezervacích prováděly naposledy v roce 1981 a 1982 (J. Nesvadbová), pouze v PP Hořehledy se prováděl inventarizační průzkum v roce 1990, tedy dva roky před vyhlášením chráněného území a další v roce 2005, z důvodu navrženého přehlášení hranice území. Dále se průzkumy vegetace těchto pěti maloplošných zvláště chráněných území zabýval L. Šmahel ve své bakalářské práci v letech 1998 {--} 2000. Tato bakalářská práce obsahuje kompletní soupis druhů vyšších rostlin v jednotlivých ZCHÚ a jeho porovnání s dřívějšími, výše uvedenými průzkumy.
Floristický průzkum Studenského a Lipnického potoka u Studené (Javořická vrchovina)
HARTMANNOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá floristickým průzkumem povodí Studenského a horního toku Lipnického potoka. Práce je zaměřena na přírodní biotopy, především na ty mokřadní. Cílem je charakteristika biotopů, celkový seznam druhů vyšších rostlin a výskyt chráněných, ohrožených a jinak významných druhů rostlin.
Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) na monitorovacích plochách v lesích Boubínského masivu z hlediska dalšího monitorování stavu biotopů
Boháč, Jaroslav ; Matějíček, J.
Nejvíce bohatá počtem biotopů a různým relifem se jeví lokalita Čertova stěna, kde se nalézají jak lesní biotopy tak i biotopy na březích potoka, vlastní břehy a vodní biotopy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 54 záznamů.   začátekpředchozí45 - 54  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.