|
Bariéry v komunikaci ve vybrané pracovní skupině
Sitková, Lucie ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Bulava, Alan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komunikačními bariérami a jejich dopadem na výsledky pracovní činnosti a skupinové klima. Objasňuje pojem komunikace, prvky komunikačního procesu, základní dělení komunikace, verbální komunikace, neverbální komunikace, efektivní komunikace a její prvky, požadavky efektivní komunikace, komunikace u manažerů, manažerské komunikační strategie, specifika manažerské komunikace ve zdravotnictví a komunikaci uvnitř podniku. Dále rozebírá komunikační bariéry z pohledu různých autorů, což je stěžejní pro část praktickou, kde jsou pomocí výsledků dotazníků sestaveny grafy, odrážející jednotlivé komunikační bariéry z různých úhlů pohledu. Byly vypracovány dva typy dotazníků: jedny pro nadřízené pracovníky a druhé pro podřízené pracovníky. Zkoumanou skupinou byla uzavřená pracovní skupina jednoho nemocničního zařízení v České republice. V diskusi jsou zhodnoceny výsledky a dána doporučení pro prevenci a eliminaci těchto komunikačních bariér. Hlavním cílem této práce bylo zlepšit komunikaci mezi jednotlivými pracovníky na všech úrovních a mezi všemi úrovněmi, zvýšit efektivitu pracovních výkonů zpříjemněním pracovního klimatu a tím i dosáhnout spokojenosti všech pracovníků této pracovní skupiny.
|
|
Sociální služby a úloha nestátních organizací v sociálním zabezpečení
Vlčková, Táňa ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
v ČJ Diplomová práce je zaměřena na aktuální problémy, které vyvstaly po nabytí účinnosti zákona o sociálních službách a jeho následných novelizacích, z pohledu jedné skupiny uživatelů sociálních služeb, a to seniorů. V práci je blíže rozebrána problematika restriktivních opatření, které jsou často diskutovaným tématem. Česká legislativa je v tomto směru nedostatečná a to i ve srovnání s mezinárodní úpravou, která se zabývá hlavně ochranou lidských práv. Naštěstí se situace stále zlepšuje a se vzrůstajícími nároky na zařízení poskytující sociální služby se úroveň péče rychle zlepšuje. V práci nalezneme kapitolu o šetrné sebeobraně, která používá techniky bojového umění Aikidó ve spojení s restriktivními opatřeními a sebeobranou, a to tak, aby byl zásah vůči klientovi co nejšetrnější, ale zároveň i co nejefektivnější. Základem je ovšem snaha předejít jakékoliv fyzické intervenci mírnějšími prostředky, jako jsou odvrácení pozornosti či aktivní naslouchání. Tomuto tématu jsem se věnovala více a v příloze připojuji mou přednášku na toto téma, která byla určena pracovníkům v sociálních službách. Protože se již od středoškolských let věnuji dobrovolnictví se zaměřením na staré lidi, je tato práce věnována převážně jim a jejich pohledu jako uživatele sociálních služeb na sociální služby samotné. Je...
|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Poslední kapitola teoretické části se zabývá deinstitucionalizací. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je ekonomická stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je též pracovní aktivita seniorů, bydlení, zdravotní a sociální služby. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče...
|
| |
|
Prevence poranění v souvislosti s pády obyvatel Domova pro seniory.
SOUKUPOVÁ, Hana
Základním záměrem diplomové práce bylo zjištění, do jaké míry jsou všeobecné sestry schopny zajistit prevenci poranění v souvislosti s pády u seniorů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. Empirická část diplomové práce je vedena kvalitativní výzkumnou metodou. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se seniory i se sestrami. Odpovědi byly shromážděny do přehledných schémat a kategorií, které jsou pak stručně popsány. Další použitou technikou bylo pozorování. Po rozhovorech probíhala podrobná analýza dokumentace, která zahrnovala rozbor chorobopisů seniorů se zaměřením na: lékařské diagnózy, na chronickou medikaci a na zpracování rizika pádu a jeho hodnocení. Pro účely diplomové práce byly vymezeny tři cíle a k nim se vztahující čtyři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti o rizicích pádů u klientů. Druhým cílem bylo zjištění, jaký dyskomfort přináší používání speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu v běžných denních aktivitách života seniorů. Třetím cílem bylo zjištění, jak se zdravotnickému personálu pracuje s klienty, kteří používají speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu. V souvislosti s těmito cíli vznikly čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zněla: Jaká je kvalita poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády? Výzkumná otázka 2 zněla: Jaká je ochota klientů ke změně, směřující k prevenci pádů? Výzkumná otázka 3 zněla: Do jaké míry je ovlivněn komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu? Výzkumná otázka 4 zněla: Do jaké míry je ovlivněna práce zdravotnického personálu s klientem, který používá pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu? Z výsledků kvalitního šetření vyplynulo, že úroveň poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády, je v rámci seznámení s rizikovými místy nedostačující. Především se ukázalo, že sestry dostatečně nesledují účinky chronické medikace, které mohou mít vliv na psychomotorický útlum seniora. Kompenzační pomůcky sestry dostatečně a vhodně nabízejí respondentům. Sestry prokázaly velmi dobrou znalost veškerých kompenzačních pomůcek, které mohou usnadnit seniorům soběstačnost. Problematická je také bezpečnost pokojů, zejména co se týká nejrůznějších výstupků nerovnosti v koupelnách. Tento problém musí vyřešit vedení Domova pro seniory. Výsledky nepotvrdily, že by klienti ochotu ke změně, která má směřovat k prevenci pádů, nevítali. Nicméně i dvou respondentů se nepodařilo zapojení do aktivit a udržení si kondice v souvislosti s pravidelným cvičením v Domově pro seniory. Výsledky dále nepotvrdily, že by komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu, byl nějak omezen. Dále z výsledků vyplynulo, že zdravotnický personál nepociťoval žádné omezení v práci se seniory, využívající tuto pomůcku. Zjištěné výsledky výzkumného šetření budou použity k opakovanému sezení se seniory a zejména také se sestrami. Vedení Domova pro seniory, společně se zdravotnickým personálem, vytváří edukační materiál. V něm jsou zaznamenána riziková místa, která mohou vést k případnému pádu seniora. Tyto výsledky by mohly sloužit i pro jiná zařízení, kde se zdravotnický personál věnuje péči o seniory. A v neposlední řadě také pro zdravotní pojišťovny, které by mohly v rámci primární prevence poskytovat tuto speciální pomůcku za alespoň částečnou úhradu.
|
|
Kvalita života seniorů žijících v Domě s pečovatelskou službou v Lišově
ŠIMKOVÁ, Petra
Bakalářská práce zjišťuje kvalitu života seniorů v Domě s pečovatelskou službou v Lišově. Teoretická část popisuje stáří, stárnutí, projevy stáří a potřeby seniorů. Dále charakterizuje kvalitu života, její metody a nástroje zjišťování. V závěru se věnuje sociálním službám určeným pro seniory, pečovatelské službě a charakteristice domu s pečovatelskou službou v Lišově. Výzkumná část zjišťuje subjektivní vyjádření spokojenosti seniorů s kvalitou života v jednotlivých oblastech.
|
|
Individuální plánování jako nástroj sociální integrace uživatelů služby Domova pro seniory Třebíč
DOLEČKOVÁ, Olga
Ve své diplomové práci se věnuji problematice individuálního plánování jako důležitého nástroje sociální integrace seniorů po nástupu do pobytové sociální služby Domova pro seniory Třebíč. Problematika stárnutí populace a seniorů, vyhledávajících pobytové sociální služby, se stává důležitým tématem současnosti a souvisí s prodlužující se délkou lidského života. Práce se skládá z části teoretické a části empirické. Teoretická část je členěna do jedenácti kapitol a obsahuje základní problematiku související s hlavní výzkumnou otázkou. V empirické části diplomové práce je stanovený cíl, který má zmapovat nastavení procesu individuálního plánování Domova pro seniory Třebíč. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního výzkumu a jako dílčí analýza byla zvolena metoda vytváření skupin (trsů). V rámci této diplomové práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka: "Slouží individuální plánování v Domově pro seniory Třebíč k sociální integraci uživatelů služby"? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek: 1. Jsou naplňovány fyziologické potřeby uživatelů? 2. Je naplňována potřeba bezpečí uživatelů?, 3. Jsou naplňovány sociální potřeby uživatelů?, 4. Je naplňována potřeba autonomie uživatelů?, 5. Jsou uživatelé spokojeni s individuálním plánováním? Vlastní výzkum práce probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum a teprve poté následoval vlastní výzkum. Výsledné údaje byly strukturalizovány a předkládány dle dílčích výzkumných otázek. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že respondenti jsou s individuálním plánováním v Domově pro seniory Třebíč spokojeni. K tomu, aby mohla být sociální integrace uživatelů služby úplná, by měly být naplněny nejen sociální, ale také fyziologické potřeby a potřeba bezpečí a autonomie obyvatel domova. Pouze tehdy, je-li naplněna komplexně plná škála potřeb, lze mluvit o fungující sociální integraci. Z výzkumu dále vyplynulo, že všichni respondenti mají klíčovou pracovnici a znají její jméno. Shodně současně odpověděli na otázku, zda mají sestavený individuální plán péče. Ten reflektuje přání uživatele, pokud to poskytované služby domova umožňují. Na zodpovězení hlavní výzkumné otázky "Slouží individuální plánování v Domově pro seniory Třebíč k sociální integraci uživatelů služby?" mohu odpovědět, že ano. Jednou z významných oblastí, která ovlivňuje individuální plánování a spokojenost uživatelů služby je oboustranná komunikace mezi obyvateli a pracovníky zařízení. Jejich proaktivní přístup má velký význam ve všech posuzovaných oblastech. Klienti v rozhovorech také opakovaně ocenili přátelské ovzduší v domově. Tato práce by měla rozšířit povědomí o individuálním plánování v domově pro seniory mezi studenty, zaměstnanci domova, zejména klíčovými pracovníky, ale i širokou veřejností.
|
|
Dementia in the Czech Republic: development, projection and risk factors
Cséfalvaiová, Kornélia ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Malá, Ivana (oponent) ; Růžková, Jiřina (oponent)
Dizertační práca sa zaoberá problematikou demencie, ktorej sociálne, zdravotné a ekonomické dopady sú celosvetovo alarmujúce. Očakávaný dramatický nárast počtu osôb s kognitívnou poruchou bude klásť vysoké nároky na systém zdravotnej a sociálnej starostlivosti. Populačné starnutie a zvýšenie podielu starých osôb vo veku 65+ vyvolalo zvýšenú potrebu venovať sa tejto problematike, keďže vek je hlavným rizikovým faktorom demencie. Rozporné závery európskych a svetových výskumov potvrdzujú náročnosť kvantifikácie ochorenia. Odlišné definície a metodiky merania vedú k odlišným výsledkom. V ČR, v porovnaní s ostatnými vyspelými európskymi krajinami, neexistuje relevantný výskum v oblasti očakávaného nárastu počtu dementných osôb či trendov a determinantov ťažkej kognitívnej poruchy. Dostupné odhady prevalencie demencie v ČR sú založené výlučne na medzinárodných prevalenčných štúdiách EURODEM a EuroCode. Dizertačná práca poskytuje odhad počtu dementných osôb v ČR do roku 2050, založený na konštrukcii úmrtnostných tabuliek pre dementné osoby. Práca tiež zahrňuje analýzu rizikových faktorov ťažkej kognitívnej poruchy, založenú na socio-demografických a zdravotných veličinách. Toto poznanie je veľmi dôležité pre rozvoj či zachovanie účinnej politiky a programov reagujúcich na potreby jedincov žijúcich s kognitívnou poruchou v ČR.
|
|
Bariéry v komunikaci mezi vybranými úrovněmi managementu zdravotnického zařízení
Doležel, Jan ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
Cílem diplomové práce je identifikovat u vybraných úrovní managementu zdravotnického zařízení nejčastější komunikační prohřešky z pohledu transakční analýzy, které narušují sociální interakci v pracovním prostředí a analyzovat jejich příčiny a dopad na chování a prožívání aktérů. Součástí práce je soubor doporučení pro prevenci a eliminaci těchto bariér. Data byla sebrána pomocí dotazníků vypracovaných pro top a střední management a týkala se hodnocení četnosti výskytu jednotlivých bariér a jejich dopadu na prožívání a chování respondentů. Teorie o komunikaci a jejich bariérách ve spojení se zjištěnými daty dávají společně představu o tom, na co by si vedení na tomto pracovišti (a pravděpodobně i na jiných zdravotnických pracovištích podobné velikosti a struktury) měli dávat při komunikaci s primáři pozor. Přínosem této bakalářské práce by mělo být zlepšení komunikace a dosažení tak nejen zvýšení spokojenosti všech zaměstnanců, ale také zefektivnění průběhu pracovní doby. K tomu je nezbytná v první řadě komunikační způsobilost, především pak znalost efektivní komunikace, uvědomování si vlastních chyb a neustálá snaha o jejich eliminaci. V teoretické části jsou objasněny některé základní pojmy důležité v komunikaci, jsou zde popsány základní poznatky o komunikaci, transakční analýze, bariérách v komunikaci a odstraňování komunikačních bariér. Praktická část je zaměřena na prostředí nejmenované nemocnice. Jsou zde zobrazeny a popsány nejčastější zkřížené transakce na tomto pracovišti a jejich dopady na chování a prožívání aktérů.
|
|
Dostupnost sociálních služeb pro seniory v Karlovarském kraji v současnosti a za 50 let
Zelinka, Jan ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Diplomová práce má za cíl zhodnotit dostupnost sociálních služeb v Karlovarském kraji. Podrobněji se práce zaměřuje na demografickou skupinu seniorů a na sociální služby pro ně určené, konkrétně na domovy pro seniory. Vedle analýzy dostupnosti sociálních služeb je vypracována demografická projekce obyvatel kraje na příštích 50 let. V teoretické části práce je definován pojem sociální politika a její základní teoretická východiska, principy, typy a funkce. Dále je popsán legislativní rámec, který upravuje sociální politiku v České republice. V návaznosti na sociální politiku je předložena problematika komunitního plánování jakožto nástroj realizace sociální politiky v Karlovarském kraji. Závěr teoretické části se věnuje teorii demografických projekcí a popisuje základní projekční metody. Praktická část se v úvodu zaměřuje na obecnou i demografickou charakteristiku Karlovarského kraje a na současný stav sociálních služeb pro seniory, konkrétně domovů pro seniory. Druhá polovina praktické části pak předkládá demografickou projekci obyvatel kraje na příštích 50 let se zaměřením na seniorskou složku, jejíž podíl v populaci se bude zvyšovat. Tato projekce je vypočtena komponentní metodou bez migrace. Závěr praktické části se věnuje porovnání výchozího stavu sociálních služeb a předpokládaného vývoje počtu seniorů a také popisuje komunitní plán Karlovarského kraje s důrazem na rozvoj sociálních služeb pro seniory. Dokumenty vypracované Karlovarským krajem ohledně problematiky sociálních služeb i závěry této práce naznačují, že není nutné zvyšovat kapacity, ale spíše se zaměřit na proměnu struktury uživatelů a zajistit, aby tyto služby byly poskytovány osobám, jejichž zdravotní stav skutečně vyžaduje tento druh komplexní sociální péče.
|
host ::
