Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 85 záznamů.  začátekpředchozí44 - 53dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ability of copper chelators to interact with iron and zinc
Hanuščinová, Lucia ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Čonka, Patrik (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Lucia Hanuščinová Školiteľ: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, PhD. Názov diplomovej práce: Schopnosť chelátorov medi interagovať so železom a zinkom Meď zastáva v ľudskom organizme úlohu prvku s nepostradateľným významom, ktorého vplyv a účinky závisia od jeho množstva. Pri zvýšených hodnotách koncentrácie v ľudskom tele sa meď stáva toxickou, čím dochádza aj k vzniku patologických stavov. Medzi najznámejšie ochorenia patrí Wilsonova choroba, ktorej liečba spočíva v p.o. podávaní chelátorov, teda chemických zlúčenín, ktoré sú schopné v rôznom pomere viazať meďnaté ióny a vylúčiť ich tým z organizmu. Chelatačná terapia je v súčasnosti prvou voľbou pri potvrdení diagnózy. Toxicita chelátorov vyplýva z viacerých faktorov, napr. inhibície enzýmov závislých na medi alebo nízkej selektivite ku kovom. Práve selektivitou chelátorov sa zaoberá táto diplomová práca. Ideálny chelátor by neinteragoval so žiadnym z ostatných iónov iných prvkov, potrebných pre správnu funkciu organizmu. Pre praktickú časť záverečnej práce bolo vybraných päť najčastejšie terapeuticky alebo experimentálne využívaných látok: trientin, D- penicillamin, bathocuproin (respektíve jeho blízky derivát disulfonát sodný - BCS),...
Ability of copper chelators to interact with iron and zinc
Hanuščinová, Lucia ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Čonka, Patrik (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Lucia Hanuščinová Školiteľ: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, PhD. Názov diplomovej práce: Schopnosť chelátorov medi interagovať so železom a zinkom Meď zastáva v ľudskom organizme úlohu prvku s nepostradateľným významom, ktorého vplyv a účinky závisia od jeho množstva. Pri zvýšených hodnotách koncentrácie v ľudskom tele sa meď stáva toxickou, čím dochádza aj k vzniku patologických stavov. Medzi najznámejšie ochorenia patrí Wilsonova choroba, ktorej liečba spočíva v p.o. podávaní chelátorov, teda chemických zlúčenín, ktoré sú schopné v rôznom pomere viazať meďnaté ióny a vylúčiť ich tým z organizmu. Chelatačná terapia je v súčasnosti prvou voľbou pri potvrdení diagnózy. Toxicita chelátorov vyplýva z viacerých faktorov, napr. inhibície enzýmov závislých na medi alebo nízkej selektivite ku kovom. Práve selektivitou chelátorov sa zaoberá táto diplomová práca. Ideálny chelátor by neinteragoval so žiadnym z ostatných iónov iných prvkov, potrebných pre správnu funkciu organizmu. Pre praktickú časť záverečnej práce bolo vybraných päť najčastejšie terapeuticky alebo experimentálne využívaných látok: trientin, D- penicillamin, bathocuproin (respektíve jeho blízky derivát disulfonát sodný - BCS),...
Bioaktivní látky ve vodním prostředí a jejich vliv na ryby - zaměření na cytochromy P450 v rybách
SAKALLI, Sidika
Pojem biologicky aktivní sloučeniny zahrnuje širokou škálu látek přírodního nebo syntetického původu. Tyto sloučeniny mohou vstoupovat do vodního prostředí prostřednictvím čistíren odpadních vod, průmyslovými výrobními procesy nebo se přirozeně vyskytují ve vodních rostlinách nebo mikroorganismech. Jejich nepříznivé účinky na ryby jsou intenzivně studovány a dokládány. Tato práce je zaměřena na studium nepříznivých účinků několika bioaktivních látek (tj. léčiv, fytochemikálií nebo komplexních směsí znečišťujících látek) na ryby s odlišným experimentálním provedením zahrnujícím in vitro, in vivo a in situ experimenty. V první části práce byly in vitro zkoumány účinky léčiv a fytochemikálií nebo jejich kombinací na systém CYP u ryb. Dále byl zjišťován vliv organických rozpouštědel použitých v metodice esejí enzymové aktivity. Důležitým zjištěním v tomto experimentu bylo, že dexamethason, kvercetin a indol-3-karbinol samotně neovlivňují aktivitu EROD, nicméně v jejich kombinaci byla aktivita EROD silně inhibována. Tento výsledek ukazuje, že kombinace sloučenin může mít odlišné účinky oproti působení jednotlivých látek a účinky směsí nemohou být předpovězeny pouze na základě studia působení jednotlivých sloučenin. Ve druhé části práce byly zkoumány účinky chronické expozice pstruha duhového dexamethasonu a clotrimazolu. Výsledky týkající se dexamethasonu vykazovaly podobnosti s in vitro studiemi, a to jak in vitro, tak i in vivo expozice dexamethasonu neměla vliv na aktivity enzymů CYPs. Na druhé straně výsledky in vivo expozice clotrimazolu vykazovaly v porovnání s in vitro experimentem nejednoznačné výsledky. Clotrimazol indukoval aktivitu EROD u chronicky exponovaného pstruha duhového a aktivita BFCOD vykazovala dvojfázový průběh, inhibici v environmentálně relevantních koncentracích a naopak indukci vyvolanou vysokými koncentracemi. Pozorované účinky naznačují, že clotrimazol může negativně ovlivnit CYP ryb již při environmentálně relevantních koncentracích. Nicméně v životním prostředí mohou být účinky clotrimazolu a dexamethasonu na systém CYP u ryb modifikovány při působení neznámých směsí. Z tohoto důvodu byla provedena navazující studie zaměřená na identifikaci účinků směsí sloučenin za použití in situ experimetu. Poslední část disertační práce se zabývá dopady směsí PPCP na kapra obecného v přirozencývh podmínkách. In situ experiment poskytuje cenné informace o aktivitě jateních a střevních cytochrómů u exponovaných ryb. Obě sledované enzymové aktivity EROD a BFCOD byly ovlivněny PPCP identifikovanými u exponovaných ryb. Změny v aktivitách střevních CYP naznačují, že ryby mohou některé z těchto kontaminantů přijmout prostřednictvím potravy. Střeva plnící funkci první bariéry vstupu znečišťujících látek do organismu mohou být odpovědná za eliminaci některých z těchto znečišťujících látek. I přes rozsáhlé studie o znečištění vodních zdrojů vyvstává potřeba provádět specifické experimenty. Neustálý vývoj léčiv, jejich nekontrolovaný výskyt ve vodním prostředí a nepříznivé působení na necílové organismy přináší potřebu průběžného sledování.
Stanovení ochranných slunečních faktorů kosmetických emulzí
Slechanová, Veronika ; Jugl, Adam (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce je teoretické seznámení s anatomií a fyziologií kůže, ultrafialovým zářením a kosmetickými emulzemi, ale i současnými metodami využívanými právě k měření ochranného slunečního faktoru. Jedním z cílů je také obeznámení se s problematikou UV filtrů, které jsou z velké části obsaženy v kosmetických přípravcích a dávají jim požadovanou ochranu proti slunečním paprskům. Získaných znalostí je následně využito ke stanovení těchto faktorů u vybraných opalovacích krémů metodami in vitro. Měření komerčních krémů poskytlo uspokojivé výsledky srovnatelné s udávanými hodnotami na obalu výrobků, a proto byla zavedená metoda i následně použita pro stanovení laboratorně připravených vzorků. Stále je ale potřeba metody do budoucna více optimalizovat, aby byly výsledky opravdu dostatečně přesné s nízkým rozptylem, a především s co největší reprodukovatelností.
Účinky vybraných látek in vitro na izolované aortě potkana
Beránková, Anna ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Anna Beránková Školitel: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Účinky vybraných látek in vitro na izolované aortě potkana Flavonoidy jsou početnou skupinou rostlinných sekundárních metabolitů. Flavonoidní sloučeniny jsou látky široce zastoupené v přírodě a řada z nich má příznivý vliv na organismus, především pro své vasodilatační, antioxidační a protizánětlivé účinky. Pro tuto diplomovou práci byly vybrány tři látky: dvě látky ze skupiny isoflavonoidů, genistin a genistein, a koncový produkt metabolismu genisteinu, 4- etylfenol. Cílem práce je výzkum vasorelaxačních účinků těchto látek v in vitro podmínkách. Vasorelaxační potenciál zkoušených látek byl ověřen in vitro na izolovaných aortálních kroužcích potkana Wistar. Byl měřen účinek vzrůstajících dávek jednotlivých látek na prekontrahované aortální kroužky s intaktním endotelem. Z naměřených hodnot napětí cévy byly sestaveny DRC křivky a stanoveny hodnoty EC50. Výsledky byly vyhodnoceny. Z analýzy výsledků vyplývá, že nejvyšší aktivitu měl genistein (EC50 2,903.10-5 M). Částečnou vasorelaxaci vyvolal i genistin (EC50 4,045.10-4 M) a vysoké dávky 4-etylfenolu (EC50 1,509.10-3 M).
The role of dietary haemoglobin in physiology and development of \kur{Ixodes ricinus} nymphal stage
HATALOVÁ, Tereza
Obligátní krmení na krvi zajišťuje konzistentní složení (molekulární i buněčné) a poskytuje komplexní zdroj živin. Klíšťata sají hostitelskou krev v každém vývojovém stádiu. Z tohoto důvodu se předpokládalo, že ztrací některé biosyntetické cesty na úkor rozvoje transportu živin. Dostupná genomická a transkriptomická data klíštěte Ixodes spp. odhalila, že ztratili geny kódující enzymy účastníci se biosyntézy haemu. Použitím umělé membránového sání tvrdých klíšťat bylo prokázáno, že dospělé samice I. ricinus získávají hem z haemoglobinu hostitele a dopravují ho do vaječníků. Ovarií zbaveného hostitelského haemu nedošlo k embryogenezi a tím se zastavila reprodukce klíšťat. Otázkou, za jakým účelem nymfální stádia klíšťat vyžadují haem, se zabývá tato bakalářské práce.
Cytotoxicity testing on 2D and 3D model of human liver cells
Hvolková, Simona ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Simona Hvolková Školiteľ: PharmDr. Jana Ramos Mandíková, Ph.D. Názov diplomovej práce: Testovanie cytotoxicity na 2D a 3D modeli ľudských pečeňových buniek. Neodmysliteľnou súčasťou vývoja liečiv sú in vitro testy, pomocou ktorých môžeme predpovedať toxicitu liečiv. Dnes väčšina testov využíva pre rast buniek jednoduchú 2D štruktúru, no do popredia sa čoraz viac dostáva 3D štruktúra pripomínajúca podmienky in vivo. Cieľom práce bolo stanovenie cytotoxicity in vitro vybraných xenobiotík s pomocou 2D a 3D bunkového modelu. Predmetom skúmania boli látky zo skupiny antimykotík (amfotericín B, ketokonazol), NSAIDs (diklofenak, ibuprofen), antipyretík (paracetamol, fenacetín), ďalej látky azid sodný, tamoxifén, para-aminosalicylová kyselina, methanol a ethanol. Pre zistenie cytotoxicity bola použitá štandardná kolorimetrická metóda (CellTiter 96® ) založená na redukčnom stanovovaní metabolicky aktívnych buniek. Na testovanie látok bola vybraná štandardná línia ľudských pečeňových buniek HepG2. Boli kultivované v monovrstve alebo 3D forme pomocou technológie Alvetex® Scaffold využívajúca vysoko porézny zosieťovaný polystyrén. Pre posúdenie toxicity testovaných látok bol zvolený parameter inhibičnej koncentrácie...
Využití kultivačních médií pro množení banánovníku metodou in vitro
Kadlecová, Eliška
Tato práce je zaměřena na charakteristiku rodu Musa, in vitro kultivaci banánovníku a mikropropagaci tří vybraných kultivarů skupiny Kluai Namwa. Rešeršní část obsahuje botanické zařazení rodu Musa a jednotlivé skupiny spadající pod tento rod, dále popis všech částí rostliny banánovníku, jeho původ, vznik a rozdělení kultivarů. Jsou zde popsány dnes nejvýznamnější pěstované kultivary spolu s jejich rozšířením, význam a využití banánovníku a rozebrána situace banánů jako ovocné komodity na světovém trhu. Práce obsahuje také přehled nejdůležitějších chorob a škůdců ohrožujících v současnosti produkci banánů, možnosti množení banánovníků a přínosy i obtíže šlechtění. Část nazvaná Banánovník in vitro se zabývá konkrétním využitím různých typů aseptických kultur banánovníku, popisuje některé používané postupy a s nimi spojená rizika. Tato kapitola je zaměřena zejména na mikropropagaci banánovníku, od založení kultury po převedení do nesterilních podmínek až po výsadbu. Třetí, experimentální část práce popisuje pokus s množením tří kultivarů banánovníku skupiny Kluai Namwa (ABB). Tento experiment byl proveden v roce 2015 na univerzitě v Thajsku a jeho cílem bylo vyhodnotit vhodnost čtyř typů kultivačního média pro jednotlivé kultivary a navrhnout nejlepší médium pro multiplikaci. Testována byla dvě pevná MS média (jedno s koncentrací BA 3 mg.l -1 , druhé s koncentrací 5 mg.l -1 BA) a dvě tekutá MS média se stejnými dvěma koncentracemi BA. Jako nejvhodnější pro všechny tři kultivary se ukázalo být tekuté médium s 5 mg.l -1 BA. I při jeho použití ale kultury nevykazovaly příliš vysoký množitelský koeficient. Jako řešení bylo navrženo použití fruktózy jako zdroje energie a multiplikace v TIS.
Preparation and characterization of diamond-based nanocarriers for transfection of siRNA
Majer, Jan ; Cígler, Petr (vedoucí práce) ; Fišer, Radovan (oponent)
Ačkoliv nanodiamanty byly objeveny a připraveny před desítkami let, až nedávno se začaly využívat v medicínských a biologických oborech, zejména pro doručení léčiv a genetického materiálu do buňky a v biozobrazovacích metodách. Nanodiamanty mohou být modifikovány specifickými, pozitivně nabitými skupinami pro komplexaci s negativně nabitými nukleovými kyselinami. Tyto komplexy následně překonávají extracelulární a intracelulární bariéry a transportují nukleové kyseliny buďto do cytosolu nebo do jádra. Díky fluorescenčním centrům dusík-vakance, které mohou být v nanodiamantech vytvořeny, vykazují nanodiamanty vynikající optické vlastnosti pro sledování transfekce, protože emitují stabilní fluorescenci bez "photoblinkingu" a "photobleachingu". Tato práce shrnuje vlastnosti, syntézu, modifikace nanodiamantů a dalších vybraných nanočástic a jejich in vitro aplikace. Porovnává také jejich cytotoxicitu a efektivitu genového "knockdownu".
Proteiny jako zdroj dusíku pro rostliny tabáku pěstované in vitro
Bělonožníková, Kateřina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Dusík (N) patří mezi nepostradatelné prvky pro růst a vývoj rostlin. Dříve byla pozornost soustředěna hlavně na jeho anorganické formy - dusičnany a amonné kationty. V půdě je N přítomen také v organické formě, kterou představují i proteiny, o které mohou rostliny soutěžit s půdními mikroorganismy. V současné době jsou zvažovány dva mechanismy - hydrolýza proteinů sekretovanými proteasami a endocytóza nativních proteinů, případně jejich souhra. Rostliny tabáku byly pěstovány in vitro za sterilních podmínek v modifikovaném Murashige- Skoogově médiu s kaseinem jako jediným zdrojem N (KAS), se sníženou koncentrací anorganických forem N (AD) nebo v kompletním Murashige-Skoogově médiu jako kontrolní rostliny (MS). Po 12 týdnech růstu byly změřeny standardní růstové parametry rostlin. KAS rostliny byly schopné růst bez přítomnosti anorganické formy N, a obsah proteinů v listech byl vyšší než v ostatních experimentálních rostlinách. Proteomická analýza ukázala rozdíly v expresi proteinů v kořenech rostlin v závislosti na formě N v kultivačním médiu. Celkově bylo identifikováno 185 proteinů, z nichž 75 % procent proteinů bylo méně a 14 % více abundantních v KAS rostlinách. Příjem konjugátu kaseinu s fluoresceinem rostlinami a jejich proteolytická aktivita byla analyzována konfokální mikroskopií. Mezi...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 85 záznamů.   začátekpředchozí44 - 53dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.