|
|
Duševně nemocný člověk a jeho život ve společnosti
FIALKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá duševně nemocným člověkem a jeho životem ve společnosti. Jejím cílem je charakterizovat, s jakými obtížemi se potýká duševně nemocný člověk (ať už díky samotným projevům nemoci nebo díky stigmatizaci) a jakou roli pro něj hraje sociální pracovník. Zabývá se vymezením duševního onemocnění, ale také problematikou stigmatizace v různých oblastech života ve společnosti jako jsou například rodina a přátelé, zaměstnání, média a podobně. Sociální pracovník je mnohdy důležitou součástí života duševně nemocného, a proto je mu také věnována samostatná kapitola, která se zabývá jeho rolí a činností. Cílová skupina duševně nemocných stojí na pomezí sociální a zdravotnické péče, a proto se v práci objevuje i téma komunitní péče a reformy psychiatrické péče. Součástí práce jsou i rozhovory s nemocnými, které by měly práci doplnit o reálný pohled na jejich život, a tím přispět k vytyčenému cíli.
|
|
| |
|
| |
|
|
Stigmatizace osob s duševním onemocněním z pohledu pacientů s depresí a úzkostmi
Štěpánková, Tereza ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce je studií pohledu duševně nemocných pacientů s depresí a úzkostmi na stigmatizaci v současné české společnosti. Práce představuje problematiku v kontextu současných politických opatření a výzkumů včetně srovnání se zahraničím. Poukazuje i na aktuální stav psychiatrické péče v České republice a současné destigmatizační aktivity, které cílí na změnu tohoto stavu. Na rozhovorech s deseti pacienty s diagnostikovanou depresí či úzkostmi práce ukazuje, že stigmatizace se v případě pacientů s touto diagnózou neprojevuje v takové podobě, v jaké ji definuje literatura. Účastníci rozhovoru zažívají celou řadu negativních reakcí, z nichž mnohé se však vymykají definicím stigmatizace. Zkušenost pacientů se stigmatizací se v různých oblastech života liší, mimo jiné i v závislosti na předchozí zkušenosti okolí s duševním onemocněním. Samotná obava ze stigmatizace je u pacientů s depresí a úzkostmi častější než samotná stigmatizace. Účastníci rozhovorů poukazují na malou informovanost veřejnosti o problematice stigmatizace duševního onemocnění, nicméně sami se do aktivit organizovaných destigmatizačními projekty nezapojují. Zajímavým zjištěním byla obava ze založení rodiny, prezentovaná ženskými účastnicemi rozhovoru a taktéž velmi časté označení "blázen". To pro účastníky rozhovoru představuje nálepku,...
|
|
|
Etický rozměr diskriminace a stigmatizace u lidí s psychotickým onemocněním a vliv sociální práce na jejich mírnění
KŘISTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou diskriminace a stigmatizace osob psychotickým onemocněním, jejím etickým i právním rozměrem a specifiky sociální práce s touto cílovou skupinou. Tato práce se skládá z 5 kapitol. V první kapitole stručně definuji zdraví a nemoc obecně a specifika duševního zdraví a duševní poruchy. V druhé kapitole popisuji psychotické onemocněn všeobecně tzn. vznik, příznaky a projevy, léčbu a stručně představuji i jednotlivé typy psychotických onemocnění. Ve třetí kapitole se zaměřuji na uplatňování etiky v sociální práci a na etickou a právní problematiku v psychiatrii. Čtvrtá kapitola se zabývá specifiky diskriminace a stigmatizace u osob s psychotickým onemocněním. Představuji nejčastější oblasti, ve kterých k diskriminaci dochází, důsledky, které diskriminace a stigmatizace přinášejí, aktivity vedoucí k jejich mírnění a právní normy, které mají vést k předcházení diskriminace a zajistit tak ochranu práv lidí s duševním onemocněním. Tuto problematiku eticky reflektuji. V páté poslední kapitole se zabývám specifiky sociální práce s lidmi s psychotickým onemocněním. Popisuji, jak s touto cílovou skupinou pracovat, představuji metody, pomocí kterých sociální práce pomáhá klientům s psychotickým onemocněním sociálně fungovat, začlenit je do společnosti a mírnit dopady stigmatizace a diskriminace
|
|
|
Opatrovnictví v České republice
Dušková, Karina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Válková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá opatrovnictvím pro osoby s duševním onemocněním. Teoretická část je rozčleněna do šesti kapitol, kde je vymezeno pojetí duševní poruchy i v rámci různých dokumentů. Dále je zde rozebrán proces stigmatizace, jak ze strany rodiny tak i zdravotníků, rovněž je zde poukázáno na sebestigmatizaci jako závažný důsledek přístupu společnosti k duševním chorobám. Studentka zde zmínila i proces poskytování psychiatrické péče, upozornil na reformu psychiatrické péče jako výrazný milník zdravotnictví. Velkou část teorie tvoří kompletní popis institutu opatrovnictví a problematiky svéprávnosti. Poslední kapitola je zaměřena na sociální práci s osobami s duševním onemocněním. Praktická část má za cíl zjistit, jak prakticky funguje systém opatrovnictví pro osoby s duševní poruchou a jak opatrovníci nahlížejí na výkon opatrovnictví. Studentka zde využila kvalitativní šetření a polostrukturované rozhovory. Pomocí otevřeného kódování bylo identifikováno několik kategorií, které následným zpracováním odpověděly na hlavní výzkumnou otázku
|
|
|
Sociální přijatelnost kouření a nezamýšlené důsledky tabákové politiky v ČR
Pešková, Olga ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Diplomová práce "Sociální přijatelnost kouření a nezamýšlené důsledky tabákové politiky v ČR" nabízí porozumění otázce, zda jsou v České republice kuřáci v návaznosti na denormalizační strategie stigmatizováni, zda a jak k tomu přispívají veřejné politiky a jaké to má případně nechtěné negativní důsledky na zdraví občanů v různých formách. Z výzkumu uskutečněného pomocí polostrukturovaného hloubkového rozhovoru s kuřáky vyšlo najevo, že kuřáci vnímají, že kouření již není normální ani moderní. U respondentů se sice neprojevila stigmatizace v takové míře, jak bylo prokázáno v zahraničí, ale určité prvky naznačující stigmatizaci přítomny byly. Někteří kuřáci cítili, že jsou negativně vnímaní ze strany okolí, což se projevuje jak narážkami od jejich rodinných příslušníků, tak negativními verbálními a neverbálními projevy ze strany širšího okolí. Negativní důsledky stigmatizace se u respondentů tohoto výzkumu na rozdíl od zahraničích zkušeností neprojevily v sociální ani zdravotní oblasti a neznamenaly ani výraznou změnu spotřeby cigaret daného kuřáka. Podíl veřejných politik na stigmatizaci kuřáků se u tohoto výzkumu rovněž výrazněji neprojevil.
|
|
|
Denormalizace kouření a stigmatizace kuřáků v České republice
Varyš, Martin ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem denormalizace kouření a možných nezamýšlených, negativních důsledků v podobě stigmatizace kuřáků. Fenomén denormalizace kouření je v posledních dekádách společný pro zdravotní politiku drtivé většiny západních a evropských států, včetně České republiky. Sleduje mimo jiné snížení společenské přijatelnosti kouření a snížení počtu kuřáků. Ve své práci nejprve zkoumám proces, dopady a nástroje těchto strategií a poté představuji teorii stigmatizace kuřáků, která rezonuje v posledních letech v odborné diskuzi v zahraničí. Tato teorie představuje možná rizika spojená s vytvářením atmosféry sociální nepřijatelnosti kouření, které mohou vést ke ztrátě účinnosti podobných opatření a výraznému zhoršení životní situace kuřáků. Kvalitativním výzkumem na souboru 15 respondentů zkoumám vnímání společenské atmosféry v přístupu ke kouření, vnímání přijímaných politických opatření a zkušenosti s reakcemi okolí z pohledu kuřáků. Analýzou dat pak hledám případné negativní důsledky, v podobě příznaků stigmatizace kuřáků. Pro jejich rozpoznání mi kromě představeného konceptu stigmatizace slouží i příznaky, které byly pozorovány ve výzkumech z jiných zemí, s nimiž sdílíme směr této politické strategie a s nimi spojená přijímaná opatření.
|
|
|
Dům světla (etnografie instituce)
Horáková, Klára ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na etnografický výzkum Domu světla, který je azylovým domem pro HIV pozitivní lidi. Cílem této práce bylo zjistit, jestli jsou dobrovolníci a zaměstnanci Domu světla ovlivněni stigmatizací, která se pojí s onemocněním HIV/AIDS a jak se s touto možnou stigmatizací vyrovnávají. S tématem HIV/AIDS se i v současné době pojí koncepty "rizikových" skupin, "rizikového" chování, hanby, strachu nebo "odlišnosti". Proto dalším cílem bylo zjistit, jak dobrovolníci vnímají svoji dobrovolnickou činnost v Domě světla, jaké významy jí přiřazují a jak tuto svoji činnost interpretují. K odpovědím na tyto otázky jsem se dopracovala pomocí dvouletého zúčastněného pozorování jako dobrovolnice Domu světla a pomocí neformálních a hloubkových rozhovorů. V rámci diplomové práce jsem se zaměřila i na kratší analýzu preventivních materiálů, které Česká společnost AIDS pomoc, z. s. vydává, abych zjistila, s jakými koncepty sama organizace pracuje.
|
|
| |
host ::
RSS.