|
|
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči
Jánová, Simona ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo zjistit výskyt rizika syndromu vyhoření u sester v intenzivní péči ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, porovnat riziko syndromu vyhoření mezi sestrami v intenzivní péči u dětí a dospělých, a dále podle věku, pohlaví, rodinného stavu, délky praxe ve zdravotnictví a na současném oddělení, spokojenosti a náročnosti na pracovišti. Výzkumnou metodou pro sběr dat byly použity dva anonymní dotazníky: dotazník vlastní konstukce a standardizovaný dotazník dr. Pines pro zjištění rizika syndromu vyhoření. Bylo zjištěno, že více než polovina sester ve FN Motol měla nízké riziko syndromu vyhoření a nebylo prokázáno, zda mají sestry na dětských nebo dospělých odděleních toto riziko vyšší. Výsledky potvrdily, že nespokojenost a zvyšující se intenzita stresu na pracovišti je úměrná riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento výzkum potvrdil, že ačkoliv většina sester dosáhla dobrých výsledků, bylo prokázáno vysoké procento sester s alarmujícím skóre a dokonce i vyhoření. Proto bychom toto téma neměli opomíjet, ale naopak na něj upozorňovat a předcházet nepříjemným následkům pomocí vzdělávacích seminářů, zpříjemňování pracovního prostředí a nepřetěžování sester. Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, sestry, intenzivní péče, duševní hygiena
|
|
|
Způsob zvládání zátěžových situací u studentů ZSF, kteří se v budoucnu budou věnovat sociální práci
RUDOLFOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou zátěžových situací, především jejich zvládáním, a reagováním na ně. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat jak studenti ZSF oborů (Rehabilitační- psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory a Sociální práce ve veřejné správě) reagují na zátěžovou situaci a jak se s ní vyrovnávají. Text je rozdělen na dvě části- teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou vymezeny pojmy stres, coping, věnuji se zde tématu psychické zátěže, jejímu dělení, technikám zvládání zátěžové situace, reagováním na zátěžové situace, a dalším přidruženým tématům; jako je vliv stresu na zdraví, duševní hygiena, smysluplné trávení volného času, stres a návykové látky nebo syndrom vyhoření. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla analyzována pomocí metody vytváření trsů. Výběrový soubor se skládá z osmnácti studentů, vždy třech studentů z prvních až třetích ročníků již zmíněných oborů. Hledala jsem odpověď na výzkumné otázky: Jak studenti oborů sociální práce reagují na zátěžovou situaci? Jaké kroky používají budoucí sociální pracovníci ke zvládnutí zátěžové situace? Z výsledků vyplývá, že nejčastější reakcí informantů na zátěžovou situaci jsou zažívací potíže, dále bolesti hlavy, nervozita, únava nebo pocení. Krokem, který nejčastěji využívají ke zvládnutí zátěžové situace, je vypovídat se blízkým osobám. Zátěžové situace, které studenti uvedli, zatím souvisejí se studiem a ne s jejich budoucí prací, ale předpokládám, že "osvědčené" způsoby vyrovnávání budou užívat i v budoucnu a zátěž spojenou s prací sociálního pracovníka zvládnou.
|
|
|
Psychohygiena sociálního pracovníka
KACZOR, Michal
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny sociálního pracovníka v souvislosti se zvládáním psychické zátěže při výkonu jeho profese v současné době. Obsahuje specifikaci současného stavu profese sociální práce v kontextu postmoderní doby. Prostřednictvím odborných zdrojů analyzuje a přibližuje osobnostní specifika sociálních pracovníků potřebná pro vykonávání profese, včetně problematiky psychické zátěže sociálních pracovníků a způsobů vyrovnávání se s ní. Identifikovanými psychohygienickými prostředky, potřebnými pro zvládání psychické zátěže při výkonu profese, jsou jednak ty základní (obecné) a jednak, pro sociální práci stěžejní, "nadstavbové". Práce ukazuje důležitost součinnosti tří pilířů zodpovědných za prosazování a budování potřebného místa psychohygieny v sociální práci, tj. zaměstnavatelé, vzdělavatelé a sociální pracovníci samotní. Všichni jmenovaní se podílejí též na zvyšování kvality sociální práce. Absence kvalitní a vhodné psychohygieny v profesi totiž znemožňuje vykonávání kvalitní sociální práce. Nakonec ale, jak práce nastiňuje, záleží na sociálním pracovníkovi, zda (ne)dovede využít potenciál psychohygienických prostředků a praktikovat psychohygienu (ne)efektivně.
|
|
|
Způsoby zvládání pracovní zátěže využívané učiteli středních škol
KRUPIČKOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce je zaměřena na problematiku učitelské zátěže a její zvládání vyučujícími na střední škole. V teoretické části jsem se zaměřila na zaznamenání základních poznatků vztahujících se k tématu práce a vybraných výzkumných šetření. Praktická část byla realizována prostřednictvím kvantitativní metody dotazníkového šetření s učiteli na středních odborných školách a učilištích. Smyslem šetření bylo získat informace o konkrétních postupech učitelů používaných při zvládání zátěže, které musí čelit v souvislostech se svým povoláním.
|
|
|
Zdravý životní styl žáků II. stupně základní školy
HOUŠKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se věnuje zdravému životnímu stylu žáků II. stupně základní školy. V teoretické části jsou definované základní pojmy spojené se zdravým životním stylem. Dále jsou popsány klíčové faktory ovlivňující styl života, jako strava, tělesná aktivita a trávení volného času. Z psychologického hlediska se věnuje také stresu a jeho zvládání pomocí psychohygieny. Poslední kapitola představuje předmět Výchova ke zdraví a její postavení v Rámcovém vzdělávacím programu. Praktická část analyzuje životní styl žáků na II. stupni základní školy a jejich postoj vůči předmětu Výchova ke zdraví. Na základě dat zjištěných pomocí dotazníkového šetření, porovnává výsledky podle věkových a genderových kategorií.
|
|
| |
|
|
Management osobního rozvoje
Černá, Zdena ; Salajka, Jaroslav (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Management osobního rozvoje“ je zaměřena na analýzu v oblasti managementu osobního rozvoje u nejmenované moravské výrobní a obchodní společnosti se zaměřením na kreativitu. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů v této oblasti, životnímu stylu, řízení kariéry, duševní hygieně, zásadám úspěšného manažera, time managementu, sebepoznávání a řešení konfliktů. V oblasti kreativity přibližuje tuto vlastnost samu o sobě, její rozvoj, kreativní schopnosti a postoje a nastiňuje také souvislost mezi kreativitou a osobním rozvojem. Součástí jsou i vybrané alternativní přístupy k osobnímu rozvoji. Pozornost praktické části se zaměřuje na současný stav managementu osobního rozvoje a kreativitu ve firmě a na vliv, jaký tyto faktory mají na fungování. Součástí je také návrh konkrétních řešení, která poukazují na možný směr dalšího rozvoje společnosti.
|
|
|
Duševní hygiena manažera ve stavebnictví
Kuncová, Kateřina ; Dofek, Josef (oponent) ; Linkeschová, Dana (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o problematice duševní hygieny manažera ve stavebnictví z různých úhlů pohledu. Teoretická část práce definuje a popisuje jednotlivé charakteristiky managementu a psychohygieny. V praktické části jsou potom vysloveny hypotézy související s duševní hygienou, na základě kterých byl sestaven a vyhodnocen dotazník. Ten byl hlavním podkladem pro vyhodnocení stanovených hypotéz. Výsledkem je souhrn poznatků o duševní hygieně manažerů ve stavebnictví.
|
|
|
"Aplikace 7 návyků od Stephena Coveyho v praxi ve firmě Green Ways".
Belan, Vladimír ; Kašparová, Eva (vedoucí práce) ; Valenta, Jiří (oponent)
Podnětem k sepsání diplomové práce byla snaha použití toho, co se píše v knize "7 návyků skutečně efektivních lidí" od Stephena Coveyho, v praxi v české společnosti Green Ways. Jako metoda výzkumu byl vybrán experiment. Cílem diplomové práce bylo ověření hypotézy, kdy určitý objem konkrétních (ne)pracovních činností skrytých pod 7 obecně pojatými návyky měl vést k lepším pracovním výsledkům v konkrétním množství. Pokusný stimul v podobě (ne)pracovních činností působil na experimentální skupinu (10 pracovníků firmy Green Ways) a na kontrolní skupinu nikoliv (dalších 10 pracovníků firmy Green Ways). Výzkum trval 9 týdnů, od 2.9. do 3.11.2013. Závěrem bylo zjištění, že hypotéza nebyla potvrzena. Onen určitý objem práce nevedl k předpokládaným pracovním výsledkům (kvantitativní resultáty). Vedlejším efektem výzkumu pro členy experimentální skupiny byla různá zjištění týkající se (ne)pracovních záležitostí (kvalitativní výsledky výzkumu).
|
|
|
Hygienické návyky dětí mladšího školního věku na malotřídních školách
GLÜCKSELIGOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce zkoumá hygienické návyky dětí mladšího školního věku na malotřídních školách. Zabývá se problémem, do jaké míry děti dodržují zásady zdravého životního stylu v běžném životě především v oblasti pohybové aktivity, spánku, organizace denního režimu a míry psychické zátěže. Teoretická část shrnuje poznatky o charakteristice období mladšího školního věku a jeho vývoji v kontextu tělesném, psychickém a sociálním. Další kapitoly se zaměřují na hygienické návyky, psychohygienu, spánek a jeho poruchy. Pozornost je také věnována pohybové aktivitě, výživě a jejich vztahem ke zdraví. Výzkumná část přináší aktuální výsledky z dotazníkového šetření, ke kterému byly použity: Standardizovaný dotazník Řehulka (1987), Časový snímek dne (Mužík, Bártová, 2010) a registrace pohybové aktivity pomocí krokoměru. Jedná se o kvalitativní a kvantitativní výzkum, kterému bylo podrobeno 78 dětí ze čtyř vybraných malotřídních škol. Výsledky ukazují, že nebyly zjištěny znepokojivé nedostatky v naplnění uvedených aspektů zdravého životního stylu.
|
host ::
RSS.