|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
|
| |
|
|
Koncept "Rogue States" a postoj zahraniční politiky USA k Íránu a Korejské lidově demokratické republice
Černá, Veronika ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou konceptu "rogue states" a strategiemi Spojených států, jež jsou proti rogue states používány. Konkrétně je pozornost zaměřena na dva takto označené státy - Írán a Korejskou lidově demokratickou republiku. Strategie použité Spojenými státy jsou dále sledovány v průběhu funkčních období administrativ prezidenta George W. Bushe a Baracka Obamy a s ohledem na dvě typické charakteristiky rogue states - snahu o získání zbraní hromadného ničení a podporu terorismu. Navzdory očekávání se ukazuje, že strategie použité Spojenými státy vůči státům patřícím do jednoho konceptu se výrazně odlišují, a jsou často ovlivňovány historickými zkušenostmi a strategickými zájmy. Zahraniční politika prezidentů Bushe a Obamy se v rétorické rovině výrazně odlišovala. Jak se však ukazuje, mezi strategiemi vůči rogue states je možné najít určitou kontinuitu.
|
|
|
Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století: komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010
Smetana, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se pokouší o srovnání přístupu administrativ amerických prezidentů George W. Bushe ml. a Baracka Obamy k problematice jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států prostřednictvím podrobné komparativní analýzy obsahu a významu dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. V rámci těchto dokumentů jsou zkoumány jak širší konceptuální otázky, tak i zcela konkrétní kroky týkajících se například jednotlivých prvků amerického strategického arzenálu. Autor rigorózní práce předkládá tezi, že současný politický diskurs představující Obamův přístup v této oblasti jako téměř revoluční změnu v dosavadní jaderné politice Spojených států neodpovídá v mnoha ohledech posunu v rámci daných dokumentů a vývoj americké jaderné strategie si v celé řadě aspektů nadále zachovává vlastní dynamiku. Rigorózní práce se současně snaží i o zasazení obou dokumentů do kontextu trendů ve vývoji americké jaderné strategie od počátku 90. let, což umožňuje identifikaci posunu i konstantních prvků v americké jaderné politice v celém období od konce studené války.
|
|
|
Nejaktivnější období britské Kampaně za jaderné odzbrojení
Langmajerová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Kampaň za jaderné odzbrojení (Campaign for Nuclear Disarmament) byla od roku 1958 nejznámější britskou organizací vystupující proti nukleárním zbraním. Ty vyvolávaly nejsilnější protesty především ve dvou kritických obdobích studené války: 1958-1963 a 1979-1987. Cílem této práce je srovnat působení Kampaně ve zmíněných dvou historických etapách, v souvislosti s činností protestního hnutí se text věnuje několika hlavním oblastem: (1) okolnostem vzniku, nebo obnovy Kampaně za jaderné odzbrojení, (2) jejím hlavním aktivitám, (3) příčinám utišení protestů, (4) změnám uvnitř členské základny, (5) spřízněným skupinám, popř. mezinárodní spolupráci, (6) vztahem k Labouristické straně, (7) reakcemi vlád a (8) veřejnosti. Kromě samotné analýzy fungování Kampaně práce zahrnuje také historický a politický kontext. Pro zachování kontinuity je mezi dvě hlavní části textu zařazena také kapitola věnující se období 60. a 70. let, kdy jaderná hrozba nepoutala takový zájem veřejnosti a tudíž byly aktivity Kampaně značně omezené. Práce by měla vystihnout základní změny ve vnímání nukleárních zbraní v průběhu studené války a nalézt podstatné rozdíly i společné znaky protestního hnutí v daných historických obdobích.
|
|
|
Dynamika proliferace jaderných zbraní v zemích mimo původní jadernou pětku
Kejlová, Tamara ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Bříza, Vlastislav (oponent)
Bakalářská práce "Dynamika proliferace jaderných zbraní v zemích mimo původní jadernou pětku" pojednává o nukleárních programech v zemích, které nepodepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT). Teoretický rámec tvoří proliferační debata a zejména explanatorní modely Scotta Sagana. Po aplikaci Saganových modelů na tři případové studie zemí, jež nepodepsaly NPT (Indie, Pákistán, Izrael), a zároveň dvou zemí, které se vlastnictví atomových zbraní vzdaly (Jihoafrická republika a Ukrajina), dochází práce k závěru, že charakter proliferačních motivů je ve většině případů multidimenzionální a samotné klasické realistické paradigma na vysvětlení příčin proliferace často nestačí.
|
|
|
Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století : komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010
Smetana, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se pokouší o srovnání přístupu administrativ amerických prezidentů George W. Bushe ml. a Baracka Obamy k problematice jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států prostřednictvím podrobné komparativní analýzy obsahu a významu dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. V rámci těchto dokumentů jsou zkoumány jak širší konceptuální otázky, tak i zcela konkrétní kroky týkajících se například jednotlivých prvků amerického strategického arzenálu. Autor diplomové práce předkládá tezi, že současný politický diskurs představující Obamův přístup v této oblasti jako téměř revoluční změnu v dosavadní jaderné politice Spojených států neodpovídá v mnoha ohledech posunu v rámci daných dokumentů a vývoj americké jaderné strategie si v celé řadě aspektů nadále zachovává vlastní dynamiku. Diplomová práce se současně snaží i o zasazení obou dokumentů do kontextu trendů ve vývoji americké jaderné strategie od počátku 90. let, což umožňuje identifikaci posunu i konstantních prvků v americké jaderné politice v celém období od konce studené války.
|
|
|
Odzbrojení na počátku 21. století. Redukce strategických zbraní mezi USA a Ruskem
Šilha, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
SHRNUTÍ Cílem této práce bylo teoretické uchopení aktuálního vývoje na poli smluvních nástrojů upravujících problematiku odzbrojení z pozice mezinárodního práva, resp. zasazení nové (resp. renegociované) koncepce smlouvy o omezení strategických zbraní mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými do širšího mezinárodně-smluvního kontextu, analýza nové odzbrojovací smlouvy označované Nový START, jež nahrazuje smlouvu START I, a její srovnání se smlouvami a návrhy smluv předcházejícími. Práce přitom shrnuje dlouhodobější vývoj bilaterálních smluvních koncepcí o redukci strategických zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem, resp. Sovětským svazem, jenž sahá až hluboko do dob studené války a zahrnuje přelomová jednání okolo smluv SALT či INF. Práce si všímá nejen samotných textů smluv a jejich návrhů, nýbrž právě také jednotlivých fází jednání. Smlouva Nový START je pak předmětem detailnější analýzy v závěrečných dvou kapitolách, jakož i východiskem základní hypotézy práce předpokládající, že tato smlouva představuje logické pokračování bilaterálního odzbrojovacího procesu v rozsahu a způsobem použitým již v předcházející smlouvě START I, jenž těží ze zkušeností s předcházející smluvní úpravou. Za použití dvou primárních hledisek, tedy úpravy limitů strategických zbraní a nastavení kontrolních opatření, byla...
|
|
|
Vývoj a historie jaderných zbraní a jejich význam v dnešní době
KRAFKA, Jiří
Pojem atom fascinoval filozofy již ve starém Řecku. Od té doby se o atom čím dál více zajímali vědci ze všech koutů světa, kteří zkoumali jeho strukturu, vlastnosti a využitelnost, atom se stal také základním prvkem pro sestrojení jaderné zbraně. Tu se za druhé světové války pokoušelo sestrojit mnoho států z celého světa. V roce 1945 se podařilo ji sestrojit Spojeným státům. Ty je použily proti civilnímu obyvatelstvu, a to hned dvakrát. Byly shozeny na japonská města Hirošima a Nagasaki. Od roku 1945 bylo provedeno více než 2 000 jaderných testů. A proto vznikly mezinárodní smlouvy, které upravují testování a používání jaderných zbraní. V teoretické části bakalářské práce na téma "Vývoj a historie jaderných zbraní a jejich význam v dnešní době" se zabývám nejprve atomem, jeho historií, dále radioaktivitou. Další část bakalářské práce je věnována vývoji jaderných zbraní v různých zemích, které se snažily sestrojit jadernou zbraň za války. Poté jsem popsal válečné použití jaderných zbraní proti civilnímu obyvatelstvu v Japonsku ve městech Hirošima a Nagasaki, což vedlo k ukončení druhé světové války. Dále následuje část bakalářské práce, která je věnována vývoji jaderných zbraní od poválečného období až do současnosti. Ihned po válce započal "závod" v jaderném zbrojení. "Závodu" jaderného zbrojení se účastnily světové mocnosti, které chtěly udržet svůj vliv ve světě a demonstrovat svou sílu. Popsal jsem použití jaderných zbraní mocnostmi, které zkoušely jejich možné použití a účinnost. Následně jsem rozebral mezinárodní smlouvy, které omezují používání jaderných zbraní a jaderné zbrojení. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit možnosti použití jaderných zbraní případně jaderné války, ověřit a porovnat znalosti studentů studijního programu Ochrana obyvatelstva o jaderných zbraních a jejich účincích v bakalářském a navazujícím magisterském studiu. V rámci práce byly stanoveny hypotézy: "Znalosti studentů studijního programu Ochrana obyvatelstva mají normální rozdělení" a "Znalosti studentů navazujícího magisterského studia budou statisticky významnější než u studentů bakalářského studia". K dosažení vymezených cílů bylo nutné analyzovat literární prameny a další zdroje. Dále bylo nezbytné vytvořit dotazník, a provést dotazníkové šetření. Výzkumný soubor představovalo 126 studentů bakalářského studijního programu a 50 studentů magisterského studijního programu. Dotazník, který byl předložen studentům, obsahoval 14 otázek. Dotazník byl zaměřen na zjištění znalostí v oblasti jaderných zbraní a na základě výsledků jsem porovnával znalosti studentů mezi bakalářským a magisterským studijním programem. Studenti navazujícího studijního programu oboru Ochrana obyvatelstva prokázali lepší znalosti ve zkoumané problematice než studenti bakalářského studijního programu. Avšak studenti v některých otázkách projevili nedostatečnou znalost. Zejména u druhé otázky, protože pouze 33 % dotazovaných respondentů vědělo, jak se v Německu nazýval jaderný program. Další problémová otázka je třináctá, a to proto, že 53 % studentů ví, že nejvíce jaderných testů provedly Spojené státy a 47 % studentů se domnívalo, že jich nejvíce provedl Sovětský svaz. U čtvrté otázky správně zodpovědělo 55 % studentů. Otázka zněla "Jak se nazývala první jaderná bomba". Také u šesté otázky pouze 55 % studentů dovede odpovědět, kdy byla tato bomba otestována. Naopak studenti prokázali největší znalost u sedmé a osmé otázky. U sedmé otázky 96 % studentů zná, že po výbuchu jaderné bomby se vytvoří atomový hřib. U osmé otázky 100 % studentů ví, že jaderné bomby byly svrženy na japonská města Hirošima a Nagasaki. Získaná data z dotazníků byla statisticky zpracována. Následně byly potvrzeny zvolené hypotézy, znalosti studentů studijního programu Ochrana obyvatelstva mají normální rozdělení a znalosti studentů navazujícího magisterského studia budou statisticky významnější než u studentů bakalářského studia.
|
|
| |
host ::
RSS.