|
Postmoderní česká režie v teorii a praxi
Etlíková, Barbora ; CÍSAŘ, Jan (vedoucí práce) ; VEDRAL, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá způsobem, jímž se v českojazyčném prostředí používá v divadelní teorii a kritice pojem "postmodernismus". V první části práce jsem se na zvolenou problematiku podívala především prizmatem zahraničního kontextu. Identifikovala jsem přitom dva hlavní možné způsoby, jimiž zahraniční myslitelé vymezují pojem "postmodernismus" v jeho obecnosti. V prvním případě (např. u Charlese Jenckse) jsem shledala, že sice lze takto vymezený termín "postmodernismus" snadno aplikovat na umění a tím pádem i na divadlo, ale jeho podstata v tomto případě splývá s podstatou modernismu. V druhém případě (např. u Jacquese Derridy) jsem usoudila, že sice toto vymezení postmodernismu nesplývá s vymezením modernismu, ale že jej lze jen s velkými obtížemi aplikovat na divadlo či na výtvarné umění. Následně jsem se pokusila ukázat, jak se tyto přístupy promítly do diskuse o postmodernismu v českojazyčném prostředí.
V dalších částech práce jsem se již pevněji držela divadelní problematiky. Na základě podrobné analýzy dvou tzv. postmodernistických divadelních inscenací jsem si vytvořila půdu pro následné teoretické uchopení výrazových prostředků považovaných za postmodernistické. (Terminologie, již jsem přitom použila, náležela tomu proudu v české divadelní teorii, který vychází z díla Otakara Zicha a z českého strukturalismu.) V závěru divadelně teoretické části své práce jsem došla k názoru, že se použité výrazové prostředky tzv. postmodernistických inscenací ve své podstatě neodlišují od těch modernistických, ale že jsou v postmodernistických dílech kladeny jiné nároky na způsob recepce divadelního díla. Na závěr své práce jsem se zamyslela nad problémy, které s sebou přinášejí přímé vztažení filozofie Jacquese Derridy na divadlo.
|
| |
|
Koncepce "konce dějin" umění v teorii A. C. Danta
Drexlerová, Eva ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je poskytnout kritický vhled do teorie umění Arthura C. Danta. V rámci uceleného výkladu se tato práce věnuje jak Dantově obecné filosofii umění, tak i jeho filosofii historie umění. Vzhledem k takto vymezenému rozsahu usiluje o zhodnocení Dantovy teze o konci umění a její adekvátnosti. První část se věnuje Dantově koncepci světa umění, tj. jeho kontextuální a historické teorii umění. To obnáší vysvětlení historických podmínek, s nimiž je jeho definice umění spjata, zmínku o jeho esencialistickém a historickém přístupu a hlavní aspekty jeho známé techniky porovnávání nerozlišitelných protějšků. Druhá část se zaměřuje na Dantovu filosofii historie umění, zejména na jeho hegeliánský obrat a na to, co z něj dále pramení. Třetí část se věnuje jeho samotné tezi o konci umění a tomu, co má za následek, tj. posthistorickému umění. Závěrečná část usiluje o kritické zhodnocení jak Dantovy umělecké definice, tak jeho tezi o konci umění. Současně přináší i některé argumenty, proč může být jeho teze o konci umění pokládána za nepřesvědčivou a spekulativní.
|
|
ODKAZ JOHNA CAGE POHYBOVÉMU DIVADLU
Fröhlichová, Marie ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; MATOUŠEK, Vlastislav (oponent)
Tato prace si vytycila za cíl obeznámit ctenare s pusobením amerického skladatele Johna Cage ve 20. století predevsim ve vztahu k tanci, pohybu a divadlu.
Nejprve popisuje skladateluv hudebni vyvoj, systemy a principy prace, ke kterým na základe hudební praxe dospel. Poté vysvetluje, jak byly tyto principy Cagem aplikovány v ostatních umeleckych oborech se zamerením pozornosti prave na tanec, pohyb a divadlo.
V zaveru se prace soustreduje k odkazu, jez John Cage umeni a divadlu zanechal, tedy k jeho vlastní zivotní filosofii, která se vyvíjela po dlouhá léta jeho tvorby a ve které nakonec Cage dospel k jednoduchému presvedceni, totiz, ze nejdulezitejsí je existence hudby a zvuku jako takových.
|
|
On Description
Jedličková, Alice
There are probably not many readers who would cherish their memories of writing a description at school… Nevertheless, hardly anyone would deny that we cannot do without descriptions in everyday face-to-face dialogues – though only a few of us may be able to reflect on the process of describing, and to judge to what extent it is influenced by the circumstances surrounding communication. The essay on “absent description” by Jana Hoffmannová provides an insight into everyday speech, as well as an opportunity for linguistic self-reflection. Linguistics is only one of the disciplines present in this volume: nine representatives of various fields of research and theories are brought together here to discuss the issue of description: analytic philosophy and fictionality theory, linguistics and literary history, art history and intermedia theory. Petr Koťátko discusses the relationship between the communicational functions of descriptions and their function in the structure of fictional worlds of literature. While he employs realist descriptions to illustrate the limits of their identificatory work, various descriptive modes provide a parameter for Ivana Taranenková to pursue the development of realist writing. Hardly any reader will doubt the fact that every fiction has its own more or less overt (or covert) narrator. Nevertheless, it remains to be proved whether there is a corresponding “descriptor” in descriptions: an attempt at doing so in the context of Czech fiction is made by Stanislava Fedrová. The possibilities of employing descriptive forms as a tool of poetics (be it the historical or the intermedia one) are put to the test by Zdeněk Hrbata (in his interpretation of the generic schemes underlying Gautier’s novel Le Capitaine Fracasse, and Emma Tornborg, who focuses on poetic ekphrasis.
|
|
Porozumění náboženské formě řeči v náboženské výchově mládeže ve starším školním věku
SVITÁKOVÁ, Alena
Práce se zabývá chápáním metafor a symbolů u dětí strašího školního věku tj. období pubescence. Následně se věnuje pojetí metafor a symbolů v jednotlivých oblastech lidského života a myšlení. Jedná se o oblast estetiky konkrétně o výtvarné umění, drama, hudbu a literaturu. Dále se zabývá pojetím metafor a symbolů ve filosofii, sociologii, psychologii (především sociální a hlubinné psychologii), religionistice a biblistice. Praktiská část zhrnuje poznatky uvedené v odborné části a vyvozuje z nich důsledky pro náboženskou pedagogiku a didaktiku symbolu zaměřenou na straší školní vek. V závěru je nastíněno několik exemplárních výukových hodin náboženství, které korespondují s uvedenými odbornými a praktickými pedagogickými poznatky mající za cíl, napomáhat pubescentům rozkrývat svět metafor a symbolů nejen v náboženské oblasti.
|
|
Filosofie kultury
Malá, Adéla ; Dolista, Josef (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
V předložené práci reflektuji kulturu, její význam a projevy od doby moderny až po současnost. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se věnuji pojetí kultury z pohledu Tomáše Trnky. U Trnky se zaměřuji především na jeho pohled na vznik a původ kultury, na její význam, přínos a proměny v čase, ale i na její projevy negativní. Ve druhé kapitole se věnuji moderním kulturním ideálům v pedagogice, filosofii a vědě. Rozebírám taktéž moderní chápání umění, umělecká díla té doby a vliv moderní kultury a umění na náboženství. Třetí kapitola je o kultuře postmoderní. Snažím se postihnout celkový stav současné kultury ve všech lidských oblastech od vědy, přes umění až po náboženství.
|
|
Filosofie naděje
Malá, Adéla ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
V předložené práci hledám koncepce filosofické naděje u vybraných autorů. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole pojednávám o filosofii naděje v pojetí G. Marcela. Krátce nastiňuji jeho životopis, o jaké prameny se opíral, na jakou filosofii navázal a proč se on sám otázkou naděje zaobíral. U Marcela se zaměřuji především na naději nemocných a umírajích, ale i na podstatu naděje jako takové a její vztah ke svobodě. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila především na autory teologie naděje, kde jde hlavně o biblické motivace naděje pro přežití. Zabývám se však i nadějí ve víře a nastiňuji vztah umění a naděje. Třetí kapitola je o nadějích environmentálních, které se prolínají jako praktický výsledek (bezpečné potraviny, voda i čistý vzduch pro všechny atd.) a o nadějích sociálních. Ve čtvrté kapitole se jedná o naděje smyslu života, naděje v tíživých situacích a naděje na sílu čelit nespravedlnostem.
|
|
Rozvíjení tvořivosti v Montessori třídě mateřské školy
KYSELOVÁ, Soňa
Práce se zabývá možnostmi rozvíjení tvořivosti ve třídě mateřské školy, která pracuje podle Montessori pedagogiky, kritizované často jako příliš striktní a nedávající dostatečný prostor pro tvořivost a fantazii. Obsahem teoretické části je charakteristika tvořivosti a pedagogiky M. Montessori, pojetí tvořivosti M. Montessori, využití umění pro rozvíjení tvořivosti a jeho uplatnění v Montessori třídě. Praktickou část tvoří výzkumné šetření, zaměřené na zjišťování úrovně tvořivých schopností dětí v Montessori a běžných třídách a jejich porovnání. Práci doplňuji nabídkou činností, rozvíjejících tvořivost a uplatnitelných v Montessori třídě.
|
|
Měření a hodnocení kvality informačních systémů
Kostiha, František ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Ivánek, Jiří (oponent) ; Fiala, Alois (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Únor 2012 ABSTRAKT DIZERTAČNÍ PRÁCE Měření a hodnocení kvality informačních systémů. Dizertační práce je konceptem hodnocení informačních systémů podle kriterií navržených na základě rešerše filozofických, historických a kulturních souvislostí a využívá soudobé postupy využívané v systémech zajištění kvality. Argumentace a zdůvodnění se opírají o metodu vzorkování a jsou provedeny na základě vybraných zdrojů. Komplexní integrujících přístup uplatňuje paradigmata z prací například Aristotela, Giordana Bruna, Konfucia, ale také soudobých autorit v oblasti filozofie (Bělohradský, Tondl, Halík), informační vědy (Wiener, Shannon, Nielsen), managementu (Drucker), ekonomie (Stieglitz), psychologie a sociologie (Kohoutek, Koukolík), systémů zajištění kvality a zajištění kvality informačních systémů s uplatněním standardů ČSN, EN, ISO IEC. Podstata a charakter informace jsou spojeny s hodnotou v sociálním, ekonomickém a etickém kontextu. Na základě takto navrženého modelu kvality a s použitím statistických metod jsou prezentovány prvky manažerského hodnocení informačních systémů a souvisejících procesů v prostředí výrobních organizačních jednotek elektroenergetické společnosti na základě dat ze sedmiletého období jejich sběru....
|
host ::
