|
Lautréamont's Songs of Maldoror in the critical discourse from Breton to Blanchot
Nitschová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Zpěvy Maldororovy v kritickém diskursu od Bretona k Blanchotovi Tato práce představuje čtyři různé přístupy k dílu Isidora Ducasse: v textech Andrého Bretona, Léona Pierre-Quinta, Gastona Bachelarda a Maurice Blanchota sledujeme, jak se v první polovině dvacátého století začíná utvářet kritický pohled na Zpěvy Maldororovy. Zatímco v příspěvcích surrealistů převládá bezmezné nadšení z básníka, které jim nedovoluje vyslovit téměř žádný hodnotící komentář jeho díla, v následujících přístupech se už projevuje patrná snaha Lautréamontovo dílo uchopit a popsat. Pierre-Quint jej vnímá především jako výraz revolty: po obsahové stránce jde o revoltu Maldorora proti Bohu, po formální stránce o Lautréamontovu revoltu proti konvenčnímu užívání jazyka. Bachelard nabízí pohled skrze jediné vybrané téma, a sice bestiář Zpěvů Maldororových - analyzuje tedy především jeden konkrétní prvek, který podle něj propůjčuje dílu jeho charakteristickou živočišnou atmosféru. Konečně Blanchot v díle spatřuje odraz Lautréamontova života a v samotném procesu psaní pak způsob, jakým se Lautréamont vyrovnává s traumaty z dětství a dospívání. Závěrečná kapitola jednotlivé koncepce porovnává a snaží se zhodnotit cestu, kterou lautréamontovská kritika urazila od Bretona k Blanchotovi.
|
|
V napětí protikladů - recepce G.K. Chestertona v české meziválečné kultuře
Lukavec, Jan ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
V Chestertonově díle jsem rozlišil tyto základní protikladné t d en ence: tend . k polysémantičnosti, ke vnímání jazyka a světa ozvláštněně, z nizných úhlfl enc 1 pohledu; a tendenci pojímat to, co se týká Chestertonovy osobní ideologie, velmi zaujatě a Výhradně z jednoho úhlu pohledu- tendenci k ideologické monosémantičnosti. Druhá tendence (ač od počátku přítomná) přitom v Chestertonově díle postupně sllila. Ona tendence k polysémantičnosti se z Chestertonova díla zcela neztrácela, stále vice ale sloužila Chestertonově ideologii zavrhující město ve prospěch venkova a odmftajfcf pfiznat jakoukoli hodnotu (i schopnost vybudovat civilizaci a opravdovou demokracii) všem nekřesťanským a nekatolickým národům. Další dvojicí tendencí, které jsem rozlišil v Chestertonově tvorbě, jsou tendence k popření a k znovupotvrzení. Ty chápu v duchu Bachtinovy kategorie karnevalovosti Uejíž mnohé prvky se hojně vyskytuji v Chestertonově díle), modifikované pojetím A. Gureviče a antropologa V. Turnera, jako komplementární principy: princip podvracení, popření (či zproblematizování) skutečnosti a společenského řádu vede k opětné afirmaci, znovupotvrzení, dokonce posíleni řádu. V odlišných recepčních kontextech, v závislosti na odlišných "horizontech očekávání", pak zákonitě tato "polytendenčnost" vyvolávala odlišné...
|
|
Bytnost člověka v Heideggerových Příspěvcích k filosofii
Nitsche, Martin ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Michálek, Jiří (oponent)
Disertační práce `Bytnost člověka v Heideggerových Příspěvcích k filosofii` sleduje dvojí odborný záměr. V první řadě usiluje o to, co deklaruje svým názvem: analyzovat pojetí lidství v klíčovém díle Heideggerovy textové pozůstalosti, v Příspěvcích k filosofii. Druhým záměrem je pokusit se o využití analýz problematiky bytnosti člověka k interpretaci myšlení Příspěvků jako takových. Práce má tři přípravné oddíly. V prvním je analyzována Heideggerova kritika antropologie a interpretována jako poukaz na antropomorfii vztahových struktur světa. Možnost tematizace vztahových struktur se metodologicky opírá o fenomenologii. Tomu se věnuje druhý oddíl, který vykládá Heideggerův důraz na pojmy `střed` (die Mitte) a `(to) mezi` (das Zwischen) jako jednu z podob fenomenologické práce s intencionalitou. Třetí oddíl analyzuje Heideggerův fundamentálně-ontologický přístup k intencionalitě vztahu bytí a člověka v pojmu pobytu z Bytí a času a reinterpretační využítí tohoto přístupu v okruhu Příspěvků. Hlavní část práce má dva oddíly. Čtvrtý (v celkovém pořadí) interpretuje pojem `bytí-tu` (das Da-sein) z Příspěvků jako označení pro středově strukturované vztahové pole vztahu bytí a člověka. Provádí analýzu základních dynamismů, pomocí kterých Heidegger toto pole popisuje (odepření, protikyv, obrat). Pátý oddíl...
|
|
V napětí protikladů - recepce G.K.Chestertona v české meziválečné kultuře
Lukavec, Jan ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
V Chestertonově díle jsem rozlišil tyto základní protikladné t d en ence: tend . k polysémantičnosti, ke vnímání jazyka a světa ozvláštněně, z nizných úhlfl enc 1 pohledu; a tendenci pojímat to, co se týká Chestertonovy osobní ideologie, velmi zaujatě a Výhradně z jednoho úhlu pohledu- tendenci k ideologické monosémantičnosti. Druhá tendence (ač od počátku přítomná) přitom v Chestertonově díle postupně sllila. Ona tendence k polysémantičnosti se z Chestertonova díla zcela neztrácela, stále vice ale sloužila Chestertonově ideologii zavrhující město ve prospěch venkova a odmftajfcf pfiznat jakoukoli hodnotu (i schopnost vybudovat civilizaci a opravdovou demokracii) všem nekřesťanským a nekatolickým národům. Další dvojicí tendencí, které jsem rozlišil v Chestertonově tvorbě, jsou tendence k popření a k znovupotvrzení. Ty chápu v duchu Bachtinovy kategorie karnevalovosti Uejíž mnohé prvky se hojně vyskytuji v Chestertonově díle), modifikované pojetím A. Gureviče a antropologa V. Turnera, jako komplementární principy: princip podvracení, popření (či zproblematizování) skutečnosti a společenského řádu vede k opětné afirmaci, znovupotvrzení, dokonce posíleni řádu. V odlišných recepčních kontextech, v závislosti na odlišných "horizontech očekávání", pak zákonitě tato "polytendenčnost" vyvolávala odlišné...
|
host ::
