|
|
Mediální obraz událostí listopadu 1939 ve vybraných letech
Němcová, Karolína ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu událostí listopadu 1939, který vytvářelo Rudé právo, Mladá fronta a Lidová demokracie ve vybraných letech, a to počínaje rokem 1945, dále 1949 a následně po pětiletých intervalech až do let 1968 a 1969. Teoretická část poskytuje základní vhled do historického pozadí těchto událostí na základě odborné literatury. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých článků a je rozčleněna do sedmi kapitol dle zkoumaných let. Každá kapitola obsahuje stručné informace o postavení médií ve společnosti v daném roce, popis mediálního obrazu produkovaného jednotlivými periodiky na základě obsahu vydávaných článků a jeho následnou analýzu v závěru každé kapitoly. Cílem práce je za použití historické komparativní analýzy zjistit, jakým způsobem na listopadové události vzpomínal český tisk v závislosti na svém zaměření a na tehdejších společenských a politických poměrech.
|
|
| |
|
|
František Holman: Život jednoho odbojáře, člena odbojové skupiny Brdy - Neliba
Fencl, Radek ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá partyzánskou skupinou Brdy - Neliba a působením Františka Holmana v rámci její organizace. Odbojová skupina Brdy - Neliba vznikla již v roce 1938. Začátek její Činnosti je spojen s Janem Paškem z obce Kvaň. V první fázi, která trvala až do léta 1941, členové této organizace pomáhali materiálně a finančně rodinám zatčených. V červnu 1941 prchá z Prahy na Hořovicko Jaroslav Neliba, kterého přišlo zatknout gestapo kvůli jeho komunistickým aktivitám za první republiky. Byl jedním z obviněných ve špionážní aféře ve Škodových závodech. Neliba se do konce roku 1941 se ukrýval ve Kvani u Josefa Paška, poté s ním navazuje spojení II. ilegální ústřední vedení KSČ, stává se jeho aktivním Členem, ve své odbojové práci pokračuje i ve III ilegálním ústředním vedení KSČ. Buduje kryt u Újezdu, z něhož byla řízena partyzánská Činnost na celém Podbrdsku. V listopadu 1944 byl Jaroslav Neliba zatčen gestapem. V lednu 1945 je zlikvidován újezdský bunkr. Přesné datum úmrtí Jaroslava Neliba není známé, nejspíše byl ubit k smrti na začátku roku 1945. František Holman byl jedním ze Členů hořovické buňky Brdy - Neliba. Spolu se svými spolupracovníky provedl akci mezi Hořovicemi a Berounem, při které bylo zničeno telefonní vedení. V Červenci 1943 byl František Holman zatčen a 19. 5. 1944 v Mnichově popraven.
|
|
|
Obyvatelé Hlučínska v československé zahraniční armádě na západě
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá dosud neprobádanou problematikou Hlučíňanů sloužících v československém zahraničním vojsku na západě. Na příkladu obyvatel Hlučínska rozkrývá okolnosti náboru vojáků Wehrmachtu do československé armády. Pokouší se vystihnout specifika hlučínských účastníků zahraničního odboje a nastínit, jaké pohnutky je mohly vést k rozhodnutí vstoupit do zahraniční armády, jakým způsobem se dotyční prezentovali vyslýchajícím důstojníkům a podobně různé úhly jejich hodnocení ze strany československých důstojníků. Práce si klade za cíl především poukázat na neznámou skutečnost jejich vojenského působení mimo Wehrmacht a objasnit celkový počet a zařazení Hlučíňanů k československým jednotkám. Zamýšlený cíl pomohla objasnit jak kvantitativní analýza založená na seznamu jednotlivých osob, tak řada kvalitativních analýz rozebírajících především odvodní a výslechové listy. Mimo to bylo přihlédnuto k fondům různých vojenských institucí a místní provenience Okresního národního výboru v Hlučíně.
|
|
| |
|
|
Československo za druhé světové války : vliv válečných událostí na poválečný vývoj republiky
Krejčí, Pavel ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Léta 1938-1945 předurčila vývoj, který vyvrcholil komunistickým převzetím moci. Česká společnost procházela v tomto období hlubokou krizí, jež způsobila rozčarování z hořkého konce První republiky a její vnitropolitické problémy. Velká hospodářská krize, masová nezaměstnanost a neschopnost vládních činitelů tento stav uspokojivě řešit vedla k nespokojenosti s prvorepublikovým hospodářským uspořádáním a úvahám o radikální změně. Rovněž stranicko-politický prvorepublikový systém podle mnohých selhal. Příliš velké množství politických stran, nutnost koaličních vlád, egoistické lpění na stranických zájmech místo zájmů národních, pletichy, politikaření, a v neposlední řadě neúměrné zabrání prostoru v životě státu bylo dáváno za příčinu toho, proč demokracie nebyla schopna potvrdit svoje přednosti právě v okamžicích, kdy toho bylo nejvíce potřeba. Zrada západních spojenců, především Francie (pod silným vlivem Velké Británie) a relativně vstřícné chování Sovětského svazu během Mnichovské krize otřásly rovněž zahraničně-politickými koncepcemi, zastávanými v meziválečném období. Všechny tyto události způsobily, že prakticky nikdo si nepřál návrat k předválečným poměrům. Navíc to neměly být jen kosmetické úpravy, nýbrž o zásadní a radikální přestavbu vnitropolitické struktury budoucího státu, stejně jako o...
|
|
|
Odboj na Plzeň - sever za druhé světové války
Boříková, Barbora ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Diplomová práce stručně popisuje situaci na Plzeňsku v průběhu období od podepsání Mnichovské dohody po osvobození a konec II. světové války na pozadí mezinárodního dění a se zvláštním akcentem na každodenní život. Dále mapuje vývoj domácího odboje a jeho součinnost s odbojem zahraničním a přináší výčet organizací působících na Plzeňsku. Převážná část práce je věnována odboji na Nýřansku, které je od roku 1960 součásti okresu Plzeň - sever. Tato část se zabývá jak odbojem organizovaným, ať již se jedná o odboj na komunistickém či demokratickém základě, tak spontánními odbojovými činy jednotlivců. Práce přináší několik konkrétních příběhů lidí, jejichž osudy významně poznamenal protinacistický odboj, a do jejichž životů zasáhla nacistická perzekuce. Cílem práce bylo vykreslit na pozadí těchto příběhů situaci domácího odboje v průmyslové oblasti Nýřanska.
|
|
|
Čeští krajané v boji za americkou občanskou společnost v první polovině 20. století
ČERNÝ, Aleš
Cílem této bakalářské práce je nejen přiblížit životy a působení našich krajanů v USA, a to zejména v období první poloviny 20. století, ale rovněž postihnout některé aktivity, jež napomohly k formování našeho státu a odehrávaly se na území Spojených států amerických, ať se již jedná o události spojené s první nebo druhou světovou válkou, či události z meziválečného období. Jednotlivé kapitoly postupně pojednávají o osobnostech českého původu, které se nebály vstoupit do veřejného dění ve své nové domovině a uplatnit své schopnosti na poli uměleckém, náboženském, vojenském či politickém.
|
|
|
Život v domažlickém pohraničí za 2. světové války
MENCLOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá životem v domažlickém pohraničí za druhé světové války. Cílem práce je přinést celistvý pohled na události a život na Domažlicku, zachytit stěžejní okamžiky, život lidí a osudy některých z nich. Vzpomínky pamětníků pak pomohou vytvořit obrázek o tom, jaký měla tato doba vliv na jejich osobní život.
|
|
|
Příbram a každodenní život jejích obyvatel v letech okupačních 1939 - 1945
ŠORFOVÁ, Petra
Úkolem této diplomové práce je zachytit události let 1939 ? 1945, které se odehrály nejen na území celého Protektorátu Čechy a Morava, ale měly své specifické dopady i na středočeské město Příbram. Práce vznikla na základě písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu Příbram, dostupné literatury a v neposlední řadě na základě vzpomínek pamětníků, kteří válku prožili jako děti. Ve své práci jsem se zaměřila na dopady války na životy obyčejných lidí, kteří prožívali nejen mnohé životní tragédie, ale i osudová setkání, která je ovlivnila někdy na celý život. Práce je rozdělena na sedm kapitol. První kapitola se věnuje historii Příbrami od pravěku po současnost a její součástí je i poznání Svaté Hory a Březových Hor, které jsou její nedílnou součástí. Druhá kapitola přibližuje situaci krátce před vypuknutím války i vyrovnání obyvatelstva s vyhlášením Protektorátu. Následující kapitola se věnuje dějinám Vysoké školy báňské, která se ve městě nacházela téměř sto let. Vysoká škola báňská byla, stejně jako ostatní vysoké školy v Protektorátu, postihnuta rozhodnutím o uzavření a několik jejích studentů byla následně zatčeno a deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Čtvrtá kapitola se věnuje židovské a romské problematice, v dnešní době velmi populárnímu tématu. V páté kapitole jsem se snažila zachytit atmosféru každodenního života během války převážně očima dětí, ovšem zaměřila jsem se i na kulturní život dětským očím vzdálený. Šestá kapitola je zaměřena na období největšího teroru po atentátu na Reinharda Heydricha, kterého nebylo ušetřeno ani příbramské obyvatelstvo. Poslední kapitola se snaží zachytit boj českého obyvatelstva za obnovu samostatného státu, do kterého se ve velké míře zapojili i občané Příbrami a okolí. V neposlední řadě se v kapitole věnuji poslednímu boji ve střední Evropě, který se odehrál nedaleko města Příbram. V diplomové práci jsou spojeny obecné souvislosti s konkrétními událostmi odehrávajícími se v Příbrami. Diplomová práce se snaží přiblížit období 2. světové války plné obav, útrap a naděje.
|
host ::
RSS.