|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
|
|
Obraz vybraných somatismů v českém jazyce
Škanderová, Adéla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce pojednává o jazykovém obraze světa vybraných somatismů v českém jazyce, konkrétně o komponentech trávicí soustavy (žaludek, žluč, žlučník, žáha, střevo). Teoretická část se zabývá termínem kognice, kognitivní vědou, posléze i lingvistikou. Dále objasňuje procesy v naší mysli, které jsou pro koncept jazykového obrazu světa klíčové, tj. konceptualizace, kategorizace, metafora, antropocenstrismus apod. Praktická část pak pracuje s konkrétním výskytem somatismů v různých jazykových kontextech, a to především v podobě kolokací nebo frazeologie a idiomatiky. Analýza probíhá na základě teorie profilu a jeho představových schémat. Znalosti z oblasti lingvistiky jsou doplněny o poznatky z psychosomatiky, neboť právě psychosomatika byla shledána jako (vhodný) doplňující či pomocný zdroj pro objasňování spojitostí mezi výskytem somatismů v jazyce a mimojazykovou realitou.
|
|
|
Člověk v hádankách. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Boháčková, Linda ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
V hádankách mohou být tematizovány všechny oblasti lidské existence. Podle tezí kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky jsou i v hádankách každého kulturního prostředí - jakožto ve specifickém sémiotickém systému - uloženy poukazy k určitému způsobu chápání světa a místa člověka v něm. Cílem této práce je přiblížit naivní obraz člověka a lidského těla v českém jazyce, jak se jeví na základě lidových hádanek. Metodologická východiska poskytuje především stať etnolingvistky H. Kazancevové. Hádanky je možné roztřídit: hádanky vztahující se k ontogenezi člověka tvoří první skupinu, do druhé skupiny spadají delší a často rýmované hádanky označující člověka a části jeho těla pomocí neologismů či okazionalismů, třetí skupina je tvořena hádankami o jednotlivých orgánech. Části těla jsou v hádankách kódovány jak na základě svého vnějšího vzhledu, tak na základě funkce - činnosti, již vykonávají, případně se obě hlediska mohou prolínat. Soubory orgánů označovaných v hádankách druhé a třetí skupiny se poněkud liší. Hlava, vlasy, oči, nos, ústa, ruce a nohy jsou části těla, jež jsou tematizovány v obou těchto skupinách. Stojí tedy pravděpodobně v samém centru lidového, naivního obrazu člověka. Druhá skupina hádanek navíc kóduje čelo, břicho, kolena, chodidla a paty. Naproti tomu třetí skupina obsahuje navíc...
|
|
|
Dech a dýchání jako zdrojová oblast konceptuálních metafor v češtině
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se soustřeďuje na sémantický okruh dechu a dýchání. Vychází při tom z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V první kapitole je věnována pozornost teorii konceptuální metafory, kognitivnímu pojetí metonymie a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii). Další kapitola přibližuje zkoumaný sémantický okruh na základě dat z výkladových, etymologických a jiných slovníků. Upozorňuje se při tom na metafory a metonymie, k nimž tyto údaje poukazují. Třetí kapitola se zabývá tělesnou zkušeností s dechem, a to v celé její šíři (smyslové vnímání dechu a vlastní prožívání dýchání). Je zde rovněž naznačeno, jakým způsobem se tento zkušenostní základ promítá do jazyka. Stěžejní kapitola práce představuje klasifikaci shromážděného jazykového materiálu: ukazuje, k jakým cílovým oblastem se váže zdrojová oblast dechu a dýchání na základě metaforických vyjádření excerpovaných z frazeologických slovníků ve formě frazémů. Výzkum ukázal, že se dech a dýchání ve zdrojové oblasti uplatňují především metonymicky. Lze pak rozlišit tzv. metafory z metonymií (metaftonymie) a "čisté" metafory (personifikace). Na základě interpretace dat jsou na konci práce formulovány konceptuální metafory založené na dechu a dýchání.
|
|
|
Kůň v české frazeologii, příslovích a pohádkách. Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa
Kovařík, Tadeáš ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obrazem koně v české frazeologii, příslovích a pohádkách Karla Jaromíra Erbena. Materiál je zpracován s východiskem v kognitivní lingvistice a teorii jazykového obrazu světa a s užitím jejich metodologických nástrojů. Nejprve je vysvětlen teoreticko-metodologický rámec práce, jímž je především kognitivně lingvistický přístup k jazyku a jazykový obraz světa. Těmito metodami je následně zpracováván jazykový a kulturní obraz koně v českém prostředí, jak vyplývá ze slovníků. Je rozebrána etymologie výrazu a jeho historický vývoj, jsou vymezeny významy na základě výkladových slovníků a popsána nejčastější synonyma, hyponyma a kohyponyma (hřebec, kobyla/klisna, hříbě ad.). Především na základě frazeologie, idiomatiky a paremiologie, ale i přenesených použití, neologismů, derivátů a kompozit je vypracován stereotyp koně v českém jazykovém obrazu světa. Následně je prozkoumán obraz koně v Erbenových Českých pohádkách. V závěru je podána tzv. otevřená definice významu výrazu kůň.
|
|
|
Metaforičnost partnerských pojmenování
Štěpánová, Pavla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Metaforičnost partnerských pojmenování se na základě dotazníkového průzkumu zabývá projevy metaforičnosti v partnerských pojmenováních. Nejprve je vymezeno místo partnerských pojmenování v onomastice a je podána jejich obecná jazyková charakteristika. Dále jsou představeny hlavní myšlenky kognitivní lingvistiky, zejména teorie konceptuální metafory, která je základem pro rozbor a interpretaci metaforičnosti jednotlivých partnerských pojmenování. Ta jsou rozdělena do několika sémantických skupin, v jejichž kontextu jsou jednotlivá partnerská pojmenování analyzována.
|
|
|
Zdvořilost v komunikaci žen a mužů
Kaushiková, Martina ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zdvořilosti v komunikaci žen a mužů. Zaměřuje se na tři typy komunikačních situací, které se liší pohlavím komunikantů: 1) komunikantkami jsou pouze ženy, 2) komunikanty jsou pouze muži, 3) komunikanty jsou ženy i muži. Teoretická část práce se zabývá vymezením komunikace, zdvořilostními koncepcemi a sociálními rolemi. Práce se vymezuje vůči Griceovu kooperačnímu principu a Leechovu konceptu zdvořilosti. Cílem bakalářské práce je porovnat teorie a přístupy jednotlivých lingvistů s reálnými projevy zdvořilosti v běžné komunikaci na základě dotazníkového šetření. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice jazykových prostředků užívaných při zdvořilé komunikaci; porovnána je volba jazykových prostředků u mužů a žen. Nedílnou součástí práce je usouvztažnění rozdílů v pojetí i projevech zdvořilosti u mužů a žen s odlišnostmi v jazykovém obrazu světa žen a mužů.
|
|
|
Pes v českém jazykovém obrazu světa
Prokšová, Hana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
I. Abstrakt Práce vychází z teoretických principů polských etnolingvistických prací, které jsou přiblíženy v první části práce. Pozornost je věnována zejména teorii antropocentrismu přirozeného jazyka, postulující rozlišení "vlastního" a "lidského" versus "cizího", respektive "ne-lidského" v kognitivním chápání světa, a v návaznosti na ni představíme obecné rysy jazykového obrazu domácích zvířat v češtině. Druhá část práce se s přihlédnutím k doposud získaným teoretickým poznatkům zabývá výrazem pes v češtině a jeho deriváty, jejich pozicí v lexikálním systému, sémantikou a konotacemi a stereotypy, které se s nimi pojí. V závěru je formulována kognitivní definice pojmu "pes" v češtině inspirována strukturou hesel v polském Slovníku lidových stereotypů a symbolů.
|
|
|
Jazykový obraz nohy/nohou v češtině
Čurdová, Veronika ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu somatismů v českém jazyce a vychází z dosavadních teorií a metod tzv. kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V centru pozornosti je ta část skutečnosti, kterou příslušníci českého jazykového a kulturního společenství nazývají noha / nohy. Nejprve bylo provedeno srovnání dvou terminologických perspektiv, z nichž je možné nohu / nohy nahlížet: perspektivy přirozené, tj. perspektivy běžného, naivního jazykového obrazu světa, a perspektivy vědecké, lékařské. Lékařská perspektiva tenduje k co nejpřesnější kategorizaci, analyzuje danou část těla až do nehlouběji uložených struktur. Naopak pro naivní perspektivu je relevantní jen povrch nohy / nohou a rozlišuje takové kategorie, které jsou významné pro člověka a jeho fungování ve světě. V stěžejní kapitole se snažíme postihnout význam nohy / nohou a jejích / jejich částí prostřednictvím analýzy výkladů v českých výkladových slovnících, a dále interpretace původu pojmenování, slovotvorných derivátů či složenin, synonym, a především frazeologie. Na základě výzkumu těchto zdrojů byly zjištěny systémové konotace, které se podílejí na významových profilech pojmu. Pro nohu / nohy byly stanoveny čtyři významové profily: 1) "vzhled nohy / nohou"; 2) "noha / noha jako součást lidského těla"; 3) "noha / nohy jako prostředek...
|
|
|
Kulturologické aspekty ve výuce ruštině a němčině (na materiálu českých, ruských a německých pranostik)
Havelková, Lenka ; Žofková, Hana (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent) ; Vysloužilová, Eva (oponent)
HAVELKOVÁ, L. Kulturologické aspekty ve výuce ruštině a němčině (na materiálu českých, ruských a německých pranostik) : Disertační práce. Praha : Univerzita Karlova, 2011. 254 s. Školitelka: PhDr. Hana Žofková, CSc. Klíčová slova: cizojazyčná výuka, jazykový obraz světa, komunikativní kompetence, lidové pranostiky, porovnání pranostik, sociolingvistická kompetence, užití pranostik v cizojazyčné výuce Abstrakt: Disertační práce se zabývá kulturologickými hledisky cizojazyčné výuky, přičemž se podrobněji zaměřuje na lidové pranostiky, jejich kulturologický potenciál, jejich srovnávání a možnosti jejich využití ve výuce ruštině a němčině; práce je tedy věnována problematice, která dosud nebyla podrobněji ani teoreticky, ani prakticky rozpracována. Hlavním cílem práce je zjištění, zda lze lidové pranostiky využít v cizojazyčné výuce v rámci formování komunikativní kompetence, případně jakým způsobem. Práce vychází z obecných vztahů jazyka a kultury, z poznatků o národní kultuře a jejích složkách a z analýzy základních principů moderní lingvodidaktiky. Teoretická část práce objasňuje základní pojmy a vztahy k příbuzným disciplínám, které jsou pro řešení problematiky klíčové, jakož i pojetí komunikativní kompetence a jejích složek. Je definován obor reálie jako základna pro rozvoj sociolingvistické kompetence,...
|
host ::
RSS.