|
|
Postoje studentů denní formy studia Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity k vlastní uplatnitelnosti na trhu práce
KOIŠOVÁ, Lenka
Ve své diplomové práci zjišťuji postoje studentů ZSF JU k jejich budoucímu uplatnění na trhu práce. Přestože situace nezaměstnanosti v ČR a stejně tak situace v Jihočeském kraji je příznivá, absolventi škol a mladí lidé stále patří ke skupině nejvíce ohrožené na trhu práce. V první kapitole diplomové práce popisuji teoretická východiska této problematiky. V této části je vymezena problematika celkové nezaměstnanosti ČR a konkrétněji nezaměstnanost v Jihočeském kraji, kde sídlí ZSF JU. Popisuji trh práce a zaměřuji se na problém nezaměstnanosti absolventů a mladých lidí, jejichž situaci popisuji v závislosti na dosaženém vzdělání a porovnávám jejich situaci v ČR se zahraničím. Dále popisuji ZSF JU a vymezuji problematiku pomáhajících profesí, jichž se obory na ZSF JU týkají. Cílem mé práce bylo zjistit, jak si studenti představují své budoucí povolání, zda chtějí zůstat v oboru, který vystudovali a případně proč by se chtěli/nechtěli uplatnit v oboru, který vystudovali. Z výsledků je zřejmé, že studenti ZSF JU se v budoucnu na trhu práce chtějí uplatnit v oboru, který studují. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření. V praktické části diplomové práce jsem porovnávala postoje studentů zdravotních a sociálních oborů. Dále jsem porovnávala postoje studentů, kteří studují v bakalářských oborech a studentů, kteří pokračují ve studiu v rámci navazujícího studia. Při porovnávání mezi sociálními a zdravotními obory spatřuji rozdíly v postojích studentů, stejně tak při porovnávání bakalářských a magisterských programů. Diplomová práce by mohla být přínosná pro ÚP ČR a ZSF JU a současně i pro představitele státní správy, jež celý systém terciárního školství řídí a monitorují.
|
|
|
Postoje sociálních pracovníků k supervizi
ŠVAJGROVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá postoji sociálních pracovníků k supervizi ve vybrané organizaci sociálních služeb. Teoretické koncepty nastiňují problematiku pomáhajících profesí, supervize pomáhajících pracovníků a postojů jako činitelů pro rozličné přijetí supervize. Následkem konceptualizace teoretických východisek vyvstaly otázky, které byly zformulovány do tří dílčích výzkumných bloků respektující tři úrovně, na kterých se postoje jedinců projevují. Jde o složku kognitivní, emocionální a behaviorální. Výzkumnou otázkou bylo, jaké jsou postoje sociálních pracovníků k supervizi ve vybrané organizaci sociálních služeb. Odpověď byla hledána pomocí kvalitativní výzkumné strategie.
|
|
|
Problematika mentální hygieny u pomáhajících profesí
Blechová, Barbora ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Práce pojednává o problematice mentální hygieny u pomáhajících profesí. Nástrojem, který jejich příslušníci při pomáhání používají, je jejich osobnost. Se svými klienty vytvářejí určitý druh vztahu a do své práce jsou často emocionálně zainteresováni. Jsou tak ve zvýšené míře vystaveni takovým potížím, jako je syndrom pomáhajícího, stres, syndrom vyhoření, deprese či různé psychosomatické obtíže. Nedílnou součástí jejich povolání by proto měla být mentální hygiena, která působí především jako prevence uvedených obtíží, ale i jako jejich možné řešení. Klíčová slova Pomáhající profese Mentální hygiena Stres Syndrom vyhoření Životospráva Autoregulační techniky
|
|
|
Syndrom vyhoření v práci učitelů
Mudrová, Simona ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Beneš, Milan (oponent)
NÁZEV Syndrom vyhoření v práci učitelů ABSTRAKT Syndrom vyhoření představuje závažný problém ovlivňující kvalitu života postižených osob i jejich zdatnost. Pojem vyhoření je zde definován. Bakalářská práce blíže vymezuje hlavní teoretické zdroje vyhoření, vývoj a utváření jeho charakteristik. Přináší přehled okolností, které mohou vznik a rozvoj vyhoření usnadňovat či omezovat. Syndrom vyhoření postihuje především příslušníky pomáhajících profesí. Pojem pomáhající profese je zde definován. Učitelská profese je jednou z pomáhajících profesí. Učitelské povolání patří k náročným povoláním. Existují různé vlivy působící na práci učitelů rušivě, které ovlivňují celkovou osobní výkonnost a pracovní spokojenost. Bakalářská práce pojednává o fyzické a psychické zátěži při výkonu učitelského povolání. Jsou uvedeny situace, které pro učitele mohu být zdrojem emočního vyčerpání. Jsou popsány příčiny syndromu vyhoření, symptomatologie a některé jeho negativní důsledky se zřetelem k učitelskému povolání. Z tohoto pohledu se vyskytují u učitelů pracovní zátěže, kterým je nutno věnovat pozornost, neboť mohou poškozovat jak zdraví učitelů, tak pracovní výkon. Bakalářská práce předkládá způsoby a prostředky, kterými zvládají učitelé zátěžové situace. Informuje o možnostech prevence a intervence syndromu vyhoření. Jsou...
|
|
|
Syndrom vyhoření u pomáhajích profesí
Mohoritová, Nikol ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šnýdrová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice syndromu vyhoření u pomáhajících profesí. První část analyzuje pomáhající profesi a specifické charakteristiky pomáhající práce, další část popisuje syndrom vyhoření, jeho příznaky, fáze a diagnostiku. Poslední část práce pojednává o léčbě syndromu vyhoření (z pohledu tradiční i alternativní medicíny) a o preventivních opatřeních, které lze zavést do života každého člověka. Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, rizikové faktory, pomáhající profese, stav plynutí, sociální opora, zdravý životní styl
|
|
|
Psychoterapeutické přístupy při zvládání stresových a traumatických situací
Pěkná, Dominika ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Štětková, Petra (oponent)
Resumé Tato práce je v nována metodám zvládání stresových a traumatických situací. Cílem práce je upozornit na d ležitost psychohygieny v život člov ka jako p ípravy na p íchod náročných životních situací. První část práce vysv tluje pojmy stres a trauma a p edstavuje r zné metody a druhy psychoterapie. Druhá část je pak v nována konkrétn jším témat m, jako jsou terapeutické možnosti práce s t lem, kde se práce soust e uje p evážn na bioenergetiku a jógu. Dále je vysv tlen pojem psychohygiena a jsou vyjmenovány a popsány její d ležité aspekty, využitelné v každodenním život člov ka. Nakonec práce upozor uje na existenci syndromu vyho ení, velice častého problému lidí s pomáhající profesí. V rámci práce byl také proveden pr zkum metodou dotazníku s názvem "Vliv jógy na stresovou toleranci", ve kterém se potvrdila myšlenka mnoha knih o józe či duševním zdraví, že jóga má pozitivní vliv na duševní zdraví člov ka. Součástí je také upozorn ní na d ležitost péče o duševní zdraví u rodič d tí s postižením, na které častokrát bývají ze strany odborník kladeny veliké nároky sm ované k vývoji postiženého dít te a mén již k podn cování práce na sob .
|
|
|
Specifika pomáhajících profesí v oblasti prevence sociálně patologických jevů
Hakenová, Ivana ; Poláčková, Věra (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá oblastí profesionálního pomáhání se zaměřením na prevenci výskytu sociálně patologických jevů u dětí a dospívajících. Teoretická část seznamuje s historií i současným pojetím altruistického jednání, definuje základní společenské oblasti a jejich činnosti, pro které je pomoc druhému člověku charakteristickým rysem. Pozornost je věnována také službám pomáhajícího sektoru a jejich klientele. Úvodní část neopomíná ani analýzu předpokladů a požadavků na výkon pomáhajícího povolání, jeho skrytá úskalí i prevenci neprofesionálního jednání. Sociální deviace jsou přirozenou součástí každé společnosti. Jejich nositeli jsou nejen dospělí, ale také děti a dospívající. Příčinami, průběhem a důsledkem sociálně nepřijatelného chování se zabývají odborníci, jimž je věnována závěrečná kapitola teoretické části této práce. Praktická část doplňuje charakteristiku vybraných pomáhajících profesí uvedených v části teoretické, a to na základě výpovědí získaných v rámci expertního šetření uskutečněného mezi jednotlivými odborníky. Zároveň poskytuje jejich porovnání na základě předem definovaných specifik.
|
|
|
Motivace studujících pro práci v sociální sféře
DUCHOŇOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je motivace studujících pro práci v sociální sféře. Volba oboru je důležitým mezníkem v životě každého z nás, cílem práce je zjistit, jaké faktory působí na mladého člověka během volby oboru se sociálním zaměřením a jek se jeho motivy během studia a získávání zkušeností z praxe mění. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce je popsána sociální práce a to její historie, definice, etické standardy i cíle. Práce se zabývá rolí sociálního pracovníka a popisuje jeho kompetence. Uvádí předpoklady pro výběr povolání a faktory, které tento výběr ovlivňují. Dále pojednává o motivaci, definuje ji a seznamuje nás s pojmy jako je motiv, hodnota nebo potřeba. Práce se dotýká také teorií motivace a připomíná hierarchii potřeb dle Maslowa. V ústraní nezůstává ani motivace pracovní, motivace v pomáhajících profesích, problematické motivy nebo syndrom vyhoření, který se právě v sociální sféře vyskytuje častěji než v jiných odvětvích. Praktická část práce je zaměřená především na kvantitativní výzkum, kdy průzkum začíná již u žáků základních škol, kteří si právě vybrali své budoucí zaměření. Tato část si klade za cíl zjistit, jaké procento těchto žáků se rozhodlo pro sociální sféru a co je k tomuto rozhodnutí vedlo. Dále je kvantitativní výzkum proveden mezi středoškolskými i vysokoškolskými studenty, kteří navštěvují obor se sociálním zaměřením. Zde práce odkrývá nejčastější a nejdůležitější motivy studentů, spokojenost s volbou oboru a jejich očekávání od studia i budoucího povolání. Zde se také dozvídáme, kolik studentů chce po ukončení studia zůstat v oboru. V praktické části se nachází i výzkum kvalitativní, který celou práci doplňuje. Polostrukturované rozhovory jsou vedeny se studentkami, ale i se sociální pracovnicí. Tyto respondentky nám blíže popíší svou motivaci pro práci v sociální sféře. Dle výsledků, které výzkum přinesl, lze konstatovat, že studenti nejčastěji volí obor se sociálním zaměřením, aby mohli pomáhat druhým. Je ale pravdou, že mnoho studentů školu vybírá unáhleně a nechávají se ovlivnit místem bydliště, svými přáteli nebo povahou studia, tito lidé většinou nevědí, co od oboru mohou očekávat a jsou často demotivovaní již během studia. Práci by v praxi mohli využít žáci a studenti rozhodující se pro obor se sociálním zaměřením. Pro pedagogy působící na školách, kde probíhal výzkum, by práce mohla sloužit jako zpětná vazba. Využít by mohli zejména část, kde je popsán rozdíl mezi očekáváním a realitou.
|
|
|
Kompetence důvěryhodnosti pro legitimizaci sociální práce
GRAUS, Milan
Práce se věnuje tématu důvěryhodnosti v kontextech sociální práce. Cílem je nahlédnout a určit, jaké obecné i specifické okolnosti ovlivňují formování důvěry. Východiskem jsou klíčové pojmy pro poznání širšího kontextu ve kterém je fenomén důvěry zpracováván. Práce nejprve mapuje podmínky a zákonitosti vzniku a rozvoje důvěrného vztahu. Následně si všímá souvislostí s lidskými psychickými potřebami a hodnotami. Zvýrazňuje akcent důvěry v kontextu vztahu k sociálním institucím a strukturám v pojmech sociálního kapitálu. Zabývá se rolí důvěrného vztahu na rozvoj identity a individualizace a také rozvíjí téma rodiny v kontextu tématu práce. Samostatně diskutuje téma důvěry ve vztahu k sociální práci, k dovednostem a kompetencím, kterými sociální pracovníci disponují. Dále ukazuje téma důvěry v souvislosti s hlavními etickými přístupy k eticky citlivým otázkám. Nabízí základní přehled problematických tendencí v sociální práci, tzn. syndromu pomocníka a syndromu vyhoření. V práci je průběžně zhodnocováno biografické vyprávění sociálních pracovníků nejen na téma důvěry, ale i témat diskutovaných v samostatných kapitolách.
|
|
|
Vztah mezi prosociálními tendencemi a vybranými osobnostními dimenzemi u studentů psychologie
MĚRTLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá vztahy mezi prosociálními tendencemi a vybranými osobnostními dimenzemi u studentů psychologie. Teoretická část práce se proto zabývá vymezením pojmů prosociální chování, altruismus, pomáhající chování. Někteří autoři tyto pojmy užívají synonymicky, jiní je naopak významově rozlišují. V práci jsou popsány příčiny prosociálního chování, stručně se práce věnuje vývoji prosociálního chování. Také jsou zde popsány dispoziční faktory a situační faktory prosociálního chování. Poslední dvě kapitoly teoretické části se věnují vymezení pojmu pomáhající profese a popisu pětifaktorového modelu osobnosti. Praktická část zkoumá úroveň osobnostních předpokladů k prosociálnímu chování u studentů psychologie. Výzkumnou metodou je dotazníková baterie, kterou tvoří tři dotazníky: NEO pětifaktorový osobnostní inventář, PSB Inventář prosociální osobnosti, Dotazník na měření míry altruismu. Cílem bakalářské práce je zjistit vzájemné vztahy mezi prosociálními tendencemi a vybranými osobnostními dimenzemi u studentů psychologie. Výzkumný vzorek tvořilo 86 studentek psychologie a 34 studentek nepomáhajících oborů. Získaná data byla porovnána na základě metody Mann Whitney U test a korelační analýza. Bylo zjištěno, že studenti s dobrovolnickou zkušeností vykazují vyšší míru faktorů "jinými orientovaná empatie" a altruismus, že se studentky psychologie a studenti nepomáhajících oborů liší v míře faktoru otevřenost vůči zkušenosti. Dále bylo potvrzeno, že české a americké studentky psychologie dosáhly ve faktorech "jinými orientovaná empatie" a "ochota pomáhat" srovnatelných hodnot. Stejný závěr přináší i porovnání českých studentek psychologie a ostatních pomáhajících oborů. Studentky psychologie dosahují nadprůměrných hodnot u faktoru přívětivost a otevřenost vůči zkušenosti.
|
host ::
RSS.