|
|
Statické zajištění zámku
Kulla, Lukáš ; Bažant, Zdeněk (oponent) ; Strnad, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce bylo statické zajištění zámku v Miroslavských Knínicích. Bylo nutné zámek prozkoumat z několika ohledů a najít znaky porušení. Následně analyzovat a navrhnout vhodné zajištění jednotlivých částí. Rozdělit do etap výstavby a posoudit návrh zajištění z hlediska únosnosti materiálů. Na závěr vytvořit podrobnou dokumentaci v rozsahu vhodném pro provedení. Na základě inženýrsko-geologického a vizuálního průzkumu bylo navrženo vodorovné ztužení předpínacími lany ve třech úrovních. První úroveň “A” se skládá z uzavřeného okruhu předpjatých železobetonových pasů, doplněného o příčné a konstrukční předpjaté železobetonové pasy. Další úrovně “B,C” slouží k zajištění horní stavby a jsou navrženy metodou předpínacích lan vedených v náhradních kabelových kanálcích.
|
|
|
ZÁMEK ZDISLAVICE – KONCEPCE OBNOVY KULTURNÍ PAMÁTKY
Valentová, Veronika ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je koncept obnovy zámku ve Zdislavicích a jeho nové využití jako literárního hotelu se zaměřením na osobnost významné rakouské spisovatelky Marie Ebner-Eschenbach, rozené Dubské. Mým cílem bylo najít zámečku takové využití, které by jej oživilo a mohl tak být zachován pro další generace. Díky osobnosti spisovatelky jsem se rozhodla zámek spojit s literaturou. Navrhla jsem tak hotel, který je určen pro literární nadšence, jazykovědce, copywritery a odbornou veřejnost. Ale také pro návštěvníky, kteří se zajímají o osobu Marie Ebner-Eschenbach. V objektu je tak hotel a další přidružené provozy. Těmi je restaurace, literární kavárna s přidruženým muzeem o spisovatelce, kaple, společenské sály s možným využitím pro konference a knihovna (celkem tři knihovny). Součástí celého areálu je také zámecký park. Ten je koncipován jako anglický park, ale ve směru osy zámku je tato sekce upravena jako francouzská zahrada. Hrobka Dubských je od zámku vzdálena jen pár desítek metrů a je zpřístupněna přes schodiště. V situaci je ideové napojení hrobky na areál zámeckého parku.
|
|
|
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Raková, Markéta ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Jejím cílem bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG033 - Ateliér obnovy památek. Objekt zámku s panským dvorem se nachází v jižní části obce v bezprostřední blízkosti centra a patří mezi nejstarší stavby v obci. S jeho stavbou se začalo ve 2. polovině 16. století, nejstarší dochované konstrukce spadají do období renesance. Návrh klade důraz na zachování historické a architektonické podstaty a stávajícího rázu objektu v co nejvíc ucelené podobě. Zkoumána byla kvalita a zachovalost jednotlivých vrstev. Součástí konceptu obnovy bylo také zamyšlení se nad vhodným využitím řešeného objektu. Budova by měla sloužit jako obecní úřad propojený s knihovnou a dále by měla poskytovat zázemí pro organizace a spolky, které v obci fungují. (Společenské centrum, Základní umělecká škola Slavkov, chovatelé, myslivci atd.). Nová funkce objektu reaguje na stávající, nevyhovující prostory knihovny i obecního úřadu, jenž se v současnosti nachází v prostorách řadového rodinného domu. Obec byla nucena řešit tyto nedostačující prostory přístavbami do dvora domu. Návrh dále reaguje na potřeby obyvatel, kteří by v obci uvítali více akcí a činností pro děti a mládež. Díky poloze budovy v centru obce a tomuto novému funkčnímu využití by ve Vážanech nad Litavou vznikl nový centrální veřejný prostor pro veškeré dění v obci.
|
|
|
VICEGENERACNI SOUZITI aneb MAME SE JAK NA ZAMKU
Habancová, Anežka ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Dříve žila převážná část obyvatel na venkově. Žily tam celé rodiny spolu ve společném domě na společném pozemku. mladí pomáhali starším a staří svým potomkům, s domácností, s dětmi, s hospodářstvím. S nástupem industrializace a mobilizace se mnoho mladých lidí odstěhovalo do rozrůstajících se měst, za prací, do nově budovaných činžovních bytových domů, které byly spíš menší, než aby tam mohla bydlet spolu celá široká rodina. Ke vzájemné spolupráci bylo rázem daleko. Ve městě je více obyvatel, více pracovních příležitostí a i více starších lidí, o které převzal péči stát - domovy pro seniory - soustředění důchodců na jedno místo, bez denního kontaktu s mladými, s rodinou. Díky dobré zdravotní péči starších lidí přibývá a je potřeba se k této skutečnosti nějak postavit. Na venkově se ještě nachází dvojdomky či vícegenerační domy, kde bydlí rodina s prarodiči, ale ve městě se těžko najdou ke koupi či pronájmu dva byty poblíž sebe. Hlavním konceptem mé práce je tedy vytvoření tzv.dvojbytů, bytů se společným zádveřím, chodbou, které spojuje jeden menší a druhý větší byt. Využití zámku pro tento princip je více než vhodné - dojde k navrácení funkce bydlení pro rodinu, přičemž každá z generací najde v areálu zámku prostor pro své aktivity či zaměstnání. Tímto zůstane areál stále otevřený vůči obyvatelům města a nabídne jim nové možnosti trávení volného času (restaurace a amfiteatr).
|
|
|
Velká příležitost pro městský zámek
Mahrová, Lucie ; Schnapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Studie se zabývá rekonstrukcí a novým využitím klasicistního zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou. Zámek je nyní ve vlastnictví obce, je nevyužívaný a chátrá. Základní myšlenkou bylo vytvořit zámek atraktivní nejen pro turisty, ale i pro obyvatele Hrušovan. Další ideou bylo skloubení více různých funkcí, které se mezi sebou vzájemně propojují, ale dokáží fungovat i samostatně. Jsou zde navrženy výstavní prostory, vinárna, multifunkční sál, klub seniorů nebo ubytování v zámeckém stylu. V místě již neexistující hospodářské budovy je navržena nová budova, která slouží jako dům hostů (penzion a restaurace).
|
|
| |
|
|
Poválečná prezentace interiérů na vybraných památkách ve východních Čechách
Ťažký, Petr ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Konec druhé světové války přinesl v Čechách změny v mnoha oblastech. Velmi zásadně zasáhl i do přirozeného historického vývoje hradů a zámků, které byly řadě šlechtických rodů zkonfiskovány a ocitly se nově v rukách státu. O jejich dalším osudu nejprve rozhodovala Národní kulturní komise, jež některá historická sídla určila ke zpřístupnění veřejnosti, jiná však "odsoudila" k využívání pro dětské domovy, školy nebo jako rekreační zařízení. Cílem této diplomové práce je přiblížení poválečné prezentace zámeckých interiérů na vybraných památkových objektech nacházejících se východních Čechách. Pozornost bude věnována zámkům Náchod, Ratibořice, Opočno a Slatiňany, které sice od sebe nedělí velká vzdálenost, avšak jejich poválečný osud byl velmi odlišný. Práce se zaměří na historický vývoj těchto památkových objektů, osudný roky po druhé světové válce, činnosti Národní kulturní komise, vytřiďování mobiliáře, návrhu prvních poválečných expozic, vstupní historické expozice, průvodcovské sylaby a prezentace instalací od roku 1990 do současnosti. KLÍČOVÁ SLOVA zámek, konfiskace, expozice, Národní kulturní komise, mobiliář, Náchod, Ratibořice, Opočno, Slatiňany
|
|
|
Význam rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko
Vokrojová, Eliška ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je poukázat na různé přínosy (kulturní, ekonomické, politické, podnikatelské, aj.) šlechtické rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko. Na začátku jsou uvedeny na různé pohledy vymezení regionu Blatenska. Též jsou zde stručně vylíčeny dějiny rodu a následně popsány aktivity členů aristokratické rodiny, jimiž přispěli k rozvoji zmíněného regionu, ale i se jimi snažili pomoct svým spoluobčanům. Hildprandtové se zasloužili především o rozkvět blatenského zámku či vybudování zámeckého parku z přilehlé obory. Díky nim se v tomto regionu dařilo průmyslové činnosti (cukrovarnictví, lihovarnictví nebo pivovarnictví) a mnoho lidí získalo práci v těchto podnicích nebo na jejich velkostatku. Za jejich přičinění Blatnou navštívilo mnoho významných osobností např. František Ferdinand d'Este či indický mahárádža. Zaměstnávali osoby vlastenecky smýšlející (Jan Evangelista Purkyně a Antonín Jaroslav Vrťátko), které učily lásce k vlasti následné generace této rodiny. Někteří členové toho rodu obohacovali společnost svým uměleckým nadáním skrze své výtvory (malířství, sochařství či spisovatelská činnost). V politické sféře své vlastenecké smýšlení předvedli otec a syn, Robert (1824-1889) a Ferdinand (1863-1936) Hildprandtovi, kteří svými názory i za rizika sankce hájili český národ....
|
|
|
Obnova zámku ve Velkých Němčicích
Malínková, Valerie ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá obnovou zámku ve Velkých Němčicích. Bakalářská práce navazuje na architektonickou studii, vypracovanou v předmětu AG033 Ateliéru obnovy památek. Zadáním práce je zhotovení kompletního projektu vhodného obnovení a rekonstrukce zámku a navržení jeho nového využití. Současně se v práci zaměřuji i na řešení nejbližšího okolí zámku. Řešený objekt bude koncipován jako společensky kulturní objekt s administrativními funkcemi. Zámek by měl sloužit jako nový obecní dům, a v souladu s tím budou do zámku vytvořeny následující místnosti: obřadní síň, infocentrum, kancelář starosty, kancelář sekretářky, matrika, kancelář účetní, archiv, knihovna, klubovna, občerstvovací zařízení a interaktivní místnost. K docílení zavedení nového provozu do zámku je nutné provést správnou obnovu historického objektu. Za pomoci průzkumů a historických pramenů zkoumám architektonické hodnoty a konstrukce stavby. Snažím se maximálně zachovat historicky významné vrstvy, odstraňovat rušivé novodobé prvky a navracet objektu původní výraz. Za pomocí nových technologií se snažím stavbu zachovat také pro budoucí generace. Moderních konstrukcí a prvků navrhuji minimum, a tedy většinu své pozornosti věnuji především správné rekonstrukci a obnově.
|
|
|
Obnova zámku ve Velkých Němčicích
Holíková, Ludmila ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh obnovy zámku ve Velkých Němčicích. Projekt vychází z předmětu AG033 – Ateliér architektonické tvorby III – Obnova památek. Počátky historie zámku ve Velkých Němčicích sahají pravděpodobně do poloviny 16. století, kdy byla původní gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. Zámek vystřídal v průběhu staletí mnoho majitelů a byl také mnohokrát přestavován. Během druhé poloviny 20. století byl nějaký čas využívaný jako obecní škola, potom dokonce jako malá textilní výroba nebo restaurační zařízení. V současné době zámek nemá využití. Současné vedení městyse plánuje odkoupení zámku od státu a jeho využívání jako úřadu městyse Velké Němčice. V zámku by se měly nacházet i další funkce jako obřadní místnost, obecní knihovna, infocentrum a prostory pro místní spolky. V rámci projektu bude řešeno širší území kolem zámku, které by se mělo stát důstojným kulturním centem obce. Prostor bude upraven jako park, který by měl sloužit k rekreaci místních obyvatel. Důležitou částí projektu je úprava zeleně, nové zpevněné plochy, i pro účel konání venkovních kulturních akcí a přidáním laviček nebo dětského hřiště. Cílem bakalářské práce je objekt upravit tak, aby se dal využívat pro provoz městského úřadu a dalších provozů. Ale měla by být zachována historická podoba zámku a celkově duch místa. K zámku bude přistupováno jako k historicky cennému a památkově chráněnému objektu.
|
host ::
RSS.