|
|
Problems of Russian-Chinese cooperation in energy sphere 2000-2010. The issue of oil and natural gas
Imrich, Jakub ; Pečenka, Marek (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalárska práca Úskalia rusko-čínskej spolupráce v oblasti energií 2000-2010: Otázka ropy a zemného plynu. je práca rozoberajúca hlavné problémy spolupráce najväčšieho producenta a najväčšieho konzumenta energií na svete. Mojím cieľom je analyzovať tieto problémy a odpovedať na otázku, prečo sa vzájomné energetické vzťahy nevyvíjajú tak, ako by sme mohli logicky predpokladať. Jedným z cieľov však nebude zachádzanie do vzájomných politických sporov oboch krajín. Prvá časť práce poskytne stručný exkurz do minulosti a poukáže na vzájomné vzťahy v minulosti, ktoré neboli príliš dobré. Druhá kapitola hovorí o rozdielnom význame energie pre Ruskú federáciu a Čínsku ľudovú republiku a obsahuje aj faktografiu o vzájomnom obchode s ropou a zemným plynom. Tretia kapitola je najobsiahlejšia a je pre bakalársku prácu nosná. Analyzuje problémy kooperácie a do hĺbky ich rozoberá, táto časť práce skúma vnútorné problémy Ruska, vnútorné problémy Číny a tiež aj hlavné vonkajšie faktory, ktoré majú vplyv na energetické sa zbližovanie týchto krajín. Závery z rozobraných problémov sú potom zhrnuté v poslednej kapitole, kde sú tiež uvedené vyhliadky do budúcnosti a smery, ktorými by sa obchod s ropou a zemným plynom medzi Čínou a Ruskom mohol uberať. V závere práce sú stručne uvedené výsledky celého výskumu a taktiež...
|
|
|
Political and Economic Reasons for Energy Cooperation between the EU and Russia
Evgrafova, Elena ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
In this paper I investigate the energy cooperation between the EU and Russia from the political and economic points of view. The relevance of the issue is due to the growing role of energy sector, the need for security of energy supply and demand and for political and economic balance of power in the region, and closer economic integration. Two theoretical approaches, geopolitical and bureaucratic, guiding the research, explain the behavior of protagonists. To better understand the present level of cooperation I analyze the background and dynamics of EU - Russia energy trade relations. As a case study, I investigate the Nord Stream project as an example of successful cooperation of Germany as an EU member state and Russia in this field. I discuss challenges for the healthy mutual partnership in the energy sector, namely, high politicization of the issue, monopolization of Russian energy sector and low sustainability of Russian economic development, and mistrust between the protagonists. I attempt to identify possible policy changes aimed to improve this cooperation and achieve fruitful partnership, security and stability. Key words: Russia, EU, energy, cooperation, Realpolitik, international relations, oil, gas, energy dialogue, ECT, security, balance of power, geopolitics, interest groups,...
|
|
|
Geopolitical impact of China's search for energy on the Indian Ocean and South China Sea
Rodd, William ; Hrishabh, Sandilya (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
This thesis examines the geopolitical consequences of China's search for energy resources on the Indian Ocean and South China Sea. It provides a brief outline of the energy situation of the world as a whole, specifically how it is becoming a more globalized and singular market. This change is occurring at the same time as a pronounced shift away from the traditional measurements of 'power' towards 'softer' more subtle definitions. There is a brief section outlining the geopolitical teachings of Alfred T. Mahan, specifically how he advocated seapower primarily for the purpose of providing the stability and security necessary for trade. Chinese analysts have been embracing the teachings of Mahan, but also interpreting them in a way that justifies the naval buildup Beijing has been embarking on in recent years. The paper briefly looks at the potential sources that China could turn to meet its energy needs, but concludes that it will have to rely on oil for the foreseeable future. It then attempts to define overall Chinese interests, specifically how nearly all of these relate somehow to energy security, thus underlining the importance of this topic to leaders in Beijing. The last half of the work delves into a geopolitical analysis of the Indian Ocean and South China Sea, and how militarization in the...
|
|
|
The Influence of Natural Resource Dependency on US Foreign Policy. Case Study: the Persian Gulf War
Ducháč, Tomáš ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat, jakou roli hrála závislost na nerostných surovinách v zahraniční politice Spojených států amerických ve válce v Perském zálivu. Nerostné suroviny a především ropa byly od druhé poloviny 20. stol. nezastupitelným komponentem v rozvoji americké ekonomiky. Přes neustávající snahu vládní administrativy se Spojeným státům nepodařilo zmenšit závislost své země na importu zahraničních zdrojů. Odkázanost na světový trh a snaha o kontrolu této závislosti skrze kontrolu nerostných surovin za hranicemi Spojených států vedla k promítnutí těchto záležitostí do americké zahraniční politiky. První kapitola práce je teoretická a zabývá se pohledy jednotlivých autorů na determinanty americké zahraniční politiky ve vztahu k nerostným surovinám. Pozice Spojených států byla charakteristická hegemonním postavením, umožňujícím sledování amerických zájmů v globálním měřítku. Druhá kapitola analyzuje vývoj závislosti na nerostných surovinách v americké ekonomice od začátku 20. století do války v Perském zálivu. Odhaluje nejdůležitější nerostné suroviny a strategický význam Perského zálivu. Poslední kapitola zkoumá, jaký vliv měly nerostné suroviny na americkém rozhodnutí vstoupit do války v Perském zálivu.
|
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
| |
|
|
Relationship between oil and GDP: the case of Kazakhstan: assesment of economic situation and economic development of Kazakhstan based on the economy of oil
Pushkarev, Vyacheslav ; Hrubý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Melikhova, Oksana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem ekonomického vývoje v Kazachstánu na základě vývoje ropného sektoru. Tato studie je pokusem analyzovat vztah mezi cenami ropy, HDP, inflací a objemem exportu ropy v Kazachstánu, na základě čtvrtletních dat z období od prvního čtvrtletí roku 2000 do čtvrtého čtvrtletí roku 2010. Zkoumali jsme roli cen ropy v rámci kazašské ekonomiky s pomocí časových řad modelu VECM (Vector Error Correction Model). Dále jsme aplikovali Johansenův test kointegrace k přezkumu citlivosti ekonomického růstu na změny v cenách ropy z dlouhodobé perspektivy. Hlavní výsledek neprokázal významný vliv šoku cen ropy na růst reálné ekonomiky Kazachstánu. Avšak cena ropy má podstatný pozitivní vliv na HDP v krátkodobém horizontu. Nadto jsme zkoumali vztah mezi přímými zahraničními investicemi a ekonomickým růstem Kazachstánu. Přímé zahraniční investice hrají důležitou roli ve vývoji země. Pro tutu analýzu jsme využili roční data z období mezi lety 1993 a 2011 (tj. téměř z celého období nezávislosti Kazachstánu). Ke studiu těchto dat byla použita regresivní metoda OLS (Ordinary Least Square). Analýza, která je založena na empirických výsledcích, dokazuje pozitivní vztah mezi přímými zahraničními investicemi a ekonomickým růstem. Naše výsledky potvrdily předpoklad, že Kazachstán, jakožto...
|
|
|
První ropný šok a jeho vliv na Spojené státy americké
Nováková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá důsledky prvního ropného šoku, který znamenal konec éry levné ropy. Díky energetické krizi na začátku 70. let, kdy nabídka sotva stačila vysoké poptávce po ropě, měly poprvé producentské státy sdružené v Organizaci zemí vyvážejících ropu převahu při vyjednávání s velkými ropnými společnostmi. V říjnu 1973 zástupci producentských států omezili těžbu ropy a zavedli embargo na Spojené státy, jako odplatu za americkou podporu Izraeli během jomkipurské války. Zneužili tak nebezpečnou situaci k umělému vyvolání nedostatku ropy na trhu. Zvýšená cena ropy měla kompenzovat rostoucí cenovou hladinu dolaru a donutit Spojené státy změnit politiku vůči Izraeli. Státy OPEC argumentovaly i tím, že dokud bude ropa levná, bude se i nadále tímto neobnovitelným zdrojem plýtvat. Cílem této práce je najít odpověď na to, jak ovlivnil první ropný šok Spojené státy americké a porovnat, zda měl významnější dopad na trh s ropou, na politiku nebo na americkou ekonomiku. Po stručném představení samotného ropného šoku, je bakalářská práce dále rozdělena do tří hlavních kapitol, které se věnují dopadům na ropný trh, americkou politiku a ekonomiku. Ve Spojených státech byly důsledky krize v mnohém odlišné i od ostatních členů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), protože vláda...
|
host ::
RSS.