|
|
Analýza chudoby v České republice
Pražák, Jan ; Žáková Kroupová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Trnková, Gabriela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza chudoby v České republice. Na základě strukturálně genetické analýzy byla navržena řešení pro předcházení chudoby v České republice. Dílčí cíle se zabývají vysvětlením důvodů a příčin vzniku chudoby a srovnáním chudoby v České republice s chudobou ve vybraných zemích Evropské unie. Jednotlivá data byla získána z ČSÚ a Eurostatu, další údaje byly převzaty z Úřadu práce České republiky, Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, z kurzovních stránek a médií v podobě aktuálních informací. Hodnoty jsou uváděny v procentech, eurech a Giniho indexu (G). Výběr států Evropské unie byl proveden na základě společných znaků těchto států, a to na sousedící státy s Českou republikou, na státy s přibližně stejným počtem obyvatel odpovídající České republice a na postkomunistické země, které jsou členy Evropské unie, s vyloučením Německa, kde výsledky jsou nesrovnatelné s ostatními postkomunistickými zeměmi díky jeho sjednocení. Z výsledků strukturálně genetické analýzy vyplynulo, že Česká republika je nejméně ohrožena rizikem chudoby, patří mezi země s nejvyšší mírou zaměstnanosti a nejnižší mírou nezaměstnanosti a zároveň je zemí s nejnižší příjmovou nerovností ve všech vybraných zemích Evropské unie. Česká republika však patří k zemím s nejnižší hodinovou a minimální mzdou za Rumunskem a Bulharskem. Řešením chudoby v České republice je dostatek odpovídajících pracovních míst na trhu práce.
|
|
|
Mzdy ve stavebnictví a minimální mzda v ČR
Boháčová, Kristýna ; Oslíková, Eva (oponent) ; Tichá, Alena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou mezd v České republice. Analyzuje jak vývoj mezd jednotlivých krajů, tak v rámci celého státu. Dále se zabývá přehledem vývoje minimální mzdy v České republice. Práce je složena z teoretické části, která uvádí základní poznatky. Praktická část analyzuje vybrané firmy prostřednictvím dotazníku.
|
|
|
Minimální mzda v zemích Evropské unie - přehled, vývoj a dopady do stavebnictví
Maršounová, Eva ; Tichý,, Jan (oponent) ; Tichá, Alena (vedoucí práce)
Práce uvádí, co znamená institut minimální mzdy a různé typy mezd v České republice. Dále se zabývá přehledem vývoje minimální mzdy ve vybraných zemích Evropské unie a nezaměstnanosti daných zemí. Pro zjištění, co se dá za minimální mzdu koupit jsou uvedeny spotřební koše hlavních měst vybraných zemí. V další kapitole se práce zabývá vlivem minimální mzdy na nezaměstnanost. V závěru práce pojednává o možných dopadech minimální mzdy do stavebnictví.
|
|
|
Mikroekonomické dopady minimální mzdy na vybrané podniky
Lajtkepová, Eva ; Mikulec, Luděk (vedoucí práce)
I když zákonná minimální mzda není kategorií novou (poprvé byla stanovena již v r.1912 ve státě Massachusetts v USA), v České republice se s ustanovením o minimální mzdě poprvé setkáváme až v novele zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, z roku 1990. Konkrétní částka minimální mzdy i podmínky jejího uplatňování potom byly stanoveny usnesením vlády v únoru 1991. Od té doby byla částka minimální mzdy již mnohokrát valorizována (v lednu 2006 byla valorizace minimální mzdy již třináctou změnou). Předkládaná disertační práce se zabývá vybranými dopady minimální mzdy na podniky se zvláštním zřetelem malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců). Pozornost je zaměřena jak na poptávkovou stranu trhu práce (akceptace zákonné výše minimální mzdy podniky), tak na stranu nabídkovou (vliv zákonné výše minimální mzdy na ochotu a motivaci nezaměstnaných nabídnout na trhu práce svoji pracovní sílu). Práce je zaměřena na následující stěžejní oblasti : podrobné zmapování vlivu minimální mzdy na podniky a zaměstnanost v ekonomické teorii a v protikladu teorie k výsledkům empirických výzkumů, identifikaci postavení minimální mzdy ve mzdové distribuci v České republice (sekundární výzkum), akceptaci minimální mzdy malými a středními podniky v Jihomoravském kraji (primární výzkum) a ochotu nezaměstnaných pracovat za částku minimální mzdy (primární výzkum). Nedílnou součástí práce je sestavení pomůcky pro potřeby podniku při náboru a přijímání nových pracovníků - rozhodovacích stromů, které poskytují podniku informace o vnějším trhu práce.
|
|
| |
|
|
VLIV VÝŠE MINIMÁLNÍ MZDY NA NEZAMĚSTNANOST V ČR V LETECH 1998 - 2016
Peták, Marek ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Práce analyzuje vývoj minimální mzdy v ČR mezi lety 1998 a 2016. Snaží se ověřit význam vlivu výše minimální mzdy na nezaměstnanost. Je zde zjištěno, že současná úroveň minimální mzdy hraje v ČR jen zanedbatelnou roli. K dosažení hlavních cílů jsou využity výsledky z grafické a korelační analýzy. Grafická analýza přináší sporné důkazy o pozitivním vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost. Její vypovídací hodnota je však nízká. Výsledky korelační analýzy, které mají vyšší hodnotu, pozitivní vliv minimální mzdy na nezaměstnanost mezi lety 1998 až 2016 v ČR neprokazují. Dokonce ani existence závislosti mezi nezaměstnaností a minimální mzdou zde není dokázána.
|
|
|
Minimální mzda v ČR po roce 1990 a její užití jako suplementu sociálních transferů
Stehlík, Jan ; Bartůsková, Lucia (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Cílem této diplomové práce a jejím hlavním přínosem je navržení modelu optimální minimální mzdy, který zohledňuje příjmovou strukturu obyvatel ČR a dopady úprav minimální mzdy na nezaměstnanost a strukturu sociálních transferů. Model přináší optimalizaci příjmů domácností a úspory v redistribučním systému sociální politiky a současně optimalizuje zaměstnanost a sociální dávky. Hlavní hypotézou této práce je předpoklad, že minimální mzda může sloužit jako suplement sociálních transferů. Vzhledem ke stále rostoucím výdajům na systém sociálního zabezpečení a otevřené, živé diskuze o důsledcích zavedení minimální mzdy se jedná o velmi aktuální téma, kterému je třeba věnovat pozornost. Přínosem výzkumu této problematiky je návrh možnosti úspor ve výdajích na sociální politiku. V teoretické části je kladen důraz na charakteristiku příjmů domácností, příjmových nerovností, teoretické základy systému sociálního zabezpečení, daňové teorie a hlavně na koncept minimální mzdy z pohledu různých ekonomických škol. Jsou zde položeny teoretické základy pro další výzkum a analýzu statistických dat a modelů optimalizace minimální mzdy. Náplní praktické části je analýza modelů optimální minimální mzdy a následně legislativního a statistického vývoje hodnot klíčových ukazatelů, kterým byly položeny základy v teoretické části. Výzkum klade důraz na korelaci mezi jednotlivými proměnnými v národním hospodářství, identifikaci klíčových sociálních dávek vhodných k optimalizaci a dopadům zavedení a případného zvýšení minimální mzdy. Hlavním zaměřením praktické části je kombinace předchozích poznatků do modelu optimální minimální mzdy.
|
|
|
Minimální mzda v České republice a v Evropské unii.
Karhanová, Michala ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Breňová, Lubomíra (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit vliv minimální mzdy na nezaměstnanost mužů, žen a celkovou nezaměstnanost v České republice a vybraných státech Evropské unie. V teoretické části budou rozebírány jednotlivé teoretické koncepty, které se zabývají hospodářskými dopady minimální mzdy i empirické studie, které zkoumají vliv minimální mzdy na nezaměstnanost a dále argumenty pro a proti zavedení minimální mzdy. Následně se práce bude zabývat historickým a současným vývojem minimální mzdy v jednotlivých zemích EU i mezinárodními dokumenty, které ovlivňují formování minimální mzdy. V poslední části bude na základě ekonometrického modelu zjišťováno, zdá má minimální mzda, růst HDP a podíl minimální mzdy na mediánu mezd vliv na nezaměstnanost mužů, žen a celkovou nezaměstnanost ve sledovaném období let 1995 až 2014 v České republice, Lucembursku a Maďarsku.
|
|
|
Minimální mzda v České republice a v Evropské unii.
Šmíd, Marek ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Janíčko, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou minimální mzdy v České republice a v Evropské unii. V teoretické části je popsána funkce a vývoj minimální mzdy, teoretické přístupy k minimální mzdě a na základě studií shrnuty argumenty pro a proti minimální mzdě. V praktické části je podroben analýze vývoj minimální mzdy na území České republiky od roku 1991 do současnosti. Poté je porovnána výše minimální mzdy v zemích EU. Posledním předmětem analýzy je vliv minimální mzdy na nezaměstnanost v České republice a chudobu v EU provedený za pomocí korelační analýzy. Bylo zjištěno, že v letech, kdy minimální mzda rostla rychleji než průměrná mzda, byla v České republice vyšší míra nezaměstnanosti a že ve státech s vyšší minimální mzdou pracuje měně lidí ohrožených chudobou.
|
|
|
Minimální mzda v ekonomických souvislostech
Návrat, Martin ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pikhart, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce porovnává různé teoretické principy týkající se vztahu minimální mzdy a nezaměstnanosti. V empirické části zkoumá vliv minimální mzdy na nezaměstnanost v České republice za období 1994 - 2012. Výsledky ekonometrické analýzy naznačují, že minimální mzda statisticky významně ovlivňuje nezaměstnanost. Docházím k závěru, že 1% zvýšení reálné minimální mzdy oproti předcházejícímu roku povede přibližně k 0,17% zvýšení míry nezaměstnanosti pracovníků s nanejvýš základním vzděláním oproti minulému roku a k přibližně 0,07% zvýšení míry nezaměstnanosti mužů oproti minulému roku. Díky rozšíření základních modelů pak zamítán, že by minimální mzda statisticky negativně ovlivňovala celkovou nezaměstnanost, nezaměstnanost žen a nezaměstnanost pracovníků do 25 let věku.
|
host ::
RSS.