|
|
Student se sluchovým postižením na vysoké škole
Ondráčková, Zdenka ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat podpůrné služby, které poskytují studentům se sluchovým postižením vysoké školy v České republice. Jsou zde uvedeny zákony, které se pojí s právem na vzdělávání osob se specifickými potřebami, resp. osob se sluchovým postižením. Následně se práce věnuje jednotlivým oblastem nezbytných pro studium na vysoké škole, jako např. jazykové kompetence či tlumočnické služby. Stěžejní část práce tvoří výčet veřejných vysokých škol, u kterých je uvedeno, zda zřizují centrum pro poskytování služeb studentům se specifickými potřebami a následně jsou prezentovány konkrétní služby, které jsou nabízeny studentům se sluchovým postižením. Posléze je uvedena organizace, která sdružuje některé veřejné vysoké školy, které poskytují podpůrné služby studentům se specifickými potřebami. Dané informace byly získány pomocí analýzy webových stránek konkrétních vysokých škol, případně skrze elektronické dotazníky. Výsledky této práce umožňují rychlý a ucelený vhled do problematiky poskytování služeb studentům se sluchovým postižením na vysoké škole.
|
|
|
Individuální logopedická péče ve školách pro sluchově postižené
Livečková, Miluše ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Předmětem zájmu práce bylo sledování a porovnávání komunikačních kompetencí žáků první třídy s různým typem, stupněm sluchové vady a také s jinými životními podmínkami. Metodika práce vychází z principů kvalitativního výzkumu; jedná se o případové studie tří žáků z prvního ročníku třídy pro děti se sluchovým postižením a porovnávání logopedické péče těchto tří žáků, kteří mají různou sluchovou vadu a různou kompenzaci sluchové vady. Byly studovány nejprve dostupné materiály sledovaných žáků, v druhé fázi byla pro tuto práci ke sběru dat použita technika zúčastněné pozorování - úplný pozorovatel. Zjišťování porozumění a slovní zásoby proběhlo pomocí sady vybraných tématicky zaměřených piktogramů. Během šetření byly zjištěny výrazné rozdíly mezi pozorovanými žáky. Nedoslýchavý chlapec se sluchadly komunikoval srovnatelně se svými vrstevníky bez sluchového postižení a měl velmi dobrou slovní zásobu, což je pravděpodobně dáno pravidelným nošením sluchadel od raného dětství, včasnou sluchovou i řečovou výchovou a výbornou spoluprací a podporou rodiny. Další dva žáci - dívka (zbytky sluchu, sluchadla) a chlapec (kochleární implantát) - mají srovnatelně malou slovní zásobu v mluvené řeči a komunikují převážně znakovým jazykem. Nízká úroveň mluvené řeči u chlapce s kochleárním implantátem je pravděpodobně...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vzdělávání žáků se sluchovým postižením a odlišným mateřským jazykem
Fišerová, Julie ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vzdělávání žáků se sluchovým postižením a odlišným mateřským jazykem. První část práce obsahuje základní teoretická východiska. Je zde popsána problematika sluchového postižení, komprehenzivní rehabilitace osob se sluchovým postižením včetně jejích jednotlivých složek, školy vzdělávající žáky se sluchovým postižením a jednotlivé komunikační přístupy využívané při vzdělávání těchto žáků. Jsou zde vymezeny možnosti vzdělávání a podpory žáků s odlišným mateřským jazykem a také žáků, kteří mají odlišný mateřský jazyk a zároveň sluchové postižení. Teoretická část se zaměřuje na podporu, která je poskytována rodinám takových žáků a pedagogickým pracovníkům pracujícím v této oblasti. Praktická část si klade za cíl popsat a analyzovat vzdělávání a další podporu, která je poskytována žákům se sluchovým postižením a odlišným mateřským jazykem vzdělávajících se na základní škole pro žáky se sluchovým postižením. Pro dosažení hlavního výzkumného cíle je zvolen design kvalitativního výzkumu. Na základě tohoto cíle jsou vytyčeny cíle dílčí a výzkumné otázky z nich vyplývající. Dále je zde charakterizována metodologie výzkumu, výzkumný vzorek a místo šetření, následuje popis průběhu výzkumného šetření. Na základě pozorování, rozhovorů s respondenty a analýzy dokumentů jsou...
|
|
|
Distanční vzdělávání žáků se sluchovým posižením na 2. stupni ZŠ pro sluchově postižené
Vaněčková, Barbora ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Teoretická část předkládané práce se zaměřuje na popis charakteristiky žáka 2. stupně základní školy, sluchového postižení a možnosti vzdělávání žáků se sluchovým postižením v České republice. Nakonec se dotýká problematiky distančního vzdělávání, tématu, které je v současné době velmi aktuální. Cílem praktické části práce bylo popsat průběh distančního vzdělávání žáků se sluchovým postižením na 2. stupni ZŠ pro sluchově postižené během uzavření škol ve školním roce 2020/2021. Pro účely práce byly vybrány tři základní školy pro sluchově postižené v České republice. Pro dosažení výzkumného cíle byl použit kvalitativní výzkumný design. Bylo pořízeno celkem 11 rozhovorů s vyučujícími z vybraných škol. Rozhovory byly následně analyzovány metodou otevřeného kódování. Výsledky výzkumu ukázaly, že distanční výuka se z pohledu učitelů jeví jako náročná, málo efektivní a přináší pro žáky se sluchovým postižením řadu negativních dopadů, jako například sociální odloučení od komunity neslyšících, se kterou se ve škole identifikují. KLÍČOVÁ SLOVA distanční vzdělávání, pubescence, rozhovor, sluchové postižení, ZŠ pro sluchově postižené
|
|
| |
|
| |
|
|
Neslyšící rodiče a výchova jejich slyšícího dítěte
Jonášová, Marina ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Tato práce se zaměřuje na neslyšící rodiče a výchovu jejich slyšících dětí. Rozebírá téma sluchového postižení, jeho důsledky a formy komunikačních systémů nebo kompenzací sluchu, které mohou osoby s tímto handicapem využívat. Dále se věnuje tématu Neslyšících a CODA jedinců a rozebírá rodinu tvořenou rodičem nebo rodiči s postižením a slyšícími dětmi. V poslední kapitole práce představí výzkumné šetření, v němž se devět informantů z šesti rodin prostřednictvím strukturovaného rozhovoru sdílí o svých zkušenostech s výchovou svých slyšících dětí. Otázky rozhovoru byly rozčleněny do devíti tematických okruhů, získaná data byla následně analyzována. Výstupem práce jsou dílčí závěry a doporučení, která se týkají jak samotných rodičů, tak i škol, lékařů a organizací, které se věnují neslyšícím. KLÍČOVÁ SLOVA CODA, Neslyšící, Neslyšící rodiče, sluchové postižení, slyšící dítě Neslyšících rodičů, výchova dítěte 1
|
|
|
Zaměstnávání osob se sluchovým postižením
Váchová, Anna ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zaměstnáváním osob se sluchovým postižením z pohledu jejich zaměstnavatelů. Úvodní kapitoly teoretické části obsahují uvedení do problematiky sluchového postižení a klasifikaci sluchových vad dle místa vzniku, doby vzniku a stupně postižení. Tato část je také věnována komunikaci a auditivně-orálním a vizuálně- motorickým komunikačním systémům, dále jsou zde popsány specifické projevy osob se sluchovým postižením a tlumočnické služby. Závěr teoretické části pojednává o pracovním uplatnění osob se sluchovým postižením, dané problematice a možnostech poskytované podpory osobám se sluchovým postižením na pracovním trhu. Empirická část se zabývá kvalitativním výzkumným šetřením na téma zaměstnávání osob se sluchovým postižením. Sběr dat proběhl pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru a získaná data byla následně analyzována prostřednictvím otevřeného kódování. Výzkumný vzorek byl tvořen čtyřmi informanty. Hlavním cílem výzkumného šetření této bakalářské práce bylo analyzovat aspekty zaměstnávání osob se sluchovým postižením z pohledu jejich zaměstnavatelů. Jedná se o zjišťování specifik a nastavení vzájemné komunikace na pracovišti, analýzu zkušeností a přístupu zaměstnavatelů k zaměstnávání osob se sluchovým postižením. Z provedeného výzkumného šetření vyplynulo, že...
|
host ::
RSS.