|
|
Geopolitical situation of Jordan after the Arab Spring
Motyčková, Eliška
Cílem této práce je porovnat geopolitickou situaci Jordánska po Arabském jaru a nastínit další možný vývoj situace na Blízkém východě. Arabské jaro, které vypuklo v roce 2011, souhrnně označuje sérii lidových povstání a revolucí v arabských zemích, která volala po změně nepříznivé ekonomické a politické situace, a vyústila v několik dosud trvajících občanských válek přitahující pozornost světových velmocí. Ačkoliv je Jordánsko malá země bez významných přírodních zdrojů a ekonomického vlivu, hraje důležitou roli v geopolitickém vývoji v celém regionu. Tato práce je logicky rozdělena do několika kapitol, které pojednávají o politickém dění před rokem 2011, popisuje události samotného Arabského jara včetně vnitropolitických změn v Jordánsku, a následně porovnává, jak se liší geopolitický vývoj současnosti od toho před Arabským jarem.
|
|
|
The Dragon's Pearls: Decoding the Chinese Strategy for the Indian Ocean
Porter, Andrew ; Karásková, Ivana (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
In the Indian Ocean Region, China's economic and strategic interests are converging as many of its investments lie along the vital ocean routes needed to literally and figuratively fuel its growing economy. The rollout of Xi Jinping's Belt and Road Initiative, against the backdrop of, and in line with this convergence, has raised concerns about the military-strategic utility of various infrastructure projects. The increased economic connectivity that drives the Belt and Road has inherent strategic consequences, but the degree to which geostrategic factors drive investments divides analysts. Some believe that certain ports have been purposefully selected as future bases for China's navy. To address the difficulty of comprehending China's foreign policy decisions, this thesis draws on a neoclassical realist interpretation of international relations, and uses geographical location, collective memory, strategic culture, and domestic politics to develop a better understanding of Chinese policymakers' perceptions of their international security environment. This study develops methodology to evaluate the strategic value of a site in context to different basing strategies. The work sheds light on how China views its future position in the world by deciphering intentions behind Chines investments in ports...
|
|
| |
|
|
Důsledky působení Číny v Latinské Americe na hegemonické postavení USA v regionu na počátku 21. století
Sánchez, Eugenio ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Důsledky působení Číny v Latinské Americe na hegemonické postavení USA v regionu na počátku 21. století Eugenio Sánchez Abstrakt Čína v posledních dvou dekádách podstatně změnila rovnováhu sil v mezinárodních vztazích. Otázkou je, zda lze podobný trend sledovat i v kontextu Latinské Ameriky, čímž by došlo k narušení hegemonie USA v regionu Na tuto otázku se tato práce snaží odpovědět prostřednictvím posuzování čínského působení v Latinské Americe v období 2000-2019 ve třech oblastech - ekonomické, vojenské a kulturní. Zvláštní pozornost je v této práci věnována definici hegemonie a identifikování základních rysů hegemonie USA v Latinské Americe. Práce dochází k závěru, že se Čína v latinskoamerickém regionu stala relevantním ekonomickým aktérem, ale její vliv v dalších oblastech (vojenské a kulturní) nebyl tak významný. Čínský ekonomický vliv se rovněž omezuje pouze na několik jihoamerických zemí a celkově hegemonickou pozici Spojených států v regionu prozatím neohrožuje.
|
|
|
Turkey as growing regional power. Strengths and limitations
Aliyev, Aghayar ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
This study analyses the strengths and limitations of Turkey on its way to becoming a regional power in the Middle East. Using the major theories of International Relations (Realism and Liberalism), the study presents the definition and main criteria of the term of regional power. The key purpose of this study is to examine if today's Turkey meets the requirements of being a recognized regional leader. The paper examines the period under the governance of the Justice and Development Party (AKP) which has started in 2002 and continues since then. During these 17 years, Turkey has gone through 3 distinct stages; Recovery from the internal political and economic crisis, ascendancy to a regional power level in the Middle East region and the decline phase which came as a result of failures in internal and external affairs. In order to understand the position of Turkey in the region and its regional influence during this period Turkish economic and military power capabilities are thoroughly analyzed and compared to the same statistical indicators of other Middle East countries. Moreover, the paper also analyses the foreign policy of Turkey towards the regional actors and the level of its recognition as a major power by international players. The study confirms that Turkey has lost its status as a regional...
|
|
|
The Power Rivarly between China and India: Managing the Buffer Zone between the Two States
Horehaj, Adam ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce s názvem Mocenská rivalita mezi Čínou a Indií: Kontrola nárazníkové zóny mezi těmito dvěma státy zkoumá strategické chováni Číny a Indie vzhledem k nárazníkové zóně, která se nachází v okolí jejich společné hranice. V posledních letech lze pozorovat vyšší míru vzájemných interakcí mezi Čínou a Indií jak na regionální, tak i globální úrovni. Vzhledem k dynamice vzájemných vztahů mezi Čínou a Indii má jejich vzájemná nárazníková zóna důležitou, dokonce až strategickou roli. Opěrným bodem pro analýzu vzájemných vztahů těchto dvou regionálních velmocí v oblasti jejich společné nárazníkové zóny je ofenzivní a defenzivní realizmus v kombinaci s teorii geopolitiky o nárazníkových zónách. Diplomová práce se z analytického hlediska primárně rozděluje na dvě části. Nejprve se soustředí na analýzu oblasti společné Čínsko-Indické hranice, zda je možné o těchto pohraničních územích mluvit jako o nárazníkové zóně. Druhá část analýzy je zaměřena konkrétně na politiku obou států nejen vůči sobě, ale i vzhledem ke své společné nárazníkové zóně. Zejména regionální interakce Číny a Indie jsou zkoumány z pohledu ofenzívního a defenzívního realizmu. Nárazníková zóna je relevantním prvkem v Čínsko-Indických vztazích, neboť ovlivňuje zahraniční politikou obou států. Zajímavou vlastností analyzované zóny...
|
|
|
Vliv geopolitiky a konfliktu v Sýrii na status syrského Kurdistánu
Kolář, Josef ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku Rojavy v průběhu syrské občanské války. Zkoumá především teritoriální a politický vývoj Rojavy. Klade důraz na zapojení syrských Kurdů do války, jejím cílem je analyzovat pozici Kurdů v konfliktu z geopolitického hlediska. Práce si primárně klade za cíl propojit vývoj autonomie Rojavy s účastí Kurdů ve válce, penetrací teritoria a postoji vyjádřenými centrální syrskou vládou. Popsány jsou též další externí faktory mající vliv na vztah centrální vlády a Rojavy.
|
|
|
Bezpečnostní aspekty námořní trasy Nové hedvábné cesty
Krejčová, Lucie ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Projekt Hedvábné stezky byl v roce 2013 představen čínským prezidentem Xi Jinpingem jako reakce na hospodářskou krizi a následnou snahu o nalezení nových trhů a obchodních partnerů. Iniciativa obnovuje myšlenku starověké Hedvábné cesty a má dvě části, námořní a pozemní. Tato bakalářská práce pojednává o Nové hedvábné cestě a specificky se zaměřuje na Námořní hedvábnou cestu 21. století, a to na oblast Indického oceánu. Na začátku práce věnuji také krátkou kapitolu postojům hlavních aktérů v Indickém oceánu k iniciativě Pásmo a Stezka. V rámci analýzy byly vybrány čtyři přístavní zařízení. Jedná se o přístav Gwadar na jihozápadě Pákistánu, přístav Hambantota na jižním cípu Srí Lanky, přístav Kyaukpyu na severozápadě Myanmaru a vojenská námořní základna v Džibutsku. V práci se využívají dva teoretické koncepty. Prvním jsou geopolitické teorie v podání Mahana, Mackindera a Spykmana. Jako druhý koncept jsem využila analytického rámce pro oblast bezpečnosti od Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaapa de Wilde, představitelů Kodaňské školy. Jejich sektorové dělení jsem upravila pro účely mého výzkumu. Každý ze zkoumaných případů byl analyzován na základě následujících kategorií: Vojenský sektor, Politický sektor, Ekonomický sektor a Environmentální sektor.
|
|
|
International arms trade: U.S., Sweden and Russia
Štrbák, Marek ; Kopečný, Tomáš (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce se zabývá tématem mezinárodního obchodu se zbraněmi, konkrétně ve třech vybraných zemích - Spojených státech, Švédsku a Rusku. Tato práce přináší soudržná data a analýzy problematiky obchodu se zbraněmi, zejména v zemích, které byly vybrány pro tuto akademickou práci. Cílem je seznámit čtenáře s problematikou obchodu se zbraněmi v těchto třech zemích a přinést cenné analýzy na vybrané téma a závěrem porovnat analyzované výše uvedené země s cílem nalézt rozdíly a společné charakteristiky. Hlavním cílem této práce je nalézt odpovědi na výzkumné otázky. Dvě nejdůležitější výzkumné otázky zní: Jaké jsou současné trendy a budoucnost mezinárodního obchodu se zbraněmi v USA, Švédsku a Rusku? Jak se liší obchod se zbraněmi v těchto zemích? První výzkumná otázka je zaměřena na současný a budoucí vývoj obchodu se zbraněmi, otázka druhá částečně určuje komparativní povahu diplomové práce. Práce je založena na metodě komparativní případové studie. Díky hloubkovému zkoumání těchto tří případových zemí práce přichází k odpovědím navržených ve výzkumných otázkách. Diplomová práce dochází k závěru rostoucího významu obchodu se zbraněmi jako nástroje vlivu. Mimo to bude v případových zemí (s výjimkou občasných poklesů) růst objemu obchodu se zbraněmi s největší pravděpodobností stoupat. Všechny tři...
|
|
|
A Neoclassical Realist Analysis of the Russian Annexation of Crimea in 2014
Synczyszyn, Zenko ; Morgado Albino, Nuno (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Neoclassical realism has the ability to advance our understanding of foreign policy responses through the recently designed neoclassical realist model. However as international relations have proven, a theory is not a concrete motionless design. Improvements can be made and the fluidity of theory allows social sciences to adapt and advance. This thesis introduces developments to neoclassical realism by stating that the individual factors and intervening variables hold varying degrees of importance that alter between each foreign policy decision. There is no overarching set of instructions for 'foreign policy', rather an adaptable model that takes into consideration the geopolitical arena, the state and the statesman. The case study chosen for this thesis is the Russian foreign policy response to annex Crimea from Ukraine in 2014. Analysis and comparisons of the variables resulted in three factors standing out as most significant. The most important influence within the systemic stimuli was the nature of the strategic environment and the window of opportunity that arose in Crimea due to Ukrainian political and military instability. The intervening variable leader images proved to be the decisive factor, as the consolidation of power by Vladimir Putin allowed the annexation to be completed...
|
host ::
RSS.