|
|
Obsah biogenů (N,P) ve vodě a sedimentu vybraných rybníků
Horák, Filip
Náplní diplomové práce byl sedmiměsíční monitoring biogenních prvků (P, N) ve vodě a v sedimentech vybraných rybníků pro Rybnikářství Pohořelice a.s. Jednalo se o rybníky Šumický horní, Šumický dolní a Pohořelický. Odběry se prováděly dvakrát měsíčně ze dvou odběrných míst, které se nacházely u hráze rybníků. Z odebraných vzorků se na Mendelově univerzitě v Brně na Oddělení rybářství a hydrobiologie se ve stejný den stanovovaly fyzikálně-chemické parametry vody, kvalitativní a kvantitativní složení planktonních společenstev. U rybníku Šumický horní byl také odebrán vzorek sedimentu a analyzován. Cílem měření bylo odůvodnit úhyny rybí obsádky v letních měsících na rybníku šumický horní, který Rybníkářství Pohořelice a.s. zajímal primárně. Měření prokázalo, že na začátku července poklesl obsah rozpuštěného kyslíku, což vedlo k úhynu části rybí obsádky. Proto bylo navrhnuto snížit rybí obsádku a omezit hnojení chlévskou mrvou. Z toho důvodu bylo doporučeno odbahnění rybníku a při poklesu rozpuštěného kyslíku pod kritickou mez aplikovat dávku superfosfátu.
|
|
|
Lišejníky a eutrofizace
Jadrná, Iva ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Eutrofizace je procesem obohacování ekosystému o organické živiny, především o dusík a fosfor. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem eutrofizace na lišejníky, zejména působením sloučenin dusíku ve vzduchu a působením kombinace sloučenin dusíku a fosforu na epifytické lišejníky. Definuje eutrofizaci a podává informace o změně abundance a diverzity v rámci lišejníkového společenstva. Dále popisuje mechanismy tolerance eutrofizace u lišejníků. Klíčová slova: lišejníky, epifyty, eutrofizace, amoniak, amonné ionty, oxidy dusíku, fosfor
|
|
|
Lesní vegetace východního Polabí v polovině 20. století a dnes
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Práce popisuje změnu vegetace opadavých lesů ve východním Polabí mezi obdobími 1958-1968 a 2011-2013. Důraz je kladen na bylinné patro. Z nížinných lesů mírného pásu Evropy a Severní Ameriky jsou dokumentovány posuny vegetace k eutrofnější a mezičtější, způsobené převážně změnou lesního hospodaření a depozicí atmosférických sloučenin, z některých území také vlivem zvěře. Výzkum probíhal metodou opakování fytocenologických snímků. Jako referenční data byly použity snímky ze 190 lesnických typologických ploch, poskytnuté Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, které se podařilo velmi přesně lokalizovat - ve 43 % případů byla dohledána původní půdní sonda. Zjištěn byl posun vegetace směrem k náročnější na živiny, stínomilnější a vlhkomilnější; vegetace se částečně ruderalizovala. K tomuto posunu dochází na úrovni jednotlivých druhů, jejich společenstev i fytocenologických svazů. Bioindikačně bylo zjištěno také zvýšení pH půdy. Výrazně se zvýšila pokryvnost keřového patra a semenáčků dřevin. Dále byla prokázána biotická homogenizace vegetace bylinného patra. Celkový počet druhů a druhová bohatost na plochách se však nezměnily. Zjištěné změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin dusíku a extenzifikací lesního hospodaření: v lesích se hromadí biomasa a živiny, hlavně dusík. Na podsouboru ploch...
|
|
|
Kvalita vod v povodí Mastníku a jeho vliv na Slapskou nádrž
Mrkva, Luboš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Kvalita vod v povodí Mastníku a jeho vliv na Slapskou nádrž Abstrakt I přes výrazné investice do sanace komunálních odpadních vod a sníženým množstvím používaných hnojiv, je kvalita povrchové vody na drobných tocích v zemědělských a venkovských oblastech ČR stále nízká. Mezi takto problematické toky patří i Mastník. Tento tok protéká zemědělskou krajinou Středočeské pahorkatiny a jako pravostranný přítok ústí do řeky Vltavy, přesněji do Slapské nádrže. Na základě dat o koncentraci zvolených ukazatelů pocházejících z monitorovací sítě státního podniku Povodí Vltavy, které byly vhodně doplněny vlastní monitorovací sítí, byly analyzovány jakostní poměry v povodí. Dále byl zhodnocen vliv Mastníku na kvalitu vody ve Slapské nádrži. Bylo zjištěno, že opatření, která jsou v povodí prováděna - především výstavba čistíren odpadních vod, vede k postupnému zlepšování kvality povrchových vod. V posledních letech je ale výsledná jakost vod ovlivněna rostoucí koncentrací chlorofylu. Tento růst je způsoben vyšší teplotou vod a tím způsobenou vyšší eutrofizací toků v povodí. Nejvíce se eutrofizace projevuje v zátoce Mastníku, která je již ovlivněna vzdutím Slapské přehrady. Teplota vody v této zátoce je ve vegetačním období v průměru o 6řC vyšší než na Slapské nádrži. Avšak žádný výrazný vliv Mastníku vzhledem k objemu...
|
|
|
Analýza výskytu vysokých koncentrací celkového fosforu v malých zemědělských subpovodích
DUŠEK, Jiří
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu výskytů vysokých koncentrací celkového fosforu ve sledovaných malých zemědělských subpovodích. V práci je rozebírán koloběh fosforu v přírodě, ve vodním prostředí a problematika eutrofizace vod. Součástí práce byl dále popis zájmového území - pro dosažení cílů diplomové práce byla zvolena tři malá zemědělská subpovodí, na nichž byly analyzovány výskyty vysokých koncentrací celkového fosforu a vliv srážko-odtokových událostí na tyto výskyty. Dále v práci byly popsány použité statistické metody a vyhodnoceny výsledky. Ve finální části práce byl z dosažených výsledků stanoven vliv srážko-odtokových událostí na výskyt vysokých koncentrací celkového fosforu v zájmovém území a byly stanoveny další pravděpodobné faktory, které ovlivnily výskyt vysokých koncentrací celkového fosforu v průběhu sledovaného období.
|
|
|
Vliv antropogenní činnosti na znečištění vybraných vodních nádrží v povodí Jordánu.
ŠÍMOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá posouzením vlivu soustav vodních nádrží a zemědělského hospodaření na kvalitu povrchových vod v povodí Košínského potoka v okrese Tábor. Byl posuzován vliv na kvalitu povrchových vod několika vodních toků v úsecích, které se od sebe výrazně liší krajinným pokryvem, způsobem hospodaření, plochou povodí a rozdílnými vodními nádržemi. Sledovány byly základní hydrochemické parametry, jako jsou obsahy živin, anorganického i organického uhlíku, či nerozpuštěných látek. Vzorky povrchových vod byly odebírány ze stálých odběrových míst v průběhu vegetační sezóny. Obsahy sledovaných látek byly laboratorně stanoveny titrací, gravimetricky a spektrofotometricky. Z naměřených dat byly v rámci základní popisné statistiky stanoveny průměrné hodnoty, mediány, mezikvartilová rozpětí a rozsahy hodnot, data byla dále statisticky zpracována neparametrickými testy. Výsledky ukázaly především zásadní vliv břehové vegetace a širších pásů vzrostlé stromové vegetace jako účinného filtru proti znečišťování povrchových vod ve vodních tocích splachem živin. V některých případech se projevil pozitivní vliv vegetačního krajinného pokryvu v zamezení znečištění vodního toku nad úroveň stanovenou legislativou, lze tedy význam vegetace v boji proti znečištění vodních toků považovat za zásadní. Ze získaných dat je možné vyvodit, že antropogenní vliv na povrchové vody v povodí je často zásadní, lze jej však vhodným uspořádáním krajinného pokryvu minimalizovat.
|
|
|
Stomatocysty a šupiny chrysofyt a jejich využítí v paleolimnologii
Bartošová, Kateřina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Škaloudová, Magda (oponent)
Tato práce pojednává o šupinách a stomatocystách chrysofyt jako užitečném nástroji pro paleoekologické rekonstrukce prostředí v jezerních ekosystémech. V první části jsou popsány geologické, fyzikální a biologické aspekty rekonstrukcí jezer. Druhá část obsahuje informace o chrysofytách a jejich využití jako paleoekologických indikátorů. Mikrofosílie chrysofyt zahrnují dvě hlavní skupiny křemičitých indikátorů: stomatocysty a tvarované a ornamentované druhově specifické šupiny. Za pomoci kalibračních datových souborů mohou být sestaveny inferenční modely pro eutrofizaci, acidifikaci, atmosférické znečištění, zasolování, klimatické změny a jiné změny prostředí. Práce je prezentována jako literární rešerše.
|
|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
|
|
Procesy v lesní vegetaci termofytika v posledních desetiletích
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Szabó, Péter (oponent)
Lesy termofytika, zvláště jejich bylinné patro, jsou významné z ochranářského i kulturního hlediska, protože představují ojedinělá společenstva dlouhodobě přímo i nepřímo ovlivňovaná člověkem. Od 19. století se způsob ovlivnění značně proměnil stejně jako celá společnost a vegetace na tuto změnu odpověděla změnou složení, diversity i prostorové struktury. Tato práce shrnuje nejdůležitější změny vegetace a hlavně procesy, které k nim vedly a jsou relevantní pro naše území. Protože podobný vývoj probíhá v celé Evropě, potažmo celé temperátní zóně, jsou zmíněny i odkazy na ostatní země, zvláště Velkou Británii, kde má historická ekologie bohatou tradici.
|
|
|
Management chráněných území na písčinách
Šímová, Kamila ; Pivnička, Karel (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce Management zvláště chráněných území na písčinách se zajímá o management biotopu písčin, což je biotop ve středoevropské krajině poměrně vzácný. Písčiny se vyznačují nevyvinutými půdami, suchým vodním režimem, nízkým obsahem živin a psamofytní vegetací. Přirozené písčiny se vyskytují v oblastech kvádrových pískovců, vátých písků a říčních teras. Sekundární lokality nalezneme na územích narušovaných člověkem, jako jsou například pískovny, lomy a vojenská cvičiště. Početnost a diverzita přirozené vegetace písčin postupně klesá, druhy vegetace písčin jsou poměrně citlivé k jakýmkoli změnám prostředí, způsobeným hlavně lidskou činností. Snadni zde dochází k eutrofizaci, acidifikaci a následné zrychlené sukcesi. Klíčová slova: management, písčiny, chráněná území, znečištění, eutrofizace, regulace sukcese, snižování úživnosti, kosení, pastva, vypalování, stržení drnu, NPP Kleneč, hvozdík písečný český Management písčin jsou zákroky určené k regulaci sukcese a snižování úživnosti lokalit. Zahrnují pravidelné kosení a odstraňování náletu, pastvu, vypalování a rozrušování zapojeného drnu. Nejvhodnější je kombinace těchto zákroků. Základem je pravidelné kosení spojené s občasným odstraňováním náletů. Kosení je klasický způsob managementu a má malá ekologická rizika. Extenzivní pastva ovcí a koz je...
|
host ::
RSS.