|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Košňar, Václav ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Trestní řízení proti právnickým osobám Abstrakt Trestní řízení proti právnickým osobám přináší s ohledem na charakter právnické osoby jakožto fikce mnohé zvláštnosti oproti standardnímu trestnímu řízení proti osobě fyzické. Cílem této práce je rozebrat určité specifické instituty, jejichž výklad a aplikace jsou problematické vzhledem k prolínání procesní úpravy obsažené v zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, s klasickou úpravou obsaženou v trestním řádu. Práce je členěna do dvou hlavních částí. V obecné části, která tuto práci uvozuje, jsou stručně rozebrána tradiční témata spojená s látkou trestní odpovědnosti právnických osob, tedy důvody a motivy jejího přijetí, její koncepce, její prameny a právní úprava včetně jejích průběžných změn. Meritem práce je pak její zvláštní část, která se v šesti kapitolách věnuje specifickým institutům a otázkám trestního řízení proti právnickým osobám. Postupně je ve zvláštní části této práce analyzována problematika zastoupení právnické osoby v řízení, kdy jsou rozebrány jednotlivé subjekty, které mohou za právnickou osobu v trestním řízení činit úkony. Dále se pak práce zabývá právem právnické osoby odepřít výpověď v řízení proti ní a s tímto právem spojenou zásadou zákazu nucení k sebeobviňování. Shrnuta jsou témata...
|
|
|
Odklony v trestním řízení
Tibitanzlová, Alena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Bruna, Eduard (oponent)
Tato disertační práce poskytuje ucelený výklad o odklonech v trestním řízení, důležité součásti moderního trestního procesu. Úvodem práce je v obecné rovině pojednáno o samotných důvodech zavádění alternativních způsobů řešení trestních věcí do českého trestního práva a jejich současné systematice. Po tomto následuje obsáhlý výklad k vývoji pojmu odklonu v trestním řízení a jeho současnému chápání v české právní nauce, v němž panuje zřetelná pluralita; v návaznosti na vzpomínané uvádí autorka práce vlastní znaky odklonu v trestním řízení a v souvislosti s těmito pak polemizuje nad zařazením některých institutů trestního práva procesního pod odklon v trestním řízení jakožto zastřešující pojem. Po detailním osvětlení uváděného následuje teoretický výklad o mezinárodních iniciativách v oblasti odklonů v trestním řízení, po němž jsou již vzpomenuty nejvýznamnější milníky geneze jednotlivých forem odklonu v českém trestním řízení, a to za současně neodmyslitelného přihlédnutí k ústavněprávním a mezinárodněprávním limitům těchto institutů. V práci je dále podrobně pojednáno též o samotné podstatě a účelu odklonů v trestním řízení. Druhá část textu práce je věnována zevrubné teoretické analýze jednotlivých forem odklonu v trestním řízení, tj. podmíněného zastavení trestního stíhání, narovnání, odklonů ve...
|
|
|
Role státního zástupce v trestním řízení před soudem
Klejchová, Barbora ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Tématem rigorózní práce je role státního zástupce v trestním řízení před soudem. Účelem práce je zjistit, jaká je současná právní úprava a podoba státního zastupitelství a jaká je role státního zástupce ve fázi řízení před soudem. Dalším záměrem práce je současnou právní úpravu analyzovat, vyhodnotit a navrhnout možná řešení pro přijetí nové právní úpravy. Téma jsem si vybrala zejména z důvodu zájmu o trestní právo procesní a o problematiku postavení státních zástupců obecně. Vzhledem k probíhající přípravě nového trestního řádu, a k současným snahám o přijetí nového zákona o státním zastupitelství, se domnívám, že se jedná o téma aktuální a důležité. Rigorózní práce se skládá z pěti ústředních kapitol. První kapitola je věnována vývoji státnímu zastupitelství v českých zemích od roku 1437 do období po roce 1989. Podkapitoly jsou vymezené důležitými milníky českých dějin. V druhé kapitole je obsažena právní úprava státního zastupitelství v České republice, ale také organizace státního zastupitelství. Druhá kapitola je věnována postavení státního zástupce, jeho právům a povinnostem. Také zmiňuji, jakou má státní zastupitelství působnost, jaké zásady ovlivňují jeho činnost a jakými se řídí. Třetí kapitola je věnována trestnímu řízení obecně. Píši o předsoudní a soudní fázi trestního řízení a vztahu...
|
|
|
Meze procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení
Zaoralová, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Říha, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení. Limitace použitelnosti důkazů v trestním procesu nejenže představuje klíčovou záruku justiční spravedlnosti, ale jedná se zejména živoucí téma, které neustále přináší aktuální problémy. Význam této problematiky v posledních letech rapidně vzrůstá zejména ohledem na stále přísnější požadavky na ochranu lidských práv a svobod, které jsou zdůrazňovány na mezinárodní úrovni a které právě jsou při použití nezákonných metod při vyhledání, zajištění a provádění důkazů v trestním řízení ohroženy. Jádrem práce je detailní analýza a zhodnocení současného právního stavu, a dále zejména poznatků plynoucích ze současné nauky a praxe věnující se otázce mezí použitelnosti důkazů v trestním řízení. V rámci této analýzy jsou v první části práce rozebrány všechny důležité a doktrinálně sporné otázky použitelnosti důkazů z pohledu nauky a judikatury. Tyto poznatky jsou obohaceny o reálné dopady do aplikační praxe. Pozornost je věnována také možnostem, která platná právní úprava nabízí za účelem reálného vyloučení nepoužitelného důkazu ze skutkového hodnocení věci. Opomenuty nejsou ani otázky související s problematikou použitelnosti důkazů odvozených od nezákonných důkazů a možnostem uplatnění tzv. doktríny "plodů z otráveného...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Nepřípustnost důkazů v trestním řízení
Grossová, Andrea ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Nepřípustnost důkazů v trestním řízení Abstrakt Hlavním cílem této práce je zjistit, jak přesně jsou zákonem stanoveny podmínky přípustnosti důkazů v trestním řízení. Tato problematika je podrobně vysvětlena nejen na tzv. Kauze Davida Ratha, kde došlo k rozporu v názorech na požadavky žádosti o prostorový odposlech, konkrétně v rozhodnutích Vrchního soudu v Praze ze dne 17. října 2016, sp. zn. 6 To 106/2015 a Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2017, č. j. 6 Tz 3/2017-I.-693. Nejprve se práce zabývá jednotlivými důkazními prostředky a jejich možnými vadami, které mohou mít za důsledek jejich nepřípustnost před soudem. Následně autorka vysvětluje rozdíly mezi pojmy neúčinnost, nepřípustnost a nezákonnost důkazů, které definuje pouze právní nauka, ale které jsou esenciální pro pochopení problematiky přípustnosti důkazů a případné nápravě nesrovnalostí v českém právním řádu. Dále nabízí práce vhled do problematiky absolutní a relativní neúčinnosti důkazů a následně se věnuje americké Doktríně plodů z otráveného stromu a názory českých odborníků v oblasti práva na tuto doktrínu, případně jiné metody posuzování sekundárních důkazů. Přidána je také komparativní část, v níž jsou rozebírány přístupy ohledně dané problematiky ve Spojených státech amerických a ve Francii, v rámci které autorka upozorňuje na odlišnosti...
|
|
|
Rekonstrukce trestného činu
Strnadová, Marie ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce, je rekonstrukce trestného činu. Tento zvláštní důkazní prostředek je upraven v ust. § 104d trestního řádu. Tento úkon se koná, má-li být obnovena situace, při které byl spáchán trestný čin, nebo mají-li být obnoveny okolnosti, které souvisí s trestným činem nebo k němu mají určitý vztah, pokud má být prověřena výpověď podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka ale pouze v případě, že jiné důkazy provedené v řízení nepostačují k objasnění daného případu. V první kapitole je téma právní úpravy rekonstrukce trestného činu zasazeno do historického kontextu. Následuje současná zákonná úprava tohoto institutu v českém právním řádu. Dále je rozebrán pojem, význam a druhy kriminalistické rekonstrukce, ta je porovnána s vybranými zvláštními způsoby dokazování, za které je často nesprávně zaměňována. Jelikož je rekonstrukce trestného činu složitý a velmi důležitý důkazní prostředek, věnuje se meritum této práce právě přípravě, plánování, samotnému provedení, dokumentaci a vyhodnocení tohoto úkonu. Dále jsou v práci popsány dva příklady rekonstrukce trestného činu z praxe a práci zakončují úvahy de lege ferenda.
|
|
|
Doznání obviněného a jeho význam v trestním řízení
Říhová, Eliška ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Doznání obviněného a jeho význam v trestním řízení Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku doznání obviněného, charakterizovat tento institut a popsat jeho význam v oblasti trestního práva hmotného i procesního. Za tímto účelem provedla autorka syntézu dostupných zákonných, doktrinálních, judikatorních a jiných odborných podkladů s vlastními názory a úvahami de lege ferenda. Práce je obsahově rozdělena do šesti kapitol, přičemž první kapitola obsahuje historický úvod postihující vývoj institutu doznání od 14. století až do politických procesů 70. let minulého století. Ve druhé kapitole je charakterizováno doznání po stránce obsahové i formální, přičemž jsou zde rozebrány jednotlivé požadavky na doznání a situace, v nichž může být učiněno. Také je zde zahrnut institut prohlášení viny, jeho odlišnosti od doznání a vzájemný vztah obou institutů ve světle recentní novely trestního řádu. Třetí kapitola pojednává o doznání coby důkazu a jeho významu pro dokazování i v případě, že je odvoláno či opatřeno nepřípustným způsobem. Ve čtvrté kapitole je blíže pojednáno o vynucených doznáních, metodách fyzického i psychického nátlaku na obviněného a jsou přiblíženy výsledky studie zabývající se vlivem způsobu protokolace na vynucování doznání. Dále jsou rozebrány příčiny vzniku...
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Kajnová, Adéla ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce komplexně zpracovává problematiku trestního řízení proti právnickým osobám, a to za využití zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v kombinaci se zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, došlo od 1. ledna 2012 k zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do českého právního řádu, avšak institut trestní odpovědnosti právnických osob se neustále vyvíjí tak, aby odpovídal potřebám společnosti. Práce je pojata z procesněprávního hlediska se současným uvedením hmotněprávních základů problematiky trestní odpovědnosti právnických osob. V práci jsou dále vysvětleny důležité pojmy a nastíněn vývoj problematiky trestní odpovědnosti právnických osob v České republice. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na jednotlivé fáze trestního řízení proti právnickým osobám se současným pozastavením se nad vybranými problematickými aspekty právní úpravy, které jsou v souladu s interpretací odborné veřejnosti a s rozvíjející se judikaturou tuzemských soudů autorkou zhodnoceny. Práce je rozdělena do pěti kapitol, kdy první tři lze považovat za kapitoly obecného charakteru, zahrnující v sobě vysvětlované pojmy a hmotněprávní základ...
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Kajnová, Adéla ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce komplexně zpracovává problematiku trestního řízení proti právnickým osobám, a to za využití zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v kombinaci se zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, došlo od 1. ledna 2012 k zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do českého právního řádu, avšak institut trestní odpovědnosti právnických osob se neustále vyvíjí tak, aby odpovídal potřebám společnosti. Práce je pojata z procesněprávního hlediska se současným uvedením hmotněprávních základů problematiky trestní odpovědnosti právnických osob. V práci jsou dále vysvětleny důležité pojmy a nastíněn vývoj problematiky trestní odpovědnosti právnických osob v České republice. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na jednotlivé fáze trestního řízení proti právnickým osobám se současným pozastavením se nad vybranými problematickými aspekty právní úpravy, které jsou v souladu s interpretací odborné veřejnosti a s rozvíjející se judikaturou tuzemských soudů autorkou zhodnoceny. Práce je rozdělena do pěti kapitol, kdy první tři lze považovat za kapitoly obecného charakteru, zahrnující v sobě vysvětlované pojmy a hmotněprávní základ...
|
host ::
RSS.