|
|
Czech kurzarbeit: evidence from the first pandemic wave
Jurajda, Štěpán ; Doleželová, P.
We describe the firm-type structure of the use of the main Czech kurzarbeit program (called Antivirus B) during the spring 2020 pandemic wave. Evidence based on the Structure of Earnings Survey shows large participation gaps in favor of large employers, and disproportionately high intensity of use of the program by manufacturing companies, in particular those exhibiting a declining wage bill already prior to the pandemic. Compared to other industries, manufacturing is thus able to ‘cover’ by kurzarbeit support the largest share of the decline in hours worked between the 2nd quarters of 2019 and 2020, with the exception of the hospitality and culture industries, which were directly affected by pandemic measures, such as restaurant closures.
|
|
|
The relationship between financial access and growth of SMEs in emerging markets
Zhao, Lulu ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Korosteleva, Julia (oponent) ; Cibulková, Petra (oponent)
By using the cross-sectional data from the World Bank Enterprise Survey, this dissertation selects a sample of over 3000 firms from 16 Central and Eastern European countries during the 2008 financial crisis, to assess (1) How effective priori classifications are to identify financially constrained and unconstrained firms in times of economic recession (2) What the main robust determinants are at the firm and country-level that affect SMEs' degree of financing obstacles (3) What experiences and lessons we can learn from 2008 crisis to combat with 2020 and future emerging recession. Our evidence indicates that during the economic crisis happened in 2008, size, industry, ownership and EU dummy are useful priori classifications while distinguishing firms' different degree to financing troubles, although some of other priori classifications appeared on other literature are ineffective. Smaller firms, foreign-owned and firms in manufacturing are more likely to report the financing trouble and have less access to formal sources of finance. However, government-owned firms and firms with adequate educated workers are less likely to be financially constraint. The result confirms that economic freedom, financial market and trade integration all have a significant relationship with SMEs' access to finance. For...
|
|
|
Hodnocení reakce státu na epidemii COVID-19 - Naše společnost - speciál - únor 2021
Červenka, Jan
Pouze relativní většina českých občanů na úrovni o málo více než dvou pětin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, o málo více než třetina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky. Oproti prosinci 2020 se hodnocení reakce státu na pandemii výrazně zhoršilo, a to zejména v případě hodnocení přiměřenosti a účinnosti opatření proti šíření koronaviru.
|
|
|
Nový typ koronaviru – obavy, média, informace a narativy – Naše společnost – speciál – únor 2021
Spurný, Martin
V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se více než čtyři pětiny českých občanů starších 18 let obávají omezení zdravotní péče pro pacienty s jinými nemocemi než COVID-19 (85 %), zhoršení ekonomické situace v České republice (83 %) a o zdraví svých blízkých (81 %). Oproti poslednímu dotazování v prosinci 2020 se výrazně, o dvacet procentních bodů, zvedly obavy občanů z nedostatečné kapacity nemocnic, jehož se v únoru obávaly přibližně dvě třetiny (67 %) obyvatel.
|
|
|
COVID 19 a finanční situace domácností a dopad na zaměstnání- Naše společnost - speciál – únor 2021
Tuček, Milan
Dvě třetiny dotázaných (67 %) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době pandemie COVID-19 stejné, více než čtvrtina (28 %) uvedla, že se snížily, z toho 8 %, že výrazně. U 5 % domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie prakticky neliší. Téměř tři pětiny domácností uvedly, že by za současné situace dovedly vycházet s financemi více než půl roku. 4 % domácností již nyní s financemi nevychází, dalších 6 % by vydrželo nejdéle měsíc. Hodnocení finanční se od prosince výrazně změnilo ve prospěch optimistického pohledu.
|
|
|
Veřejnost o očkování, včetně očkování proti onemocnění COVID-19 - Naše společnost - speciál – únor 2021
Čadová, Naděžda
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v první polovině února 2021 podrobněji zaměřilo na téma očkování obecně a konkrétně pak na postoje veřejnosti k očkování proti onemocnění COVID-19. Čtyři pětiny (80 %) českých občanů v první polovině února 2021 souhlasily s tím, že očkování je zárukou toho, že se u nás nerozšíří některé nebezpečné nemoci. Pouze přibližně desetina českých občanů souhlasí s tím, že očkování je zbytečné, protože není účinné a proti nemoci nás stejně neochrání (12 %) a že nemoci, proti kterým nás má očkování chránit, jsou již úplně nebo téměř úplně vymýceny (11 %). Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřily v našem průzkumu přibližně tři pětiny dotázaných (59 %). Negativní postoj k očkování zaujala asi třetina (33 %) oslovených. Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění (41 %). Dotázaní, kteří se podle svých slov očkovat proti onemocnění COVID-19 nechtějí, jako nejčastější důvod uváděli, že vakcína byla vyvinuta příliš rychle a není tak dostatečně otestovaná (22 %).
|
|
|
Nový typ koronaviru - zájem, chování a očekávání české veřejnosti - Naše společnost - speciál – únor 2021
Čadová, Naděžda
Více než čtyři pětiny (82 %) českých občanů starších 18 let se v první polovině února 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Téměř třetina (31 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze o málo více než desetina (12 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory (94 %) a dbá na zvýšenou hygienu (89 %). Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla v první polovině února česká veřejnost poněkud rozpolcena, když zlepšení očekávala přibližně třetina veřejnosti (31 %), dalších 29 % zhoršení a přibližně třetina (34 %) očekávala stagnaci. K dalšímu vývoji situace v Evropě a ve světě pak byli čeští občané o něco málo optimističtější, když nejčastěji respondenti vyjadřovali názor, že se tato situace bude dále zlepšovat.
|
|
|
Nový typ koronaviru – obavy, média a informace o něm – Naše společnost – speciál – prosinec 2020
Spurný, Martin
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu zaměřilo na obavy v souvislosti s šířením koronaviru, na to, jak se čeští občané v informacích o novém typu koronaviru orientují a také jak často informace o něm sledují v médiích. V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se čtyři pětiny (80 %) českých občanů obávají zhoršení ekonomické situace v ČR, srovnatelný podíl (76 %) se obává o zdraví svých blízkých, naopak nejméně se lidé obávají zhroucení zásobování (29 %) a pak také nedostatečné kapacity nemocnic (47 %).
|
|
|
Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku
Menzel, Andreas ; Miotto, Martina
Tato studie upozorňuje na rozdílné dopady krize covid-19 na ženy a muže. Zaměřuje se na hospodářské a sociální aspekty současné situace na trhu práce. Soustředí se na tři hlavní oblasti, v nichž by důsledky krize mohly postihnout ženy a muže odlišně: nezaměstnanost, schopnost pracovat v důsledku nutné péče o děti a potenciální vliv na domácí násilí a jeho následné dopady na tělesné a duševní rozpoložení. Tuto studii uzavíráme diskusí o možných opatřeních, která vláda v rámci své politiky může přijmout, a o některých dlouhodobých dopadech, které může současná krize mít na rovnost žen a mužů na pracovišti.
|
|
|
Using Bluetooth technology for COVID-19 contact tracing
Jann, Ole ; Kocourek, Pavel ; Steiner, Jakub
The coronavirus is transmitted indiscriminately through proximity, which makes tracing infections difficult. Bluetooth tracing apps can reliably record transmission possibilities even when the participants do not know each other and do not remember the interaction. This can be done with a high degree of privacy. A well-designed app provides a similar level of privacy to not using an app at all. Decentralized data storage means that the privacy and security of the system is highly resilient against exploitation by any powerful actor (such as a government). A disadvantage of protecting privacy through decentralization is that tracing apps need to be taken up by the population one person at a time. Their use cannot be checked remotely and hence cannot be effectively mandated by governments or health authorities. A very high degree of take-up is necessary to make them an effective weapon against the virus. The eRouška app by COVID19cz follows these principles and offers a very high degree of privacy protection. Specifically, it does not collect any data except the phone numbers of non-infected users, and only collects anonymized meeting data (and no location or other metadata) of infected users – this data is only available to a hygienist after voluntary data transmission by the user. No data is transmitted to the server without explicit user agreement.
|
host ::
RSS.