Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  začátekpředchozí38 - 47  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení organických kyselin v pivu metodou HPLC
Kukleva, Ekaterina ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Kukleva Ekaterina Abstrakt Cílem této bakalářské práce je vyvinout a optimalizovat metodu stanovení organických kyselin v pivu metodou HPLC s RI a nebo UV detekcí a ověřit ji na reálných vzorcích. Pivo je složitý matriční vzorek, který vyžaduje před analýzou úpravu, a to pomocí extrakce na pevné fázi (SPE). Pro extrakci byly zvoleny a porovnávány dvě SPE kolonky: Algient Bond-Elute SAX (SAX) a Supelco ENVI-Carb (CB). Sorbenty obou kolon se liší v hlavním principu extrakce, zatímco na SAX kolonce budou zadržovány anionty kyselin a interferující nepolární látky projdou kolonou bez zádrže, na kolonce CB by měl separační mechanismus probíhat přesně obráceně, interferující látky budou zadržovány a anionty analyzovaných kyselin projdou sorbentem bez zádrže. Výtěžnost extrakce organických kyselin z piva byla pro SAX kolonu 80 - 110% a pro CB kolonu 20-50 %. Stanovení šesti organických kyselin, jmenovitě citronové, jablečné, jantarové, mléčné, octové a šťavelové, se po extrakci s provádělo metodou HPLC na chromatografické koloně Eurokat H (Knauer) 0,01 N kyselinou sírovou jako mobilní fáze. Čas analýzy byl 25 minut. Byly použity a porovnány dva detekční systémy: refraktometrická (RI) a ultrafialová (UV) detekce. Rozlišení separovaných píků se pohybovalo v rozmezí 1,1 - 1,8 pro RI detektor a 1,1 - 1,6 pro UV detektor.
Posouzení vlivu pasterizace a filtrace na obsah vybraných chemických složek piva
Vopelková, Dominika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu pasterizace a filtrace na vybrané chemické složky piva. Konkrétně byl studován vliv na prvkové složení, obsah organických kyselin, sacharidů a fenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byla využita optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Analýza organických kyselin byla provedena pomocí iontové chromatografie. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie posloužila k analýze sacharidů, při které byla použita ELSD detekce, a k analýze fenolických sloučenin, s využitím DAD detektoru. Na základě znalostí chemického složení známých vzorků piv byly z těchto dat pomocí statistických metod (analýza rozptylu, analýza hlavních komponent) získány parametry, které vykazovaly nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými skupinami piv. Byly tak nalezeny korelace mezi proměnnými a technologickými operacemi úpravy piva. Celkově bylo ovlivněno 12 z 23 analyzovaných paramterů. Dopad filtrace a pasterizace piva byl pozorován v obsahu železa, křemíku, draslíku a hořčíku, dále kyseliny jablečné, monosacharidů glukosy a fruktosy a fenolických sloučenin.
Stanovení makroprvků, organických kyselin a dalších parametrů v kečupech
Popelová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je provedení základních analýz vzorků kečupů. V teoretické části diplomové práce jsou popsány základní charakteristiky rajčete, zpracování rajčat a výroba protlaku a kečupu. Dále jsou popsány analytické metody, které byly použity pro analýzu vybraných parametrů v kečupech. Experimentální část práce se zabývá stanovením pH, celkové sušiny, organických kyselin, sacharidů, makroprvků a lykopenu v kečupech. Z organických kyselin byly analyzovány kyselina citronová ve formě citrátu a kyselina octová ve formě acetátu metodou IC. Množství acetátu ve vzorcích kečupů bylo cca 5x větší než množství citrátu. Metodou HPLC byly analyzovány sacharidy glukóza, fruktóza a sacharóza. Glukóza a fruktóza byly oproti sacharóze stanoveny ve všech vzorcích. Elementární analýzou byly analyzovány čtyři makroprvky, z nichž byl nejméně zastoupen hořčík a nejvíce sodík. Koncentrace sodíku byla dále přepočtena na množství soli. Množství lykopenu bylo stanoveno pomocí UV-VIS spektrometrie. Jeho množství v kečupech je ovlivněno odrůdou použitých rajčat a velkým množstvím dalších faktorů.
Monitoring of organic acid content in alcoholic drinks
Ostrihoňová, Katarína ; Běláková, Sylvie (oponent) ; Benešová, Karolína (vedoucí práce)
The aim of the thesis is determination and optimization of organic acids in beers using the methods of capillary isotachophoresis (CITP) and high performance liquid chromatography with diode array detection (HPLC/UV). Beer is a complicated matrix therefore the samples need pretreatment using solid phase extraction (SPE). The diploma thesis discusses the optimization of the analytical methods (HPLC/UV and CITP) and optimization of SPE. In the theoretical part, history, characterization and technology of beer production are presented. Further, characteristics of organic acids and methods for organic acid determination are also discussed. The experimental part deals with the preparation of solutions, tested samples, calibration samples. Parameters and procedures of analytical methods (HPLC/UV and CITP) and pretreatment using the solid phase extraction are also described in the experimental part. All results are summarized and compared with the current literature in discussion and conclusion. Eleven beer samples from the retail stores were analyzed. In all samples, six organic acids (lactic, oxalic, succinic, acetic, citric, benzoic) were determined by CITP and five organic acids (lactic, oxalic, succinic, acetic, citric) by HPLC/UV were determined. Results of this study give an overview of the organic acid contents in beer samples.
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
Fotochemická tvorba nízkomolekulárních organických kyselin
KOVAŘÍKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou a kinetikou tvorby meziproduktů fotochemického rozkladu přírodních organických látek v povrchových vodách v důsledku slunečního záření v systému neovlivněném bakteriemi, a to s využitím HPLC separace. Popisuje také vliv různých faktorů, jako jsou pH a stáří DOM (rozpuštěné organické látky), na průběh těchto reakcí.
Stanovení vybraných parametrů v zahraničních pivech
Punčochářová, Lenka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je stanovení vybraných polyfenolů, organických kyselin a prvků (makroelementů a mikroelementů) v zahraničních pivech. V teoretické části jsou kromě výroby sladu a piva popsány druhy piv a pivní styly a analytické metody pro analýzu piv jako jsou vysokoúčinná kapalinová chromatografie, iontová chromatografie a optická emisní spetrometrie s indukčně vázanou plazmou. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků, nastavením přístrojů a analýzou vzorků zahraničních piv. Celkem bylo analyzováno 14 zahraničních piv, z toho 11 vzorků bylo svrchně kvašených piv, 3 vzorky byly spodně kvašené. Celkem čtyři vzorky pocházely z Belgie, tři z Anglie, tři z Německa, dva z USA, jeden z Nizozemí a jeden z Polska. Výsledky práce podávají přehled o obsahu analyzovaných látek v zahraničních pivech.
Analýza výčepního piva pomocí HPLC-ELSD a IC
Vanduchová, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutován proces výroby piva a jeho složení. Experimentální část se zabývá analýzou polyfenolických sloučenin a sacharidy metodou HPLC, analýzou organických kyselin metodou IC a elementární analýzou metodou ICP-OES. Analýzou HPLC bylo stanoveno jedenáct polyfenolických látek. Nejvíce zastoupenou sloučeninou byla kyselina gallová a nejméně zastoupenou sloučeninou byl kvercetin. Metodou HPLC byly analyzovány sacharidy glukosa, fruktosa a sacharosa. Největší zastoupení měla glukosa. Elementární analýzou bylo analyzováno deset prvků. Nejméně zastoupeným byl zinek a nejvíce zastoupenými byly fosfor a draslík.
Stanovení vybraných parametrů ve speciálních typech piv vařených v ČR
Fähnrichová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na analýzu speciálních typů piv vařených v České republice pomocí třech instrumentálních metod. Pro určení polyfenolických látek byla použita kapalinová chromatografie HPLC, k organickým kyselinám posloužila iontová chromatografie IC a pro elementární analýzu optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem ICP-OES. V teoretické části je popsána technologie výroby piva. Část je také věnována chemickému složení piva, zejména pak skupinám látek, které byly v této práci analyzovány. Popsán je také princip použitých metod. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky a porovnány se zahraničními studiemi. Pro analýzu bylo použito osmnáct různých speciálních typů piv vyrobených v České republice.
Analýza organických kyselin novým postupem extrakční derivatizace v krevní plasmě a séru technikou GC/MS
JAHODOVÁ, Lucie
Bakalářská práce byla zpracována na téma {\clqq}Analýza organických kyselin novým postupem extrakční derivatizace v krevní plasmě a séru technikou GC/MS{\clqq}. Cílem této práce bylo vypracování metody pro rychlé stanovení organických kyselin novým postupem extrakční derivatizace, identifikovat a stanovit organické kyseliny v tělních tekutinách, porovnat jejich zastoupení a vyhodnotit možnosti uplatnění metody v klinické diagnostice. Tělní tekutiny obsahují stovky organických kyselin, které spoluvytvářejí klinický obraz o zdravotním stavu pacienta. Současný výzkum se zaměřuje na zavedení metod umožňujících komplexní, metabolomickou analýzu těchto diagnosticky významných metabolitů. Pro separaci, stanovení a identifikaci organických kyselin ve složitých biologických matricích se v současné době analytikovi nabízí velký počet metod a několik účinných analytických separačních technik. V první, teoretické části bakalářské práce, jsou shrnuty poznatky o vlastnostech organických kyselin a možnostech jejich stanovení. V praktické části byla vypracována metoda pro rychlé stanovení organických kyselin v tělních tekutinách pomocí GC/MS. Pomocí této techniky lze analyzovat velké množství organických kyselin v minimálním objemu tělní tekutiny. Byla provedena derivatizace souboru několika desítek organických kyselin ethylchlormravenčanem ve vodném médiu. Reakce probíhá rychle a za laboratorní teploty. Použitelnost vypracované metody byla ověřena na analýze organických kyselin v biologických vzorcích. Ve vzorcích krevního séra a plasmy byly pomocí použité metody, retenčních dat a EI hmotnostních spekter identifikovány desítky organických kyselin. Pokusy provedené v této práci prokázaly, že derivatizace pomocí chlormravenčanů ve vodném prostředí je poměrně jednoduchou, rychlou a slibnou metodou pro analýzu organických kyselin. Pro možné uplatnění metodiky v klinické diagnostice je nezbytný další experimentální výzkum, aby bylo možno vymezit přednosti a omezení tohoto nového metodického přístupu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   začátekpředchozí38 - 47  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.