|
|
Reliabilita měření na lyžařském trenažéru Skytech Interactiv
Novotný, Otomar ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Matošková, Petra (oponent)
Název: Reliabilita měření na lyžařském trenažéru Skytech Interactiv Cíle: Cílem této práce je zjistit reliabilitu měření energetického výdeje na lyžařské trenažéru Skytech Interactiv Metody: Výzkumný soubor tvořilo 14 probandů, mezi kterými bylo 9 chlapců a 5 dívek. Hodnota energetického výdeje se stanovila pomocí nepřímé kalorimetrie, za použití energetického ekvivalentu a poměru respirační výměny. K naměření dýchacích plynů byl použit metabolický analyzátor Metamax 3B a k analýze tepové frekvence sporttester Polar S610i. Probandi absolvovali dvě měření, z nichž každé trvalo 6 minut. Během této doby se naměřila potřebná data pro pozdější výpočty reliability. Podle předpokladu, že dvojice měření má dvourozměrné rozdělení, se reliabilita rovná korelačnímu koeficientu. Ten byl vypočítán pomocí metody maximální věrohodnosti. Výsledky: Měření energetického výdeje na trenažéru Skytech Interactiv podávalo konzistentní a spolehlivé výsledky. Poznatky z této práce lze uplatnit při dalším testování na tomto přístroji. Závěr: Reliabilita měření energetického výdeje dosáhla hodnoty 84 %, což je výsledek lepší než u obvyklých hodnot reliability testů, které se běžně pohybují okolo 80%. Klíčová slova: Energetický výdej, Pearsonův korelační koeficient, standardizované metody, validita
|
|
| |
|
|
Velikost celotýdenní pohybové aktivity u adolescentních hráčů fotbalu
Vait, Marek ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Velikost celotýdenní pohybové aktivity u adolescentních hráčů fotbalu Autor: Bc. Marek Vait Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Cíle: Cílem práce bylo zjištění velikosti pohybové aktivity (PA) v týdenním režimu u adolescentních hráčů fotbalu v kategorii mladšího (hráči do 17 let) a staršího dorostu (hráči do 19let). Současně bylo cílem vyhodnotit velikost PA ve vztahu k vybraným zdravotním doporučením pro velikost PA. Metody: Výzkumu se účastnilo celkem n=66 hráčů (hráči mladšího dorostu n=36 hráčů; 15,8±0,8,starší dorost n=30 hráčů; 17,2±0,75. Pro testování vybraných jedinců bylo využito celkem 25 akcelerometrů z toho 14 typu Actigraph GT3X a 11 typu Actigraph GTM1. Míra PA byla u vybraných jedinců testována v sedmidenním týdenním režimu. Výsledky: Průměrné denní hodnoty energetického výdeje dosahovaly u mladší kategorie 10,9 ± 2,7, u starší 9,1±3,2. Uvedenými hodnotami obě kategorie splnily zdravotní doporučení. V případě denního počtu kroků opět obě kategorie dosáhly doporučených hodnot, kdy u mladší dosáhli hodnoty 13625±3049 a u starší 11061±3873. Z hlediska průměrná denní hodnoty středně až vysoce intenzivní PA přesáhly obě kategorie celosvětově používané doporučení pro minimální denní množství středně až vysoce intenzivní PA, které činí 60 minut, přičemž u mladší kategorie byly...
|
|
|
Energetická náročnost jízdy na různých průměrech ráfků horských kol
Chotěbor, Tomáš ; Brtník, Tomáš (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Energetická náročnost jízdy na různých průměrech ráfků horských kol Cíle: Cílem této závěrečné práce je získání informací o rozdílném energetickém výdeji (EV) organismu při užití různých průměrů horských kol a v závislosti na terénu. Metody: Obsahem práce byl experiment, intraindividuální měření, ve kterém figurovali tři účastníci podobného věku, váhy, výšky a fyzické zdatnosti. Míra EV byla stanovena na základě objemu spotřeby kyslíku (VO2) a množství vydechovaného oxidu uhličitého (VCO2), tedy nepřímou kalorimetrií. K měření dýchacích plynů byl použit přístroj MetaMax 3B. Testování proběhlo se dvěma rozměry kol, a to s průměry 26" a 29". Jízdy byly realizovány na přírodním okruhu s různými druhy povrchu. Účastníci výzkumu absolvovali dva okruhy na obou typech kol. Jedna jízda trvala v průměru 7:04 min. Výsledky: Provedeným měřením nebyl zjištěn významný rozdíl v energetickém výdeji (EV) při jízdě na ráfcích o průměru 26" a při jízdě na ráfcích o průměru 29". U měření se prokázal drobný rozdíl v EV ve prospěch kol o průměru 29", avšak s přihlédnutím na standardní chybu měření se jeví jako zanedbatelný a bezvýznamný. Závěr: Stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Při použití ráfků o průměru 29" se, s přihlédnutím ke standardní chybě měření, nedosáhlo významného snížení EV oproti použití ráfků o...
|
|
| |
|
|
Vhodnost volby chůze či běhu v závislosti na rychlosti při zrychleném přesunu se zátěží
Kopřiva, Jiří ; Fedák, Josef (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název práce: Vhodnost volby běhu či chůze v závislosti na rychlosti při zrychleném přesunu se zátěží Cíl práce: Komparace fyziologické odezvy organismu při chůzi a běhu při rychlostech 6 - 7,4 km.h-1 s nesenou zátěží 15 kg s následným určením zlomové rychlosti v souvislosti s ekonomičností daných činností, u níž byly dále zjišťovány míry korelace s procentuálním zastoupením tukuprosté tělesné hmoty a funkční délkou dolní končetiny. Metody: Kvantitativní výzkum s využitím metody intrapersonalní a interpersonální komparativní analýzy. Výsledky: Na základě naměřených dat byla zjištěna z hlediska ekonomičnosti chůze oproti běhu při zrychleném přesunu s nesenou zátěží 15 kg průměrná zlomová rychlost 7,43 km.h-1 (±0,53), přičemž průměrná srdeční frekvence se při zlomových rychlostech rovnala hodnotě 129 tepů.min-1 (±9,67) a průměrný minutový energetický výdej činil při zlomových rychlostech 11,9 kcal (±2,04). Dále byly zjištěny míry korelace mezi zlomovou rychlostí a funkční délkou dolní končetiny, kde rP = 0,9203 se jevil jako statisticky významný (α = 0,05), a zlomovou rychlostí a procentuálním zastoupením tukuprosté tělesné hmoty, kde rP = 0,1529 se nejevil jako statistický významný (α = 0,05). Klíčová slova: zrychlený přesun, nesená zátěž, běh, chůze, energetický výdej, srdeční frekvence, FFM...
|
|
|
Stanovení energetického výdeje po dokončení cvičení silového a vytrvalostního charakteru
Galertová, Alena ; Petr, Miroslav (vedoucí práce) ; Sedlak, Petr (oponent)
Kyslíkový dluh splácený po dokončení intenzivní svalové činnosti odráží významné zapojení anaerobního metabolismu během cvičení. Některé studie uvádějí zvýšenou spotřebu kyslíku i po 24 - 48 hodinách po tréninku silového charakteru, naopak po činnostech s nižšími intenzitami (po aerobním cvičení) bývá spotřeba kyslíku zvýšena jen v řádu několika hodin. V běžné praxi, zejména při výběru nejvhodnější formy cvičení s cílem navýšení energetického výdeje u normální populace, obvykle není s tímto faktorem kalkulováno. Cílem bakalářské práce je srovnání energetického výdeje metodou nepřímé kalorimetrie pomocí intraindividuálního sledování u vybraných jedinců a to v časových odstupech po dokončení jednak intenzivní svalové činnosti a dále po cvičení aerobního charakteru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úroveň pohybové aktivity mladých hráčů fotbalu vzhledem ke zdravotním doporučením
Šorna, Tomáš ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Úroveň pohybové aktivity mladých hráčů fotbalu vzhledem ke zdravotním doporučením Autor: Tomáš Šorna Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Cíle: Cílem práce je monitorování týdenní pohybové aktivity (PA) mladých fotbalistů a zjištění její velikosti s ohledem ke zdravotním doporučením pro danou věkovou kategorii. Následné porovnání možných rozdílů výsledků ve zvolených ukazatelích pohybové aktivity v kategorii mladších (U13) a starších žáků (U15). Metody: Sledované soubory tvořili hráči fotbalu: hráči mladších žáků (n= 15; 12,6 ± 0,5 let) a starších žáků (n= 15; 14,7 ± 0,5 let). K získání potřebných dat pohybové aktivity bylo využíváno akcelerometrů Actigraph GT3X. Pro získání doplňujících informací o pohybové aktivitě byl využit písemný záznamový arch PA. Výsledky práce: Z výsledků monitorování PA je patrné, že obě skupiny hráčů překonaly doporučené hodnoty PA ve všech jejích ukazatelích. Mladší i starší žáci významně překonali denní doporučenou hodnotu 60 min.den-1 PA strávené ve střední až velmi vysoké intenzitě. Z pohledu hodnot EV a počtu kroků obě skupiny dosáhly doporučených hodnot PA, tj. 11 kcal.kg-1 .den-1 a 13 000 kroků za den. Výsledky ukázaly, že hráči mladších žáků jsou pohybově aktivnějšími v porovnání se staršími žáky. Můžeme tvrdit, že pravidelná organizovaná sportovní...
|
|
|
Funkční profil výkonnostních hráčů billiardu
Manda, Filip ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Zahálka, František (oponent)
Název: Funkční profil výkonnostních hráčů billiardu Cíle: Cílem práce bylo pomocí laboratorní diagnostiky zjistit maximální funkční parametry a tělesné složení výkonnostních hráčů billiardu a následně zmapovat intenzitu zatížení při simulovaném utkání. Metody: V rámci práce byla použita biomedicínská měření. Bylo využito somatometrie, bioimpedanční metody, laboratorního spiroergometrického měření v podobě zátěžového testu do maxima a terénního spiroergometrického měření při simulovaném utkání v billiardové herně. Dále byl využit polostrukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami a metoda dotazování pomocí online ankety ke zjištění role kondice ve výkonnostním billiardu. Výsledky: Získaná data ukazují, že testovaní hráči billiardu v naší práci dosahují průměrné až velmi dobré úrovně fyzické zdatnosti, někteří jsou ale klasifikováni s nadváhou či obezitou. Dlouholeté hraní billiardu nemá významný vliv na asymetrické rozložení svalové hmoty u horních končetin. Při hře spotřeba kyslíku nepřesáhla 30% VO2max a hodnoty SF se pohybují mezi 39 až 59 % SFmax. V průběhu hry dochází k mírnému vzestupu energetické spotřeby na 222 až 330% nál. BM. Energetická náročnost billiardu se u testovaných hráčů pohybuje mezi 14,6 kJ až 29,3 kJ. Výsledkem práce je také vyjádření se k roli kondice ve výkonnostním billiardu....
|
|
|
Velikost a rozdíly v pohybové aktivitě v týdenním režimu u adolescentních hráčů fotbalu na výkonnostní úrovni
Hojdar, Michal ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Frýbort, Pavel (oponent)
Bibliografická identifikace Název bakalářské práce: Velikost a rozdíly v pohybové aktivitě v týdenním režimu u adolescentních hráčů fotbalu na výkonnostní úrovni Pracoviště: UK FTVS Autor: Bc. Michal Hojdar Studijní obor: Tělesná výchova a sport Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Rok obhajoby: 2015 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá analýzou pohybové aktivity v týdenním režimu u adolescentních fotbalistů nacházejících se na výkonnostní úrovni, kteří vykonávají pravidelnou pohybovou aktivitu. Primárním cílem práce je zjištění rozdílů ve velikosti pohybových aktivit v kategorii mladšího a staršího dorostu a následně zjištěné výsledky komparovat mezi sebou a se zdravotními doporučeními pro dané věkové kategorie. Mladší dorost se skládá z hráčů U16 a U17 ve věkovém rozmezí 15 - 17 let. Starší dorost pak zahrnuje fotbalové hráče U19 ve věku 17 - 19 let. Jedná se o hráče a mužstva fotbalového klubu FC MAS Táborsko. Pro zjištění velikosti a skladby pohybové aktivity byl využit akcelerometr Actigraph GT3X. Data z něj získaná se zpracovávají v programu ActiLife Lifestyle Monitor Software. K tomu, aby byly naměřené hodnoty relevantní a porovnatelné, byly použity matematicko- statistické metody výpočtů, jako je aritmetický průměr a směrodatná odchylka. Pro přehlednost a snadnější orientaci byly z výsledných...
|
host ::
RSS.