|
|
Analýza průběhu spermatogeneze u myší C57BL/6 po infikaci prvokem Toxoplasma gondii.
Šidlová, Adéla ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Flegr, Jaroslav (oponent)
Toxoplasma gondii je celosvětově rozšířený intracelulární parazit, který způsobuje onemocnění zvané toxoplazmóza u 10-80% světové populace v závislosti na geografické poloze. Infekce tímto parazitem vyvolává změny v chování i fyziologických funkcích infikovaného hostitele, mezi které patří teplokrevní živočichové včetně člověka. V posledních letech bylo provedeno také několik studií, které poukazují na vliv infekce parazitem T.gondii na reprodukční schopnosti myších a potkaních samců, což je otázka, kterou jsem se zabývala v mé práci. V rámci mé práce jsem provedla detailní histometrickou analýzu testikulární tkáně, detekci hladiny LH hormonu v moči a analýzu epigenetické modifikace testikulární DNA u infikovaných a kontrolních myších samců. Po 30-denní infekci T.gondii bylo u infikovaných jedinců detekováno celkové snížení testikulární funkce a produkce spermií. U infikovaných jedinců došlo k poklesu hladiny LH hormonu v moči v porovnání s jedinci kontrolními a byl detekován pokles v počtu primárních spermatocytů a spermatid a zvýšený počet Sertoliho buněk a větší průměr semenotvorných kanálků. V rámci analýzy epigenetické modifikace DNA byl testikulární epigenom testován na míru globální metylace a míru specifické metylace genů Hspa1, Crem a Creb1, které jsou nezbytné pro správný průběh...
|
|
|
Vliv diabetes mellitus na reprodukci samců.
Valášková, Eliška ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Seifertová, Eva (oponent)
Zvyšující se neplodnost je považována za vážný problém lidské reprodukce. Mužský faktor je příčinou neplodnosti u více než 60% problémových párů. Díky snižování kvality spermatu, ke kterému v poslední době dochází, lze předpokládat, že toto číslo bude narůstat. Jedním z možných rizikových faktorů je diabetes mellitus (DM). V důsledku nedostatečných a často rozporuplných analýz kvality spermií, byl DM jako rizikový faktor při vyhodnocování mužské fertility opomíjen. Využití nových molekulárních metod ukázalo patologické působení diabetes mellitus na funkci spermií a spermatogenezi.
|
|
|
Analýza chromozomových aberací u spermií metodou FISH
Bendová, Petra ; Diblík, Jan (vedoucí práce) ; Novotná, Drahuše (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na stanovení frekvencí chromozomálně abnormálních spermií v ejakulátu zdravých mužů (dárců) s normálním karyotypem (46,XY). Významným dějem, který hraje nezastupitelnou roli při vzniku numerických aberací chromozomů či v segregaci strukturních abnormalit do gamet je meióza. Proto jí věnuji pozornost v teoretické části práce. Teoretická část je dále zaměřena na proces předcházející vzniku zralé spermie (spermatogeneze) a důsledkům oplození oocytu aneuploidní spermií. Předkládám proto přehled numerických abnormalit u autozomů či gonozomů s jejich frekvencí a distribucí do gamet zdravých mužů. Zaměřila jsem se i na rozdělení a stručný popis strukturních aberací postihujících chromozomy a v neposlední řadě věnuji pozornost metodě vícebarevné interfázní fluorescenční in situ hybridizaci, která se v kombinaci s dekondenzací chromatinu spermií stala nezastupitelným a hodnotným výzkumným nástrojem při rychlé analýze chromozomálních abnormalit ve velkých vzorcích spermií. Experimentální část bakalářské práce se zabývá sledováním frekvence vybraných numerických abnormalit ve vzorcích spermií 5 dárců ve věkovém rozmezí 23 - 30 let s využitím I-FISH (interfázní fluorescenční in situ hybridizace) se satelitními sondami pro autozom 18 a gonozomy X a Y. Četnost aberací autozomu 18...
|
|
|
Studium diferenciačního potenciálu spermatogoniálních kmenových buněk pomocí transplantačních experimentů u obratlovců
Kodedová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Spermatogonie, neboli spermatogoniální kmenové buňky jsou nezbytné pro udržení samčí plodnosti. Ve složitém procesu spermatogeneze, probíhajícím ve varlatech, tyto pluripotentní kmenové buňky proliferují a diferencují za vzniku spermií. Technika spermatogoniální transplantace byla poprvé popsána v roce 1994 na hlodavcích a umožnila studium biologie samčích zárodečných buněk. Následující řada studií mezidruhových i vnitrodruhových přenosů testikulární tkáně, odhalila regenerativní schopnosti transplantovaných spermatogoniálních kmenových buněk a jejich možné využití. V dnešní době jsou vytvořeny systémy transplantací spermatogonií u mnoha obratlovců, které umožňují mimo studia vývoje spermií i umělou produkci samčích a samičích gamet odvozených ze zárodečných buněk dárce. Diferenciační potenciál spermatogoniálních kmenových buněk umožnil i tvorbu transgenních organismů genetickou manipulací izolovaných spermatogonií s následnou transplantací do vhodného příjemce. Spermatogoniální transplantace by v budoucnosti mohla najít své uplatnění v regenerativní medicíně, léčbě poruch spermatogeneze, nebo sloužit k zachování genofondu ohrožených druhů živočichů.
|
|
|
Meiotic sex chromosome inactivation within mouse spermatogenesis
Homolka, David ; Jansa, Petr (vedoucí práce) ; Kubelka, Michal (oponent) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Meiotická inaktivace pohlavních chromozomů (Meiotic sex chromosome inactivation - MSCI) je zásadní epigenetický proces, jehož prostřednictvím dochází v průběhu spermatogeneze k transkripčnímu umlčení X a Y chromozomu. Doprovází ho výrazná remodelace chromatinu, vedoucí k tvorbě tzv. pohlavního nebo-li XY tělíska, které je charakteristickým znakem pachytenních spermatocytů. Přestože MSCI je nezbytné pro samčí plodnost, jeho biologická role i molekulární podstata stále zůstává do značné míry nejasná. Nicméně, objevený vztah mezi chromozomální asynapsí a transkripčním umlčením poukazuje na úzký vztah MSCI a asynapse z velké časti nehomologních pohlavních chromozomů, a na skutečnost, že MSCI je specifickým případem obecnějšího mechanismu nazývaného meiotické umlčení asynapsovaného chromatinu (meiotic silencing of unsynapsed chromatin - MSUC ). Zásadní role MSCI vyplývá ze studia myších modelů, např. nesoucích X-autozomální translokace, kde abnormální synapse pohlavních chromozomů vede k poruše MSCI a sterilitě samců. Specifická zástava ve spermatogenezi je překvapivě charakteristickým znakem nejen X-autozomálních translokací ale i řady autozomálních přestaveb, včetně translokací, inverzí či jiných strukturních mutací. Na ...
|
|
|
Vliv zearalenonu na reprodukční parametry a expresi vybraných genů u myší
Dvořáková, Eva ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Nedvídek, Josef (oponent)
Mnoho chemických látek může ovlivňovat pozemní i vodní životní prostředí a některé z nich mohou mít i negativní vliv na reprodukci živočichů. Endokrinní disruptory (ED) s estrogenní aktivitou mohou napodobovat činnost endogenních hormonů a ovlivňovat tak jejich přirozenou funkci. Mezi takové látky patří zearalenon (ZEA) produkovaný plísněmi rodu Fusarium. Přestože strukturou není steroid, má ZEA a jeho deriváty silnou estrogenní aktivitu. Vliv ZEA na reprodukční parametry a změny v expresi vybraných genů byly testovány na samcích outbrední linie myší od prenatálního období do 70. dne jejich života. Předložená studie prokázala významné účinky ZEA na savčí organismus a reprodukční parametry. Tento efekt byl zjištěn jak u nízké dávky, se kterou mohou lidé běžně přijít do styku, tak u vyšší dávky, obě vykazovaly změny v testovaných parametrech.
|
|
|
Vliv oxidativního stresu na kvalitu a fertlizační schopnost spermií savců.
Dudková, Barbora ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Práce se zabývá tematikou působení oxidativního stresu na struktury a fyziologické funkce spermií savců. Oxidativní stres je důsledek nerovnováhy mezi prooxidanty a antioxidanty v těle, podílí se výrazně na snížení kvality spermií a je považován za jednu z nejčastějších příčin neplodnosti samců savců, včetně lidí. Práce přináší formou rešerše přehled o místech generování reaktivních forem kyslíku v reprodukčním traktu samce, o konkrétních strukturách a fyziologických funkcích spermií, které jsou jimi pozitivně či negativně ovlivňovány a o ochranném antioxidačním systému seminální tekutiny.
|
|
| |
|
|
Spermatogeneze u dlouhověkého druhu vodních ploštic hladinatky člunohřbeté (Velia caprai) (Heteroptera: Gerromorpha: Veliidae)
BĚLINOVÁ, Lucie
V této práci byla studována spermatogeneze dlouhověkého druhu hladinatky (Velia caprai) u nymf 5. instaru, dospělců definovaného stáří (v rozmezí 1 ? 60 dnů po svlečení) a dospělců z terénu před a po přezimování. Spermatogeneze tohoto druhu probíhá kontinuálně. První spermatidy byly pozorovány už u nymf 5. instaru, zralé spermie u dospělců jeden den po svlečení. U starších dospělců i dospělců po přezimování byly zjištěny všechny typy buněk spermatogeneze: spermatogonie, primární a sekundární spermatocyty, spermatidy i spermie. Varle samců Velia caprai je v rámci ploštic i hmyzu obecně poměrně atypické. Je tvořeno jediným testikulárním folikulem, který je širší než dlouhý. Vrchol folikulu není zřetelně formován; germarium leží uprostřed širší strany folikulu protilehlé ústí chámovodu.
|
|
|
Analýza samčí sterility způsobené T(16,17)43H chromosomální translokací
Čapková, Jana ; Homolka, David ; Ivánek, Robert ; Jansa, Petr ; Forejt, Jiří
Po některých chromosomálních přestavbách vzniká heterozygosita, která vede ke sterilitě samců. Náš model chromosomální přestavby vedoucí samčí sterilitě představuje myší T(16,17)43H chromosomální translokace. Na tomto modelu jsme studovali účinek translokace na spermatogenezu. Analyzovali jsme meiosu u heterozygotních T43/+ samců a prokázali jsme transkripčním umlčení nesynaptického autosomálního chromatinu v translokačním kvadrivalentu a následnou neschopnost transkripční inaktivace X chromosomu v pachytenním stadiu spermatogeneze.
|
host ::
RSS.