|
Přestavby MLL genu a jejich klinický význam u dětských pacientů s akutními leukémiemi
Řezníčková, Leona ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Sedláček, Zdeněk (oponent)
Přít omnost přestavby genu MLL (11q23) je významným prognostickým faktorem a dobrým cílem pro sledování minimální reziduální nemoci (MRN) u některých subtypů dětských akutních leukémii (AL). V souč asné d ob ě je známo více než 80 různých trans lokací genu MLL, z nichž je mo lekulárně chatakterizováno více než 50 partnerských lokusů. Pomocí metody mu ltiplex-reverzně transkriptázové polymerázové řetězové reakce (multiplex-RT PCR) , kombinované v některých případech s analýzou DNA přechodo é oblasti, jsme vyšetřovali skupinu kojenců «1 rok věku) s akutní lymfoblastickou leukémií (ALL), děti s akutní myeloidní leukémií (AML) subtypu M4 a M5 a pacienty se sekundární leukémií. Navíc jsme vyšetřili děti s B-prekurzorovou leukémií, kteří splňovali alespoň jedno z těchto kriterií: proB imunofenotyp, cytogeneticky prokázaná přestavb a genu MLL a/nebo exprese molekuly NG2 prokázaná pomocí průtokové cytometrie. Metoda multiplex-RT PCR umožňuje rychlou detekci nejčastěj i vyskytujících se ruZIÚch partnerů MLL genu (AF4, AF6, AF9, AF l 0, ENL a ELL). Vyšetřili jsme soubor téměř 80 pacientů léčených v České republice v období 1997 -2007, ruzní gen s ú častí MLL jsme nalezli celkem u 51 z nich. Naprostou většinu přestaveb (92%) se pod ařil o detekovat námi použitou metodou, zbytek DNA analýzou přechodové oblasti, která...
|
|
Kultura 2.0. K problematice webu 2.0 a kulturním aspektům online komunikace
Brošta, Josef ; Cimbál, Václav (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Fenomén webu 2.0 je velmi komplexní jev, který v sobě zahrnuje mnoho rovin lidské činnosti . Z této perspektivy se obor kulturologie, který je založen na holistickém přístupu, jeví jako vhodná disciplína pro zachycení jeho transformující povahy. V této práci jsme popsali procesy, které technologii provázejí a jsou často vnímany nespojitě. Naším zakládním stanoviskem bylo zkoumání technologie v rozdílných kontextech a na pozadí konkrétních událostí. Důležitým procesem, ke kterému dnes v souvislosti s webem 2.0 dochází, je přenos reálných sociálních vazeb na internet. Vzájemná propojenost samotných uživatelů vytváří naprosto odlišnou síť, kterou již netvoří beztvará masa, ale komunity, jež jsme souhrnně označili jako technospolečenství. . Technospolečenství není výsledkem vývoje samotné technologie, ale spíše její postupné implementace ve společnosti. Definovali jsme 4 základní možnosti propojení online technologie s naší realitou, jako klíčovým se ukázal moment, který dokládá, že nová technologie a s ní spojená rétorika obnovují problémy daleko zásadnější - problémy moderní urbanizované společnosti. V souvislosti s internetem dochází k proměně organizační formy a nástupu nového typu organizace- sítě. Tato síť se od předchozích forem liší především svou extrémní flexibilitou, snadnou rozšiřitelností a absencí...
|
| |
|
Českoslovenští interbrigadisté. Tři případové studie
Bortlová, Hana ; Nálevka, Vladimír (oponent) ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se skládá ze tří hlavních částí. První dvě části jsou teoretické a třetí část je empirická (praktická). První část práce (kapitola 2 a 3) poskytuje informaci o metodách a pramenech, které jsme v průběhu bádání na tématu využili. Některé prameny jsou - vzhledem ke svému specifickému charakteru - analyzovány podrobněji, jiné jsou charakterizovány jen stručně. Druhá část práce (kapitola 4 a 5) si klade za cíl uvést čtenáře do problematiky a vyložit obecnější historický kontext. Začíná stručným nástinem příčin a průběhu španělské občanské války a s ní souvisejících politických a společenských událostí a zvratů. Problematika je pokud možno sledována v celoevropském a mezinárodním kontextu (s důrazem na téma zahraniční intervence). Následuje podkapitola o vzniku a vývoji Mezinárodních brigád, o roli SSSR a Komunistické Internacionály ve 6 Španělsku, o interbrigadistech (s důrazem na jejich politickou orientaci a sociální situaci v okamžiku odchodu do Španělska). Dále text sleduje postoj tehdejšího Československa (čs. vlády a čs. veřejnosti) vůči španělským událostem, přičemž těžištěm je zde pokus o obecnější charakteristiku čs. interbrigadistů (kapitola 5.2.) - jejich politického smýšlení, sociálního a teritoriálního původu, věku, vzdělání, jejich působení ve španělské válce (čs....
|
|
Using Artificial Neural Networks to Study Non-Linear Properties of Single Neurons in the Auditory Cortex
Hromádka, Tomáš ; Kůrková, Věra (vedoucí práce) ; Maršálek, Petr (oponent)
Neurony v naších mozcích převádějí informace o okolním světě do elektrických akčních potenciálů. Klíčem k pochopení funkce neuronů, a poté neuronových sítí a mozku, je vědět, které části okolního světa jsou zastoupeny v aktivitě neuronů, a jakým způsobem je tato informace kódována. Tradiční metodou zkoumání funkce neuronu je zaznamenání odpovědi neuronu na podněty různé složitosti a následně snaha vysvětlit přenosovou funkci neuronu pomocí lineárního modelu. Většina neuronů však obsahuje nelineární přenosovou funkci. V této práci jsme použili umělé neuronové sítě ke studiu nelineárních přenosových funkcí neuronů sluchové kůry. Zaznamenali jsme podprahovou aktivitu neuronů jako odpověď na stimulaci přirozenými zvuky a poté jsme použili neuronové sítě v roli nelineárních aproximátorů k odhadu přenosových funkcí neuronů. Umělé neuronové sítě úspěšně aproximovali přenosové funkce a v průměru odhadli funkce neuronů nejméně stejně dobře jako lineární modely. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Buněčné a molekulární mechanismy a možnosti modulace rejekce rohovkového transplantátu
Vítová, Andrea ; Filipec, Martin (vedoucí práce) ; Rozsíval, Pavel (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
ZÁVĚR 1) Naše výsledky rozšířily pohled na obranné mechanismy zajišťované buňkami rohovkové tkáně o schopnost stromálních buněk rohovky selektivně potlačovat produkci některých (IL-4 a IL-10) protizánětlivých cytokinů. 2) Porovnáním účinnosti léčby imunosupresivními léky nebo mAb u dvou rizikových modelů myších příjemců jsme zjistili, že pro prevenci rejekce rohovkového alotransplantátů je efektivnější léčba mAb proti CD4+ buňkám než mAb proti CD8+ buňkám či imunosupresivními léky MMF, CsA nebo jejich kombinací. Léčba pomocí mAb byla efektivní pouze u příjemců s prevaskularizací rohovky. 3) Podávání séra s obsahem cytotoxických protilátek specifických proti antigenům dárce urychlilo nástup rejekce a významně zkrátilo přežívání alotransplantátů i xenotransplantátů rohovky. Z výsledků vyplývá, že na procesu rejekce aloi xenotransplantátů rohovky se může přímo podílet protilátkami zprostředkovaná imunitní odpověď. 4) Analýzou syngenních a xenogenních transplantátů rohovky ve zvolených obdobích po transplantaci jsme zjistili, že IFN-y a NO hraje podstatnou roli při rejekci rohovkových xenotransplantátů, zatímco exprese genů pro IL-2, IL-4 a IL-10 není pro rejekci vyžadována. Tato dizertační práce se zabývala molekulárními a buněčnými mechanismy probíhajícími ve zdravé a rejekované rohovkové tkáni. Pochopení...
|
|
Za žánrem válečného filmu
Martinek, Přemysl ; Hanáková, Petra (oponent) ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce)
Při zkoumání žánru fikčního válečného filmu se leckdy dostaneme do pasti osobních vášní. Válku jsme nikdy nezažili, máme o ní často jen letmou představu, která vychází ze spousty různých druhů informací, které jsme o ní získali. To, jakým způsobem je zobrazována, možná vůbec neovlivní to, jak bychom se v ní zachovali my. Možná že fikční válečný film je jen takovou hrou, takovým uzavřeným světem hrdinů, kteří umírají, zabíjejí, znásilňují, vzpomínají na manželky, pijí v důstojnických klubech, tančí s děvčaty, poslouchají rozkazy, bloudí po lese a třeba se topí v moři. Válka jako mohutný, nezvratný a mimořádně dynamický proces, který naprosto rozruší struktury ve společnosti, se prostě ve všech svých aspektech zachytit nedá a je tedy jen na nás, jak budeme který film vnímat. Když jsem mluvil o tématu své práce s různými lidmi, většinu z nich vlastně tento žánr nebaví a nemají k němu žádný vztah. V době války se však rapidně zvyšuje počet lidí, kteří si k žánru vztah "najdou". Podobně se tomu děje i v dobách blížící se války. Umění je sice vždy uzavřené do sebe, ale právě v krizových dobách má poměrně zásadní roli komunikátora mezi jakýmsi kolektivním celkem (státem, armádou, národem) a jednotlivcem. To platí především u filmu. Umění tak v demokratických zemích s vyspělými tradicemi odkazuje své diváky k...
|
|
Královská rada Jiřího z Poděbrad
Preisler, Hynek ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
23. listopadu 1457 zemřel ve svých sedmnácti letech český a uherský král Ladislav zvaný Pohrobek. O uprázdněný český trůn usilovala řada evropských panovníků, od francouzského krále přes většinu vladařů sousedních států až po císaře Fridricha III. Český zemský sněm zvolil druhý březnový den roku 1458 na Staroměstské radnici v Praze českého pána Jiřího z Poděbrad. Volbu emotivně popisuje Rudolf Urbánek slovy: "Pan Zdeněk, předstoupiv před Jiříka, zvolal hlučným hlasem do ztichlé náhle síně: Ať pan správce je králem naším! A již před ním poklekl a s jeho pozdravem spojily se hned i hlasy všech sněmovníků, jejichž vzrušená radost našla i svou hlučnou ozvěnu v davech, čekajících venku na náměstí: Živ bud~ Jiří, král Čechů! ,,3 V olba kališnického velmože Jiřího z Poděbrad českým králem měla závažné stavovské, státoprávní a zahraničněpolitické důsledky.4 Svatováclavská koruna poprvé v českých dějinách spočinula na hlavě, ve které neproudila královská krev. Jiří z Poděbrad pocházel ze starobylého panského rodu a stavovská příbuznost hrála při volbě nemalou roli. Panstvo na nového českého krále apeluje: "Neb tíž jsme jako naší předci a Vaše Milost v témž duostojenství jest, jakož to předkové Vaší. A poněvadž tíž předkové Vašie Královské Milosti spravedlivě v tom drželi a zachovali i obhajovali předky naše, rač na...
|
|
Rekonstrukce a model postglaciálního šíření olší podrodu Alnus v Evropě
Jelenová, Hana ; Barták, Vojtěch (vedoucí práce) ; Mandák, Bohumil (oponent)
Postglaciální migrace dřevin je stále opředena mnoha paradoxy a nejasnostmi, které doposud nebyly vyřešeny u mnoha evropských druhů. Takovým případem jsou mokřadní dřeviny podrodu Alnus, jenž se dle fosilních záznamů rozšířily po celé Evropě během posledního glaciálu velmi rychle. Cílem této diplomové práce je odhalení jejich migračního potenciálu, a to za pomoci empirického hodnocení interpolovaných pylových dat (interpolace metodou IDW) a simulačního modelu založeného na ekologických vlastnostech druhu. Zatímco výsledkem interpolovaných map jsou rychlosti podobné již dříve odhadovaným rychlostem, výsledky simulačního modelu již těmto rychlostem odpovídají pouze za specifických extrémních podmínek prostředí u A. incana. Důvodem může být přizpůsobení jejích semen k anemochorii, neboť simulační model potvrdil jejich dobrý potenciál šířit se větrem. Oproti tomu v případě A. glutinosa výsledky modelu nepotvrzují schopnost se dostatečně rychle šířit pomocí větru, pozorované rychlosti je proto třeba vysvětlit jinak. Jednou z možností je šíření pomocí řek, což naznačuje i vizualizace migračních linií společně s říčními sítěmi.
Součástí modelu také bylo odhalení ekologických vlastností, které souvisejí s migračním potenciálem. V rámci parametrizace modelu se prokázala A. glutinosa co se týče očekávaného počtu potomků podstatně lepší než A. incana, přesto v anemochorním modelu hrála hlavní roli padavost a generační čas, který byl u A. incana kratší, a z toho důvodu je patrně schopna se šířit rychleji než A. glutinosa.
|
|
Analýza invazivní schopnosti a infekčního potenciálu nově popsaných druhů borelie z komplexu \kur{Borrelia burgdorferi} sensu lato, \kur{B. americana} a \kur{B. carolinensis} na laboratoním modelu infikovaných savců
ŠOLCOVÁ, Lucie
Cílem této práce bylo analyzovat infekční potenciál nově popsaných druhů, B. americana a B. carolinensis, na laboratorním modelu savců - myší. Naším cílem bylo analyzovat a porovnat vektory u dvou různých klíšťecích vektorů a to Amblyomma americanum a Ixodes ricinus, zjistit zda má schopnost udržet a předat oba druhy spirochéty na hostitele. Výsledky této studie potvrdily, že klíšťata A. americanum a I. ricinus jsou schopny udržovat a přenášet B. americana a B.carolinensis. Také jsme potvrdili, že obě analyzované spirochéty, druhy B. carolinensis a B. americana, ukázaly potenciál k rozvoji nemoci v laboratorním modelu savce, což nepřímo podporuje skutečnost, že oba druhy spirochéty mohou být považované za rizikové faktory v oblasti, kde jsou distribuovány. Naše výsledky také ukazují, že A. americanum je schopno přenášet oba druhy spirochéty, což zvyšuje riziko nákazy na lymskou nemoc v lidské populaci v oblasti kde se A. americanum vyskytuje.
|
host ::
