|
Rozvíjení nonverbální tvořivosti v oblasti základů technického zobrazování
Veselý, Bedřich ; Křenek, Milan (vedoucí práce) ; Nikl, Jiří (oponent) ; Švejda, Gabriel (oponent)
Práce se zabývá problematikou rozvíjení nonverbální tvořivosti žáků v segmentech učiva ze základů technického zobrazování. V úvodní, teoretické části práce je vymezen pojem tvořivost a faktory, které ovlivňují její rozvoj. Druhá část je empiricko výzkumná a zabývá se stavem a možnostmi rozvíjení všeobecné, nespecifické a technické tvořivosti žáků na základní a zejména na škole střední. V rámci práce byl navržen výukový systém rozvíjející nonverbální tvořivost, zaměřený zejména na oblast prostorové představivosti. Účinnost navrženého systému byla ověřena experimentálním výzkumem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Ekologie norka amerického (MUSTELA VISON) a návrh jeho managementu
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Poledníková, Kateřina ; Poledník, Lukáš
Norek americký, Mustela vison patří k nově se šířícím druhům fauny savců na území České republiky. Cílem prezentované práce bylo přispět k širšímu poznání biologie norka amerického v České republice, odhadnout jeho negativní vliv na původní druhy živočichů a prověřit možnosti jeho eradikace. V rámci stanovených cílu byly studovány následující okruhy: 1. prostorové nároky norka amerického, velikost domovských okrsku a jejich základní charakteristiky, 2. pohyby norků v rámci jejich domovských okrsků v průběhu roku a v různém prostředí, 3. využití prostředí v rámci domovského okrsku, 4. vzájemné překryvy domovských okrsků mezi jednotlivými zvířaty v průběhu roku, 5. rozložení aktivity v průběhu dne a v průběhu sezón, 6. složení potravy v různých prostředích a jeho sezónnost, 7. predační tlak norka na zemi hnízdící vrubozobé ptáky, 8. úspěšnost odchytu v různých ročních obdobích.
|
|
Objemová rekonstrukce velkých biologických tkáňových vzorků
Čapek, Martin ; Janáček, Jiří ; Kubínová, Lucie ; Smrčka, P. ; Hána, K.
Objemová rekonstrukce slouží k trojrozměrné vizualizaci biologických vzorků, jejichž velikost může být větší než je zorné pole snímacího systému (laserového konfokálního mikroskopu).Velké vzorky je nutné nařezat na tenké fyzické řezy. Následně se snímají všechny sousedící objemové obrazy v rámci jednotlivých fyzických řezů (kompenzace omezeného horizontálního zorného pole). Takové obrazy se dále získají pro všechny sériové fyzické řezy (kompenzace omezeného axiálního zorného pole).První krok objemové rekonstrukce představuje složení překrývajících se sousedních zorných polí téhož fyzického řezu. Složené objemové obrazy fyzických řezů je pak nutno složit ve výsledný objemový obraz reprezentující celý biologický vzorek. Výsledný digitální objem jsem vizualizovali s využitím karty VolumePro nabízející 3D zobrazení rastrových dat v reálném čase
|
|
Vliv lesních mravenců druhu \kur{Formica polyctena} na pH půdy
JÍLKOVÁ, Veronika
Cílem této práce bylo zjistit rozsah a velikost vlivu lesních mravenců druhu Formica polyctena na pH půdy. Byly analyzovány půdní vzorky ze dvou lokalit (jedna poblíž Liberce, druhá poblíž Mladé Vožice) odebrané použitím tří metod. Součástí práce byl také manipulativní pokus, jehož cílem bylo prokázat, že změny pH způsobují mravenci svými aktivitami.
|
|
Hnizdní parazitismus poláka velkého - proteomická analýza
Petrželková, Adéla ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Piálková, Radka (oponent)
Vnitrodruhový hnízdní parazitismus (VHP) je situace, kdy samice (parazit) klade vejce do hnízda jiné samice (hostitele) stejného druhu. Hnízdo poté opouští a neposkytuje následnou rodičovskou péči, tj. inkubaci a péči o mláďata. Rozeznat parazitické vejce nebo mládě od hostitelského je obtížné, jelikož morfologické rozdíly nejsou příliš zřetelné. VHP byl zaznamenán u více než 234 druhů ptáků a jeho frekvence se liší jak mezi druhy, tak mezi populacemi jednoho druhu. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo popsat míru parazitismu u dvou studovaných populací poláka velkého (Aythya ferina). Terénní práce probíhaly v průběhu let 2004-2006 v Biosférické rezervaci Třeboňsko a v letech 2008-2010 v CHKO Poodří. Odhalila jsme relativně vysokou míru VHP, která na Třeboňsku odpovídala 72 % (41) hnízd a 32 % (165) vajec a v CHKO Poodří 93 % (39) hnízd a 37 % (153) vajec. Na Třeboňsku byl celkový průměrný počet vajec ve snůšce zhruba 9 a průměrná velikost snůšky bez parazitických vajec byla zhruba 6. V Poodří byla průměrná velikost snůšky 10, bez parazitických vajec 6. Průměrný počet parazitických vajec v hnízdě byl tedy 3 resp. 4. Dále bylo prokázáno, že parazitické snůšky jsou větší než snůšky, které parazitované nebyly. V CHKO Poodří klesal počet hostitelských vajec ve snůšce v závislosti na počtu...
|
|
Vnímání prostoru: Uvedení do problematiky
Šikl, Radovan ; Šimeček, Michal
Tématika vnímání prostoru je pravděpodobně nejdůkladněji prostudovanou oblastí zrakového vnímání. V průběhu historie se opakovaně ocitala v centru zájmu malířství, filozofie, geometrie, astronomie, fyziologie a stála i u zrodu psychologie jako samostatné vědecké disciplíny. V příspěvku se pokusíme posluchače ve zkratce seznámit s hlavními okruhy problémů, které jsou studovány, používanými metodami výzkumu a některými výsledky, které vypovídají o charakteristických zkresleních člověka při percepčním zachycení prostorových konfigurací. Zmíníme se rovněž o vlastních výzkumech, které byly zaměřeny na hledání vztahu mezi jednotlivými deskriptory vizuálního/optického prostoru (velikost, vzdálenost, umístění, orientace) a na pokus o kvantifikaci parametrů optického prostoru ve vztahu k prostoru fyzikálnímu/reálnému.
|
|
PREDIKCE PRACOVNÍ PŘESNOSTI CNC OBRÁBĚCÍCH STROJŮ
Michalíček, Michal ; Blecha, Petr (oponent) ; Skýpala, Milan (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem zkoumání této dizertační práce je vliv pracovní přesnosti u velkých CNC obráběcích strojů na požadované vlastnosti obrobků. Stav techniky se v současné době neustále vyvíjí a požadavky ze strany zákazníků k výrobcům obráběcích strojů jsou stále náročnější. Je požadována vysoká přesnost, spolehlivost, zkracující se dodací lhůty atd. Výrobce by měl být schopen vyhovět všem požadavkům zákazníka. Přesnost obrobení závisí mimo jiné na přesnosti polohování obráběcího stroje, tudíž na poloze řezného nástroje vůči obrobku. Proto přesnost použitého obráběcího stroje je limitující faktor k dosažení nejvyšší přesnosti a jakosti obrobku. Přejímací zkoušky jsou uskutečněny nejprve u výrobce a pak u zákazníka. Zkouškou se ověřují základní vlastnosti stroje, kde se kontrolují údaje jako, jsou základní stavební rozměry stroje, zdvihy v jednotlivých souřadnicích a velikost posuvů a otáček, a také je provedeno obrobení zákazníkem specifikovaného obrobku s požadovanou přesností. V předložené dizertační práci je představen návrh metodiky výpočtu ke zjištění chyb od obrábění svislých soustruhů pro predikování pracovní přesnosti CNC obráběcích strojů. Cílem práce bylo zjistit vliv pracovní přesnosti CNC obráběcího stroje na budoucí geometrickou přesnost obrobku. Uvažovaná poloha nástroje vůči obrobku bude nést chyby vzniklé kinematickou nepřesností, chybami od geometrie a chybami vzniklými od sil od obrábění. Jako testovaný stroj byl zvolen svislý soustruh SKIQ 30 firmy TOSHULIN, a.s., na kterém byla navržená metodika ověřena. V průběhu řešení výpočtů dizertační práce bylo zjištěno, že sledovaná pracovní nepřesnost stroje je ovlivněna podmínkami pro obrábění, jako jsou řezné podmínky, obráběný materiál, tak i pracovní nastavení os stroje. Např. poloha příčníku, která je dána výškou obrobku, poloha smykadla, která je dána průměrem obrobku, výsunem smykadla dána taktéž výškou obrobku a obráběnou výškou (osazením). Lze tedy konstatovat, že pro predikování pracovní přesnosti obrobků je důležité znát „chování“ stroje v celém rozsahu pracovního prostoru obráběcího stroje. Na základě získaných informací o „chování“ stroje lze zvolit vhodné místo pro ustavení obrobku a tím využít maximální dosažitelné přesnosti z hlediska tuhosti a geometrické přesnosti obráběcího stroje. Vhodné nastavení výchozí pracovní pozice stroje může ovlivnit budoucí geometrickou přesnost obrobku.
|
|
Koherencí řízený holografický mikroskop
Kolman, Pavel ; Křupka, Ivan (oponent) ; Kozubek, Michal (oponent) ; Chmelík, Radim (vedoucí práce)
Byl navržen, zkonstruován a ověřen koherencí řízený transmisní holografický mikroskop (CCHM) s mimoosovým achromatickým a prostorově invariantním interferometrem s difrakčním děličem svazku. Tento interferometr umožňuje zobrazení světlem plošného, časově i prostorově nekoherentního zdroje. Mimoosové holografické zobrazení předmětu je zaznamenáno a numericky je fourierovskými metodami rekonstruována komplexní amplituda předmětové vlny, tedy její intenzita a fáze. Fázové zobrazení představuje rozdíl optických drah mezi předmětovou a referenční větví způsobený vloženým předmětem. Jde tedy o kvantitativní fázový kontrast. Intenzitní zobrazení je při osvětlení prostorově nekoherentním zdrojem ekvivalentní zobrazení rastrovacím konfokálním mikroskopem. Lze tedy zobrazovat předměty překryté rozptylující vrstvou nebo vnořené v rozptylujícím prostředí. Při současném použití prostorově a časově nekoherentního osvětlení jsou optické řezy tenčí než v případě konfokálního mikroskopu. K rekonstrukci zobrazení stačí jediný snímek hologramu, což zaručuje vysokou odolnost systému vůči rychlým změnám podmínek pozorování, zejména turbulencím okolního prostředí. Frekvence snímkování není omezena žádnou částí optické soustavy. Je omezena pouze rychlostí záznamového zařízení. Je tedy možné pozorování velmi rychlých dějů. V rámci koherenčního objemu lze mikroskop ex post numericky přeostřovat. Stupeň koherence osvětlení lze přizpůsobit charakteru vzorku a požadovaným vlastnostem zobrazení. Vyšší stupeň koherence osvětlení poskytuje možnost numerického přeostřování v osově rozsáhlejší oblasti. Omezení koherence tuto oblast zužuje a současně ztenčuje optický řez, potlačuje koherenční šum a umožňuje zobrazení pouze balistickým světlem. Kromě separace balistického světla umožňuje CCHM separovat také světlo difúzní. Paralelní holografický záznam obrazu v mnoha barvách v jediném okamžiku umožňuje v některých případech překonat destruktivní interferenci světla ve vzorku na některé vlnové délce a zachovat tím fázovou informaci z tohoto pozorovaného místa. Příčná rozlišovací schopnost odpovídá nekoherentnímu zobrazovacímu procesu a je dvojnásobná oproti rozlišovací schopnosti při koherentním osvětlení. Je popsáno optické uspořádání mikroskopu a jsou uvedeny podmínky, jejichž splněním se dosáhne achromatičnosti interferometru. Na základě zvolené metody rekonstrukce komplexní amplitudy zobrazení a na základě analýzy spektra prostorových frekvencí hologramu ve výstupní rovině interferometru je odvozena jedna z podmínek pro stanovení hustoty vrypů difrakčního děliče svazku. Je určena účinná spektrální propustnost mikroskopu, je pojednáno o vlivu vyšších difrakčních řádů na výsledné holografické zobrazení a o vlivu velikosti plošného zdroje na kontrast interferenčních proužků hologramu. Dále jsou odvozeny podmínky pro zvětšení a numerickou aperturu výstupního objektivu, je určena velikost zorného pole a ta je porovnána s běžným světelným mikroskopem. Součástí práce je výrobní výkresová dokumentace mikroskopu. Podrobně je popsán způsob nastavení všech optických prvků mikroskopu, a to jak v průběhu montáže, tak při běžném provozu při výměně objektivů. Na zobrazení modelových vzorků jsou demonstrovány a diskutovány vlastnosti holografického zobrazení.
|
|
3D vizualizace velkých biologických vzorků nasnímaných konfokálním mikroskopem
Čapek, Martin ; Janáček, Jiří ; Karen, Petr ; Kubínová, Lucie ; Smrčka, P. ; Hána, K.
Objemová rekonstrukce je metoda sloužící k vizualizaci trojrozměrné struktury biologických vzorků, jejichž velikost může být větší než je horizontální či axiální zorné pole snímacího systému (v našem případě laserového konfokálního mikroskopu).Velké vzorky je nutné nařezat na tenké fyzické řezy. Pak se snímají všechny sousedící a překrývající se objemové obrazy v rámci jednotlivých fyzických řezů (kompenzace omezeného horizontálního zorného pole). Takové sousedící obrazy se dále získají pro všechny sériové fyzické řezy (kompenzace omezeného axiálního zorného pole).První krok objemové rekonstrukce představuje složení překrývajících se sousedních zorných polí téhož fyzického řezu. Složené objemové obrazy fyzických řezů je pak nutno složit ve výsledný objemový obraz reprezentující celý biologický vzorek. Výsledný digitální objem jsem vizualizovali s využitím karty VolumePro nabízející 3D zobrazení rastrových dat v reálném čase
|
|
Obrazová analýza řezů pórovitého materiálu
Hejtmánek, Vladimír ; Čapek, P.
Byly porovnávány dvě metody obrazové analýzy řezů pórovitého materiálu. Za tím účelem bylo použito lineární filtrace řezů rekurzivním Gausovým filtrem. Byl nalezen práh pro rozdělení plochy řezu na pevnou a pórovitou fázi. Z řezů byly segmentací odstraněny malé shluky pixelů v pevné i pórovité fázi. Lineární filtrace redukuje velikost specifického povrchu vyhlazováním stěn pórů a ponechává malé shluky v obraze. Segmentace malých shluků z obrazu zachovává hrubost stěn pórů.
|
host ::
